Děláte prominentního právníka-poradce ve Světové bance, upozorníte na nepravosti v činnosti organizace – a letíte. Právě to se stalo Karen Hudesové, která se se svými poznatky podělila s novinářem Alexem Newmanem z The New American. Původně ctihodná advokátka se stala něčím, co se v angličtině nazývá „whistleblower“. (A pro co v češtině pro nízký výskyt v domácí populaci zatím neexistuje ustálený výraz – pozn. edit.)
V interview z 26. května 2013 neříká nám „konspiračním praktikům“ nic nového, nicméně systémovým slepým a hluchým může otevřít slechy a zraky.
Karen není ani první, ani poslední, která otevřeně hovoří o tom, že globální finanční systém je kontrolován malou skupinou zkorumpovaných, mocichtivých figur soustředěných kolem privátní U.S. Federal Reserve. Tato skupinka totálně kontroluje veškeré mainstreamové sdělovací prostředky, které před občany skrývají její zločiny. Když se Hudesová snažila upozornit na celou řadu nelegálních aktivit konkrétních osob v rámci Světové banky, tak jí ukázali dveře, a nyní spolupracuje s celou řadou dalších „práskačů“ při zveřejňování korupce a nelegálních aktivit v samém centru dnešního finančního světa. Stále ještě.
Svoje argumenty neopírá jen o svoje vlastní zkušenosti. S odvoláním na alarmující švýcarskou studii, publikovanou v roce 2011 v časopise PLOS ONE JOURNAL o struktuře globální korporátní kontroly našeho světa uvádí, že malá skupina firem – většinou systémových (too-big-to-fail) finančních institucí a centrálních bank – má dominantní a ničím neomezený vliv na globální ekonomiku, kterou řídí prostřednictvím nastrčených institucí a servisních elit. Říká: „Kontrolují všechny významné ekonomické zdroje lidstva, včetně informačních. Vládnou díky korupci, platí si neomezenou právní imunitu, páchají činnost, která by u neprivilegovaných byla trestná, ale korporátní stát, stát, který jim patří, je nechá dělat vše a evidentní zločiny nestíhá.“
Dle této, vědeckými kruhy recenzované (peer-reviewed) práce představující první a zatím jedinou globální analýzu vlastnické architektury dnešního světa, jež zahrnuje všechny dominantní subjekty mezinárodní ekonomiky, tvoří nadnárodní korporace vysoce centralizovaný komplex připomínající stahovací obojek pro psy. Velká část rozhodování celé architektury ovládání našeho světa je koncentrována do několika málo finančních institucí, jejichž pokyny jsou nepsaným zákonem fungování této korporativistické mafie. Výzkumníci popsali tuto totalitní globální suprastrukturu řízení světa stojící nad politikou i zákony. Vyjmenovali hlavní hráče. To si nikdo nikdy nedovolil, a je otázkou, zda publikace neslouží zároveň zájmům této suprastruktury v podmínkách její pokračující války proti ideji suverénního národního státu. Řídí-li náš svět někdo jiný, než občany volení zástupci, než jejich vlády, může to u slabších duchem nastolit otázku, k čemu ta politika, k čemu ten suverénní stát vůbec je. Studie má dramatický dopad na pochopení reálného stavu světa, ve kterém občané všech států žijí. Jaký zájem, jaký cíl nastoluje proces globalizace a privatizace funkcí státu pro nic netušícího občana? A proč se tak děje pod setrvalou palbou propagandy proponentů NWO, že privátní management věcí veřejných (nejlépe preferovanými nadnárodními subjekty) je nejlepší cestou k ……….. čemu vlastně?
"Práskačka" Hudesová, právnička pracující ve Světové bance nějakých 20 let, byla očitým svědkem machinací této suprastruktury. Říká: „Zjistila jsem časem, že jde vlastně o něco, co se dá označit termínem „uchvácení či ukradení státu“, kdy státní instituce jsou prostřednictvím korupce a vydírání kooptovány skupinou mocných, kteří jsou sami zkorumpovaní majiteli tiskárny světové měny. Pilíře, na nichž stojí americký politický systém – minimálně ty systémově nejdůležitější – přestaly hájit zájmy občanů a voličů a prosazují jen zájmy globálních elit, a to i kriminálními způsoby, protože přešly korupcí mimo kontrolu občanů. Celý systém vládnutí v USA je jeden velký podvod“.
