Chvála zbabělosti

Když bývalý ministr zahraničí Zaorálek v reakci na smrt dalšího českého vojáka v Afghánistánu navrhl, že by se měl český expediční kontingent z Afghánistánu stáhnout, začala učiněná štvanice, že Zaorálek je zbabělec a že takové politiky nepotřebujeme. Ale co je zbabělého na tom připustit chybu a chtít ji napravit? Pokud je toto zbabělost, znamená to, že hrdinové jsou ti, kteří umanutě opakují stále dokola stejné chyby? V tom případě máme příliš mnoho hrdinů a zoufale se nám nedostává zbabělců. A my potřebujeme více zbabělců, kteří budou pochybovat a ptát se a hledat alternativní koncepty a strategie. Nejenom v zahraniční politice, ale i v té ekonomické a sociální. Být hrdinou je dnes snadné, těžké je být zbabělcem. A společnost, v níž je těžké být zbabělcem a snadné být hrdinou, má problém. Problém s orientací, problém s hodnotami, problém s prioritami, problém nazývat věci pravými jmény. Závěr je nevyhnutelný: potřebujeme více zbabělců dřív, než nás hrdinové přivedou do neštěstí.

Převzato z blogu Tribun

1
Komentujte

avatar
1 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
1 Autoři komentářů
Gatta Autoři posledních komentářů
  Odebírat  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Gatta
Člen
Gatta

Někde jsem četl definici že:
„Hrdinství je ochota a vystoupit ze své zóny komfortu“.

Tedy nemusí to výt hned válečná situace, ale i situace takřka banální – tžeba se jen prostě ohradit proti čemukoliv – i když se dá očekávat následná nepříjemná situace.
Takovým zdánlivě „nevědomým “ hrdinou byl nakonec i filmový Forrest Gump – se svým „prosím madam – něco Vám upadlo“
https://www.youtube.com/watch?v=5IzGNm7n9wI

Tedy být „hrdina“ tím, ,že se ve víceméně komfortním vleku situace jdu za úplatu riskovat život není z pohledu výše uvedné definice nijak zvláště obdivuhodné.