Srbsko: Uranové objetí Severoatlantickou aliancí
Anna Filimonova
Leden 22, 2013
Je známo, ža při bombardování Jugoslávie v roce 1999 se používaly granáty a bomby naplněné ochuzeným uranem (OU). Ten se používá pro munici kvůli zesílení průraznosti. Válečné použití OU má dva vážné následky – chemické a radiační působení. Při výbuších bomb a munice se dostává do formy droboučkých částic a stává se z něho vysoce toxický aerosol. Vzdušnými proudy se šíří do okolí a dostává se do lidského organismu. Má velmi dlouhý poločas rozpadu, je toxický i radioaktivní. Podstatnou složkou OU je U238 s poločasem rozpadu 4,5 milardy let. Zanesen do organismu způsobuje poruchy imunity, mutaci buněk s následným možným poškozením chromozomů a rozvojem zhoubného bujení. Doba latence je několik roků. Radioaktivní látka se dostává do kořenového systému rostlin a odtud, z vody a z ovzduší se dostává do potravinového řetězce. Člověk je kontaminován ja inhalací, tak ingescí.
Proti Srbům byly ve skutečnosti použity jaderné zbraně. Bojové hlavice raket náležely do třídy "malé jaderné munice". Bojové hlavice síly 10 tun TNT používané v Jugosávii k ničení bunkrů a zásobníků ropy měly desetinásobnou sílu než 2000librové bomby použité ve válce v Iráku. Na ničení protivzdušné obrany se použily bojové hlavice ještě desetkrát silnější než ty předešle uvedené. Na nadzemní cíle byly určeny bojové hlavice s ekvivalentem 1000 tun TNT. Výsledkem byla kontaminace území bojů a jeho okolí nebezpečnými látkami rakovinotvornými a vedle toho způsobujícími genetické poruchy.(1)
Západní sdělovadla, WHO a další mezinárodní organizace se od otázek následků použití uranové munice distancují s tím, že neexistují objektivní data o jejich účincích po použití. V dokumentu WHO z roku 2001 se praví:
"Měření ochuzeného uranu v místech použití uranové munice svědčí pouze o lokální kontaminaci zemského povrchu (v několika metrech od místa dopadu) … Obecný screening nebo monitorování možných následků na zdraví obyvatelstva vlivem OU v místech kde byl použit nejsou nezbytné … Jednotlivci, kteří si myslí, že byli zasaženi nadměrným množstvím OU musejí být vyšetřeni svým lékařem, jejich jakékoliv symptomy musejí být léčeny a musejí se podrobit následné lékařské kontrole." (2)
To je vše, co k použití zbraní hromadného ničení řekla uznávaná mezinárodní organizace. Z toho je zřejmé, že přímo podporuje zájmy NATO a válečných firem, neboť zamlčuje ekologické, klimatické, somatické a genetické následky použití uvedené munice.
Srbové mají data o výsledcích válečného použití OU. NATO shodila na Jugoslávii při bombardování 15 tun OU. Celý Balkán byl zasažen, všechny složky životního prostředí byly zamořeny a radioaktivní prach, který je rovněž toxický, odtud nezmizí. Maximum aktivity se očekává až za 100 let.
V období 2001 až 2010 se zvýšil počet karcinomů o 20% – na 25% z celkového počtu zhoubných nádorů (leukémie, lymfomy, jichž v období klidu není víc než 5% z celkového počtu zhoubných nádorů). Počet rakovin bude stále růst.(3) Počítá se, že se už v roce 2013 v Srbsku objeví (bez Kosova a Metohije) zhoubné nádory u 40 tisíc osob, z čehož 22 až 24 tisíc bude letálních. Znamená to o 3 tisíce víc nemocných a o 1 až 2 tisíce více mrtvých ve srovnání s rokem 2010. Údaje pocházejí od předního srbského odborníka prof. Čikariče a jsou uvedeny v publikaci Zločiny ve válce – genocida v období míru. Generál Petkovič upozorňuje, že ke 44 procentům náletů, u nichž byl použit OU došlo v posledních deseti dnech bombardování, to znamená po uzavření dohody o ukončení agrese.
Je nepochopitelné, že srbská vláda přerušila výzkum v oblastech bombardovaných zbraněmi s OU. V dubnu 2012 skončilo období, kdy bylo financováno sledování půdy, vody i ovzduší. Rovněž byl přerušen program prevence onemocnění souvisejících s bombardováním. Na prevenci se podílela Vojenská zdravotnická akademie i další velká klinická centra. Podle generála Petkoviče nemůže existovat omluva pro ukončení péče o lidi, kteří bránili svou vlast nebo žili na zasaženém území. Obzvláště nyní, kdy se dramaticky zvyšuje nemocnost a úmrtnost na rakovinu v důsledku aliančního bombardování OU.(4)
Alianci formální vojenská neutralita Srbska nevyhovuje jakožto "nebezpečná anomálie" při cestě k přetvoření Balkánu na malé zbídačelé a závislé protektoráty USA a EU. Srbové už mnohokrát v historii dokázali vydržet a zvítězit nad mnohonásobnou přesilou, dokázali v těžkých podmínkách zachovat svou národní svébytnost, víru i jazyk. Toto je tříska v oku aliance, živá výhrada západnímu pseudodemokratickému světu. Srbsko je "ruské předpolí" na Balkáně, jediný ruský geopolitický spojenec v Evropě. Se Srby se bude Západ snažit vypořádat všemi možnými způsoby, včetně barbarských nelidských metod. V plánu nadnárodních center není Srbsko poslední z těch, které je určeno ke zničení.
