Vyklepáno z knih: Apologeti násilí a válek

Je to skoro neuvěřitelné, ale spousta docela inteligentních lidí psala velice obdivně o válce. Někdy jsou ty jejich vývody přímo obludné, zvrácené a šílené, a to se přitom velmi často odvolávají na Morálku a na Boha! Předpokládám, že autoři níže vypsaných výroků asi nikdy nečetli následující úvodní odstaveček, anebo tyto věty naprosto odmítají.


Rabíndranáth Thákur pronesl na začátku První světové války: Evropská civilizace je stroj na ničení. Využívá národy, které si podrobila. Hubí rasy a ničí ty, kteří jí brání v pochodu k vítězství. Je to lidožroutská civilizace (une civilisation cannibale); utlačuje slabé a obohacuje se na jejich úkor. Rozsévá všude nenávist a závist, působí kolem sebe vakuum. Je to civilizace vědecká a nelidská. Je silná proto, že všechny své síly zaměřuje na jeden cíl: obohacování. Ve jménu vlastenectví ruší dané slovo, nerozpakuje se všude šířit své sítě utkané ze lží a staví ostudně své modly v chrámech zisku – jediného boha, kterého uctívá. Bez váhání můžeme předpovědět: Takhle to nemůže jít dál.

Edward Gibbon (1737-1794): Dějiny skutečně nejsou o mnoho více nežli seznam zločinů, šílenství a neštěstí lidstva.

Engels o diplomacii: Diplomacie má společný rys: rozeštvávat národy, využívat jednoho národa k potlačování druhého a tak prodlužovat život absolutní panovnické moci.

Jean Meslier: Náboženství podporuje i tu nejhorší vládu a vláda zase podporuje i nejnesmyslnější a nejhloupější náboženství. Panovníci a mocní tohoto světa, kteří vládnou nad naším tělem a majetkem, jsou největšími zloději a vrahy ze všech, co je jich na světě.

Heine: Podivná věc! Ve všech dobách darebáci usilovali maskovat své ohavné činy svou oddaností zájmům náboženství, mravnosti a vlastenectví.

Imanuel Kant: Pokud o otázce války rozhodují sami občané, dobře si to rozmyslí, než se pustí do tak hanebné záležitosti. Stálé armády musí časem zcela zaniknout! Žádný stát se nesmí násilně vměšovat do politického zřízení a vedení jiného státu. Čestnost je lepší než jakákoliv politika. Disponování mocí nevyhnutelně deformuje svobodný úsudek rozumu. Deformovaný rozum vládce není nakloněn filosofii a její svazek s politikou se stává přinejmenším pochybným.

Zničující válka, ve které mohou být zničeny obě strany a spolu s nimi i každé právo, by vedla k věčnému míru jedině na velkém hřbitově lidstva.

Lidstvo pozná nové a zrůdnější formy války. Lidi bude děsit růst jejich ničivých schopností a stále více si budou uvědomovat naléhavou potřebu zrušit válku a nastolit a udržet mír. Z dlouhodobého hlediska je nevyhnutelný věčný mír.

***

Hegel (Georg Wilhelm Friedrich): Válka se nedá pokládat za absolutní zlo a za čistě vnější neštěstí. Válka má spíše konstruktivní, dokonce pokrokové funkce. Prosazuje národní jednotu. Stimuluje růst států. Přispívá k pokroku historie. Válka také chrání národní státy před úpadkem. Mír činí lidi i státy změkčilými. Produktem dlouhotrvajícího, natož věčného míru by byla zkaženost národů. Válka udržuje státy v kondici a v bdělosti.

Hegel dále tvrdí: Stát je organismus, má všeobecnou vůli, rozum, duch. Každý národ, který se chce vynořit ve své existenci, musí prosadit svoji jedinečnost a duši tím, že vstoupí na „jeviště dějin“, tzn. že bojuje s ostatními národy, předmětem boje je ovládnutí světa. Válka je spravedlivá, světové dějiny jsou světovým soudem. Suverenita lidu je zmatená myšlenka. Lid bez monarchy je bezforemná masa. O množině soukromých osob se mluví jako o národu, takový stav národa je stavem bezprávným, nemravným a nerozumným vůbec. Je to beztvará, divoká, slepá síla. Národ sjednocuje duch, který jedná v dějinách, a spojuje společný nepřítel a soudružství z válek, které vedl.

Fašismus nahradil Hegelova ducha krví a rasou. Úspěch, moc a expanze státu musí dominovat i všem úvahám v privátním životě občanů, správné je to, co slouží státu. To je celý Platón, celý Hegel – platónsko-pruská morálka. Neexistuje žádná vyšší etická idea než stát. Vždycky platí jen úspěšnost, byla-li lež úspěšná, nebyla to žádná lež, neboť lid nebyl klamán ve svém substancionálním základu. Šťastné války zabránily vnitřním nepokojům a upevnily vnitřní moc státu. Válka udržuje mravní zdraví národů, tak jako vítr odstraňuje hnilobu z moře. Trvalý klid stejně jako trvalý nebo dokonce věčný mír přivádí národ k ustrnutí. V míru všechny sféry zdomácňují a to vede nakonec k zbahnělosti lidí. Už Hérakleitos říkal: Jakmile pomine boj a válka, všechny věci pominou. K uskutečnění absolutna je nutná válka.

Hegel o vynálezu střelného prachu: Lidstvo ho potřebovalo a tak byl brzy na světě!

Popper: Hegel nepřímo zavinil dvě světové války. (Hitler, Himler, Heydrich – Hegel, Huserl, Heidegger)

***

Benjamin Kidd: Státy jsou od kolébky chovány a vyživovány v nepřetržité válce a dozrávají určitým druhem přirozeného výběru, když porazí a podřídí si své konkurenty v dlouhotrvajícím soupeření, skrze něž přežívají.

***

William Sumner: Konflikty mezi lidmi vyvstávají proto, že není dost přírodních zdrojů k uspokojování požadavků všech. Vzácnost zdrojů dohání lidi k vzájemnému soupeření a střetům zájmů. Taková prehistorická skupina proto měla společný zájem. Musela mít kontrolu nad určitou rozlohou země; zde přicházela do střetů s jinou skupinou. Boj o život se proto odehrával mezi skupinami, nikoli mezi jednotlivci, a my vidíme, že členové vlastní skupiny jsou spojenci a partneři v jednom zájmu, zatímco upadají do antagonismu zájmu se všemi lidmi vůči skupině vnějšími. Boj o život proto znamená válku a je to také důvod, proč války vždy byly a vždy budou. Je to podmínka lidské existence. Prostřednictvím války si lidské skupiny rozvíjejí instituce domácího řádu, zákony a práva, politické útvary, sociální třídy, dělba práce – dokonce národní stát samotný a ekonomická základna, na níž spočívá, jsou produktem války.

V předvečer světové války poznamenal: Velké mocnosti se na válku připravují, jistě ji budou mít, a jejich metody kolonizace a vykořisťování zničí domorodce. Tímto způsobem bude lidská rasa civilizována – ale vyhubením těch necivilizovaných.

Sumner viděl válku ale také jako hrozné plýtvání lidskými životy a kapitálem.

***

Friedrich von Bernhardi, generál, napsal knihu Německo a příští válka z roku 1912: Válka je síla pohánějící další evoluci lidstva směrem k vyšší morální a duchovní dokonalosti. Zákon silnějšího je obecným principem přírody a ovládá chování jak zvířat, tak lidí, individuálně i skupinově. Válka je ústřední fenomén přírody i historie. Válka je biologická nutnost nejvyšší důležitosti, regulativní prvek v životě lidstva, bez něhož se nelze obejít, neboť bez něho by došlo k nezdravému vývoji, který vylučuje každé zdokonalení rasy, a tedy veškerou skutečnou civilizaci. Válka je matkou všech věcí. Starověké ságy si to uvědomily dávno před Darwinem. Dobrá světová válka by jednou provždy odhalila slabošskou a zbabělou povahu mírumilovných a zkažených Anglosasů a nakonec ukázala duchovní převahu germánského národa.

Nebylo to blouznění šílence – dvůr Viléma II. přijal tyto vývody vážně.

