Rakety a antirakety

Za 2. světové války se bombardovalo. Buď bomba po dopadu vybuchla a ničila nebo dopadla bez výbuchu a zabořila se do země. Vzpomeňme si na to, že po r. 1945 se psalo, že leckde našli nevybuchlou bombu a místo detonátoru měla lísteček od totálně nasazených dělníků s heslem Smrt Hitlerovi. Ještě dnes tak občas nevybuchlou bombu najdeme při zemních pracích.

Bomby se sestřelovat nedaly, občas byl sestřelen bombardér. Když dopadl do polí, nic moc se nestalo, když dopadl do města, byla škoda jako při bombardování, zvláště pokud v něm ještě zůstaly bomby.

Až dnes, kdy se méně bombarduje a víc se používají rakety, dochází k něčemu novému. Málokdo si to, zvláště pak málo technicky vzdělaný novinář, uvědomuje. Raketu lze totiž sestřelit. Ovšem to je nutno poněkud více posoudit.

Jak funguje sestřel rakety? Antiraketa nemusí útočící raketu přímo zasáhnout. Stačí, když vybuchne v její blízkosti (známé jsou detonátory, reagující na těleso v blízkosti). Co se pak stane? Ideální by bylo, kdyby vybuchla i útočící raketa a na zem by dopadly jen její trosky a udělaly malou škodu. Myslím, že řada fotografií v novinách, kdy ze země trčí zadní část rakety (všichni jsme takové viděli), je právě tento případ. Kdyby totiž dopadlá raketa vybuchla, těžko bychom viděli její nepoškozenou zadní část, zarytou do země (určitě by byla výbuchem roztrhaná).

Ideál, kdy by po výbuchu zasazená raketa i vybuchlá antiraketa zůstaly na obloze a nic by nespadlo, je samozřejmě nesmysl.

Ale významnější je jiná situace. Po výbuchu antirakety v blízkosti rakety útočící dojde nejčastěji k poškození pohonu rakety a ta se nekontrolovaně zřítí nebo změní směr a někde spadne! A tuto možnost media nevnímají. Je proto velmi pravděpodobné, že řada útoků na civilní cíle a civilní infrastrukturu, není záměr, ale důsledek účinku antirakety !

Občas se v tisku objeví informace o důsledcích sestřelu rakety, ale není nijak vyhodnocena a zanikne.

Už při válce v Zálivu, bylo možno se dočíst, že americká sestřelená raketa způsobila v iráckém  městě škodu. A i v současnosti byly takové případy zmíněny, ovšem bez velké publicity. Tak letos 17.3. novinky.cz uvádějí: Sestřelená ruská raketa trefila v Kyjevě výškovou budovu. Obdobný případ publikovala ČTK  31.10. tr.: Na moldavské území dnes ráno dopadla raketa sestřelená ukrajinskou protivzdušnou obranou, uvedlo na facebooku moldavské ministerstvo vnitra. Střela se zřítila na okraji vesnice Naslavcea v okresu Ocnitsa na severu země u hranic s Ukrajinou. Incident se obešel bez obětí.  Na webu Seznam Zprávy bylo v březnu 2022 publikováno toto: Rusové na Kyjev vypustili raketu, kterou sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana. Raketa dopadla do čtvrti Vinograd, kde způsobila velké škody. 

Dnes se na webu objevila informace o ruské raketě, která zasáhla dům za hranicemi Ukrajiny v Polsku. A za pár hodin se objevily pochybnosti, zda nešlo o zbloudilou ukrajinskou antiraketu.  To je totiž další riziko nahodilých výbuchů. Pokud se antiraketa nestrefí, odpálí se sama, aby omylem nepoškodila něco vlastního? To za předpokladu jejího sofistikovaného řešení. Pokud je to však finančně úsporné provedení, tak prostě poletí, až někde spadne (a asi to bouchne).  Prostě ta raketová válka je rizikem pro obě strany.

A tak pokud uvážíme tyto výjimečně publikované informace, je nutno se zamyslet nad tím, že použití antiraket nemusí znamenat, že je to ideální obrana. Doba se změnila a používání raket není rovnocenné efektu bombardování a sestřel rakety může tedy způsobit škodu v naprosto nezamýšleném místě. Ta úvaha platí i pro nejnověji používané bombardovací drony. I tak nemusí dojít k výbuchu dronu ve vzduchu, ale ten může nekontrolovaně někde dopadnout s aktivní náloží. Takže nedávná zpráva, že ten den ze sta ruských raket jich bylo sestřeleno 40, neznamená, že ke 40 procentům důsledků výbuchu nedošlo.