Hudesová tvrdí, že jádro této globální mafie tvoří 147 finančních institucí a centrálních bank. Generálním manažerem této mocenské sítě je U.S. Federal Reserve, stvořená sice kdysi díky korupci Kongresem Spojených států, ale ve skutečnosti představující privátní subjekt vlastněný kartelem privátních, z velké části evropských bank. Upřesňuje, že „jde o tragický příběh o tom, jak si pár vlastníků privátních bank přizpůsobilo mezinárodní finanční systém svým parazitním zájmům prostřednictvím jimi vlastněných centrálních bank ovládajících téměř všechny globálně důležité měny, manipulují ke svému zisku devizovými rezervami států (které jim nepatří), směnnými kurzy měn, stojíce nad zákonem a mimo postih za svoje činy zahrnující i defraudaci cizího majetku.“
Hudesová říká natvrdo : centrální banky, bez ohledu na svoje názvy, status, jsou privátní, reprezentují v každé zemi skutečnou vládu, jejich pozice jsou pozicemi náměstků Impéria, jejich vlastníků. Jsou nástrojem ničení, zadlužování a destrukce národních ekonomik, pomocníkem v privatizaci všeho systémově důležitého v každé zemi, do rukou příslušníků globální suprastruktury. Spoléhání na jejich loajalitu vůči zemi, ve které operují, je zcestné. Jejich odborná stanoviska odrážejí více zájmy Impéria než objektivní realitu. A propaganda v rukách globalizace dodává těmto institucím respekt a nezpochyňovatelnou autoritu bohů. Co činí, je dobře, i když hospodaří ve ztrátě, z trezorů mizí zlato a pod jejich evidentně nevýhodné transakce či finanční operace (z pohledu státu) by se nepodepsal ani ten poslední posunovač u dráhy.
Kartel centrálních bank vznikl v Evropě dávno před U.S. Federal Reserve, její nástup do prominence byl důsledkem rostoucí síly ekonomiky, nástupu století levné ropy a s Evropou nesrovnatelných podmínek pro podnikání, inovace, technologickou revoluci a s tím spojeného vlivu USA ve světě a ekonomickou neschopnosti evropských mocností (objektivní nedostatek zdrojů) provozovat strojovnu a velký klacek Impéria. Právě solidifikace a nástup prominence nového klacku přinesly potřebu 1. světové války, která skončila totálním vyčerpáním a zadlužeností všech bojujících, teritoriálním rozkladem některých hráčů a poprvé v historii důkazem toho, že bez Ameriky to dál nepůjde. Tedy hlavně bez jejích majitelů, členů U.S. Federal Reserve. Přenesení strojovny, nikoli centrály Impéria bylo pouze statusovou záležitostí, protože předcházející kápo kartelu – Bank Of England – patří těm samým majitelům jako U.S. Federal Reserve. Přeleze-li kartel tichou louži do Šanghaje, buďme si jisti, že boží slovo bude padat stále ve staré, dobré Anglii. Některé věci se nemění, jen kulisy se přemalovávají na novém plátně, se starým rámem. Koně se přepřahají – za unaveného a vysátého – mladého, dynamického a perspektivního. Nač měnit zavedené a ověřené, když to nikdo stejně nevnímá?
Paní Hudesová též potvrzuje, že dochází k manipulaci cen – od realitního trhu, přes akcie a obligace, po ceny komodit, v to počítaje i ceny zlata. Manipulace, centrální řízení pohybu cen prakticky zlikvidovalo smysl existence finančních trhů jako nezávislého a objektivního tvůrce cen. Zákon poptávky a nabídky přestal fungovat, ekonomicky neudržitelné, nesmyslné a pro tržní hospodářství fatální je uměle udržováno při životě, samočištění ekonomiky prostřednictvím cyklického vývoje ekonomiky bylo zakázáno. Toto už není kapitalismus s jeho původní schopností regenerace. Systém se dáví vlastními toxickými exkrementy, zabíjí kapitálovou tvorbu a ničí tak reálnou, výrobní ekonomiku. To dnes není důležité, hlavně že je v kasinu plno nenažraných idiotů.
