Kanada poukázala RF na "syrské chyby"
Stanislav Varichanov
Červenec 4, 2013
Zvláštní debata o Sýrii v Kanadě.
Kanadský premiér Harper byl na shromáždění G8 v Dublinu nejtvrdším kritikem Ruska ohledně syrského konfliktu. Řekl: "Putin má své důvody podporovat Asadovy hrdlořezy … Nepovažuji je za oprávněné". Poté se objevil v kanadské tiskovině Globe and Mail článek Omera Azize z univerzity v Cambridge a Renata Mansúra z téže univerzity s názvem "Harper je ten pravý v otázkách Sýrie. Západ se nemá co vměšovat". Autoři jsou přesvědčeni, že následky zasahování NATO do syrské války budou katastrofální. Připomínají existenci doktríny "Odpovědnost za ochranu" (Rersponsibility to Protect -R2P), která byla přijata v OSN v roce 2001 a má chránit obyvatele před masovým vybíjením vládami vlastních zemí. Má 5 nezbytných podmínek k tomu, aby se mohlo začít s akcemi:
1. Civilisté jsou skutečně vystaveni útoku
2. Hlavní cíl intervence je zastavit útok
3. Před intervencí jsou vyčerpány všechny ostatní způsoby dosažení cíle
4. Prostředky k dosažení cíle jsou úměrné politickým účelům
5. Intervence přinese převahu užitku nad škodou
Doktrína R2P je na syrskou válku nepoužitelná ze dvou důvodů. Jednak válka začala jako vnitřní konflikt, ale přerostla v regionální konflikt s centrem v Sýrii. Za druhé není syrská opozice civilizovaná a sekulární, u povstalců má rozhodující vliv al-Kájda prostřednictvím syrské skupiny Džabhat al-Nusra, nejsmrtonosnější síly v regionu.
Do syrského konfliktu je zapojena i irácká al-Kájda. Pokud je pravdou masové stínání hlav, kanibalismus a další násilí prováděné syrskou opozicí, potom je vítězství salafistů v Sýrii nežádoucí a mělo by důsledek pro celý svět. Salafisté by se pravděpodobně chopili moci, pokud by byl Bašar Asad svržen. Prezident se opírá o velkou část syrského obyvatelstva, rebelové nemají podporu Kurdů, křesťanů, Alavitů ani Drúzů. Alavité, k nimž patří i Asadova rodina, se obávají vyhubení. Křesťané by mohli dopadnout podobně jako křesťané v Iráku, jejichž počet se od roku 2003 snížil na polovinu.
Rebelové jsou podporováni Katarem, Saúdskou Arábií, Jordánskem, Tureckem, Hamasem a USA, Asad zase Ruskem, Čínou, Íránem a Hizballáhem. Za takových podmínek by mohla být válka dlouhá a pro svět nebezpečnější než války v Iráku a v Libyi. Asad nikam neodejde, má 300 tisíc vojáků, 60 tisíc důstojníků protivzdušné obrany a pracuje pro něho vojenská rozvědka. Autoři článku tvrdí, že válku lze ukončit jen politicky.
Dále píší, že Kanada by mohla iniciovat jednání mezi válčícími zeměmi, přitom by měla přijímat uprchlíky a poskytovat humanitární pomoc. Pokud by mezinárodní společenství použilo vojenskou sílu, bude Rusko a Čína podporovat Asada a Hizballáh bude bojovat do posledního vojáka.
Podle autorů článku má Kanada možnost politické podpory a humanitární pomoci spojencům syrské opozice, což je proveditelné a konstruktivní, na rozdíl od vojenského útoku. Článek v Globe and Mail se v otevřeném dopise obrací k vedení země. Kanadská politická kultutra dává tyto pozitivní signály. Nová vyhlášení Stephena Harpera o Sýrii ukáží, má-li dobrý sluch. Mimochodem, už když v Irsku na G8 zaútočil s kritikou na Rusko, podtrhl, že ač kanadská vláda požaduje odchod Asada, nechystá se jeho země dodávat zbraně syrským povstalcům. Důvody pro to jsou. Harper řekl: "Jsme znepokojeni extremistickými prvky u opozice."
Převzato z Pravda.ru
***
Vojenský "nedopřevrat" v Egyptě
Dmitrij Minin
Červenec 6, 2013
Velitel egyptské armády generál Abdel Fatáh al Sisi, který vede převrat v Egyptě, se zachoval podobně jako kdysi Pinochet vůči prezidentovi Allendemu v Chile. Mursí jej sám jmenoval a zcela mu důvěřoval, stejně jako kdysi Allende Pinochetovi. Sisi získal takovou reputaci, že byl mnohými považován za skrytého Muslimského bratra. Prezident se hned na počátku své vlády dokázal vypořádat s armádou a naráz odstranit celou její špičku. (1) Korporátní zájmy armády byly silnější než ujišťování o loajalitě. Odborníci z Ústavu blízkovýchodních studií GIGA v Hamburku předpokládají, že příčinou nevole armády k Mursímu bylo to, že si troufnul na byznys vojáků. Ten představuje div ne čtvrtinu egyptské ekonomiky. Jejich prsty sahají do turismu, stavebnictví a do rekultivací. Na leckterých infrastrukturních projektech, třeba stavbě železnic, se podílí armáda. (2) Egyptská armáda je živa z americké vojenské pomoci 1,3 miliardy dolarů za rok. (3)
Egyptské události se podobají alžírským z roku 1991. Islámská fronta spásy (IFS) zvítězila, zrušila druhé kolo voleb, donutila odstoupit prezidenta, zavedla vojenský režim a zakázala IFS. Prakticky po tomto začala občanská válka s více než sto tisíci oběťmi.
