ČR má snížit skleníkové emise o 80 %. Příští vláda připraví antifosilní zákon

Společná tisková zpráva organizací Calla, Care, Centrum pro dopravu a energetiku, Glopolis, Greenpeace, Hnutí DUHA, Klimatická koalice a Veronica

VLÁDA DNES SCHVÁLILA POLITIKU OCHRANY KLIMATU

středa 22. března 2017

Česká republika bude směřovat ke snížení emisí skleníkových plynů o 80 % do roku 2050 (oproti roku 1990), příští vláda připraví antifosilní zákon, dojde k zavírání zastaralých uhelných elektráren a rozvoji obnovitelných zdrojů. To jsou stěžejní úkoly státu k naplnění Politiky ochrany klimatu v ČR, kterou dnes schválila vláda.

Klimatická koalice ekologických a rozvojových organizací vítá přijetí politiky a připomíná, že závislost na fosilních palivech je také hlavní systémovou příčinou smogu. Koalice upozorňuje, že provádění politiky by zbytečně prodražila výstavba nových jaderných reaktorů (nemluvě o dalších negativních dopadech jaderné energie). Think-tank IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR přitom nedávno propočítal, že cesta ke snížení emisí orientovaná na energetické úspory a ukládání energie by byla levnější než cesta zahrnující nové reaktory [1].

Klimatická koalice upozorňuje, že schválená Politika nereflektuje globální pařížskou dohodu, která byla přijata na konci roku 2015, tedy během zpracovávání české Politiky ochrany klimatu. Pařížská úmluva znamená, že svět se musí zbavovat fosilních paliv rychleji a více. Při nejbližší aktualizaci Politiky, jež se předpokládá každých pět let, tedy musejí být její hlavní cíle – a zejména konkrétní opatření – upraveny tak, aby bylo k roku 2050 dosaženo 95% snížení emisí skleníkových plynů [2].

Politika ochrany klimatu také zanedbává globální spoluodpovědnost ČR za dopady změny klimatu. Odpovídající podíl naší země na pomoc chudým zemím se zvládáním povodní, sucha, hurikánů či slabých úrod a nemocí je deset miliard korun ročně [3]. Politika navrhuje dávat jen 1,8 miliardy a dosáhnout této částky až od roku 2030, to vše navíc jen nezávazně.

Ministerstvo životního prostředí, které Politiku ochrany klimatu ČR předložilo, si již dříve nechalo přepočítat, jaké dopady by menší (o 62 %) i větší (o 83 %) snížení emisí mělo na českou energetiku a ekonomiku [4].

  • Větší snížení emisí by znamenalo celkově nižší náklady na energetiku, neboť vyšší investice do čistých domácích zdrojů by byly víc než kompenzovány úsporami za dovoz paliv a nižšími škodami na zdraví a životním prostředí.
  • Větší snížení emisí by znamenalo růst počtu zaměstnanců v energetice o 9 000 lidí v roce 2050 (nižší snížení naopak pokles o 5 000 osob).
  • Větší snížení emisí víc sníží energetickou náročnost ekonomiky a také víc posílí energetickou bezpečnost.

Vybraná opatření dnes schválené Politiky ochrany klimatu v ČR, která (pokud budou realizována) přinesou snížení emisí skleníkových plynů:

  • Příprava antifosilního zákona – příští vláda
  • Podpora využívání obnovitelných zdrojů elektřiny a tepla – není stanoven přesný termín
  • Příprava legislativy omezující nízkoúčinné uhelné elektrárny – do konce roku 2017 (schválení by pak bylo reálné v roce 2018)
  • Příprava zdanění fosilních paliv v malých zdrojích (které neplatí emisní povolenky) – do konce roku 2018Zákaz prodeje uhelných kotlů – od roku 2025
  • Při přípravě nových tarifů cen elektřiny se zaměřit na jejich motivační efekt pro úspory ve spotřebě a odběru elektřiny – v následujících letech
  • Podpora energetických úspor – aktuálně a do budoucna
  • Podpora elektromobility a dalších “neropných” pohonů (například formou nižší silniční daně, podpory z fondů EU) – aktuálně a do budoucna
  • Zvýšit mýtné pro kamiony a rozšířit systém mýtného na všechny silnice a tím podporovat přesun nákladní dopravy na vlaky – různé termíny několika opatření od konce roku 2017 do roku 2020
  • Podpora ekologického zemědělství a podpůrný program pro konvenční zemědělce, který je povede k šetrnému hospodaření s ohledem na minimální eroze půdy – do konce roku 2017 (běh od 2018)

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
„Otázka přístupu ČR k závislosti na fosilních palivech je vyjasněna. Vláda dnes stanovila jasný cíl: Budeme směřovat k zásadnímu snížení své závislosti a potřebujeme antifosilní zákon. Nyní je potřeba začít plnit úkoly přínosného plánu: zavírat zastaralé a nepotřebné uhelné elektrárny a rozhýbat rozvoj obnovitelných zdrojů. Dle ekonomů je levnější to kombinovat s úsporami energie a rozvojem jejího ukládání – místo s drahými jadernými reaktory.“


Barbora Urbanová z Centra pro dopravu a energetiku uvedla:

“Vítáme přijetí Politiky ochrany klimatu. Bohužel již v momentě schválení jsou cíle Politiky zastaralé a musejí být při nejbližší příležitosti upraveny tak, aby byly v souladu s pařížskou klimatickou dohodou a jejím cílem udržet globální oteplení  mezi 1,5 a 2°C.”


Lukáš Hrábek z Greenpeace ČR řekl:

“Máme zkušenost, že slova u nás často zůstávají jen na papíře. Pokud chce Česká republika skutečně chránit klima, nesmí dovolit, aby ČEZ prodával polostátní uhelné elektrárny do rukou kontroverzních soukromých podnikatelů, jak to zrovna nyní plánuje v případě elektrárny Počerady. Víme dobře, že podobně jako ve Chvaleticích i zde bude chtít uhlobaron Pavel Tykač pálit uhlí co možná nejdéle, protože právě schválená Politika ochrany klimatu je mu ukradená.”


Jan Koubek Kejzlar, ředitel CARE ČR, doplnil:

“Nezávazný a nepřiměřeně malý příspěvek ČR na řešení globálních klimatických změn nesvědčí o vážném úmyslu podpořit snahy o předcházení katastrof a naplňovat jeden z cílů rozvojové spolupráce. Vyhlášení a hrozba hladomoru v zemích Afrického rohu a okolí Čadského jezera jsou přitom jasným příkladem a důkazem zhoršující se situace. ČR má příležitost ukázat nejen odpovědnost za klima uvnitř hranic, ale i přesah do světa.”

Poznámky:

[1] Jak ukazuje nízkouhlíkový scénář N-opt, za předpokladu výrazných energetických úspor a rozvoji technologie výroby vodíku pomocí sluneční energie do průmyslového měřítka lze při srovnatelných celkových nákladech dosáhnout 80% snížení emisí skleníkových plynů v roce 2050 oproti roku 1990 i bez výstavby nových jaderných zdrojů.
Celá studie: https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Studie_21_2016_Snizeni_emisi_sklenikovych_plynu.pdf

[2] V Klimatické dohodě z Paříže se státy světa zavázaly udržet nárůst globální teploty pod 2°C se snahou omezit oteplení na úrovni 1,5°C. Aby to bylo možné, musejí rozvinuté státy omezit své emise skleníkových plynů na téměř nulu do roku 2050.

[3] Částku vypočetly mezinárodní rozvojové a humanitární organizace na základě celkové potřeby financí na zvládání změny klimatu, podílu naší země na znečišťování a našich ekonomických možností.

