Na trati z Tanvaldu do Harrachova (6% stoupání, český rekord) nezbedné vlakové soupravě opět nefungovaly brzdy. I projela s pasažéry čtyři zastávky maximální fyzikálně povolenou rychlostí. Nakonec se zastavila pod dalším kopcem, který kvůli Newtonovým zákonům nemohla zdolat samospádem.
Zadívejme se meditativním způsobem na tiché šílenství naší vlády, jejíž poručnictví na sebe ochotně převzaly různé nátlakové skupiny. Reformní stoupání už dávno vzdala, protože to by musela myslet mimo ideologické šablony, to jest v souladu s proměnlivým stavem společnosti a světa. Jako třeba naši sousedé na německém či rakouském jihu, kteří udržují na živu naši ekonomiku.
Takže stoupání jsme už dávno nezvládli, viz vývoj českého dluhu v našich analýzách, nyní dublovaný propadem ekonomiky. Tuto nepotřebnou věc vláda vlastnoručně zařízla svými reformami. Takže nyní už ruply i ty brzdy, nevadí. Musíme reformovat za každou cenu, vece náš premiér.
A kam reformujeme?
Na to se neptejte, hlavně že to jede, a čím dál rychleji. Už jsme projeli několik návěští na červenou, a dokonce i několik stanic. Ale vinou zaslepených politiků a ekonomů koupených bankami a mafiemi o tom ani pořádně nevíme. Konec konců, od konejšení lidu máme placené novináře a hlavně kontrolujeme veřejno-právní média, která si tento lid platí přímo, ale kontroluje je našim partajním prostřednictvím. Rozkrádání státu a obcí má ovšem svou vlastní dynamiku a tou je ujařmení všech skrze všudypřítomný dluh. Ale o tom jsme také psali dost a dost. A nyní nás čeká už jen opačný svah, což je řecký scénář. Anebo vystřízlivění, zatažení za záchrannou brzdu a předčasné volby.
Převzato z Umlaufovin
Stanův komentář: Jaký je rozdíl mezi českou vládou a osádkou zmíněného vlaku? Vládní strojvůdce celou dobu přikládá pod kotel. Vládní průvodčí uklidňuje cestující, že tohle je ten jediný správný způsob, jak v Tanvaldu chytit přípoj na Orient expres. A vládní majitel vlaku se těší, že se po vykolejení napakuje na starém železe ve Sběrných surovinách.