Není vyloučen podobný vývoj v Egyptě. Ovšem egyptská armáda bude sotva chtít vzít na sebe odpovědnost za další dění v zemi. Egypt nemá tytéž zdroje energetických surovin jako Alžírsko, a ani Západ není ochoten platit vojenskou diktaturu. Hlavní sponzor Egypta z poslední doby, jímž je Katar, je patronem Muslimských bratří, takže novému režimu sotva bude dávat peníze. Neočekávaně je na straně rebelů Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty a z tohoto důvodu podpořili egyptskou armádu Salafité. (4) Jenže ti nemají tolik peněz jako Katar. Krom toho terorismus a bodáky nepřitahují turisty. Jediný, avšak nepostačující zdroj peněz je Suez.
Za těchto podmínek nemá armáda na to, aby mohla kontrolovat zemi, jakou je Egypt. Proto byl ustanoven dočasný prezident, soudce Adlí Mansúr a přislíbeny předčasné volby (bez udání termínu) a nová ústava. Egyptská "nedodiktatura" je slabá, kdo má odvahu, nemusí se jí řídit. Takový režim není nikdy stabilní. Egypt se pravděpodobně nachází na počátku dlouhého období krizí a změn vlád. Mursího koalice sdružovala protikladné síly od liberálů až k fundamentalistům. Každý egyptský prezident bude mít stejné problémy. (5) Ústavní soudce Mansúr nemá vlastnosti vůdce. Baradej věděl, proč odmítal nabídku na funkci ministerského předsedy. Ředitel centrální banky Egypta Faruk al-Okda nemá autoritu.
Muslimští bratří nevyhrožují násilím a slibují nehledět na převrat, nechtějí totiž dát armádě záminku k odstavení od předčasných voleb, kde mají naději je vyhrát. Žalostnou hospodářskou situaci Egypta nemá nikdo možnost zlepšit. Lidé přijdou znovu do ulic.
Muslimští bratří útočí na novou vládu psychologicky. Šíři informace, že dočasný prezident je členem židovské sekty Adventisté sedmého dne. Jejich nové hnutí Národní jednota země za legitimní vládu sjednocuje islamisty a vyzývá k nenásilným nepokojům s vyhýbáním se střetům s armádou. (7) Mursí chyboval v tom, že nepustil k vládě fundamentalistické skupiny, které podporovaly juntu. (8) Přitom džihádisté obvinili politické protivníky ze zrady víry a z podřízenosti Západu.
Washington vydal Muslimské bratry podobně jako předtím Mubaraka, ale chybil tím. Nyní bude v Egyptě prosazovat islám vážnější protivník Západu – saláfisté. Změnu v Káhiře charakterizuje to, že armáda vyměnila vládu, ale nepřevzala řízení země. Došlo k "nedopřevratu". USA a EU vyhlásily, že proti Egyptu nezavedou sankce. Rasmussen se vyjádřil tak, že nejde o to, jak se událost v Egyptě nazve, ale o to, jak tam najít způsob k upevnění demokracie. (9) Je to jezuitská logika. Obama cosi vágně vyhlašuje o demokratickém procesu a právním státě a o návratu k občanské vládě. (10) Ze všeho je vidět, že Washington je se situací celkem spokojen, demokracie – nedemokracie.
Nespokojení jsou spojenci USA v regionu. Turecko to s odůvodněním dalo najevo. (11) Turkům dal převrat v Egyptě na vědomost jak snadno Spojené státy odepisují své dřívější spojence. Izrael na egyptské události reaguje zdrženlivě, považuje je za návrat k moci přívrženců Mubaraka, s nímž byl v pracovních vztazích. Obává se jen, že Obamova administrativa ukončí vojenskou podporu Egypta. Pak by mohlo dojít k ohrožení mírové smlouvy z Camp Davidu. (12)
Syrský prezident poskytl rozhovor novinám Al-Thawra. Řekl, že v Egyptě došlo ke zhroucení snahy o politizaci islámu. "Je to pád takového systému, o jehož správnosti se snažili přesvědčovat Muslimští bratří. Opakuji, že nepřijmeme to, aby islám spadl do politické úrovně, neboť náboženství stojí výše než politika."