[4] https://ipodpora.odbory.info/soubory/dms/wysiwyg_uploads/c2a0667ce4c05b4a/uploads/antifosil.pdf

0 0 hlas
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
8 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Vlastimil
Vlastimil
23. 3. 2017 20:19

Pěkná snůška nesmyslů. Ani náznak konstruktivního myšlení. Zdražíme elektřinu…. Copak už to nědělají?, Zavedeme mýtné kde se dá…. A přitom doprava lidí do práce a z práce z venkova skomírá. Vlaky jezdí v době, kdy je nikdo nepořebuje, autobusy nestaví kde by mohly…. Hezké plány hezké. Ale počítal někdo z navrhovatelů, že jsou letos volby?

racek
racek
23. 3. 2017 21:10

Jak se ukazuje, hlavní skleníkový plyn je metan a dále vodní pára. Takže nám zakážou pr… a požívat vodu, ev. se mýt. No, jen tak dál. Též na termity a krávy se bude nutno podívat. Měli by začít u sebe.

peter.
23. 3. 2017 22:34

Významnou mierou sa na tvorbe skleníkových plynov podieľa doprava.Kým u pozemných dopravných prostriedkov je tento problém riešený,tak letecká doprava stojí v tomto trochu bokom.Pritom lietadlo produkuje obrovské množstvo CO2 a to vo výške cca 10 km.Tento skleníkový plyn v tejto výške zostáva dlhodobo a nie je ani splachovaný dažďom.Tento problém je pri prudkom rozvoji leteckej dopravy čoraz významnejší,no napodiv, do „Parížskej dohody o zmene klímy“sa nezmestil.Táto dohoda vstúpila do platnosti 4.novembra minulého roku.Na internete si možno nájsť mapu leteckej prepravy,na ktorej je znázornené,aké obrovské množstvo lietadiel je v každom okamihu vo vzduchu.Píšem o tom len preto,aby sa nestalo to,že zavádzanie… Číst vice »

idiotronic
idiotronic
24. 3. 2017 8:52

peter. napsal
Prospel by aj okamžitý zákaz rúbania dažďových pralesov.

Například Japonsko je přelidněné, nebo jinak řečeno , musí dovážet dřevo, proto
podporuje činnost ozbrojených skupin, které se starají o potlačení aktivit původních obyvatel pralesů , kteří je odmítají opustit. Takový rozměr mají motivy pro vykácení pralesů. (pralesy mají nulovou bilanci CO2, ale jejich hydrologický vliv je planetární)

idiotronic
idiotronic
24. 3. 2017 9:17

peter. napsal
Pre ilustráciu – vlak na trase Londýn – Paríž vyprodukuje 22 kg CO2.

Tohle by mohl vědět právě Peter:
Kolik železničních stanic je v okrese Svídník? Na jízdních řádech ČD už ŽSR mapy nejsou.

zedd
zedd
24. 3. 2017 9:37

Při současném tempu rozvoje OZE je to v našich podmínkách nesplnitelný cíl. Smrdí to dalším solárním tunelem.

peter.
24. 3. 2017 10:08

idiotronic napsal
Tohle by mohl vědět právě Peter:
Kolik železničních stanic je v okrese Svídník? Na jízdních řádech ČD už ŽSR mapynejsou.

Idiotronic:
okres Svidník nemá železničnú stanicu ani železničnú trať.Svidník využíva žel.stanicu v Bardejove.Železnica je aj v okrese Medzilaborce,no tieto mestá(Svidník a Medzilaborce) oddeľujú hory a cesta medzi nimi je tým pádom dlhšia a zložitejšia.Myslím,že sa so železničnou traťou cez svidnícky okres ani neuvažuje.Celý okres tak trpí neúnosnou záťažou kamiónovej prepravy s Poľska na juh a opačne.

idiotronic
idiotronic
24. 3. 2017 15:07

Peter,díky za informaci.