V Praze včera proběhla slavnostní premiéra filmu režiséra Jana Svatoše CAUSA CARNIVORA. Podívejte se na trailer filmu:
Šelmy pro své vlastnosti fascinují člověka odnepaměti. S vědeckým poznáním přišlo překvapivé zjištění, že vlci, medvědi a rysové nejsou pouhou škodnou zvěří, ale mají v ekosystému svoji nezastupitelnou roli. Zatímco jinde v Evropě se počty šelem opět navyšují, v České republice jejich stavy nadále kolísají.
Tvůrci filmu při natáčení snímku navštívili sousední země – Německo, Polsko a Slovensko. Divák si tak může udělat ucelenější pohled na soužití člověka s šelmami v kontextu střední Evropy a sám si položit otázku, proč nadále raději nasloucháme krvavým legendám, než výzkumům podloženým fakty. Jak málo toho o soužití velkých šelem s lidmi víme, potvrdila i studie nedávno publikovaná v prestižním časopise Science [2], na níž se podíleli také experti z Hnutí DUHA. V dokumentu vystoupí i čeští odborníci na ochranu přírody a zazní i názory myslivců.
Režisér Jan Svatoš se tématu divočiny jako kulturního fenoménu věnuje dlouhodobě. V loňském roce např. získal prestižní cenu Special Jury Award JADE KUNLUN, kterou mezinárodní porota ocenila originální vizuální pojetí i poslání jeho filmu divoČINY.
Film CAUSA CARNIVORA vznikl ve spolupráci s Hnutí DUHA Olomouc. Na rozdíl od běžných přírodovědných dokumentů přináší vzácné záběry volně žijících šelem, které pořídili vlčí hlídky behěm dvanáctiletého monitoringu.
Po slavnostní premiéře proběhla debata o perspektivě velkých šelem v české krajině, které se zúčastnili režisér filmu Jan Svatoš, Miroslav Kutal, vedoucí programu ochrany velkých šelem v Hnutí DUHA a Michal Babnič, šéf rangerů v Národním parku Malá Fatra na Slovensku.
Jan Svatoš, režisér filmu Causa Carnivora, řekl:
„Jsem fascinován tím, že vlci, medvědi i rysi se k nám snaží vracet sami od sebe – navzdory tomu, jak jsme jim znepřístupnili krajinu. O to více jsem překvapen, co vše pro soužití s nimi dělají v sousedním Německu či Polsku…“
Miroslav Kutal, expert na ochranu velkých šelem z Hnutí DUHA Olomouc, řekl:
„Události posledního roku nás přesvědčují, že to šelmy s návratem do naší krajiny myslí vážně. V Máchově kraji se po více než sto letech usadila vlčí smečka, vlci se pokoušejí usadit i v Beskydech nebo na Šumavě. Film Jana Svatoše je velmi aktuální a jeho kamera navíc návrat velkých šelem hodnotí z širší evropské perspektivy.“
Doporučuji všem, kteří nechtějí nosit „klapky na očích“, všem kteří jsou s to pochopit a přijmout, že „svět není jen náš“, nemáme jej zdaleka „pod kontrolou“ – a je to tak dobře.
Buďme prosím vnímaví k tomu, co nám příroda ukazuje a o čem co bychom měli v našem chování a jednání změnit, o čem „kolem nás i uvnitř nás“ to vypovídá…
K reklamě na „všeřešící“ pachové ohradníky. Pomohou, ale mají svá ale a svá omezení. Mohou mít také nepříznivý vliv na skutečné šelmy pokud by se užívaly bez rozmyslu a všude. Pomohou Vám na zahrádce, když tam na chalupě jste jen občas, plot nemáte či je děravý…třeba skrze výšku sněhu… Ale: převádějí problém jinde (často „hned vedle“), i kdyby je hypoteticky používali všichni, zvěř musí mít co žrát. Řešení je v efektivním ovlivňování zvěře, v lovu a v přítomnosti predátorů, v pestrých a stabilních lesích se všemi patry a bohatým keřovým podrostem, vyrovnaným vodním a živinovým režimem. S „přirozenou obnovou“ (tj.… Číst vice »
neviem ci Jan Svatos ma zahradu alebo nie. keby ano, doporucujem, aby mu ju zacali navstevovat premnozeni diviaci, aby choval sliepky, ktore mu zahrdusi kuna lesna, aby sa mu kuny nastahovali do vaty v podkrovi, aby mu vysoka zver poobhryzala mlade stromky, petrzlen, uhorky, vlastne vsetko co sadime vysokej zvery neviem preco naramne chuti. priroda ano, ale odtialto potialto…
