Neřešením klíčových problémů finančního sektoru hrozí další stupeň nákazy směrem do výrobních a distribučních řetězců.
Společnost sítí se chová jako mnohobuněčný organismus… nahodilá porucha znamená vyrvání pořádného kusu masa ze stáda. Zda ovce přežijí, to záleží na tom, který kus byl právě vyrván… Provádíme-li analýzu, je kritická vždy část, které jsme nevěnovali dostatečnou pozornost. Pokládáme-li si nyní otázky týkající se stále více sofistikovaného systému, zjišťujeme, že může být velmi zranitelný. Znamená to, že lidská civilizace je velmi zranitelná. (Citát Yaneer Bar-Yama z institutu New England Complex System Institute)
Naše společnost se stala natolik složitou a komplexní, že schopnost kontrolovat procesy ve složitém mechanismu prosíťované světové globalizované ekonomiky a reagovat včas, se dostala téměř na nejnižší úroveň v historii lidské civilizace. Jakoby nás technika zcela ovládla a my jsme se stali jejími otroky. Bez fungování toků, které udržují socio-ekonomické funkce a komplexitu, by se dnešní ekonomiky velmi rychle zhroutily. Tato rizika nastínil již v počátcích rozvoje nových technologií a globalizace ekonomiky Ulrich Beck ve své knize „Riziková společnost“. Je-li jeho studie zpracována pohledem sociologa, studie TradeOFF je ještě hlubší analýzou a popisem dnešní reality ze strany Davida Korowicze, nezávislého ekonoma a analytika zabývajícího se systémovými riziky. (www.feasta.org)
V úvodu studie je definován rozdíl mezi národní ekonomikou a ekonomikou globální. Národní ekonomiky mají pouze lokální charakter a pro jejich fungování je nezbytné částečné omezení svobody. Jsou závislé na vnitřním prostředí, stejně jako srdce a plíce nemohou existovat bez těla. To je zase nositelem originální identity. Globalizovaná ekonomika je naproti tomu charakterizována růstem stupně komplexity, propojením a vzájemnou závislostí jednotlivých prvků systému. A také stále se zvyšující rychlostí probíhajících procesů, kterým člověk se svými omezenými možnostmi a potřebami, vyplývajícími z jeho lidství, není schopen stačit.
Objem materiálních statků roste mnohem rychleji než lidstvo samotné. Počet vzájemně propojených technologií vzrostl z 2 miliard v roce 2005 na 6 miliard v roce 2006 a do roku 2015 se předpokládá, pokud to situace dovolí, nárůst na 15 miliard. Jenom výroba jednoho auta představuje montáž patnácti tisíc dílů, které jsou vyráběny v různých částech světa a přesunovány sem a tam. To vyžaduje fungování dopravních sítí, telekomunikací, elektrických sítí, rafinérií a ropovodů, rozvodů vody, ale i stabilní finanční systém a lidi v pozadí. Systém je závislý na širokém spektru speciálních znalostí a dovedností. Vyžaduje ale také, aby po celé zeměkouli existovali lidé s odpovídajícími příjmy a koupěschopnou poptávkou.
Rychlost interakcí v globalizované ekonomice se stále zvyšuje. Obrovské objemy obchodních a finančních transakcí probíhají v milisekundách, stejně jako se ale mohou touto rychlostí šířit úvěrové krize a krize důvěry. Zásobování probíhá díky informačním technologiím metodou JUST-IN-TIME(JIT), což přináší finanční úspory v důsledku toho, že podniky nedisponují skoro žádnými zásobami. Totéž ale platí pro distribuční řetězce běžného spotřebního zboží a potravin, což se nám může stát osudové v případě selhání jednoho z dále popsaných subsystémů globalizované ekonomiky.
Odhaduje se, že moderní průmyslové město se ocitne bez potravin během tří dnů. Když v roce 2000 zahájili dopravci v Anglii stávku, začal se hroutit systém zásobování pohonnými hmotami za deset dnů. Supermarkety zásobované metodou „Just In Time“ se vyprázdnily. Do problémů se dostaly okamžitě nemocnice zásobované stejnou metodou, a kdyby blokáda pokračovala ještě pár dní, zastavila by se výroba v celém Spojeném království. To všechno proto, aby se dosáhlo co největších zisků a úspor nákladů. Podobně to platí pro ekonomiky spojené globalizační mánií. I zdravé části jsou neodbytně nakaženy a řítí se do záhuby. Teorie geometrického růstu ekonomiky, hnaného nastaveným způsobem řízení finančního sektoru a jeho hlavním instrumentáriem v podobě složeného úroku, se stala alfou a omegou a my si jsme si zvykli, že to tak bude pokračovat dál. Že světlo bude svítit pořád a že plné regály jídla jsou a budou samozřejmostí.
