Budoucnost hmyzu a české krajiny závisí na podobě dotací. Situace je vážná

Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, pražské kanceláře Heinrich Böll Stiftung, České společnosti ornitologické a WWF Central and Eastern Europe

úterý 15. listopadu 2022

V Evropě je téměř desetina druhů samotářských včel a čmeláků ohrožena vyhynutím, a to pro více než polovinu druhů ani nemáme dostatek údajů. Evropských motýlů ubylo o 39 % od roku 1990. Tyto a další alarmující informace přináší nový český překlad Atlasu hmyzu. [1] Za jednu z nejzásadnějších příčin úbytku opylovačů je přitom považována intenzifikace zemědělství, ke které přispívají svým nastavením i zemědělské dotace. Nová Společná zemědělská politika nyní přináší změny, které by mohly tento stav zlepšit. Bude však záležet na Ministerstvu zemědělství a samotných zemědělcích, zda dotace využijí smysluplně. Ekologické organizace dlouhodobě prosazovaly přírodě šetrnější zemědělskou politiku a řadu změn se nakonec i podařilo prosadit. Dotace tak mohou pomoci i hmyzím populacím, které jsou dle Atlasu hmyzu celosvětově v alarmujícím stavu.

I přes pozitivní změny v zemědělských dotacích však není dle ekologických organizací posun natolik významný, aby mohl dostačující měrou vyřešit problémy, kterým česká krajina i půda čelí. Téměř se také neřeší větrná eroze nebo podpora stabilních krajinných prvků. Jen těžko si lze představit, že bude možné naplnit vládní cíl vyčlenit 10 % zemědělské plochy pro přírodu do roku 2030. Ministerstvo navíc umožní zemědělcům mnohá potenciálně prospěšná opatření naplnit jen méně účinným způsobem a bude tak záležet zejména na zemědělcích, zda využijí potenciál pro krajinu naplno.

Za hlavní pozitivní změny ve Strategickém plánu Společné zemědělské politiky lze považovat povinnost vymezit 3 % orné půdy pro tzv. neprodukční plochy, jako je půda ležící ladem, meze, remízky či mokřady. Ty jsou zásadní pro obnovu biodiverzity, jelikož poskytují důležitý životní prostor pro ptáky, motýly, savce aj., který v naší zemědělské krajině mnohde zcela chybí. Mohou však také zadržovat vodu, omezovat erozi či podporovat přirozené regulační vazby a snižovat tak spotřebu pesticidů. Novým dotačním opatřením, do kterého bude podle očekávání ministerstva většina zemědělců vstupovat, jsou tzv. ekoschémata. Ta byla původně navržena velmi slabě, ale i díky připomínkám ekologických organizací [2] došlo ke zlepšení podmínek. Zemědělci tak budou odměňováni i za větší podíl neprodukčních ploch, vnos organické hmoty nebo za ochranné pásy kolem vodních toků, které budou vodu chránit před splachem pesticidů či půdy erozí.

V rámci ochrany půdy bylo zavedeno pravidlo, které na polích nejvíce ohrožených erozí omezuje velikost monokultur na 10 hektarů a tím může přispět ke snížení ztráty vzácné ornice. Důležitá je také podpora nových prvků v krajině v rámci tzv. II. pilíře SZP. Patří sem zejména vytváření tzv. agrolesnických systémů, které mohou pomoci také chránit půdu před erozí či zvýšit biodiverzitu. Biodiverzitu mají podpořit také nová opatření na orné půdě, zejména tzv. kombinované biopásy, které mají pomoci zejména kolabující populaci koroptve polní. Vyšší podpory než doposud se také dočká ekologické zemědělství, systém hospodaření, který lépe pečuje o půdu a díky omezení užívání pesticidů je příznivější pro biodiverzitu.

Hmyzu, který je na loukách a pastvinách výrazně ohrožován rychlou a plošnou sečí, budou zemědělci motivováni ponechat více nesečených ploch, které jsou pro jeho přežití zásadní. Právě alarmující situaci hmyzu i jeho nezastupitelné role pro společnost se věnuje Atlas hmyzu, který v českém překladu vydala pražská kancelář Nadace Heinricha Bölla ve spolupráci s Hnutí DUHA. Dle něho je například 80 % druhů plodin i planě rostoucích květin v EU alespoň částečně závislá na opylování. Dle opatrných odhadů může být celosvětově ohroženo vyhynutím 10 % druhů hmyzu. Data jsou však kusá a na mnoha místech výzkumy ukazují kritickou situaci. V Česku např. během 20. a 21. století vyhynulo 11 % denních motýlů a další třetina je ohrožena vyhynutím.

Již teď je tedy zřejmé, že bude třeba využít možnosti pozměnit Strategický plán v průběhu jeho pěti let platnosti. Situaci mohou ovlivnit také připravované důležité evropské legislativy, jako je tzv. Zákon o obnově přírody (Nature Restoration Law) nebo Nařízení o udržitelném užívání pesticidů. Příprava nového období po roce 2028 pak bude muset mnohem více vzít v potaz závažné dopady klimatické změny či kritický stav biodiverzity v Česku, Evropě i na celém světě.

Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Tohle Žeru Hnutí DUHA, řekl: „Nové zemědělské dotace budou i díky dlouhodobým snahám ekologických organizací zelenější a přinesou do české zemědělské krajiny tolik potřebné plochy pro opylovače a další živočichy. Zemědělci mohou sami svým přístupem ovlivnit, nakolik dotace pomohou řešení vážných problémů naší krajiny. Ale již nyní je jisté, že dotace se budou muset v budoucnu ozelenit ještě více, abychom alarmující stav biodiverzity zvrátili a lépe krajinu připravili na dopady klimatických změn.”

Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické řekl: „Zatímco u ptáků zemědělské krajiny jsou k dispozici dlouhodobá data, dokládající negativní dopady intenzivního zemědělství na jejich populace, u hmyzu dosud ucelený pohled nemáme. Existují však studie, které potvrzují, že dobře nastavená opatření na podporu ptáků pomáhají i hmyzu a naopak. Nová zemědělská politika přináší možnosti, které mají potenciál zlepšit stav naší krajiny a její biodiverzity. Další krok je na zemědělcích a na jejich rozhodnutí, jak tyto příležitosti využijí.”

Alžběta Procházková, zemědělská expertka WWF Central and Eastern Europe, řekla: „Nový strategický plán přináší jistý optimismus pro naší krajinu a přírodu. Ten následující by měl ale ještě více využít toho, že zemědělské hospodaření může a musí být klíčem k obnově naší přírody a jejích zdrojů i k adaptaci naší krajiny na klimatické změny.”

Adéla Jurečková, ředitelka pražské kanceláře Heinrich Böll Stiftung, řekla: „Atlas hmyzu nabízí atraktivně zpracovaná data a fakta o vztahu hmyzu a zemědělství. Publikace pomáhá čtenářům lépe porozumět tomu, jak se vzájemně ovlivňují a jak zemědělský průmysl ohrožuje hmyzí populace, ale také představuje východiska a nutné kroky k lepší ochraně hmyzu. Díky infografikám navíc zpřístupňuje vědecké poznatky běžnému čtenáři či čtenářce. Objednat nebo stáhnout e-verzi je možné na: cz.boell.org/atlas-hmyzu.”

Vladimír Hula, entomolog z Ústavu ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity, řekl: „Hmyz je na tom špatně. Nemá kde žít, nemá co jíst a výhled na zlepšení není zrovna optimistický. Ač se mění i naše zemědělská politika a formou legislativních úprav se snažíme naše zemědělství změnit, hmyz nadále mizí. Důvodů je mnoho a nelze je komplexně podchytit, natož shrnout do komplexní studie. Publikací je mnoho a v zásadě všechny ukazují na nejzásadnější problémy – industrializace zemědělství a lesnictví s jeho velkými půdními bloky a chemií. Běžní občané si sami úbytku všímají a i na základě tlaku veřejnosti se pomalu mění postoje k tomuto palčivému problému. V intravilánech se méně a citlivěji kosí a zemědělství se mění. Zda to bude mít kýžený efekt a prospěje to populacím hmyzu, uvidíme. Ale každá aktivita v současnosti pomůže.”

Poznámky:

[1] Atlas hmyzu je dostupný na cz.boell.org/atlas-hmyzu nebo na https://hnutiduha.cz/publikace/atlas-hmyzu-fakta-data-o-partacich-skudcich-v-zemedelstvi

[2] https://hnutiduha.cz/aktualne/strategicky-plan-szp-spravne-podporuje-ekologicke-zemedelstvi-same-vsak-potrebuji-i

2.7 6 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
5 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Bety
Bety
20. 11. 2022 10:34

Podívala jsem se, kdo byli zakladatelé WWF:
Edward Max Nicholson (ornitolog), Bernhard Nizozemský, Princ Philip, vévoda z Edinburghu, Guy Montfort a Godfrey A. Rockefeller.
Ať se na mne hnutí Duha nezlobí, ale tenhle „výkvět“ ve mně nevzbuzuje důvěru,
a to, že je to nezisková organizace žijící z dotací už vůbec ne.
Ne že by příroda ochranu nepotřebovala, jen mám špatný pocit, že ochrana lidí
(součást přírody) jaksi přichází zkrátka.

fajt
fajt
20. 11. 2022 10:53

tak budoucnost českého hmyzu nejvíce bere pražské čížky s dojče kopytem :))) republika v rozvalu, včele knechtů naprostí potrati, ale zelení hispteří a impotentní transexuálové hledaj nějakého bruka, kterému na hřbet naloží všechny hříchy global opičáka …njn, co zrobiš, v praglu za piczate kecy stále pořádně ujetou chalupu. ..)

tak doufám, že fialoví straponi se ukážou stejní zmetci jako klausobáči a tentokráte, ve jménu všeho odporného, co v ods stále je, torzo pracovního lágru czesko konečně rzjebou na padrť – tady na periferii to už bereme jako samozřejmost, tady se už s buducnosti této kolonie moc nepočítá. ..)

PPK
PPK
20. 11. 2022 13:10

Čím hloupější a v přírodních vědách a v inženýrství nevzdělanější je ta naše kocourkovská společnost, tím snadněji pak sedá na lep dotačním sociálním parazitům a politickým podvodníkům, účelově řízeným a placeným nepoctivými vládami. Takže si sem dejme i trochu skutečné vědy nejen o tom, jak prý ten chudák hmyz hladoví (a navíc ho ti stejní lidé ještě navrhují druhými lidmi pojídat):

Unikátní srovnání: Kolik váží život na Zemi
https://www.stoplusjednicka.cz/unikatni-srovnani-kolik-vazi-zivot-na-zemi

anebo
Vzkaz pro lidičky protestující proti klimatu – Bornova.pub
https://bornova.pub/2022/vzkaz-pro-lidicky-protestujici-proti-klimatu/

Gatta
Gatta
Reply to  PPK
20. 11. 2022 18:30

K odkazu Bornova – ono by úplně stačilo je odstavit od mobilů.
Ale nebuďme tak krutí …. :-)

Bety
Bety
20. 11. 2022 13:26

Nevíte co je s Martinem? Zajímalo by mne, co by říkal na Putinův program ochrany přírody – čistá voda, čisté ovzduší, ochrana lesů….Prý tohle všechno zatím zanedbávali a je potřeba to změnit. O CO2 se nezmínil.