Selhání politického islámu jako způsobu vlády je v tom, že je to umělá ideologie a navíc Muslimští bratří zaseli svár do arabského světa. Lidé to už poznali. (13) Asad potvrdil, že syrské vedení mělo v Egyptě styky s těmi, kteří považovali stávající ustanovení za chybné. (14)
Poučení pro všechny politiky, nejen pro regionální. Nedotýkajte se Sýrie! Pro kariéru je to nebezpečné.
Odkazy uvedeny u originálu
Převzato z Fondsk.ru
***
Edward Snowden znova promluvil
Igor Bukker
Červenec 8, 2013
Snowden má stále o čem mluvit. Naposledy sdělil časopisu Der Spiegel, že zpravodajské služby SRN spolupracovaly s americkými na území Německa mnohem aktivněji, než předpokládali němečtí úředníci. Se Snowdenem hovořili americký hacker Jacob Appelbaum, pracující rovněž v projektu WikiLeaks a režisérka dokumentárních filmů Laura Poitras.
Snowden potvrdil, že americká NSA (Národní bezpečnostní agentura) měla v Německu ve svých službách německé politiky, podobně jako i v ostatních západních zemích. Mezi NSA a německou Spolkovou zpravodajskou službou (BND) probíhala intenzivní spolupráce, o čemž občané Německa dosud neměli ponětí. NSA dala BND k dispozici programy zpravodajských služeb pro odposlouchávání telefonních hovorů s občany jiných států, které vedli němečtí úředníci.
Spolupráci federální zpravodajské služby s NSA potvrdil členům Parlamentního kontrolního výboru Gerhard Schindler. Snowden prozradil, že přes veškerou spolupráci nezasvětili Američané Němce do všech detailů. Spolkový úřad na ochranu ústavy Německa nemá v tuto dobu podle BND žádné důkazy o šmírování internetu americkou NSA na území Německa. Kancléřka Merkelová k odposlechům poznamenala, že "my Němci jsme od Američanů dostali mnoho informací". Na sjezdu CDU si pochvalovala, že teroristické plány islamistické Sauerland – Gruppe byly odhaleny zásluhou amerických tajných služeb. Řekla k tomu: "Ovšem to ještě nedává právo odposlouchávat za pomoci štěnic vzájemné hovory. Proto říkám, že odposlech rozhovorů mezi přáteli skutečně není na místě."
Rovněž německý ministr financí Schäuble radí Němcům nedělat kvůli celé záležitosti s odposlechy velký humbuk. I on připomíná užitečné informace od Američanů, které pomohly k odhalení teroristických akcí. Nakonec tvrdí, že pro Němce je horší terorismus než nějaké americké tajné služby. Ke všemu ještě poprosil Američany o vzájemné porozumění v tom jak a v jakém množství může SRN dostávat informace od druhých, aby byla zajištěna bezpečnost.
Německo má užitek z informací amerických tajných služeb již několik desetiletí, ale nikdo v SRN přitom neví za jakou cenu je dostává.
Snowden v interview řekl nejen o intrikách německé BND, ale také o britské tajné službě Government Communications Headquarters (GCHQ). Všechna data jsou tři dny uchovávána ve zvláštní nárazníkové paměti. Tato mezipaměť umožňuje dodatečnou kontrolu pro záchyt veškerých bitů. Podle Snowdena jde o totální kontrolu vší internetové komunikace. Uvedl, že jsou velmi důležitá metadata, jako jsou čísla telefonů, IP adresy a doba komunikace a promluvil o tom, jak jsou potom využívána. Mnohdy jsou důležitější než obsah samotné komunikace. Podle nich lze usoudit kdo na koho je napojen. Metadata obsahují informace, které je třeba z celého souboru údajů skutečně zjistit, dodal Snowden.
Převzato z Pravda.ru
***
Ministerstvo zahraničí USA vyhrožuje Rusku kvůli pomoci Snowdenovi
Červenec 10, 2013
Představitelka ministerstva zahraničí USA Jennifer Psak sice neví, co přijde, ale je přesvědčena, že nějaký následek pro příslušnou zemi po umožnění azylu Snowdenovi bude. Považuje dialog s Ruskem za produktivní, přesto mu vyhrožuje. K tomu ještě svému vedení připomíná, že existuje množství problémů, na kterých by se mělo pracovat. Znamená to, že Washington chápe, že omezování rusko-americké spolupráce kvůli Snowdenovi dopadne neblaze na Rusko i na americké národní zájmy.
Mezitím potvrdil ministr zahraničí Venezuely Elias Jaua, že se uprchlík nachází stále v Moskvě. Oznámil, že Venezuela bude jednat o jeho dalším osudu podle mezinárodního práva. Uvedl, že Washington v této věci vytrvale naléhá na venezuelskou vládu. Do Caracasu přišly dvě americké nóty a několik kongresmanů telefonovalo. Ujistil, že Venezuela nepodlehne ničímu nátlaku v politických záležitostech. Konkretně řekl: "Na ministerstvu zahraničí (USA) musejí pochopit, že nepřipustíme žádný nátlak, byť by byl od kohokoliv."
Převzato z News.mail.ru
V jiné zprávě News.mail.ru :http://news.mail.ru/politics/