Ignorovali jsme dopady narůstající komplexnosti a složitosti systému, poněvadž jsme si na něj zvykli a přestali být ostražití. Nejsme schopni vidět celek, protože vidíme jenom malý zlomeček reality. Ztratili jsme intuici a instinkt sebezáchovy v systému, který nás ohrožuje.
Ve II. kapitole analýzy je podrobněji popsán průběh řetězovitého selhání zásobování a jeho obnovy se všemi souvisejícími důsledky. Dopady přírodních katastrof, blokád dopravců a přílišného propojení systémů se týkají všech, nejenom jedné postižené lokality. Velká deprese minulého století, dokonce i minulé světové války umožnily snadnější naskočení dalšího vývoje, než by tomu bylo v případě globální katastrofy dnes. Byli jsme svědky událostí ve Fukušimě, jejíž následky doposud vyčísleny nejsou, ale jenom namátkově: první týdny výrobci Toyoty chybělo 500 komponentů a 150 jich chybělo ještě po uplynutí 6 týdnů od katastrofy. Jiná japonská společnost vyráběla 40 % celosvětové produkce kontrolních mikroprocesorů pro automobilky z celého světa a ty nebylo možné ničím jiným nahradit. Velké výpadky v řetězci zásobování byly zaznamenány po výbuchu islandské sopky Eyjafjallajokull v roce 2010. Díky tomu přišlo o práci spoustu lidí v africké Keni a v Irsku.
Globalizovaná ekonomika je systémem, jehož součásti tvoří tyto subsystémy: finanční a měnový světový systém, energetické a surovinové zdroje, kritická infrastruktura, produkční toky, spotřební ekonomika a chování a schopnost adaptace(sem patří důvěra, sociální vztahy, schopnost kooperace, ale taky chování stáda, atd…). Všechny tyto subsystémy jsou pro fungování systému klíčové. Selže-li jeden, jako například finanční sektor, stahuje s sebou všechny další. Když zkolabovala banka Lehman Brothers, mělo to dopad na mezinárodní obchod, poněvadž banky odmítaly klientům otvírat akreditivy, což je hlavní platební nástroj pro fungování hladkých obchodních transakcí v zahraničním obchodě. Protože držely likviditu a obávaly se ji pustit na trh. To se děje koneckonců i dnes, přestože Evropská centrální banka spustila rotačky a poskytuje bankám likviditu prakticky zadarmo.
Rozboru úlohy a rizik ohrožení jednotlivých výše uvedených subsystémů se budeme věnovat v dalším pokračování věnovaném této analýze.
Na závěr zajímavý přehled: „Co by se stalo, kdyby se v Americe, ale nejenom tam, zastavila kamiónová doprava“:
Prvních 24 hodin
-
Zdravotnické zásobování začne váznout
-
Nemocnicím budou chybět během několika hodin injekce a další materiál, radiofarmaceutika přestanou být použitelná
-
Benzínovým čerpadlům dojdou zásoby
-
Výrobci, kteří používají metodu „just in time“ se ocitnou bez dílů
-
Dodávání pošty a zásilek začne váznout
2. den
-
Začíná se objevovat nedostatek potravin
-
Nedostupnost pohonných hmot nastartuje černý obchod a raketový nárůst cen, dlouhé fronty u čerpadel
-
Výrobní linky se zastaví a tisíce lidí zůstanou bez práce
3. a 4. den
-
Nedostatek potravin eskaluje, narůstá spotřebitelská panika
-
Začínají mizet základní potraviny jako balená voda, konzervy, sušené mléko atd..
-
Bankomatům dojdou peníze a banky přestanou být schopné provádět platební transakce
-
Benzínky zůstanou definitivně bez pohonných hmot
-
Kontejnery zůstanou stát v přístavech a železniční doprava začne váznout, doprava ve městech i mimo se zastavuje úplně
Po týdnu
-
V důsledku kolapsu dopravy se lidé nedostanou do práce už nikam, přestane být dostupná lékařská pomoc
-
Nemocnicím začnou docházet zásoby kyslíku
Za dva týdny
-
Vysychají zdroje pitné vody
Za 4 týdny
-
Vyčerpány zásoby pitné vody, voda se musí převařovat. Vznik gastrointestinálních chorob a infekcí, kolabuje zdravotní systém
(zdroj Holcomb R., When truck stop, America Stop American Trucking Association)
