Leden 11, 2012
Stáváme se nejhloupější generací v americké historii?
Statistiky, které si budete moci přečíst v tomto článku, jsou naprosto skandální. Vyplývá z nich, že američtí středoškolští studenti jsou ve skutečnosti tupí jako polena. Jakmile si přečtete zbytek tohoto článku, budete naprosto ohromeni věcmi, které američtí středoškolští studenti neznají. V tomto případě je opravdu těžké tvrdit, že vzdělávací systém v USA je úspěšný. Naše děti jsou rozmazlené a líné, naše školy je nemotivují a studenti v Evropě a v Asii běžně překonávají naše velmi špatné studenty ve standardizovaných testech. Především v Americe odvádějí školy neuvěřitelně mizernou práci ve výuce našich studentů v předmětech jako je dějepis, zeměpis a ekonomika, které jsou nezbytné pro pochopení dějů odehrávajících se v našem dnešním světě. Podle průzkumu společnosti National Geographic Society, například pouhých 37 procent Američanů ve věku od 18 do 24 let umí najít Irák na mapě světa. Podle téhož průzkumu 50 procent Američanů ve věku mezi 18 a 24 lety nedokáže najít na mapě ani stát New York. Pokud naši studenti dokonce nedokážou najít ani Irák ani New York na mapě, jaká je naděje, že budou schopni kriticky přemýšlet o důležitých světových událostech naší doby?
Je smutné, že téměř každý průzkum nebo studie o studentech středních škol, které se provede, ukazuje, že většina našich studentů nedosáhla dokonce ani základní úrovně vzdělání.
Následující zjištění například pocházejí z článku, který byl zveřejněn na MSNBC:
„Jen 13 procent středoškoláků, kteří se v roce 2010 zúčastnili Národního posuzování rozvoje vzdělávání (National Assessment of Educational Progress) – tzv. Státního vysvědčení (Nation’s Report Card) – prokázalo solidní studijní výsledky, pokud jde o americké dějiny.“
Takže jen 13 procent absolventů našich vyšších středních škol má dostatečný přehled o americké historii?
To nezní moc dobře.
Co přesně to však znamená?
Nuže, byly provedeny některé další průzkumy a studie, které testovaly americké studenty středních škol z konkrétních historických faktů.
Níže jsou uvedeny některé z naprosto úžasných výsledků studie provedené před několika lety Common core:
- Pouhých 43 procent všech amerických středoškoláků ví, že občanská válka probíhala někdy v období let 1850 – 1900.
- Více než čtvrtina všech amerických středoškoláků si myslí, že Kryštof Kolumbus podnikl svou slavnou cestu přes Atlantský oceán po roce 1750.
- Přibližně třetina všech amerických středoškoláků nevěděla, že Listina práv zaručuje svobodu projevu a svobodu náboženství. (Toto je téma, kterého jsem se dotkl včera).
- Pouze 60 procent všech amerických studentů vědělo, že světová válka probíhala někdy v době mezi lety 1900 a 1950.
Ještě skandálnější byly výsledky průzkumu mezi studenty středních škol v Oklahomě, který se uskutečnil v roce 2009. Následuje seznam otázek, které byly položeny, a procento studentů, kteří odpověděli správně:
- Co je nejvyšším zákonem země? 28 procent
- Jak se jmenuje prvních deset dodatků ústavy? 26 procent
- Které dvě části tvoří Kongres USA? 27 procent
- Kolik soudců má Nejvyšší soud? 10 procent
- Kdo je autorem Deklarace nezávislosti? 14 procent
- Jaký oceán je na východním pobřeží Spojených států? 61 procent
- Jaké jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech? 43 procent
- Na kolik let volíme americké senátory? 11 procent
- Kdo byl prvním prezidentem Spojených států? 23 procent
- Kdo je odpovědný za moc výkonnou? 29 procent
Výsledky průzkumu uvedené výše byly některými lidmi kritizovány, protože byly získávány z telefonického průzkumu, ale pravda je, že to nejsou nějaké anomálie. Mnoho jiných průzkumů přineslo podobné výsledky. Nemusíme být génii, abychom si uvědomili, že velké procento studentů našich středních škol je hloupých jako trakař.
A teď následuje úryvek z článku napsaného reportérem Markem Morfordem, ve kterém popsal svůj rozhovor s dlouholetým středoškolským učitelem v Oaklandu, který se blíží odchodu do důchodu:
„Zhoršuje se to takovým způsobem, že můj přítel, který se blíží důchodu, říká, že velmi vážně uvažuje tom, že se vystěhuje z USA proto, aby unikl tomu, co vidí a co bude naprosto jistým zhroucením všech funkcí americké společnosti v příštích několika letech, které povede k naprosto nevyhnutelné destrukci, šokující – a téměř beznadějnému – zblbnutí amerických mozků. Opravdu jsme na tom tak špatně.
