Afghánistán: vojska odejdou, ale základny zůstanou
Sergej Vasilenkov
Březen 22, 2013
Na území Afghánistánu už 35 let neutichá válka. V roce 2014 mají koaliční vojska NATO odejít, avšak přinese to mír této tolik trpící zemi? Bude se moci tento stát aktivně rozvíjet?
Vláda v Afghánistánu musí přejít do domácích rukou
Vojenské základny v Afghánistánu se budou muset předat ozbrojeným silám země s výlučně afghánskými vojáky. Zástupce Ruska při OSN Vitalij Čurkin k tomu řekl: "Po ukončení s problémy stabilizace odpadne nutnost přítomnosti zahraničního vojenského kontingentu." Dále poznamenal, že cizí kontingent v zemi se mění z činitele potlačujícího terorismus na "činitel regionálního napětí". Podle něho není stabilizace možná bez "důrazného boje s obchodem s drogami". Je však rozladěn tím, že NATO stále vzdoruje zapojení do protidrogové aktivity.
Karzáí předpokládá, že situaci v zemi zlepší odchod cizích vojáků. Podle jeho mínění jsou opoziční Afghánci nespokojeni s přítomností zahraničních vojáků a po jejich odchodu složí zbraně, neboť nebudou zvyšovat násilí proti vlastním lidem. Přitom ale prezident počítá s tím, že i po odchodu NATO musí v zemi zůstat určitý kontingent vojska pro pomoc afghánským bezpečnostním silám. Oznámil, že nulová varianta by přinesla nezdar a nikoliv úspěch. Afghánistán se neobejde bez pomoci spojenců.
Co bylo v Afghánistánu uděláno?
Od roku 2001 se za pomoci NATO a USA obnovuje afghánská státnost. Byly vytvořeny a fungují místní a ústřední orgány vlády. Do určité míry se upevnila bezpečnost, s výjimkou území jihovýchodních oblastí a Kábulu, realizuje se řada hospodářských projektů, jako je těžba nerostů, modernizace dopravní infrastruktury a rozvoj zemědělství, došlo k některým posunům v humanitární sféře. Důležité jsou nové instituce, jako je armáda a policie. Ty už zajišťují pořádek na 70 procentech území. Místní jim více důveřují než cizincům. Umírnění vůdci Talibánu jsou ochotni vést jednání s afghánskou vládou, což umožnilo místním bojovníkům návrat k mírovému životu.
Afghánské problémy
Řadu afghánských problémů bude po odchodu sil NATO obtížné řešit. jedná se především o činnost islámských extremistů opevněných v pohraničí při pákistánských hranicích. Další potíž představuje velká zkorumpovanost vysokých úředníků a velmi nízká úroveň života prostých obyvatel. Nedostává se pracovních míst a zvyšuje se produkce drog.
Nepovedlo se prakticky zrealizovat prezidentský způsob vládnutí. Proto jsou navrhovány různé způsoby decentralizace vlády. Bývalý velvyslanec USA v Indii vyhlásil potřebu rozdělení země na severní a jižní. Jižní by se nechala Talibánu. Je těžké si představit realizaci této myšlenky.
Akce extremistů se aktivizují zároveň se snižováním počtu mezinárodních sil. Afghánské bezpečnostní složky nedokáží plně za bezpečnost odpovídat. S vedením boje s ozbrojenými extremisty nemají zkušenost. Západní experti se domnívají, že odchod mezinárodních sil s sebou ponese prudké zhoršení situace. Obnoví se ozbrojené střety mezi klany, národnostními a kmenovými skupinami, podobně jako tomu bylo po odchodu sovětských vojsk. Je nebezpečí, že dojde k rozsáhlé občanské válce, výměně vedení a ze země se může stát buňka terorismu.
Americká vojska nikam neodejdou?
Západ straší svět povídačkami o tom, že Afghánistán samostatně nedokáže existovat. Proto byla loni podepsána dohoda mezi ním a USA o strategickém partnerství, což světové společenství kritizuje. Zahrnuje podmínky pro přítomnost USA v Afghánistánu po odchodu vojsk NATO v roce 2014. Prý to umožní provádět protiteroristické operace proti al-Kájdě. To rozhořčilo Talibán, který žádá úplný odchod cizích vojsk.
