Politici byli námi na všechny negativní důsledky privatizací městských vodáren předem upozorněni. Není pravdou, že o privatizaci rozhodovali bez znalosti negativních dopadů, které privatizace prodeje vody městům přinese. Položili jsme před ně otázky tak, že věděli vše předem:
-
Zisky z vodného a stočného potečou mimo infrastrukturu a mimo ČR
-
Zvýšení cen vodného a stočného o inflaci je slib, který nebude dodržován
-
Nájemné ve výši odpisů nebude stačit na prostou reprodukci majetku vodáren
-
Privatizace zisků bude znamenat stop dotacím z EU
-
Obce přijdou o kontrolu nad monopolem, ale budou muset dál financovat investice
Z dopisu zaslaného zastupitelům Zlína, který byl v obdobné podobě zaslán prakticky všem městům a obcím v ČR:
V České republice podle našeho názoru často přicházejí do vodárenského odvětví „investoři“, kteří nepřinášejí do odvětví v podstatě žádné vlastní dlouhodobé zdroje na financování rozvoje infrastruktury. Někteří mají dokonce vážné ekonomické problémy nebo byli nuceni tyto problémy v nedávné době řešit. Investoři ve svých nabídkách nabízí vesměs ty samé zdroje financování, které mají k dispozici Vodovody a kanalizace, popřípadě města a obce. Investoři mají zájem o provozování infrastruktury a to tak, že se na jejím provozování podílí pouze a výhradně jejich soukromé společnosti. Nejde tedy o vzájemnou partnerskou spolupráci s Vakem, jde o nahrazení současného provozovatele jiným, a to soukromým. Kvůli tomu bude místo stávajících akcionářů VaK Zlín (90 % jeho akcií vlastní města a obce) řídit tuto činnost pouze soukromý investor a také pouze on na něm bude vydělávat. Nebude přitom povinen financovat rozvoj infrastruktury, to budou muset zajišťovat stále vlastníci infrastruktury, především města a obce.
Je nám samozřejmě jasné, že stejně jako v jiných společnostech, ani ve VaK Zlín není vše idylické. Přesto máte díky jeho dnešní podobě, kdy jste společníky Vaku Zlín významná zákonná práva –právo na informace, žádat vysvětlení, předkládat návrhy, právo na rovný přístup a díky možnosti sdružit se do více než 3 % základního kapitálu, můžete dosáhnout projednání závažných bodů na valné hromadě, případně požádat o rozhodnutí soudu o náhradě škody apod. Navíc máte možnost diskutovat a řešit problematiku infrastruktury na úrovni zastupitelů samosprávných celků a krajů a zpětně tak ovlivňovat chování VaK.
V případě, že stávající akcionáři nebudou mít v provozní společnosti rovnocenné vlastnické postavení s investorem nebo v ní nebudou mít postavení žádné, bude skutečně rozhodovat pouze velikost podílu hlasovacích práv v této zcela soukromé společnosti. Vzniká mnoho otázek, na které by zastupitelé měli znát odpověď, než se rozhodnou provoz pronajmout:
Jaký vliv bude mít VaK Zlín na fungování PROVOZNÍ společnosti a jak si skutečně tento vliv zajistí?
Jak se dostane VaK Zlín a jeho akcionáři k informacím o PROVOZNÍ ryze soukromé společnosti, když ze zákona nemají ani nárok na účast na valné hromadě PROVOZNÍ společnosti?
Jak zajistíte, aby si investor „nepohrál“ s náklady, které nejsou vyjmuty z věcného usměrňování, když nemáte zaměstnance, kteří tomu rozumějí?
Jak bude fungovat kontrola provozování infrastruktury, tvorby nákladů, případné nahrazováním jedněch nákladů jinými, např. školením, poradenstvím = služby, nákupy akciových podílů jiných VaK = finanční investice?
Kdo, kde a kdy bude odpovídat na dotazy akcionářů Vaku ohledně PROVOZOVÁNÍ infrastruktury VaK Zlín a jak si budou moci akcionáři ověřit, že informace jim sdělené jsou pravdivé?
