Výhody mizerných poměrů

Výhody ubohosti a mizerných jsou zcela nesporné. Občan je ocení zejména v zahraničí, například při dovolené na zotavenou nebo zohavenou. Zatímco doma proti tuzemským poměrům brblá, v cizině je zajisté ocení.

Podprůměrnost, méněcennost, zaostalost, maloměšťáctví a jiné podřadné vlastnosti, které jejich občanský produkt lokálně tolik rád odsuzuje, jsou z globálního hlediska mnohdy velmi výhodné. Stačí si jen představit, co by se třeba dělo, kdy by v tuzemsku byly poměry jiné – mnohem lepší.

Tak například, pokud by prostí občané neměli ve finančních ústavech dluhy, ale větší úspory, banky by musely krachovat. Nebo, nedej bože, aby se v domovině objevila nějaká naleziště cenných nerostných surovin. Místní domorodé občany by bylo nutné zlikvidovat nebo odstěhovat někam jinam, kde tráva nejméně sto let již neroste.

Věda, technika a průmysl ničí lidi a přírodu. Zaostalost v tomto ohledu je však chrání. Pokud jsou již lidé a příroda zničení, tak tento stav zabraňuje jejich další devastaci. Kde nic není, ani smrt nebere.

Pokud je inteligence občanů podprůměrná, nehrozí jim například žádný stres z komplikovaného vykořisťování. Klid v duši jim třeba zajistí pouhé středověké církevní metody restituce, primitivní vydírání, fotbal a knedlíky.

Hloupost má své nesporné výhody. Zatímco například nepřizpůsobivé chytráky je nutné napravovat pomocí drsných metod, tupému stádu stačí vyměnit názvy a všechno je pro něj úplně jiné.

Nebo například chytřejší občané se musí živit aktivně prací sami, zatímco ti hloupí a nevzdělaní se mohou nechat od nich živit. Příkladem nám budiž domácí mazlíčkové, kteří nepracují, jí a nezřízeně tloustnou.

Tolik naivisty kritizované a ekonomicky výhodné ničení dětí a mládeže pomocí konzumu, médií, zábavy, vzdělání, alkoholu a drog je jistě velice prozřetelné. Totiž z toho hlediska, že mladá generace stejně tak jako tak záhy bytostně zdegeneruje jako ta stará, takže takto se nebude před tím zbytečně nijak trápit.

A tak bychom mohli pokračovat. Bylo by potřebné rozpoutat celospolečenskou diskusi o tom, zda má vůbec smysl se nějak pozitivně snažit uspět v nekalé konkurenci v podvodně organizované soutěži. Proč se máme snažit, abychom byli skvělí, úspěšní a bohatí, když všechno stejně dopadne špatně, když tak jako tak budeme ubozí, neúspěšní, chudí a nakonec tuzí?

Nemáme se raději vydat opačným směrem? Zvláště, když v tom máme tak velice rozsáhlé zkušenosti a důkladnou historickou praxi?

Foto: idiotronic

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments