Co odnáší řeka

Na katastrálním území Ostravy – Vítkovic se nachází tzv. vodní jáma Jeremenko. Kdysi to býval černouhelný důl, těžba v tomto byla ukončena v roce 1992. Výdušná jáma byla zasypána v roce 1996, v provozu zůstaly pouze vodní jámy osazeny čerpadly, které regulují hladinu důlních vod, aby nedošlo k přelivu přes tzv. Michálkovický překop, tedy kótu 332, nacházející se cca 530 m pod zemí. Odtud by totiž voda mohla dále zaplavovat ostatní doly na Karvinsku, v některých totiž ještě probíhá postupně utlumovaná těžba.

Definitivní konec těžby v ostravsko-karvinském revíru je naplánován na rok 2030, tedy za patnáct let. Pak se čerpadla zastaví, voda se přelije do karvinských jam a pak dále do polské části…

V současné době se odčerpaná voda odvádí potrubím do řeky Ostravice. Tedy pokud není příliš sucho a tedy nízký stav vody v řece. Výpusť se nachází rovněž na katastrálním území Ostravy – Vítkovic vedle železničního mostu, hned pod splavem. Často jsem si říkala, když jsem ještě problematiky neznalá jezdívala autobusem do Ostravy – Kunčic, co za svinstvo to tam proboha vypouštějí. Z mostu na Rudné, tedy hlavním tahu na Kunčice, je situace totiž velmi dobře viditelná a v zimních měsících z okolí výpustě stoupá vždy spousta páry.

…Z hlediska ostatních sledovaných fyzikálních a chemických ukazatelů lze celý tok Ostravic eopět členit na dva úseky – horní tok až po profil Vratimov s vodou nejlepší I. třídy, a na dolní úsek od profilu nad Lučinou až po ústí, v němž je kvalita vody ovlivněna nejen zmíněným organickým znečištěním z Biocelu a.s. Paskov, ale výrazně i vypouštěním slaných důlních vod z Vodní jámy Jeremenko. (…) Anorganickým bodovým znečišťovatelem toku je vypouštění důlních slaných vod z již uvedené Vodní jámyJeremenko v Ostravě (0,16 m³/s ), jejichž čerpáním na zemský povrch se zajišťuje úroveň hladiny v opuštěných důlních dílech v umrtvené ostravské části kamenouhelného revíru a tak zabraňuje přeronu jeho vod do dosud činné karvinské části.

Ono se řekne „důlní voda“

Zní to tak nějak technicky. V prvé řadě se na tento úkaz hledí jako na skutečný problém, jako například na důlní plyn. Což je, jak známo, výbušný metan, který v těžební lokalitě způsobil už nejednu tragédii, nejen v hlubinách země, ale i na povrchu. Takový horník, po našimu „haviř“ má tři největší strašáky. Plyn, vodu a zával. Záměrně uvedeno v abecedním pořadí, neboť všechny mohou mít a mívají fatální následky. Průval vody zabíjel například na počátku minulého století v Zábřehu nad Odrou. Jenže ona to není jen tak obyčejná voda. Ve skutečnosti se jedná o tzv. jodobromovou solanku, silně mineralizovanou slanou vodu s velmi blahodárnými účinky na lidské zdraví. Pochopitelně se nedá pít. To vám mohu i sama na svou čest zaručit, zkoušela jsem to. Voda jako taková však není určena vždy výhradně k pití. To by vám zase mohli vyprávět návštěvníci lázní v Darkově nebo Sanatorií Klimkovice.

Voda do Jámy Jeremenko přitéká průměrnou rychlostí 170 l za sekundu a má teplotu cca 30° C, jde tedy o termální vodu. Zde a zde jsou kopie z rozboru provedeného v Mariánských Lázních již v roce 2005 Referenční laboratoří přírodních léčivých zdrojů MZ ČR. Zde je náhled závěru analýzy.

Příliš ambiciózní projekt

Báňský inženýr Karel Kublín přišel již v devadesátých letech s nápadem na zužitkování tohoto cenného přírodního zdroje. Jeho snem byl tropický ráj na území, na kterém kdysi stávala šachta a koksovna Karolína. Vypracoval i projekt, v němž mimo jiné počítal i s využitím důlního metanu pro vytápění. Ve svých plánech počítal s golfovým hřištěm, dostihovou a motokárovou dráhou, ba i s můstky pro skoky na lyžích či umělým vodním kanálem pro vodní sporty. V devadesátých letech však nebylo nic nemožné. Pro uskutečnění svého snu však pan Kubín nenašel investora. A dlužno podotknout, že ostravská radnice také nebyla nijak zvlášť vstřícná.

„V minulosti se teoretické návrhy na využití důlních vod objevovaly. Šlo o návrhy fyzických osob. Žádný oficiální projekt ze strany soukromého investora předložen nebyl a ani město v této chvíli s podobnou investicí ve svých plánech nepočítá,“ vyjádřil se k tématu Michal Bayer z tiskového oddělení ostravského magistrátu. (r. 2011, pozn. aut.)

Dnes má o pokladu pod Ostravou většina obyvatel města jen mlhavý pojem. Sem tam někdo něco vyloví z paměti o „mořském oku“ či průvalech vody do dolů. Ano, stale jsou zde nadšenci, které mrhání tímto přírodním bohatstvím nenechává lhostejné. Z „vyšších míst“ však není vůle. Čas od času nějaký místní zastupitel předvede „předvolební taneček.“ Těžko však – i kdyby to myslel vážně – může na toto téma nalovit odpovídající a očekávaný počet hlasů, když veřejnost nemá ve skutečnosti pojem, o co vlastně kráčí. A tak zatímco v Darkově a v okolí Polanky nad Odrou se hloubí vrty a místní znalí si pod výpustí z Jámy Jeremenko občas udělají v zimních měsících takřka dada wellness párty (či bezdomovec opláchne bércový vřed), řeka Ostravice ročně odnese až 6 000 000 m³ (slovy šest miliónů kubíků!) léčivé vody.

Zdroje:

http://www.pod.cz/atlas_toku/ostravice.html

http://www.rozhlas.cz/kraje/cesko/_zprava/1353865

http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/ostrave-chybi-poradny-aquapark20110727.html

http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/z-sachty-se-stal-bazen-dulnich-vod?all_ids=1

http://magazin.e15.cz/regiony/marsal-jeremenko-s-uhlim-uz-da-vno-nebojuje-ted-zapasi-s-vodou-838703

… a spousta papírové dokumentace, kterou mám v tuto chvíli u sebe doma…

Kateřina Trávníčková je zastupitelkou městské části Ostrava-Vítkovice. Její webové stránky najdete zde.