V celé věci je ještě jeden háček. USA požadují v případě spáchání zločinu pro své vojáky imunitu před afghánskou justicí. Přitom kvůli chybným útokům jednotek NATO při vojenských operacích často trpěli civilisté. Nad takovými podmínkami panuje v Afghánistánu znechucení.
Rusko nechápe, proč cizí vojska z Afghánistánu odejdou, ale cizí základny zůstanou. Znamená to, že mají další účel, jak tvrdí oficiální činitelé v Moskvě.
Podle ruských diplolmatů musí být přítomnost NATO jen v právním rámci země. Odchod mezinárodních sil bude mít bezpochyby negativní důsledky, proto Afghánci přijímají předem všechna nutná opatření pro včasné posílení systému své bezpečnosti.
Co čeká Afghánistán?
Mnozí experti jsou si jisti, že současná struktura Afghánistánu a rozložení vlády v zemi, které určily USA, nezůstanou dlouho. Afghánistán čeká složité hledání nové rovnováhy: mezietnické, mezi centrem a provinciemi, mezi nynějšími spojenci a protivníky v rýsující se nekonečné válce.
Převzato z Pravda.ru
***
"Nová izraelská vláda – to je osa zla"
Jurij Sosinskij-Semichat
Březen 19, 2013
Nový kabinet izraelské vlády musí začít po schválení Knessetem plnit své závazky. Poprvé za 10 let nejsou v koalici představitelé ultraortodoxní strany Šas, což představuje politickou senzaci. Počet ministrů se snížil na 20. Likud-Bejtejnu má 11 ministrů, Ješ Atid 5, Židovský domov 3 a Ha Tnua 1. Koaliční jednání proběhla ve velmi napjaté situaci.
Účast v koalici odmítl vůdce Strany práce Shelly Jakimovich. Socialisté otevřeně sdělili nechuť pracovat v Netanjahuově vládě, bez ohledu na její složení. Premiér byl donucen hledat možnost domluvit se s Ja´irem Lapidem, vůdcem Ješ Atid. Strana Ješ Atid se spojila se stranou Židovský domov a Netanjahu musel přijmout všechny jimi vznesené podmínky. Představitelé frakce Židovský domov se nedostavili na společné jednání na znamení protestu proti zrušení funkce vicepremiéra a jednání bylo málem znemožněno. Na poslední chvíli se všechno urovnalo.
Příznivci ultraortodoxní strany Jahadut ha Tora novou vládu ostře zkritizovali. Jeden z členů Knessetu ji označil za jednu z nejhorších jaká kdy v Izraeli vládla, jak po stránce duchovní tak materiální. Jiný jeho spolustraník Uri Maklev řekl, že vláda je politickou organizací, založenou na ose nenávisti a pronásledování. Taková osa je ukotvena na prosazování systematického a zásadního nepřátelství a pronásledování světa tóry, ultraortodoxního systému vzdělávání, posvátných míst Izraele a všeho Izraelem oblíbeného. Ať je to jak je to, nespokojenost haredim s politickými změnámi v zemi bude narůstat. Nová vláda navrhuje zahájit obšírné sociálně ekonomické reformy, které zasáhnou především zájmy izraelských ultraortodoxních. Jedná se o stálé snižování privilegií haredim. V případě přijetí programu ministra Moše Jaalona budou muset ultraortodoxní vykonávat od osmnácti let vojenskou službu. Při práci u policie nebo v národní izraelské zdravotní službě Magen David Adom (pozn.: asi něco jako Červený kříž) může být udělen odklad až do 26 let.
Zahraniční politika se moc měnit nebude. Křeslo ministra zahraničí si zřejmě udrží Lieberman a ministra obrany dosavadní Jaalon, k mnoha politickým záležitostem nesmiřitelný. Práci izraelské rozvědky má léčit bývalý ministr financí Steinitz.
Analytici předpokládají, že vládu čeká za dva roky pád. Vládnoucí koalice nemůže ustát rozpory v hospodářských otázkách. Lapid od samého počátku vystupuje na podporu střední třídy, jejíž postavení se za poslední roky zhoršilo. Ministrem financí navržené rozpočtové škrty v předvečer odstoupení vlády jen zhoršily těžkou sociálně-ekonomickou situaci v zemi. Strana Ješ Atid nyní navrhuje podstatně zvýšit podporu drobného podnikání, snížit přebujelý státní aparát, snížit ceny a daně. Tyto navrhované reformy bude těžko uskutečnit při zachování dosavadního hospodářského kursu Netanjahua.
