Monopoly – a ty farmaceutické v tom obzvláště vynikají – mají ve zvyku fňukat, že nemohou sloužit lidu, pokud nemají pomocí patentů a podobných opatření garantován náležitý zisku. Jak to vypadá v reálu popisují Lékaři bez hranic:
Na konci 90. let minulého století zuřila v rozvojových zemích epidemie HIV/AIDS. Nemocní se tam nedostali k léčbě, byla příliš drahá. Podobně tomu bylo i u dalších chorob: tuberkulózy, malárie nebo spavé nemoci. Léky byly nákladné, neefektivní, popřípadě toxické. Na některá onemocnění neexistovaly vůbec. Jejich vývoj a výroba nebyly pro farmaceutické společnosti dost lukrativní. A pokud už účinný lék existoval, zůstával nedosažitelný za hradbou patentů a monopolů, které udržovaly jeho cenu příliš vysokou.
(…)
Cena léků na HIV klesla až o 99%. V roce 2000 stála antiretrovirotika potřebná pro jednoho člověka na rok přes 230 tisíc Kč, dnes je lze pořídit už za 2300 Kč. Dramatický pokles ceny zpřístupnil léčbu milionům lidí. Podařilo se jej dosáhnout rozbitím monopolů, díky kterému posílila konkurence a výroba cenově dostupných generických léků.
Problém s dostupností léků totiž nespočívá v tom, že by farmaceutické korporace málo vydělávaly, ale v tom, že je farmaceutický průmysl přenechán soukromému kapitálu. A ten samozřejmě nemá za cíl vyrábět léky, ale vydělávat. Výroba léků je jen prostředkem. Ochrana zájmů kapitálu lepší a dostupnější zdravotní péči nezajistí, tu může zajistit jedině její pravý opak. A je nesmysl tvrdit, že se vývoj léků zastaví, pokud jej přestanou velké farmaceutické firmy financovat, protože, jak je vidět, to stejně nikdy nedělaly. Pořád jsou tu vlády, univerzity, neziskové organizace. Ty nejpotřebnější léky stejně nikdy nebyly a nebudou tak ekonomicky zajímavé, aby se o ně korporace měly zájem. Nenechme se proto korporacemi vydírat a až zase budou fňukat, jak je ničí regulace na straně jedné a liberalizace (to když jde o omezování patentové ochrany) na straně druhé, pošleme je hezky od plic tam, kam Slunce nechodí.
Výzkum je jen jedna část farmacie a je už sama dost placená „zvýšením úhrad pro těžce nemocné pacienty “ – prakticky s mnohdy jedná o pacienty – nevědomky testéři. Zatím s nejvyšší cenou (ne doplatkem) bylo cca 65 000,- na měsíc. Pozn – lék opravdu pomohl – ukončit život pacientce. Po jeho nasazení se její zdravotní stav očividně razantně zhoršil. Nicméně u pacienta v onkologickém režimu se na peníze nehledí – ani v naprosto beznadějné stavu – vyloženě pár dnů před jeho skonáním. Další složkou výroby jsou léky pod ochranou patentů – zde mají farmaceuti velmi dobré podmínky pro vyjednávání… Číst vice »
PS zapomněl jsem dopsat pointu.
Farmaceutický koncern pochopitelně své zisky skládá ze všech těch kategorií dohromady a domnívám se, že přitom neprodělávají ani na jedné.
Podobně to bude i s ostaními zdravotnickými potřebami – od obyčejné injekční jehly, přes stolky a postele až po tomografy … …
Jenže – jako s mnoha věcmi v životě – je to potřeba a nemocnice (člověk) si to sama nevyrobí.
Oprava – třetí bod měl znít „propadlé patenty“.
Oprava 2 – bod 3 „boj s výrobci generik „.
Musím si vypnout to androidí automatické doplňování …
Lékaři bez hranic,neziskové organizace a farmaceutické firmy jsou jen součástí skládanky a na jejím konci je rozpad civilizace jakou známe. Že vám to nedává smysl, že přemnožená a nemocemi prolezlá populace, závislá na pomoci všech, není hybnou silou bourající pravidla evoluce? Může Evropa uživit stále rostoucí počet obyvatel afriky , arabských zemí a Asie. Nemoci si nikdo nepřeje,ale je to jediný evoluční systém, který dává šanci dalším generacím. Výzkum moderních léků je úpis ďáblu a věřte,že člověk roven bohu není.
