V Lotyšsku nebylo zajištěno potřebné množství „informátorů“

Lotyšské úřady čelí neočekávanému problému. „Vlastenečtí Lotyši“ chtěli přilákat „informátory“ do „Ústředí státního jazyka“, kteří by „informovali“ o osobách, které „nelegálně používají ruský jazyk“, ale našlo se jich třikrát méně, než potřebovali.

V Lotyšsku s jeho přísnou jazykovou politikou existuje zvláštní represivní agentura, jejíž úkoly zahrnuje sledování činnosti úředníků, soukromých společností a jednotlivců tak, aby používali lotyšský jazyk ve všech oblastech, kde to zákon stanoví. Je to „Ústředí státního jazyka“, kde se v poslední době začali zapojovat dobrovolníci, ve skutečnosti – donašeči, práskači. Jejich úkolem je odposlouchávat a vyčmuchávat, nedochází-li kde k trestnému užívání jiných jazyků, především ruského.

Nicméně „vlastenecká iniciativa“ narazila na neočekávaný problém.

„Bohužel, lidé nejsou tak ochotni pomáhat jazykové inspekci, jak bychom chtěli v ústavu“, stěžovali si v „Ústředí státního jazyka“. Bylo plánováno, že v celé zemi bude přijato asi 100 dobrovolníků, ale zatím jich je pouze 35, nejvíce v Rize a Daugavpilsu, tedy v rusky mluvících městech v zemi.

Státní jazykové centrum však nezoufá. Nebo aspoň předstírá, že nezoufá.

Ministr spravedlnosti Lotyšska Dzintars Rasnačs osobně předal certifikáty prvním „společenským asistentům“ Ústředí při slavnostním ceremoniálu. S dobrovolníky byly uzavřeny zvláštní  dohody o spolupráci, po nichž „informátoři“ zahájili své nové povinnosti v místě bydliště.

Bretschneider by byl ve svém živlu.

Podle oficiálního znění vyhledávají „porušování práva v oblasti označování zboží a veřejně dostupných informací“, „poradí a pomáhají“ „při odstraňování skutečných nebo potenciálních porušení. Podle ministerstva spravedlnosti je pro tento úkol nejvhodnější člověk s filologickým a humanitárním vzděláním. Ale „Ústředí státního jazyka“ nemá z koho vybírat.

„Skutečnost, že nebylo schopno přijmout dostatek dobrovolníků již po dva roky, svědčí o tom, že ideologie zuřivého nacionalismu propagovaného horními vrstvami stále nemá dostatečnou odezvu u obyčejných lidí. Mnoho Lotyšů totiž vše dokonale chápe i bez Švejka…

„Ústředí státního jazyka“ dokonce vyvíjí speciální telefonní aplikaci pro své dobrovolné „informátory“, díky níž bude možné donášet na lidi, kteří nepoužívají lotyšský jazyk ve „správném objemu“.

Připomeňme, že rusky mluvící lidé tvoří více než třetinu obyvatel Lotyšska. Přesto je zde ruský jazyk „cizí“ a pro „znalost státního jazyka na nedostatečné úrovni“ nebo pro jeho nepoužívání při oficiálních událostech, je vytvořen systém sankcí. Například pokud zaměstnavatel uzavřel smlouvu se zaměstnancem, jehož znalost lotyšštiny je „nedostatečná“, dostane pokutu od 140 do 350 eur. Při opakovaném porušení může následovat propuštění, přičemž je zaměstnanec jako fyzická osoba potrestán pokutou ve výši 280 až 700 eur a zaměstnavatel jako právnická osoba – až do 1040 eur. Od příštího roku se plánuje navýšení pokut.

Bez osvědčení o „znalosti státního jazyka“ není možné v Lotyšsku formálně pracovat v jakémkoliv zaměstnání nejen ve státním, ale i v soukromém sektoru.
Co by asi tak k onomu „osvědčení“ podotkl hostinský Palivec?

Toužíte-li po dalších pikantériích, najde je (v ruštině) zde:
https://vz.ru/world/2017/12/24/900801.html

Ale pozor, naše české „EVROPSKÉ HODNOTY“ mohou být také ve střehu!

Převzato z ostrova Janiky