Jak vládě a penzijním společnostem začíná téct do bot, reklamní kampaň na vstup do II. pilíře přitvrzuje. Nově se začal vedle sugestivní zkratky „3+2“ objevovat i ultimátní argument „Řekněte si státu o své peníze“ útočící na nejnižší pudy, jako je hamižnost.
Jenže jaké svoje peníze?
Ty peníze a) nepatří státu a b) nepatří daňovému poplatníkovi, protože patří do I. pilíře dnešním důchodcům. Říct si státu o své peníze znamená říct si o ně důchodcům. Jen si o ta 3 % ze sociálního parafiskálu, která nikdy nebyla vaše, podobně jako nejsou vaše např. splátky dluhu, řekněte, ať důchodci vědí, zač je toho loket, jen zatněte tipec těm příživníkům, kteří vybudovali všechno to, z čeho vy teď prosperujete. Tak co, máte je? Cítíte se zodpovědně a státotvorně? Máte radost, jak jste na to vyzráli? A není vám to blbé, obírat důchodce jak nějaký mlamoj na předváděcí akci? Hrnce nebo 3 % nejsou zase až takový rozdíl, když mají společné zneužívání slabé vyjednávací pozice někoho, kdo má omezené možnosti, jak se bránit.
Spořte si, investujte – ale za svoje, ne za peníze, které budou chybět těm, kteří už si vydělat nemohou.
Převzato z blogu Tribun
