57
Dne 14. ledna zemřel na následky těžké nemoci náš autor a přítel Sio. Jeho epitaf:
Až skončí má služba,
tak splynu se zemí
a přidám svou podstatu k tajemstvím nekonečna
V blaženém klidu
dobrého vědomí,
že úkol jsem splnil
půjdu spát…
R.I.P.
29 komentáře
Tím málo myslíte umřít ? 🙁
Taky mi bude scházet,ať je mu země lehká,jeho články se naštěstí neztratí.
Sbohem, Radku. Scházíš—–
Jak málo stačí, a z nicku je rázem člověk.
Bude nám chybět. Dík za to, že byl.
Už se mi také donesla ta smutná zpráva….Vážím si jeho působení na OM. Ačkoliv si vjedeme občas do vlasů, Sio byl z těch, kterým to nikdy nezakalilo dobré srdce za tím…
Také se připojuji se svojí upřímnou vzpomínkou a vlastně i poděkováním, že nás čtenáře OMu svojí osobou spojoval a doufám i nadále bude spojovat…..
Sio – jeden z prvních lidí, které jsem na OM poznal … člověk kvalit, jakého jsem v životě nepotkal … člověk, kterého byť jsem znal jen ze zdejších diskuzí, tak jsem na něj vždy myslel jako na blízkého přítele … tenhle Sio odešel …
Sio, přiteli … nikdy nezepomemu …
Je to vskutku neočekávaná zpráva, že z kruhu OM odešel Sio, o generaci mladší člověk, než mnozí z nás. Vzdělaná osobnost s výrazným sociálním cítěním a smyslem pro řád a spravedlnost. Kdo by tušil, že nám svou větou „Už mám objednánu letenku …“, v diskusi u svého posledního článku naznačuje, co před sebou má. Ostatně, co vlastně máme před sebou všichni, jen do určité chvíle o tom nic nevíme a vědět ani nechceme. Čest jeho památce a upřímná vzpomínka!
pamatam sa na neho, vzdy daval zaujimave original informacie. cest jeho pamiatke, nech mu je zem lahka…
Připojuji se ke kondolencím. Velice jsem si Sia vážil, jak byl se se mnou pouštěl do slovních půtek, které mi budou jako on velice scházet.
„Sio Mio, jak jsem ti říkával, posílám ti všechna svá nejlepší přání…“
Bude nám chybět.
Lituji skonu každého přemýšlivého člověka, ubývají víc než je zdrávo a snesitelné.
Upřímnou soustrast.
Poslední dobou mi chyběl v diskuzích. Nenapadlo mě, že to bude navždy.
Je mi to moc líto.
Upřímnou soustrast rodině. Proč jen je život někdy tak moc nespravedlivý??
Říká se, že pokud člověk nemá co řící, má mlčet. Nemám slov k tomu, co se dozvídám, přesto nemohu ani mlčet. Neznal jsem Sia jinak než z několika diskuzí a komentářů tady. Přesto na mne mimořádně zapůsobil jako inteligentní a osobnostně vyrovnaný člověk. Mrzí mě, co se stalo, a upřimnou soustrast pozůstalým.
Čest Tvé památce.
A občas tam seshora na OM koukni a měj s námi trpělivost.
Bude tady moc chybět. Odteď už bude OM navždy jiný.
Drž nám tam místo, než dorazíme.
Hmm…něco me před časem napadlo… bohužel pravdivého.
V tichounkem večeru vetriky vanou
tajemné septaji nashledanou
Nápis na našem hrobě od dob babiček.
Bude nám všem chybět, milý Sio. Vůbec jsem netušil, co prožívá, až když se odmlčel, usoudil jsem, že nebude něco v pořádku. Mě může mrzet, že nám to společné pivo již nikdy nevyjde. Ale ještě jednou bych mu chtěl poděkovat, varoval mne v době, kdy jsem na om přišel, před lidmi s nečistými úmysly, kteří se také občas mihli na om… Všem, co jste ho znali osobně, posílám upřímnou soustrast.
To je mi strašně líto. Upřímnou soustrast rodině.
Já jsem ho osobně neznal, ale škoda je každého dobrého člověka.
No nic, on to má za sebou, my pokračujeme. Naše mise ještě neskončila.
Sio, to mě moc mrzí…ale určitě nás budeš sledovat R.I.P
Aj zo Slovenska R.I.P.
tak tomu se nechce ani věřit, velmi výrazná osobnost OM, své myšlenky uměl velmi pregnantně vyjádřit i obhájit ( i když jsem ho rád škádlíval, tak mu nemohu upřít jeho masívní diskuzní a odborné schopnosti a pevný charakter si stát za svým ), prostě svět není spravedlivý…upřímnou soustrast rodině…pevně věřím, že energie pana Sia zůstává mezi dobrými lidmi…
Bystrý úsudek, logika s pečlivostí a hluboká lidskost k tomu…
Ve svých textech a komentářích zůstane s námi,
dokud se jednou všichni nesejdeme.
Máme zde na Zemi ještě práci.
Nechť je nám jeho příkladná střízlivost, pracovitost i uvážlivost inspirací.
Čest památce hodného člověka.
Tak to je mi moc líto. Jeho logika, schopnost jednoduše a populárně vysvětlit složité věci a bystrý úsudek v diskusích budou moc chybět. Ale bude tu alespoň virtuálně stále s námi. Jeho články a příspěvky zůstaly uschovány na netu.
Sio mi bude hodně chybět. Hodný člověk a spolehlivý kamarád – když pominu všechno ostatní dobré, co v něm bylo. Myslím, že jediný kdo měl důvod se ho bát, byly ty ryby, i když stejně jich většinu pustil zpátky. Miloval svou rodinu a pomáhal lidem kolem sebe. Poslední, co mi řekl pár dnů před smrtí do telefonu, bylo „Jde to moc rychle. Ahoj “
Tak se tam zatím měj, Radku.
Odpočívaj v pokoji priateľ môj.
Ajťák do morku kosti,rybář když odpočíval. Je to jakoby včera,když jsme spolu popíjeli pivo v restaurantu U Vávrů na Vinohradech,vedle divadla. O celou generaci mladší chlap se skvělou myslivnou a zaměstnáním,v němž vynikal tak,že když jeho zaměstnavatel rušil pražské pracoviště,
jeho kolegy prostě propustil,ale Radka přemlouval k přechodu na pracoviště v Brně. Nakonec zůstal asi se třemi kolegy v Praze,zřejmě k dokončení podnikové mise. Vtom zlá zpráva,kterou si nepřál zveřejnit. Z ničeho nic konec všemu ! Rakovina a hned v metastázích ! Návrat domů a dojíždění k onkologickým terapiím do Brna.Vše nazmar,k žádnému zlepšení nedocházelo. Po celou dobu jeho nemoci přispíval do našich diskusí a jen opravdu málokdo z nás věděl,co prožívá. V té době Radek přehodnotil řadu věcí ve prospěch pravdy . Dobře to napsal Věžák,když se o smrti Radka dověděl : „…ušel obdivuhodnou cestu k poznání, k pravdě.Škoda, že vyrazil na cestu tak pozdě, ale měl a má můj obdiv, strašně se snažil a rostl rok od roku. Čest jeho památce.“
K těmto slovům se mohu jen přihlásit. Sbohem Radku a vlastně ani ne za dlouho -na shledanou.