Květen 03, 2011
V den mých 46. narozenin byl v Pákistánu speciální jednotkou námořní pěchoty SEAL zabit Usáma bin Ládin. Moje žena a já jsme oba byli v New Yorku to ráno 11. září 2001, a měsíce poté jsme žili v zápachu z kouře z umrlčí jámy, jíž se dříve říkalo Světové obchodní centrum. Bylo by to ode mne projev lenosti, kdybych neřekl něco o muži, který takovým způsobem ovlivnil naše město.
Neprolil jsem za Ládinovu smrt ani slzu: zanechal spousty jiných, kteří za něj budou truchlit. Nebudu ani napomínat ty, kteří v ulicích nebo na internetu oslavovali jeho konec: není žádná hanba, když se slaví těžce vydřené vítězství v dlouhé a krvavé válce. Místo toho nabízím Usámovi bin Ládinovi poctu jako statečnému nepříteli, který zemřel v boji za svoji věc.
Zdá se to být nechutné, nevlastenecké, možná i rouhačské. Pokud však vidíte bin Ládína jako monstrum, které bylo nakonec zabito, budete také pravděpodobně věřit těm pohádkám, které končí happy endem. Pokud však připustíte i jeho úspěchy, uvidíte stopu, kterou zanechal na naší zemi a naši kultuře – stopu, jež je mnohem hlubší a ohavnější než otevřená rána, která zůstává na Ground Zero.
V září 2002 adresoval bin Ládin Americe dopis, v němž vysvětluje svoje motivy celkem jasně:
Američané jsou ti, kdo platí daně, z nichž se financují letadla, jež nás bombardují v Afghánistánu, tanky, které svou střelbou ničí naše domy v Palestině, armády, jež okupují naše země v Perském zálivu a lodě, které zajišťují blokádu Iráku. Tyto dolary z daní jsou předávány Izraeli za tím účelem, aby pokračoval v útocích na nás a zabíral naši zemi. Takže americký lid je tím, kdo financuje útoky proti nám, a je to on, který dohlíží na nakládání s těmito penězi podle své vůle, prostřednictvím svých volených kandidátů.
Podporovali jsme a nadále podporujeme některé z těch nejhorších diktátorů ve jménu „národní bezpečnosti“. Tanky a kulomety americké výroby jsou používány proti mírumilovným bahrajnským demonstrantům. Více než 100 000 iráckých civilistů, možná až 900 000, bylo zabito a bezpočet dalších zraněno kvůli našemu úsilí osvobodit je od diktátora, kterého jsme před tím podporovali finančně i vojensky. Podporovali jsme utlačovatelskou kleptokracii Husní Mubaraka i vraždícího íránského šáha, protože jsme se obávali nástupu svobodně zvolené islamistické vlády.
Po útocích z 11. září jsme se otevřeně přiznali k používání waterboardingu a dalších forem mučení a vyhlásili jsme, že v boji s teroristy se nebudeme řídit ženevskými konvencemi. Náš Patriot Act vytvořil „společnost pod dozorem“ a odvrhnul tradičně uznávanou ochranu proti bezdůvodným domovním prohlídkám a zatýkání. Ve jménu naší ochrany proti dalšímu 11. září jsme začali obtěžovat „ekoteroristy“ a levicové weby. A navýšili jsme naši podporu brutálním diktátorům ve Střední Asii a na Blízkém a Středním východě, čímž jsme si vytvořili zásobárnu zášti od jejich obětí na celé generace dopředu.
Je pohodlné myslet si, že bin Ládin a jeho následovníci nás nenáviděli, protože nenávidí naše myšlenky svobody. Nepohodlná pravda je, že nás nenávidí, protože jsme zradili tyto ideály v naší zahraniční i domácí politice. A dokud si to neuvědomíme, nemůžeme čekat nic jiného, než více Usámů bin Ládinů v budoucnosti. Pouze pokud se vyprostíme z rozmanitých válek a znovu potvrdíme naši věrnost skutečné volnosti a svobodě, máme šanci ubránit se jim i hnutím, která Usáma zplodil.
Teď už tě nemohu soudit, Usámo. Odešel jsi na místo, kde ani mé opovržení, ani má chvála nemá smysl. Teď je na bozích, aby posoudili, zdali budeš povýšen nebo zavržen – ponechme toto posouzení jim. A jakkoli se mi tvá verze šaríi hnusí, nemohu popřít tvůj úspěch v jejím prosazování. Všechno, co mohu udělat, je doufat, že jednoho dne se můžeme vyléčit z těch zranění, které jsi způsobil mně, mé zemi a mému světu.
Převzato z blogu autora
Překlad: Stan
Stanův kvíz: Kolik různých Usámů jste napočítali na fotografiích? Který z nich je ten pravý?