***

Haeckel: Čím větší je pokrok lidské kultury, tím větší jsou rozdíly a propast mezi různými existujícími třídami. Pouze nejschopnější státy budou přežívat a neschopné budou poraženy. Němci jsou nadřazený národ. Mohou jím však zůstat, jen pokud zajistí přetrvání svých árijských rysů. Musí minimalizovat vliv cizích prvků, musí opustit cizí doktríny. Musí se omezit povzbuzování rozumu a svobodné vůle, protože organismy netriumfují pomocí rozumu, ale jak ukázal Darwin, bojem a čistotou. Čím větší svoboda, tím silnější musí být řád. Jedinec není důležitý, jednotlivec může být obětován pro větší dobro státu.

***

Ratzel: Národní stát je organismus, který rozšiřuje nebo stahuje své hranice podle kvality a schopností svých obyvatel.

***

E. Banse: Válka je půda, kde se lidská duše může zjevit v plné své síle a bohatství. Duch a čin se pojí dohromady. Nikde jinde se nemůže vůle a dílo lidu či státu zjevit ve větším bohatství než ve válce.

***

Generál Ludendorff v roce 1935: Během let tzv. míru má politika smysl jen tehdy, pokud se připravuje na totální válku.

***

Rosenberg (Alfred Ernst): Člověk se vnitřně rozložil a to tehdy, když mu byl do mysli vnucován cizí motiv: spása světa, humanita a lidská kultura.

Musíme svalit Rozum a jeho trůn.

Intelektuálové by si měli připomenout, že jsou lidským typem nižším než vojenský. Činnost Napoleonova jest vhodnější k získávání statků než činnost Spinozova. Myslím – tedy nejsem. Jednám – tedy jsem!

Právo se nedává, právo se bere.

Liberalismus přiznával svobodu, svobodu pohybu, obchodu, parlamentarismus, emancipaci žen, rovnost lidí, pohlaví, atd. Hřešil tím proti zákonům přírody. Německá idea vyžaduje autoritu, typotvornou sílu, omezení, výcvik, záštitu rasového charakteru, přiznání věčné polarity.

Každý světový názor je silný právě tolik, nakolik je silná vůle stoupenců, kteří jej hájí.

***

W. Best: Podstatné není, za co bojujeme, ale jak bojujeme.

***

Kleist: Přehraďte Rýn mrtvolami, vzdutými hromadami hnátů nechť obtéká Falc.

***

A. M. van den Bruck 1914: Národ (německý) potřebuje změnu krve, synové musí povstat proti otcům, mladí musí přijít na místo starých.

***

Péguy: Nemůžu se dočkat, až půjdu na frontu (a na smrt).

***

Montherland: Miluji život na frontě, tu koupel v hrubé zemitosti, to znicovatění rozumu i srdce. Válka je podivuhodné překvapení, posvátná chvíle, očištění a počátek nové chuti do života, je to jediný život, skvělé vzrušení jako nic jiného na světě.

***

Nichols (anglický básník zmrzačený granátem): Mrtvý je už ten, kdo nechce bojovat. Ten kdo v boji padne, stoupne na ceně.

***

Italští futurističtí básníci: Toto je hodina vítězství nejvznešenějších hodnot, toto je hodina mládí. Jen trpaslíci a dvacetiletí starci tu budou chybět.

***

Max Weber ve slavné přednášce roku 1919: Čest státního úředníka záleží v jeho schopnosti provést svědomitě příkaz nadřízených. Jen politik má právo a povinnost jednat na vlastní zodpovědnost. (Němci se jeho radou řídili až do trpkého konce roku 1945).

***

Max Scheller roku 1915: Pravý kořen veškeré války spočívá v tom, že veškerému životu samému je vlastní tendence k vzestupu, k růstu, k rozvoji. Vše mrtvé, mechanické, se snaží jen udržet, zatímco život roste nebo zaniká.

***

Spengler: Sklon k násilí a touha po válkách je vrozený rys lidské duše. Dravčí je psychika člověka, proto nevyhnutelnost válek. Dravec je nejvyšší formou svobodného života. Je maximem svobody od jiných a pro sebe. Je maximem odpovědnosti samovlády, nejvyšším stupněm nutnosti – zocelovat se bojem, vítězstvím a ničením. Typu „člověka“ dává nejvyšší hodnotu právě to, že je dravcem. Společenské konflikty jsou projevem subjektivních vlastností lidské psychiky. Příčiny válek tkví v tajných hlubinách lidské duše, v oblasti podvědomých sklonů, které jsou daleko za hranicemi rozumu, nepodléhají jeho kontrole a jsou nepřístupné vědeckému rozboru.