Převzato z Pravda.ru
***
"Celoplanetární karcinom" a smrt Hugo Chaveze
Nikolaj Mališevskij (Bělorusko)
Březen 25, 2013
Ve Venezuele se tvoří vládní komise pro zkoumání příčin otrávení osmapadesátiletého Huga Chaveze "temnými silami" (dále jen H. Ch.) s cílem agrese proti Venezuelcům a Latinské Americe (1). Typ rakoviny H. Ch. nebyl totožný s žádným druhem této nemoci. …všechno nasvědčuje tomu, že se nepřátelům podařilo zapůsobit na jeho zdraví za pomoci velmi vyspělých technologií (2).
Místopředseda venezuelské vlády Nicolas Maduro se obrátil k národu: "Nemáme pochybnosti o tom, že je rakovina comandante Chaveze svědectvím útoku jeho nepřátel (3) a těmi se rozumějí USA." Toto vyhlášení potvrdil i vedoucí prezidentské ochrany generál Ornella (4). Z Venezuely byli vyhoštěni dva pracovníci velvyslanectví USA. Maduro připomenul, že v USA už v roce 1940 existovaly vědecké laboratoře, v nichž se experimentovalo s vyvoláváním rakoviny a za sedmdesát let mohly výsledky podstatně pokročit (1).
Sám H. Ch. o tom hovořil již před mnoha lety v souvislosti s tím, když náhle onemocněli rakovinou tři jihoameričtí politici, nacházející se v pozornosti CIA. Po nich následoval sám H. Ch. (5). Skutečně, zvláštní epidemie karcinomů napadá jihoamerické vůdce levicového zaměření. Ve smrtonosném seznamu těchto lidí s rakovinou je už devět osob:
1. Raúl Alfonsín, prezident Argentiny, zemřel v roce 2009 na rakovinu
2. Nestor Kirschner, prezident Argentiny, 2010 (tlusté střevo)
3. Cristine Kirschnerová, prezidentka Argentiny, 2010 (šťítná žláza)
4. Ollanta Humala, prezident Peru, 2011, (střeva)
5. Hugo Chavez, prezident Venezuely, 2011 (prostata)
6. Lula da Silva, exprezident Brazílie, 2009 (hrtan)
7. Dilma Rousseffová, prezidentka Brazílie, 2009 (lymfatický systém)
8. Fernando Lugo, prezident Paraguaye, 2010 (lymfa)
9. Evo Morales, prezident Bolívie, 2009 (nosní jamky)
Do seznamu by patřil i prezident Kolumbie Juan Santos s náhle se objevivší rakovinou prostaty (2012). Ovšem po několika měsících, kdy se začal podvolovat USA (pozn.: Po nástupu do funkce měl snahu vycházet přátelsky s H. Ch.) ohlásil, že je "zcela vyléčen".
Tyto lokální incidenty pojaté vcelku demonstrují krajně znepokojující tendenci. V současné globální politice se jedná o průmysl vysoce technologického vraždění (hi-tech assassinations). Vraždy často nezanechávají stopy a jeví se jako zdlouhavá, pomalá a bolestivá smrt lidí, kteří jsou důležitými oponenty "politiky některých silných států", pro které je tento druh vražd stále častěji preferovanou formou odstranění nepřijatelných …
Jak uvedl specialista na terorismus dr. Barrett, republikánský senátor Lindsey Graham nedávno přiznal, že Spojené státy zavraždily více než 4700 svých politických oponentů v různých částech planety, včetně vlastních občanů. Současný vojenský rozpočet USA přes 500 miliard dolarů je jen vrchol ledovce. Přitom je to větší rozpočet než suma rozpočtů Číny, Ruska, Japonska, Koreje, Austrálie, Kanady a EU. Krom rozpočtu existují různé černé fondy, které financují hi-tech tajné metody, včetně vyvolávání rakoviny u vůdců zemí Latinské Ameriky (6).
O neobvyklém charakteru epidemie rakoviny, která postihla současně šest nejlepších vůdců protiwashingtonské říše v Jižní Americe jsou přesvědčeny takové americké kapacity jako je W. Blum, K. Nimmo i novináři, jako je S. Lendman (7).
