Protože již bylo skoro sečteno, kandidáti se vyjadřovali k výsledku. Franz udělal ze svých voličů užitečné idioty, než aby narovinu řekl, že je neúspěšným kandidátem, prohlásil něco ve smyslu, že důležitá je cesta, nikoli cíl. Vyznělo to tak, že svou kandidatura vlastně ani nemyslel vážně, že jen chtěl sám sobě něco dokázat a ono se to „povedlo“. Být Francovým voličem, měl bych nepřekonatelnou chuť fackovat jeho potetovanou hubu. Na porážce není nic nečestného, na zradě ano.
Podobný postoj zaujala i pí. Fišerová. Obávám se, že její schopnost být politickým vůdcem je menší, než nulová. Hlouběji to nebudu rozebírat, abych se nedopustil zbytečných genderových urážek.
Z Jiřího Dienstbiera si pamatuji jen jednu podstatnou věc. Jeho nenávist k Zemanovi byla přítomná v každé větě, odkapávala z autorádia až na řadicí páku. ČSSD je podivná strana, v níž nenávist k bývalým předsedům je silnější, než k libovolnému politickému protivníkovi. Oni prostě oficiálně nepodpoří Zemana, i kdyby proti němu kandidoval sám Lucifer. Mohou si myslet o Zemanovi cokoli, ale právě on dostal ČSSD do velké politiky a všichni dnešní socanští potentáti jen užívají jeho dílo, které je natolik stabilní, že přežilo i podvodného Koloťuka a bláznivého Kolotočáře. K osobě JD juniora se vyjadřovat nebudu, mám jisté vážné pochybnosti o jeho osobních vlastnostech, nevěřil bych mu ani pozdrav. Ale to je možná můj subjektivní dojem.
Pikantní byl rozhovor s Janem Fišerem. Bylo to téměř groteskní naplnění předsudků o příslušnících jeho nově nalezeného náboženství. Fišer je totiž připraven se svou 16% podporou dále „pracovat“, ale v okamžiku rozhovoru ještě nevěděl, ke komu se přidá. Patrně ještě neví, co víc ponese. Chudák, neuvědomuje si, že je z něj prakticky politická mrtvola, ten příliv peněz a otevřené i podprahové podpory ze všech státní i většiny soukromých médií zmizí. On prostě zklamal.
Z rozhovoru s „Karlem“ bylo nejzajímavější neohrabaný útok na Zemana, kterého označil za „muže minulosti“. Kromě toho, že tímto jako první vykopal válečnou sekeru a zahájil kampaň před druhým kolem, vypustil do světa konstrukci, která je nehajitelná. Není v politice nikdo, kdo by byl více zakotven v minulosti a byl symbolem něčeho, co se již dávno, ale opravdu dávno přežilo. Měl sice na mysli období Opoziční smlouvy (ve skutečnosti nic jiného, než zvláštní forma velké koalice), v němž dnešní politici hledají alibi pro současný marasmus české politiky. Kníže velkoryse přehlédl fakt, že od těch časů uběhlo více jak 10 let a vrcholná politika je po celou tu dobu bez Zemana, což se o jeho zrestituované maličkosti říct nedá. Nebude těžké na takovou pozici útočit.
Miloš Zeman naprosto správně zaregistroval začátek kampaně, vyhlášený Schwarzenbergem a ihned mu to vrátil. Propagandisticky správně ho spojil se současnou mizérií Nečasovy vlády, církevními restitucemi, daněmi a všudypřítomnou korupcí. Neopomněl ani připomenout jeho druhé, temnější, já, jeho pana Hyde. Miroslav Kalousek, tvůrce a duše TOP 09 je nyní těžká koule na noze.
Rozinkou na dortu byli přítomní tzv. „politologové“, tuším dva či tři kousky se jmény z obou stran akademicky zdobenými. Za bolševika jsme takovým mudrlantům říkali politruci, asi po 30s jejich hovoru bylo totiž jasné, komu fandí. Dokonce předvedli v přímém přenosu malou mediální manipulaci. S drzým čelem, pár minut po příspěvcích kandidátů prohlásili, že negativní volební kampaň právě zahájil Zeman, což byla evidentní lež. Začal Schwarzenberg. Velké lži se obvykle skládají z malých.
Těším se na nastávající kampaň. Zeman není žádné vítězství ale doufám, alespoň splní minimální požadavky na českého prezidenta: bude mít jen české občanství, bude umět česky a nebude na veřejnosti usínat. Za daných okolností mi nezbývá, než být nenáročný volič.
Převzato z Nautila