Lidstvo nemá žádný cíl, žádnou ideu, žádný plán, stejně jak druh motýlů nebo orchidejí. Lidství je prázdné slovo.

Západní kultura trpí příznaky rozkladu a degenerace, jako jsou demokracie, plutokracie a technika. Vznikne beztřídní nacionální socialismus, v němž bude celý národ pracovat společně pod vedením diktátora.

Život je válka, život je násilí, život je popření rozumu. Život je to první a poslední, a život nemá žádný systém, žádný program, žádný rozum, dá se jen nazírat a cítit. Pravá internacionála je možná jen skrze vítězství ideje jedné rasy nad všemi ostatními. Pravá internacionála je imperialismus.

***

Picht: Válka je nejnepostižitelnější fenomén lidské existence, je nejzáhadnějším životním vztahem v prostředí našeho bytí plném záhad. Démoničností rozumím nebezpečné hranice politiky, působení rozumu nedostatečných sil tajemné a děsivé moci, která přitahuje lidi svým kouzlem a které nejsou s to si uvědomit.

Chceme vybrat vrstvu nových pánů, kterým je cizí morálka lítosti, vrstvu, která si uvědomí, že má právo vládnout na základě své nejlepší rasy, vrstvu, která umí nastolit a udržet svou nadvládu nad širokou masou.

Války jsou podmíněny zákonem přirozeného výběru. Agrese je nevyhnutelným zákonem pokroku. Přežívání nejlépe přizpůsobených v boji mezi národy.

***

Heinrich von Treitschke: Státu náležejí dvě úlohy: vykonávat spravedlnost a vést válku, ale vést válku je zajisté to hlavní.

Jsou nutné války a je nutné otroctví. Na nedostatek otroctví může zajít kultura. Válka a násilí vykonaly víc velkých věcí než láska k bližnímu.

***

Chamberlain: Cokoliv není na současné kultuře germánské, je zdrojem nemoci. Ostatně jiné rasy nejsou lidmi ve vlastním slova smyslu.

***

Mussolini: Pouze válka vede k nejvyššímu vypětí veškeré energie člověka a dává rys ušlechtilosti těm národům, které jsou s to hledět jí přímo do očí. Vše ostatní jsou pouhé náhražky, které lidi nikdy nestaví před alternativu – život nebo smrt. Násilí nebylo nikdy samoúčelné, bylo vždy jen prostředkem.

Mobilizovat masy pomocí mýtu a symbolických rituálů, tím se zvyšuje uvědomění proletariátu. Místo abychom proletariátu namlouvali, že je možné všechny příčiny krveprolití vymýtit, raději ho připravíme a navykneme, aby se probojoval až ke dni největšího krveprolití vůbec, kdy se dvě nepřátelské třídy utkají v posledním vylučovacím zápase. Fašistický stát je organizovaná, centralizovaná a autoritativní demokracie.

Bez prolévání krve není života. Fašismus je útočištěm všech bludařů, je to církev všech kacířů. Náš program je prostý: chceme vládnout. Vládnout pevnou rukou, řádně, spravedlivě, čestně a především účinně. Ovládáme politiku, ovládáme morálku, ovládáme hospodářství. Musollini na nádraží se dívá na hodinky a říká přednostovi stanice: Požaduji, aby vlak odjel naprosto přesně, od nynějška musí všechno fungovat dokonale.

Člověk nemá hodnotu sám o sobě, je osobností jen potud, pokud je vřazen duchovně do organické řady předků tisíců rodů, tedy idea krve a půdy.

***

Fuller, anglický novinář: Válka je vládnoucí faktor v dějinách. Válka dominuje nad všemi druhy lidské činnosti.

***

Jaspers: Válka má původ v těch hlubinách lidského bytí, které nemůžeme dostatečně postihnout, ani kdybychom vycházeli z povahových vlastností lidí, ani z objektivně nevyřešených konfliktů mezi lidmi a lidskými skupinami.

V hlubinách lidské duše jsou skryty rozumem nepostižitelné „démonické“ síly, které se projevují nepřekonatelnou silou ve formě ozbrojených střetnutí mezi národy.

