Ceny Velkého bratra za rok 2016 pro největší slídily v našem soukromí byly rozdány

Výsledky dvanáctého ročníku anticen pro největší slídily Big Brother Awards byly vyhlášeny v Praze. Sedmičlenná porota složená z odborníků na nové technologie, právníků či novinářů vybírala vítěze z nominací od veřejnosti. Anticeny udělované nevládní organizací Iuridicum Remedium ve čtyřech kategoriích získali Ministerstvo obrany, Home Credit, Úřad práce nebo generální ředitel Master Card v ČR Miroslav Lukeš. Jediná pozitivní cena pak putuje do Vsetína.

Cenu pro Úředního slídila získalo MINISTERSTVO OBRANY za návrh novely zákona o Vojenském zpravodajství. Ministerstvem obrany chce dát novelou vojenským zpravodajcům právo umístit na internetové linky „černé skříňky“, jež by mohly odposlouchávat, ale i blokovat, či měnit provoz českého Internetu. Cílem má být efektivní kybernetická obrana, což je bezpochyby téma velmi důležité. Vágní formulace zákona, pokud jde o meze sledování, spolu s dlouhodobě problematickou kontrolou činnosti zpravodajských služeb, ovšem naopak vytváří prostor pro zneužití nově nabytých pravomocí a mohou vést paradoxně k oslabení kybernetické bezpečnosti. „Ministerstvo obrany i zpravodajci tvrdí, že nepůjde o data o „konkrétních osobách”. A pokud ano, tak budou žádat o soudní povolení stejně jako dnes. Faktem ale je, že technicky sledování konkrétních lidí nic bránit nebude a odhalení takové činnosti bude vzhledem k chybějícím efektivním kontrolním mechanismům i povinné mlčenlivosti operátorů velmi obtížné,“ uvádí se v odůvodnění udělení anticeny. Snahu vlády provádět dílčí úpravy formou pozměňovacích návrhů (naposledy pozměňovací návrh schválený bezpečnostním výborem) považujeme spíše za snahu zastřít základní problém, kdy samotný koncept přímého plošného sledování internetového provozu včetně metadat o komunikaci je nepřijatelný.

Cenu pro Firemního slídila získal poskytovatel nebankovních půjček HOME CREDIT, který přišel s novým způsobem prověřování žadatelů o půjčku a oznámil záměr využívat při prověřování klientů speciální aplikaci, která zanalyzuje obsah mobilního telefonu klienta. V případě, že například najde kontakty na osoby, které v minulosti půjčky nespláceli, může být žadatel o půjčku odmítnut. Ačkoli na první pohled se celá věc týká pouze těch klientů, kteří by dali souhlas s použitím aplikace, tak tomu tak není. Home Credit by využíval osobní data nejen o těchto klientech, ale i další data shromážděná za dvacetiletou dobu jeho existence a také data o dalších lidech uložená v mobilním telefonu. Zde už si lze jen těžko představit legální používání takové databáze a lze jen doufat, že Home Credit od použití aplikace nakonec upustí.

Cenu pro Dlouhodobého slídila získal ÚŘAD PRÁCE, které již řadu let vyžadují od žadatelů o některé sociální dávky, zejména pak od žadatelů o příspěvek na živobytí či doplatek na bydlení, kompletní výpisy z bankovních účtů. Povinnost kompletní výpisy předkládat přitom nemá oporu v zákoně. Dotýkat se může nejen samotných žadatelů o dávky, ale i s nimi společně posuzovaných osob, které o dávky nežádají, jenom s žadatelem bydlí ve společné domácnosti. Ačkoli je na jednu stranu pochopitelná snaha bránit se zneužívání dávek, tak výpisy z bankovních účtů obsahují řadu údajů, které úředník k posouzení nároku na dávku jednoduše nepotřebuje, i když většina žadatelů pod hrozbou nepřiznání dávek tomuto požadavku vyhoví.

V kategorii Výrok Velkého bratra tentokrát zabodoval generální ředitel MasterCard MIROSLAV LUKEŠ. Jeho výrok: „… Každý z nás za sebou zanechává elektronickou stopu a množství těch údajů bude růst. Tak to zkrátka je a s tím už se nic neudělá…“ pochází z rozhovoru pro server Peníze.cz a je v rozhovoru doplněn řadou dalších výroků, které by bylo možno v této kategorii s klidným srdcem také nominovat. Hlavním nedostatkem dnešních platebních karet v porovnání s hotovostí je ztráta anonymity plateb. V tomto směru je první část citovaného výroku pravdivá. Druhá část citovaného výroku podle nás ale nevyjadřuje objektivní a trvalý stav, nýbrž pouze zjevnou neochotu na zajetém kurzu a sběru dat něco měnit konstatovanou z úst představitele společnosti, která si přitom může dovolit výzkum a vývoj takových elektronických platebních prostředků, které si udrží vlastnosti stávajících bankovek, zejména pokud jde o anonymitu běžných plateb. V interview nabízená cesta věnovat se až zabezpečení přístupu k ohromnému balíku dat přitom v praxi nutně končí otázkou: „Kdo hlídá hlídače“.

Pozitivní cenu Edwarda Snowdena pro ty, kteří přispívají k ochraně soukromí, či k transparentnosti nakládání s našimi osobními údaji získalo město VSETÍN za způsob informování o umístění kamer městského kamerového systému. Městské kamery jsou pro občany měst často velkou neznámou. Ne že by snad města přímo tajila, kde jsou kamery umístěny a jaké prostranství zabírají, ale tyto informace jsou dostupné buď pouze na vyžádání, případně je například na webových stránkách uveden pouze popis umístění kamery bez informace o místě, které kamera přesně zabírá. Vsetínský kamerový systém je se svým počtem 10 kamer relativně malý nejen absolutně, ale i v přepočtu na počet obyvatel. To, co ovšem porota udělením ceny ocenila, je způsob informování o kamerách, který je v rámci České republiky ojedinělý. Vsetín na svých webových stránkách umístil jednak mapu s vyznačenými body, kde jsou kamery umístěny, jednak pro každou kameru zveřejnil fotografii záběru či v případě otočných kamer záběrů míst, která kamera může monitorovat. Je třeba ocenit také to, že na zveřejněných fotografiích nejsou identifikovatelní lidé, i to, že k jednotlivým kamerám lze vznést přímo na stránkách dotaz či připomínku. Způsob informování o kamerách je jednoduše realizovatelnou inspiraci pro další města či obce, ale třeba i pro Policii ČR. To, že občané vědí, kde kamery jsou a kam koukají, totiž v konečném důsledku přispívá i k jejich smysluplnému využití.

Celý článek najdete zde