Pomoc Srbům dnes znamená nedopustit řádění v jejich zemi a zločiny na nich páchané v budoucnosti. Vždyť malý národ nemůže všestrannému útoku dovedenému až k taktice spálené země za pomoci OU odolávat vlastními silami dlouho.
Odkazy uvedeny u originálu.
Převzato z Fondsk.ru
***
Šojgu upozornil na válečné nebezpečí pro Rusko
Leden 26, 2013
Na celoústavním shromáždění Akademie vojenských věd (AVV) promluvil v sobotu o rostoucích "válečných hrozbách" pro Rusko ministr obrany RF Sergej Šojgu. Z toho důvodu musí armáda mít ne toliko současné zbraně. Generální štáb ozbrojených sil se přitom nedomnívá, že je ruská armáda připravena na jakoukoliv válku, tedy i rozsáhlou. Na shromáždění AVV uvedli vicepremiér Rogozin a náčelník generálního štábu Gerasimov výsledky práce za rok 2012 a připravovali plány do budoucna.
Nebezpečí na hranicích
Ministr obrany vyhlásil při zahájení shromáždění základní priority rozvoje ruských ozbrojených sil. Mezi nimi zvýšení efektivity řízení, vybavení ozbrojených sil současnou technikou a zbraněmi, zlepšení přípravy vojáků, rozvoj mobilizační základny, zdokonalování materiálně technického zajištění a zlepšení vojenského vzdělání.
Podtrhl že silové metody nadále hrají důležitou úlohu v řešení ekonomických i politických sporů mezi zeměmi. Ke zvyšování válečné hrozby pro Rusko dochází v mnoha směrech, "horké body" jsou blízko ruských hranic. Připomenul, že Rusko musí být připraveno na jakékoliv výzvy a hrozby.
Valerij Gerasimov, náčelník generálního štábu, ve svém projevu řekl, že rozsáhlé války nikdo nepopírá a o nepřipravenosti Ruska k nim nemůže být řeči. S ministrem obrany souhlasil v tom, že pro Rusko představují v současné době největší nebezpečí nestabilní místa kolem ruských hranic.
Mírový "outsourcing"
Ohledně outsourcingu oznámil Gerasimov, že musí vojákům ulehčit od činností, které jim neláležejí. "Outsourcing je potřeba jen v době míru a jen na místech stálé dislokace," řekl a dodal, že při všech cvičeních a při vedení boje budou tyto funkce zastávat vojáci.
Prezident AVV generál Garejev je přesvědčen, že je nutné systém outsourcingu v armádě v základu přezkoumat, vydat zákony, které by předem vzaly v úvahu případ války, přechod na válečný stav a naprosté podřízení velitelům složek. Jinak by se týlové a technické zajištění zhroutilo.
Garejev se rovněž zabýval systémem vzdělávání důstojníků. Má výhrady k výuce pouze v učilištích s pouhou následující doplňující přípravou v akademiích ozbrojených sil. Podle něho je příprava důstojníků nejdůležitější úkol pro hlavní velitelství a jeho kvalifikované specialisty. Podtrhl, že Rusko nemusí kopírovat cizí zkušenosti, ale samo musí pracovat na progresi a zde musí zapracovat vojenská věda.
Během nejbližších deseti let musejí specialisté vojenské vědy rozpracovat komplexní teorii vedení ozbrojených konfliktů nového typu. V poslední době se stírá rozhraní mezi válkou a mírem. Války už nejsou vyhlašovány, jakmile začnou, pokračují podle svého modelu. Příkladem jsou barevné revoluce, které dokládají, že i blahobytný stát může být obětí zahraničních interventů a padnout do chaosu. Navíc se při současném vedení válek používají i nevojenská opatření (humanitární, hospodářská, politická, zapojí se protesty obyvatel a využijí se skrytá vojenská opatření).
Podnebí není stejné
Dmitrij Rogozin promluvil o vrtulníkových lodích Mistral, které neodpovídají ruskému podnebí. Ty totiž přestávají fungovat při minus sedmi stupních. Zakázku na ně z roku 2011 označil za podivnou. Byl dohodnut kontrakt na dva kusy za 1,2 miliard eur. Dodatečně byl uzavřen ještě kontrakt na další dva Mistraly.
Rogozin se také dotkl vojenského průmyslu. Velká naděje je vkládána do leteckého komplexu dálkového letectva (PAK DA).