Atomová válka může maximálně přivodit vyhlazení lidstva na této planetě, nemůže však uškodit lidské duši, která je nesmrtelná. Vítězství komunismu by bylo horší než vyhlazovací válka, protože by zničilo duši. Tam je jen ztracena existence, zde je ztracena existence hodná života.

***

Bergmann, fašistický filosof: Na zříceninách světa vztyčí svůj vítězný prapor ta rasa, která se projeví jako nejsilnější a promění veškeren kulturní svět v dým a popel.

***

Generál Ludwig Klages, kniha Idea a systém, Lipsko 1934: Život národů právě tak jako život člověka je vývoj, je to potok, jehož příčinou není činnost jednotlivců, ale vůle Boží. Státník se musí vymanit z dočasných vln na povrchu tohoto potoka, avšak musí počítat s tokem, jehož směr je určen božsky přirozenou vůlí. Zhoubný vliv Spionozova etického monismu, který tvrdí, že právo a dobro zvítězí samo bez boje, a že dobro je užitečné a užitečno je dobro. Odtud se rozšířil hrozný jed rozežírající duši národů, to zločinné učení, že cílem státu je pomáhat jednotlivci, rozvíjet a harmonicky vytvářet všechny síly a nadání, na což mají jednotlivci mít stejná práva. Jen Židé mají zájem na internacionalismu, neboť jen světová republika zajistí Židům světovládu.

Klages pokračuje: Megalitová kultura je kultura Germánů. Všechny pokusy o vytvoření internacionálního státu ztroskotaly, viz Césarovu Říši římskou, Egypt, Babylon, Alexandra Velikého, Karlovu Svatou říši německou, Napoleonovu. Ne jednotlivec, ne lidstvo, ale národ má věčný význam.

Koncentrace podniků vyvolává koncentraci tržišť a pak vytvoření světového hospodářství. Marxisté uměle řídí vývoj ve směru koncentrace, aby tím dopomohli židovským finančníkům opanovat svět.

Dělník je pouhá nula, a i kdyby se těch nul vystavilo nevím kolik tisíc, nedají žádnou veličinu dříve, dokud se před ně nepostaví jednička.

Klages útočí na rozum: Působení rozumu se jeví jako ohavnost, jako zločin. Biologie neví, v čem spočívá živoucí bytí živých věcí. Úloha filosofie netkví v poznávání, nýbrž ve vědění o tajemstvích. Život je nad veškerým poznáním. Dějiny jsou zločinem rozumu. Organický svět mýtu byl přeměněn v pustý svět ohavnosti. Nad nadvládou rozumu vždy vítězí temná pomsta mýtických sil.

***

Adolf Hitler: Doba malých států minula. My nikterak nemáme záměr fabrikovat mírnou miniaturní Panevropu s dobrým strýčkem Německem. My si nezplodíme své vlastní hrobaře. Musíme jednou provždy vytvořit věčné politické a biologické základy Evropy.

Nacionálně socialistický světový názor buduje vše ne na principu většiny, ale na roli osobnosti.

Je třeba jakýmikoli prostředky usilovat o to, aby svět byl ovládnut Němci. Chceme-li utvořit naši velikou německou říši, musíme především vytlačit a vyhladit slovanské národy. Není žádného důvodu, proč bychom tak neučinili.

Teror je nejúčinnějším nástrojem politiky. Já se ho nebudu vzdávat jen proto, že tlupa hloupých buržoasních citlivkářů se uráží pro jeho užívání. Mou povinností je využít všech prostředků, přiučit německý národ surovostem a připravit jej k válce. A mé chování v době války bude také takové. Duševní zmatek, vzájemně si odporující city, neřešitelnost, panika, to jsou mé nástroje. Svět je možné ovládnout jen strachem. Nač žvatlat o hrubosti a rozčilovat se nad týráním? Masy to potřebují. Ony mají zapotřebí něčeho, co je přinutí třást se hrůzou.

Hitler roku 1932: Budoucí válka se bude radikálně lišit od poslední světové války. Já nemám výčitek svědomí a budu používat takových zbraní, jakých bude nutno. Nové otravné plyny jsou úžasné. Bakteriologická válka má budoucnost. My podlomíme fyzické zdraví našich nepřátel právě tak, jako zlomíme jejich mravní odpor.