Rovněž Paul Craig Roberts, otec "reaganomiky", dává odpovědnost za Chavezovu smrt Washingtonu. Tvrdí, že H. Ch. je největší občan Jižní Ameriky od doby Simona Bolívara a byl zavražděn na pokyn Washingtonu. Jihoameričanům jsou známy i snahy otrávit Fidela Castra. Oficiální dokument je na internetu (8). Castro je skutečným rekordmanem v přežití – přežil 637 atentátů (údaj z roku 2006). Chaveze varoval s tím, že musí být opatrný, že se technologie posunuly a vytkl mu, že je ledabylý. Měl být obezřetný v jídle, které dostával a podobně.
Americké tajné služby odstraňovaly nebo pacifikovaly Washingtonu nepohodlné politické vůdce při speciálních operacích s mimořádnou škodou. Mezi lety 1950 a 1960 to šlo jako na páse. Byli odstraněni: prezidentka Ceylonu Bandaranaiková (1959), prezident Konga P. Lumumba (1960), prezident Ghany Kwame Nkrumah (1966), prezident Fronty národního osvobození Mozambiku Eduardo Mondlane a další.
Likvidaci prováděla speciální skupina "Výbor pro způsobení škody na zdraví". Činnost byla objasněna v knize J. D. Markse O pátrání po "mandžuském kandidátovi" CIA a kontrola vědomí (9). Autor oživil suchá fakta komise pro studium experimentů CIA na lidech, včetně občanů USA a odstranění politických protivníků po skandálu se statí na toto téma v New York Times v roce 1974 (10). V knize jsou detaily tajných operací pro způsobení škody na zdraví – rozpočet, jména odpovědných vědců a agentů CIA, nelidské zkoušky na lidech a jedy a chemické látky schopné zabít. V knize se uvádí:
V rámci projektu MKNAOMI vypracovali spolupracovníci SOD pro CIA celý arzenál toxických látek. Proto, aby mohl být kdokoliv usmrcen za pomoci tabletky během několika vteřin pro případ sebevraždy byl v SOD použit silně působící toxin měkkýše … Podle mínění pracovníků CIA a SOD je účelnější použít botulotoxin. V inkubační době 8 až 12 hodin umožní vrahovi odsunout se z místa činu. Pracovníci CIA později vybavili mafii tabletami s tímto smrtelným jedem pro zabití Fidela Castra. Měly být vpraveny do mléčného koktejlu. Existoval dlouhý seznam smrtelných nemocí typických pro tu kterou zemi tak, aby vražda vypadala jako přirozená smrt. V roce 1960 měl takto být zavražděn konžský P. Lumumba. Byla pro něho vybrána smrtelná nemoc typická pro Západní Afriku. Nejméně tucet nemocí a toxinů různé účinnosti bylo vybráno také pro ty, kteří měli být odstraněni jen dočasně. Poměrně úspěšný byl, krom jiných, stafylokokový enterotoxin, nastala po něm mírnější otrava jako kdyby potravinami, než po botulotoxinu. Oběť je vyřazena na přibližně 3 až 6 hodin, následky nebývají smrtelné. V zásobě SOD byla účinnější látka, virus venezuelské koňské encefalomyelitidy, který postiženého paralyzuje 2 až 5 dní, potom ještě několik týdnů trvá oslabení. Pro vyřazení oběti na několik měsíců měla CIA k dispozici dva druhy brucelozy.
Zajímavá je historie záhadné smrti experta na biologické zbraně F. Olsena, úzce spolupracujícího s CIA v r. 1950. Sama CIA v roce 1970 v rámci reformy agentury oznámila, že Olsen poté co na něho silně zapůsobily zkoušky na lidech v tajných biologických laboratořích v Norsku a NSR odmítl další spolupráci, což sdělil některým kolegům. Dva agenti CIA mu při obchodní večeři vpašovali drogy a on za několik dní spáchal sebevraždu. To je oficiální verze. Prezident USA Ford se rodině Olsena omluvil. Nedávno to bylo znovu připomenuto na stránkách New York Times (11) v souvislosti s tím, že synové Olsena podali žalobu o náhradu škody na CIA za vraždu svého otce.
Odkazy uvedeny u originálu
Převzato z Fondsk.ru