Převzato z News.mail.ru
***
USA promýšlejí scénáře války s ČLR
Ljubov Ljulko, Natalija Sinina
Obama označil Čínu za protivníka a nařídil prozkoumat čínské nebezpečí. Spojené státy zahájily přemisťování svého loďstva do Asijsko-tichooceánského regionu (ATR). Základem pro takovou pozici je ekonomika a politika. Čína je jediná země světa, která je schopna v blízké době (dle odborníků asi 8 let) předstihnout v HDP USA. Amerika je v hospodářském propadu, má vysokou nezaměstnanost a hrozí jí zhroucení. Čína se vyvíjí stabilně, uměle udržuje nízký kurz jüanu, čímž stimuluje domácí výrobu a export. Krom toho vyvádí v posledních letech své měnové rezervy mimo americký dolar a investuje je do zlata, eura, surovin a aktivně přechází ke dvoustrannému měnovému vypořádávání. Je zřejmé, že Čína nehodlá být nadále věřitelem USA.
USA se snaží působit prostřednictvím mezinárodních institucí. Obama dal žalobu k WTO, v níž obvinil čínskou vládu z poskytování subvencí pro čínské automobilové společnosti. Američané prohlásili Čínu za podvodníka na trhu měnové dvojice jüan – dolar a ministerstvo financí USA zavedlo clo na 20 čínských výrobků. Nemá to velký význam, do akce zákonu Jackson-Vanika to má daleko, neboť USA jsou silně závislé na čínské ekonomice a takovéto sankce by zničily vlastní průmysl jeho vyvedením do Číny.
USA a ČLR jsou dvě země různých politických systémů. Politické vztahy se silně napnuly po loňském lednovém přijetí nové vojenské doktríny v USA. Podle ní se hlavní oblastí vojenské přítomnosti USA stal Tichooceánský region.
Spojené státy by už nyní mohly být postaveny před volbu o vstupu do války na stranu svého spojence Japonska. Důvod – nyní zostřené teritorální spory Číny a Japonska. Totéž platí ve spojitosti s Filipínami, s nimiž mají Spojené státy dohodu o společné obraně. Čína v ATR organizuje vojenská cvičení (přítomno je i Rusko), koná proti USA kybernetické útoky, organizuje silné protijaponské protestní demonstrace občanů. Američané zase odpovídají svými vojenskými cvičeními, snaží se hrát roli arbitra ve sporech Číny s jejími sousedy, s Jižní Koreou uzavírají dohody o přípravě balistických raket, budují vojenskou základnu v Austrálii, atd.
Mraky houstnou a USA už promýšlejí scénáře války s Čínou, nevyjímaje jadernou. Podpisem zákona nařídil Obama rozpracování nové koncepce národní bezpečnosti, podle níž je dán příkaz strategickému velení USA (STRATCOM) předložit do 15. srpna dokument o "podzemní síti tunelů do ČLR a o možnostech USA užít klasické i jaderné síly pro zneškodnění takových tunelů a zničení toho co se v nich nachází". Podle vyjádření odborníků může v Tichém oceánu dojít až k menší válce. Současné strategické vztahy obou zemí se velmi podobají studené válce.
Prezident Eurasia group USA Bremmer, který se vyjádřil o podobnosti se studenou válkou řekl: "Ideologie Ameriky se v podstatě nezměnila, jenom Amerika není tak silná jako dříve. … Základem jejího postavení je osobní svoboda, demokracie a svobodné podnikání. Avšak v posledních letech silně utrpěla v důsledku finanční krize, porušování lidských práv v Guantánamu a Abú Ghraibu a velkému zájmu korporací na volbách. Přitom staré instituce jako je G-20 již nepracují." Proto je země špatně připravena na studenou válku.
Nakonec Bremmer uvádí, že bude-li USA stát o plodné vztahy s ČLR, "musí mít pevný základ v podobě organizací do nichž si Čína přeje vstoupit". Je třeba vytvořit svého druhu klub pro Číňany přitažlivý. Jaký to má být klub neujasnil. Má být namířen proti Rusku? Vždyť klub už v Asii funguje. Je to Šanghajská organizace pro spolupráci (ŠOS). USA v něm nejsou účastny. Ve druhém klubu, v Asociaci zemí Jihovýchodní Asie (ASEAN) není Čína účastna. Na jeho shromáždění s účastí Clintonové v roce 2012 nebyla tak jako tak vypracována strategie vztahu ke sporným ostrovům v Jihočínském moři. Právě toto pozorují spojenci Číny, na které má ona silné finanční páky: Kambodža, Thajsko a Barma.
Nástrojem pro návrat USA do Asie má být dohoda Trans-tichooceánského partnerství (TTP). Má zaměnit Asijsko-tichooceánskou ekonomickou spolupráci (APEC), kde je přítomno Rusko i Čína. Avšak Čína nevstoupí do organizace v níž diktují podmínky USA, takže tento klub nemá naději.
Převzato z Pravda.ru