Jakou hodnotu mají akcie VaK Zlín dnes a jakou hodnotu budou mít poté, co VaK přijde o hlavní předmět podnikání?
Kdo a jak bude určovat výši vodného a stočného a přiměřenou výši zisku provozní společnosti?
Jak budou stávající akcionáři participovat na případném zlepšeném fungování provozu, díky jeho lepší organizaci a řízení, jak budou participovat na přibližování vodného a stočného úrovni EU?
Stejných 10% přiměřeného zisku z objemu tržeb 300 mil. Kč bude v celkové výši znamenat výrazně jinou částku v případě tržeb 600 mil. Kč. Je velmi pravděpodobné, že tržby VaK v následujících letech porostou.
Jaké prostředky bude investor sám investovat do rozvoje infrastruktury, kterou nebudoval, ale kterou chce provozovat?
Nebude to podobné jako v některých městech, kde investoři sdělují – my nejsme vlastníci infrastruktury, my pouze provozujeme?
Jak bude společnost VaK Zlín, bez po odborné stránce personálně vybavených zaměstnanců, schopen odborně posuzovat investorem předkládané záměry?
Jak zajistíte a zkontrolujete, že investor nezačne akce realizované v současnosti jako opravy, přesouvat a odkládat tak, aby byly následně realizované v režimu investic, tedy tak, že je musí hradit vlastník?
Jak v případě ukončení 20-30 letého pronájmu infrastrukturního majetku nebo v případě nespokojenosti s investorem, bude VaK schopen začít infrastrukturu sám znovu provozovat, když nebude personálně vybaven, nebude disponovat provozním majetkem, ani finančními prostředky pro jeho nákup?
VaK bez provozního majetku nebude mít s čím provozovat infrastrukturu, samotná režie MAJETKOVÉHO VaK přitom bude ze získaného nájemného finanční prostředky pouze ubírat. Kolik z prostředků získaných z provozování Vámi vybudované infrastruktury bude investor reinvestovat zpět, do jím provozované infrastruktury?
Jak nezávislý soukromý subjekt k něčemu podobnému zavážete?
Zachová INVESTOR stávající sociální pojetí výše vodného a stočného – regionální solidaritu a přiměřenou výši?
Jak se bude vodné a stočné vyvíjet v následujících letech a jaké mechanizmy budou zajišťovat dodržení případných slibů o vodném a stočném na úrovni inflace apod.?
Kdo a jak bude rozhodovat o zařazení nově vybudovaného infrastrukturního majetku městy a obcemi do Vaku případně do provozování?
Jaké budou podmínky pro zařazování nově vybudované infrastruktury, budete za své peníze budovat infrastrukturu a tu vkládat do Vaku a jako protiplnění obdržíte od Vaku v tu dobu již v podstatě bezcenné akcie?
Kdo tyto podmínky bude určovat?
Vak bude od Vás, měst a obcí, odkupovat novou infrastrukturu – za jakých podmínek a kde na to vezme peníze?
Kdo z rozdělení společnosti bude mít skutečně prospěch?
Jsou návrhy provozního modelu, podloženy analýzami, rozbory, srovnání, znaleckým oceněním, nebo jde o deklarativní prohlášení?
Zastupují a hájí propagátoři rozdělení VaK zájmy města, VaK nebo investorů?
Kdo bude zodpovědný za případné škody, kdo je zaplatí a jaké tresty hrozí v případě vzniku škod přesahující desítky miliónů Kč?
Co investor vlastně přinese, když si vezme zaměstnance VaK, provozní zařízení VaK a provozovat bude infrastrukturu VaK, a co z toho budou VaK, města a obce a akcionáři skutečně mít?
Konkrétní dotazy bude vhodné položit na zastupitelstvu subjektu, který předložil návrh na schválení vyvedení provozu z Vaku, předložením varianty vytvoření Provozního modelu akciové společnosti a jistě bude připraven dotazy zodpovědět.
Další informace najdete zde.