Nemoci si nikdo nepřeje… Na ostrově Long Island byli shromážděni uchazeči o přistěhovalectví do Spojených států. Že by děti potencionálních přistěhovalců uměli anglicky, to nikdo nepředpokládal. Ale jedna zdravotní zkouška měla následující průběh: Dítě bylo vyzváno, aby vyšlo do protějšího schodiště. Když bylo asi v polovině, dostali rodiče pokyn, aby jej zavolali zpět. Totiž: když dítě prodělalo spálu, často zůstalo hluché a takoví do USA nemohli. V československé emigrační vlně ´68 měla řada lidí namířeno do USA. Součástí řízení pro udělení víza byla i lékařská prohlídka. Pokud byla zjištěna TBC, přistěhovalecké řízení tím končilo. Ale například Švédsko uchazeče přijalo a… Číst vice »
No, výzkum, vávoj a testy nových léků začínají být i pro tyto kncerny příliš složité. Navíc, ne každý výzkum skončí úspěchem. A i testy nejsou dnes jednoduché. Jsou totiž silně omezeny testy na zvířatech a pak tedy zkoušejte, že. Takže, výsledkem jsou miliardové náklady na nová lék. Pomalu každý. No a ten nenasytný koncern to nechce platit ze svého. Lumpové, že?
Nedělala bych si iluze o „miliardových“ nákladech. Kdo nás o nich informuje?
Přece dotyčné koncerny a přitom jistě mají cestičky, jak si náklady na výzkum
odečíst z daní. A jelikož mají k dispozici celý třetí svět, tak bych si o ně nedělala
starosti ani s těmi testy na zvířatech – vždyť o co je z jejich pohledu chudá lůza lepší než nějaká zvěř? Že celá jejich etika se týká jenom zisku přece předvedli
už dostatečně.
Chudá lůza je náhodou nesrovnatelně lepší – geneticky.
No, když se podívám na ty chudé imigranty …
Re racek – měl jsem asi napsat „geneticky vhodnější“ – v souvislosti s přispěvkem Bety.
***
Z jiného soudku. Onehdy jste napsal, že číňané se po padesáti letech naučili sázet lesy tak, aby krajinu nevysušovaly, ale udržely v ní vodu.
Nemáte o tom nějaký odkaz ?
P. Gatta: uz je to nekolik let, kdy jsem to cetl, o tom jak roky staveli vetrolamy proti postupujici poušti, vsechny stromy obvykle uschly a teprve v poslednich letech se jim podarilo najit vhodnou agrotechniku a tez stromky, nejak mi to utkvelo v paměti. Jinak zalesnuji opravdu fest. Je to potreba, odlesnění z minulych let je opravdu vysoké. Bohužel, zprav o cine je minimum a to je docela vyhledavam. Ale to vite, pomluvy od nasich sinologů, kteří obvykle v Číně nikdy nebyli a čerpají jen ze zapadniho tisku nebo od p. Etzlera, ktery videl vse naruby, cinsky se nenaučil a… Číst vice »
Re racek – jen jsem to chtěl probrat se známým, co se v těchto projektech (zrovna teď v Etiopii) zabývá.
Dobrým zdrojem vizuálních informací jsou i googlemap a mapy.cz kde jsou nejen letecké snímky, ale i panoramatické uliční pohledy.
Nejlepším zdroj je vždy na místě. Bohužel, v Číně vč. Tibetu jsem byl naposledy před 9ti lety a už se tam nepodívám. Holt ten výlet je na mě už příliš dlouhý, no jo, roky. Párkrát jsem tam byl a v brzkém mládí tám strávil skoro 2 roky. Jinak pod heslem Čína zalesňování se cosi najde. Momentálně 60 tisíc vojáků je na to nasazeno. Chtějí momentálně zalesnit 84 tis. km2. U nich armáda nejen bojuje.