Já nikdy nezačnu válku, nejsem-li si jist, že zdemoralizovaný nepřítel ustoupí před úderem první obrovské ofenzívy.

Nacionální socialismus vidí ve státě v podstatě jen prostředek k dosažení cíle, a tento cíl chápe jako zachování rasové existence lidí. Cítíme povinnost, v souhlase s věčnou vůlí řídící Vesmír, dopomáhat k vítězství lepším, silnějším a k podmanění horších a slabších. Rasa a národ je víc než stát.

Já osvobozuji člověka od ponižující chiméry, která se nazývá svědomím. Jako vzdělání, i svědomí mrzačí člověka. Mám tu přednost, že mně nepřekáží žádné ohledy teoretické nebo morální povahy. Člověk je pln nepravostí od narození a vládnout mu lze jedině pomocí síly. Při zacházení s ním jsou přípustné jakékoliv metody. Když to vyžaduje politika, je třeba lhát, zrazovat a dokonce zabíjet.

Je to smůla, že nemáme to správné náboženství. Proč nevyznáváme náboženství Japonců, kteří spatřují nejvyšší dobro v oběti pro vlast? I muslimské by bylo lepší než toto křesťanské s jeho rozkladnou tolerancí.

Heslo SS: Führere, rozkazuj, jdeme za tebou!

Velice inteligentní muži si mají vzít primitivní ženy. Nikdy bych se nemohl oženit. Těch problémů, kdybych měl děti.

Reklama, pompa, rituál, s jakými se lidem předvádí charismatický vůdce, ať jde o renesančního nebo novodobého demokratického politika, jsou přinejmenším stejně důležité jako ideový obsah sám. Války lze vyhrát nebo prohrát pouhou propagandou. Cílem každé propagandy je ovlivnit svobodu lidské vůle. Toho lze docílit tajemnou magií Bayreuthu nebo umělým přítmím gotických katedrál.

Hitler v síních, kde měl mluvit, vždy nejdříve prozkoumal akustiku, své projevy se učil zpaměti (i když měl paměť výbornou), nacvičoval si řeč před zrcadlem a stranický fotoreportér ho musel fotit, aby podle obrázků mohl studovat své pohyby. Používal řečnická gesta okoukaná od mnichovského komika Ferdla Weise, zásadně přicházíval o něco později, ale zase ne příliš pozdě. Používal břitký humor, takže si dovedl perfektně poradit s výtržníky. Nietzschova sestra se vyjádřila, že jí připadá spíše jako duchovní než politický vůdce. Hitler přece nikdy nemluví o politice, pouze o filosofii.

V každém jednotlivci je nahromaděna vůle, touha a síla tisíců. Kdo vstupuje do tohoto shromáždění s pochybnostmi a váháním, opustí je vnitřně posílen, stal se článkem řetězu, členem společenství.

Hitler na otázku zda chce nacismus vyhladit všechny Židy odpověděl: „Ne! Jinak bychom je museli zase vynalézt. Je podstatné, abychom měli viditelného nepřítele, ne pouze nějakého abstraktního.“ Celá válka byla interpretována jako „válka židovská“ a nikoli jako imperialistický zápas o světovládu.

Masa je založena v zásadě jako žena, citově. Při jejím získávání se musí působit ne na rozum, ale na cit. Blaho pro lidstvo nikdy nespočívalo v mase, nýbrž v jejích tvůrčích hlavách, jež jsou povolány k neomezené vládě. To Židé chtějí vyřadit převažující význam osobnosti a nahradit ho počtem masy, tomu odpovídají demokratické instituce, kde mohou pracující hájit svá práva. Široká masa lidu nesestává ani z profesorů ani z diplomatů. Nepatrné abstraktní vědění, jež má, odkazuje její pocity spíše do oblasti citu. Kdo chce získat širokou masu, musí znát klíč, který otevírá bránu k jejímu srdci. Ten se nazývá ne objektivita, tedy slabost, ale vůle a síla, vždyť masa je jen kusem přírody. A být kusem přírody, znamená být manipulovatelný. Rasová otázka dává nejen klíč k světovým dějinám, nýbrž také k lidské kultuře vůbec. Tato jednoznačnost zaměření ovšem vyžaduje vyhlazení všech odlišných ideologií a kulturních prvků, jež rozptylují pozornost mas.