Teď si můžete myslet, že je to jen mrzout, unavený starý učitel, který už dávno ztratil zájem. Není to pravda. Učitelství je jeho poslání. Říká, že miluje své studenty, vzdělávání, učení a baví ho sledovat, jak se mladá mysl probouzí. Problém je, že se s tím stále méně setkává.“
Morford v tomtéž článku dále říká, že tento středoškolský učitel dokonce potvrdil, že jen velmi málo z jeho studentů umí dát dohromady byť jen jedinou větu:
„Stále se to zhoršuje, můj přítel uvádí skutečnost, že ze 6000 studentů středních škol, které odhadem za své kariéry učil, pouze malá část z nich by teď zvládla jeho úroveň funkčního porozumění psané angličtině. Studenti nevědí, jak vytvořit větu. Nesvedou napsat ani jeden srozumitelný odstavec textu. Nedávno po zadání úkolu, který vyžadoval kreslení úseček, zjistil, že ani jeden ze žáků vlastně neví, jak se používá pravítko.“
Není pravda, že naši studenti nemají schopnosti na to, aby byli skvělí.
Je to jen v tom, že se naučili být neuvěřitelně líní a naše školy je vůbec nedokážou motivovat.
Jedna vědecká studie zjistila, že 55 procent všech amerických středoškoláků stráví týdně tři a méně hodin přípravou do školy. V jiných státech je požadováno, aby jejich studenti pracovali mnohem déle a mnohem tvrději. A dosahují mnohem lepších výsledků.
Dnes se patnáctiletý Američan dokonce ani nezařadí do horní poloviny všech vyspělých zemí, pokud jde o matematiku a přírodovědu.
Co myslíte, jak budeme konkurenceschopní při pokračování tohoto trendu?
Pokud bychom teď vyzvali naše studenty a vyžadovali od nich více, pak bychom to měli dělat také mnohem lépe. To, co většina veřejných škol dělá nyní, prostě nefunguje. Budeme pokračovat výňatkem ze zprávy, kterou vydal John Stossel před několika lety pod názvem "Hlupák v Americe":
„V Jižní Karolíně jsem hovořil s osmnáctiletým Dorianem Cainem, který se v době, kdy jsem ho poprvé potkal, potýkal se čtením jednoduché věty v knize z prvního ročníku. Přestože na něj veřejné školy během více než 12 let vynaložily takřka 100 000 dolarů, stále ještě neumí číst. Takže jsme ho v rámci pořadu televize ABC „20/20“poslali do soukromého vzdělávacího centra Sylvan, abychom zjistili, zda by mohli zdejší učitelé naučit Doriana číst, když ho to státní školy v Jižní Karolině nenaučily. Dorianovo čtení se za použití počítače a pracovních sešitů zlepšilo o dva stupně – po pouhých 72 hodinách výuky.
Jeho matka Gena Cainová, je nadšená Dorianovým pokrokem, ale zklamaná jeho státními školami. ‚Se Sylvan nastalo velké zlepšení. Dělají přesně to, co by měli dělat. Nemohu však říci totéž o státních středních školách,? řekla.“
Naprosto mě udivuje, jak miliony a miliony našich studentů mohou projít celou střední školou bez toho, aby se naučili číst, psát nebo mluvit na funkční úrovni. Místo toho, aby vytvářel budoucí lídry, produkuje náš vzdělávací systém spoustu ovcí, které jsou trénovány, aby přijímaly příkazy, a které jsou docela dobré ve vyplňování zaškrtávacích testů.
Pokud se chcete opravdu dostat do deprese z budoucnosti Ameriky, stačí jen sledovat některé části Jaywalking (Neopatrné přecházení ulice, Přecházení na červenou) od Jaye Leno. Jistě je zábavné sledovat, jak dokazují, jak málo Američané vlastně vědí o dění ve světě. Ale je to také znamení toho, jak dalece již upadlo naše školství.
Pokud Američané ani neumí zodpovědět základní faktické otázky o naší vlastní vládě, jak budou schopni někoho ve světě přesvědčit, aby kriticky přemýšleli o Federálním rezervním systému, ekonomické krizi nebo o našem zkorumpovaném politickém systému?
Naše děti jsou budoucností tohoto národa, a právě teď ta budoucnost vypadá dost pochmurně.
Takže co si vy všichni myslíte o systému školství v USA? Zná někdo z vás nějaké horrorové vzdělávací příběhy, aby se o ně s námi podělil? Myslíte si, že to s našimi školami jde rychle z kopce? Neváhejte se s námi podělit o své názory v diskusi…
Převzato z End of the American Dream
Překlad: Aram