abx napsal neviem ci Jan Svatos ma zahradu alebo nie. keby ano, doporucujem, aby mu ju zacali navstevovat premnozeni diviaci, aby choval sliepky, ktore mu zahrdusi kuna lesna, aby sa mu kuny nastahovali do vaty v podkrovi, aby mu vysoka zver poobhryzala mlade stromky, petrzlen, uhorky, vlastne vsetko co sadime vysokej zvery neviem preco naramne chuti. priroda ano, ale odtialto potialto… Tak čo abx!Všetko vystrieľať?Ja žijem tretinu roka v dedine,ktorá má cca 50čísiel a autobus tam chodí len ráno a večer aj to iba vo všedné dni.Je to oblasť Nízkych Beskýd a žijú tam všetky veľké šelmy.Tá dedina bola založená… Číst vice »
Martine bez m, pozor na slovo pitomci. Já jsem za něj byla kdysi jedním zbožným pánem označena za hrubiánku, ač on sám používal vulgarity těžšího kalibru. Nejsem sice profesionální ochránce přírody, ale stejně jako vy jsem fanda velkých, ale i malých šelem a to co jste napsal o správném přístupu k přírodě je i podle mého laického pohledu ono. Pane abx, vím co je to mít zahradu přímo u lesa a hodně ze stesků, které zde uvádíte, bych mohla pronášet také. Nepronáším. Za prvé něco těm čtvernožcům popřeji i ze svých výpěstků, třeba některé květy a to o co mi… Číst vice »
peter, kde pisem o tom, ze treba vsetko vystrielat :)))
co si myslim, to je v poslednej vete myslim dostatocne zrozumitelne zhrnute. ide o to premnozenie, ktore je skodlive pre jednu aj pre druhu stranu. ked je zver premnozena, straca plachost, obvykle chyti aj nejake choroby ktore potom zavlecie do lesa…
plot nie je pre diviaka ziaden problem, ked mate na zahrade nasadene nieco, co mu chuti, co zavetri…
este jedna poznamka, ktora sa asi gaucovym milovnikom prirody nebude pacit: pred dvomi rokmi bola silna tuha zima, v horach premnozena zver, ktora sa nedokazala uzivit, uhynula, potom zdochliny zapachali az do maja. priroda sa brani premnozeniu po svojom, treba jej najprv rozumiet, az potom natacat filmy o laske k prirode…
pán abx: divočáky dokáže efektivně regulovat člověk v kombinaci s vlkem. Jejich přemnožení potvrzuji a těmi „pitomci“ jsem narážel na ty, kteří tvrdí, že medvědi či jiné velké šelmy se mohou přemnožit. Ano, v reakci na více jevů se mohou jejich počty mírně zvedat či klesat, ale vždy v korelaci mj. s potravní nabídkou. Doporučuji odbornější věci na webu selmy.cz, když si najedete do záložky publikace. Na Sibiři je ještě jedna šelma, která je na divočáky „kanón“, no ale ta u nás domácí tak od doby poledové už není… Vysokou zvěř dovedou opět efektivně regulovat lidé jen ve spolupráci s… Číst vice »
Snad už bych se neměla šířit, ale toto vám ještě napíši. Divočáci byli přímo vedle v lese, na jehož okraji ti darebáci rozrýpali mraveniště lesních mravenců. Lidé je viděli, takže žádná mýlka. Ale pevný a dost silný živý plot nezdolali. Možná se ani nesnažili.
abx napsal ked je zver premnozena, straca plachost, obvykle chyti aj nejake choroby ktore potom zavlecie do lesa… abx : Diviačia zver je premnožená,to je fakt a je to problém Príčiny vidím dve. 1 – poľovnícke revíry si vydražilo panstvo a miestni ľudia na takúto panskú zábavu buď nemajú financie alebo čas.Musia chodiť za robotou do sveta.A panstvo ktoré poľuje,to robí pre zábavu a nie z pocitu zodpovednosti k prírode. 2 – Už to bolo spomínané.Nezmyselný boj proti veľkým šelmám,ktoré sú prirodzeným regulátorom stavov zvierat.Mnoho pseudopoľovníkov sedí v parlamente a na vedúcich postoch v regionálnych štruktúrach štátnej moci.Tak aj legislatívu… Číst vice »
K divočákům, vztahu člověka ke krajině, zvířatům a koneckonců hlavně druhým lidem doporučuji poslední prózu Jaromíra Tomečka „Hora hoří – Balada o Křížovém králi“ z druhé poloviny 80-tých let. Nádherná kniha pro přemýšlivé lidi, čtivě psaná, autor v mnohém předvídal budoucnost. Jinak vlk dovede velmi efektivně také zlepšovat zdravotní stav zvěře eliminací slabých a nemocných kusů, zejména v některých ročních obdobích. Na Slovensku je prokazatelné, že 90% prasečího moru se u divočáků vyskytuje tam, kde vlci nežijí. Příčin přemnožení divokých prasat je více, mezi základní patří „upření pozornosti jinam“ jak konstatoval peter (mj. ke zvěři jelení mezi samotnými lovci). Jde… Číst vice »