Lid nemá smysl racionálně přesvědčovat, jde o to, je ovlivnit, omezit svobodu vůle. K tomu je třeba volit účinné prostředky, a to do nejmenších detailů. Hitler odmítal konat agitační shromáždění ráno a přes den, protože svěží lidé se brání indoktrinaci, naproti tomu večer podléhají snáze ovládající síle silnějšího chtění.

Čin musí být slepý, nesmí být důsledkem vědění a reflexe. Vědění je pro mé lidi zkázou, říká Hitler. Tato sklepá aktivita musí vyústit v teror, teror je nejúčinnějším nástrojem politiky. Masy to potřebují. Ony mají zapotřebí něčeho, co je přinutí třást se hrůzou. Duševní zmatek, vzájemně si odporující city, neřešitelnost, panika, to jsou mé nástroje. Svět je možné ovládnout jen strachem. Nač volat po krutosti a rozčilovat se nad týráním.

Karel May napsal na 60 románů, v nichž nacházela německá mládež plavého nadčlověka, který měl všude svou pátou kolonu. U Indiánů Vinetoua, na arabském východě Kara ben Nemsi. Old Shatterhand ztělesňoval koloniální choutky německého imperialismu. Hitler: Při čtení Maye jsem pochopil v čem spočívá světový význam Německa. Ještě nikdo tak nevysvětlil německému jinochu, co Německo může dát světu.

Hitler: Já jednám s jistotou lunatika.

Intelekt je semitsko marxistický výmysl pro zničení rasové duše Němců.

Bůh se pyšní německým národem, kdežto ďábel se pyšní židovskou rasou.

Hitler: Čechy, tento mrtvý a amorfní národ, je potřeba zničit.

Co řeknete národu, který se dostal do stavu tvárné masy, do přístupného stavu fanatického oddání, to zůstane jako heslo dané v hypnóze, to je nesmazatelné a odolá to každému rozumovému poučování.

***

Göering: Zabíjejte každého, kdo je proti nám, zabíjejte, zabíjejte, vy nejste za to odpovědni, ale já, proto zabíjejte.

Každá myšlenka dovedená do důsledků znamená „střílej“!

Pokaždé když slyším slovo kultura, sahám po pistoli.

***

Günter – Rasověda Evropy: Světu hrozí nebezpečí, že se promění v nemocnici, kdy jeden bude ošetřovatelem druhého. Tím, že lékaři bojují proti epidemiím, ničí i dobré stránky těchto epidemií: přirozený výběr a decimování zbytečného obyvatelstva.

Přirozený instinkt přikazuje každému tvoru, aby nejen porazil svého nepřítele, ale aby ho také zničil. Dříve měli vítězové přirozené právo vyhubit plemena a celé národy.

***

De Maistre: Uprostřed krve již prolévá, zůstává pravý válečník lidský.

Kanóny jsou nejskutečnější ze všech skutečností, jsou to jediné skutečnosti moderního světa.

Život válečný bez účelu politického. Válka přináší morálku o sobě a má se vést bez veškeré užitkovosti. (Nietzsche: Vyplývá z toho morálka sportu.) Uznávám za nutné, že je ve světě množství lidí, jež se nazývají vojáky a jež vidí svůj ideál v bojování, kteří mají zálibu v bitvě, nikoliv ve vítězství, nýbrž v zápase, jako lovci mají zálibu v honu, nikoliv ve zvěři. Naší úlohou je, nemáme-li ztratit existenční důvod a všechen smysl, udržovat tento vojenský ideál, povšimněte si dobře, nikoliv národnostně vojenský, ale vojensko vojenský.

V mé vlasti milujeme válku a tajně po ní toužíme. Vždycky jsme vedli válku, nikoliv abychom získávali provincie, nikoliv abychom hubili národ, nikoliv abychom urovnali konflikty zájmů. Vedeme vskutku válku pro válku, beze vší jiné ideje. Život válečný bez účelu politického. Válka přináší morálku o sobě a má se vést bez veškeré užitkovosti.

Mládež se musí vést k tělesné zdatnosti pro velikost vlasti.

Šlechta je zvyklá nebýt k ničemu, leč dát se zabít.