Hudesová se ztotožňuje se závěry výše zmíněné studie publikované ve švýcarském tisku. Pouze dává větší váhu významu U.S. Federal Reserve v banksterské síti. Ta údajně stojí v čele úzce a utajované, propojené sítě korporátních zájmů a subjektů, které bez nutnosti centrálního řízení samostatně, všemi dostupnými prostředky v jejich vlastnictví, ať už jsou to média či represivní orgány státu či soukromé „bezpečnostní“ složky, terorizuje všechny, co její tajemství odhalují, a dosazuje na místa, užitečná a využitelná pro jejich zájmům svoje lidi, zkorumpované 30 stříbrnými.
Speciální roli v tomto pavoučím systému hraje banka bank – Bank for International Settlements (BIS). Je to jakýsi exkluzívní klub nejmocnějších z mocných. Stojí funkčně i mocensky nad U.S. Federal Reserve. Jeji „doporučení“ mají charakter nepsaného zákona respektovaného celou sítí, a destruktivní účinky politiky tohoto klubu mají universální dopad na globální finance. Její modely Basel I., II., i ty další budoucí tvoří i končí hospodářské krize a deprese našeho světa, ničí životaschopné ekonomiky, bankrotují celé sektory ekonomiky. Moc tohoto klubu lze přirovnat k disponibilitě a ochotě kdykoli použít zbraně masového ničení.
V kontextu zinscenovaných útoků na ceny papírového zlata Hudesová potvrzuje podezření mnoha analytiků, že za všemi těmi útoky stojí U.S. Federal Reserve, obrana jejího nejvýznačnějšího statku (US dolaru) a boj za prodloužení životního cyklu systému založeném na dluhu – devalvujícího systému FIAT měn. Paní Hudesová je též přesvědčena, že Fort Knox je prázdný a s největší pravděpodobností byly defraudovány do značné míry i zlaté cihly různých států, původně depozitovaných v sejfech na Manhattanu. Přešly s největší pravděpodobností ilegálně z vlastnictví států (a jejich občanů) do rukou majitelů tiskáren FIAT měn. To je důvodem, proč U.S. Federal Reserve brání provedení auditu zlatých rezerv po cca 40 let. Ten není umožněn ani US Kongresu a cizím vlastníkům – jiným vládám. Pochybnosti v tomto smyslu a požadavek na audit zřejmě stál za politickou smrtí Strausse-Kahna.
Hudesová říká, že schéma připomíná zloděje, co hledá, kudy utéci s lupem, a přitom křičí „chyťte zloděje“ a ukazuje na všechny okolo. Tito lidé, co korupcí získali bezmeznou moc, umožňující jim infiltrovat a ovlivňovat i reálné oponenty, tvořit koncentrovanou propagandou fiktivní, nereálný obraz života a světa, v kterém žijeme, mají své pappenheimské téměř všude. Je pak snadné využít svého člověka v prominentním postavení v rámci protisystémové organizace či hnutí pro šíření desinformací a šíření zmatku v řadách svých nesvorných a dezorientovaných protivníků.
Oni si prostě myslí, že čím déle budou držet masy v nezájmu o svoje vlastní zájmy, v ignoraci a hlouposti, tím déle a lépe jim mohou pouštět žilou a zcizovat jim kromě toho společenského i osobní majetek.
Každý příběh má i svoji banální stránku. Tou je důvod, proč paní Hudesovou z World Bank vymetli jak smetí po dvaceti letech věrné služby, držení kroku a úst. Nějak došlo k poslední kapce, a paní Hudesová se odmítla podílet na dalším podvodu. Podvodné účetnictví, výkaznictví mezi Světovou bankou a U.S. Federal Reserve v ní náhle probudilo morálku a svědomí. Postavila se….. byť interně, tak zaprotestovala …. A skončila. Neloajálního právníka si nemůže dovolit ani bandita.
Ať je to, jak je to, paní Hudesová se vydala na válečnou stezku s nejmocnějšími tohoto světa s nadějí, že otevře oči těm nejpitomějším – nic netušícím ovčanům a konzumentům korporátního světa. Asi nedopadne dobře ani u těch nahoře, ani u těch dole.