***

Nietzsche: Život je výsledek války. Každá kultura, každá uspořádaná forma soužití spočívá na válce. Vůle po moci a po síle státu je nám dána se státem, a ve státně organizované společnosti se stává osudovou nutností. Všechny nejvyšší kultury vyrostly z války.

Historie slouží životu, slouží nehistorické síle, proto nikdy nemůže být a nemá být čistým věděním třebas jako matematika. Historie je libovůle silných jedinců. Pokud jsou v dějinách zákony, nemají tyto zákony žádné ceny a dějiny jsou rovněž bezcenné. Historie není podřízena zákonitosti, ale jen pravděpodobnosti. Jediný smysl dějin je ten, který jsme do nich vložili.

Lidstvo, bylo kdy strašnější stařeny mezi všemi strašnými stařenami?

Morální rétorika je pouze politický nástroj v rukou těch, kdo hladoví po moci. Řešení všech záhad? Tento svět je vůle k moci – a nic jiného.

***

Pannekoek: Oproti nenasytným živočichům, o nichž mluví Darwin, jsou lidé sociální tvorové. V lidské společnosti nedeterminuje přežití jednotlivce ani hrubá síla, ani individuální chytrost – je to velikost individuálního vlastnictví.

Z konkurenčního boje mezi lidmi nevycházejí ti nejlepší a nejschopnější, ale mnoho silných a zdravých je v něm zničeno kvůli své chudobě, zatímco ti, kdo jsou bohatí, i když jsou slabí a nemocní, přežívají.

***

Herbert Spencer: V lidské společnosti je boj o existenci progresivní silou. Princip přírodního výběru odpleveluje společnost od slabších členů; chudí, neschopní, neopatrní, hloupí, sužovaní nemocemi a líní v ostrém boji o přežití podlehnou. To umožní zdravějším a silnějším členům společnosti dospět a rozmnožovat se. Tento princip je prospěšný celé společnosti. Každá snaha pomáhat nejslabším prvkům ve společnosti bude v dlouhodobé perspektivě každého jen poškozovat. Každé zasahování státu se záměrem poskytnout nejchudším členům bydlení, vzdělání a chudinskou podporu bude ke škodě společnosti jen podněcovat jejich rozmnožování.

***

E. Jung: Humanismus nebo idea lidských práv není regulativem dějin.

***

Marinetti: Má-li fašismus dosáhnout úspěchu, musí se dovolávat poezie, dramatu, tajemství. Strašlivá energie pocitu moci, instinkt pro boj a vládu, spousta plodných a oplodňujících sil, jež jsou vlastnostmi dionýských osobností, vítězů, ničitelů a tvůrců. Život bude probíhat intenzivněji a horečněji ovládán rytmem strojů.

***

Rasismus: Francouzský hrabě Gobineau, Lapouge, Chamberlain, Gumplowitcz, E. Dühring: Mezi člověkem jedné rasy a člověkem druhé rasy může být větší rozdíl než mezi člověkem a zvířetem. Každá rasa byla Bohem zvlášť stvořena.

Rasu není možno poznat jen podle vnějších příznaků, projevuje se vnitřním, vpravdě německým duchem, který je konec konců určován věrností hitlerovské straně a pravým vojenským chováním. (Povýšení na Árijce obdržel i frankfurtský bankéř, Žid Mendelssohn.)

***

Lueger: Já sám určuji, kdo je Žid.

***

Ettig: Kdo odmítá magické schopnosti lidské duše, ten nikdy nebude sto pochopit život.

Descartes je i dnes náš největší filosofický protivník, protože se stal východiskem snah, které mohou být sjednoceny společným znakem „vědecký světový názor“. Ať zhyne rozum, ať žije mystika.

***

Lagarde: Národy jsou myšlenky Boha. Věda, umění, politika, hospodářství, jsou živé organismy řízené tajuplnou ideou. Vůdce je vtělením myšlenky Vesmíru.

Nejen národy a státy, ale i kraje a kontinenty mají své duše.

***

Manheim ve své knize Ideologie a utopie: Vůdce ví, že všechny politické a historické názory jsou jen mýty. On sám je jich prost, ale váží si jich, protože vyvolávají nadšení, které přivádí v pohyb iracionální podstatu člověka – city, a vedou k praktickým činům.

***

Heidegger: Strach je stěžejní nástroj poznání.

Přejít do diskuze k článku