Devět až třináct let vězení za pobuřování aneb Kam vedou zákazy používání jazyka

Za 2. španělské republiky (1939 – 1975) zakázala Francova diktatura používání katalánštiny ve školách a veřejné správě. Přes tento zákaz vznikla v roce 1961 společnost Ómnium Cultural, která ve Španělsku proslula nejen svými literárními cenami, ale také svými sny o nezávislé Katalánské republice. Tato katalánská kulturní organizace se připojila k hnutí za nezávislost a svými kulturními akcemi je podporovala. V prosinci 2015 se prezidentem Ómnia stal Jordi Cuixart i Navarro.

Jordi Cuixart už tři a půl roku žije ve vězeňské cele. Pro španělské orgány je nebezpečným zločincem, který byl odsouzen za pobuřování, tedy za organizaci shromáždění v době, kdy se on a další vůdci separatistů snažili prosadit vznik samostatného Katalánska. Pro své příznivce i pro mnoho zastánců svobody slova v Katalánsku i v zahraničí je politickým vězněm. „Chtějí, abychom změnili své ideály,“ řekl Cuixart při rozhovoru přes tlustou skleněnou tabuli v sekci pro návštěvníky věznice.

Uplynuly více než tři roky, co katalánské hnutí za nezávislost téměř rozdělilo Španělsko. Politici v Madridu zdánlivě zvítězili. Třískání do hrnců, které bylo nedílnou součástí hnutí, je dnes v Barceloně slyšet už jen zřídka. Vedoucí představitelé Španělska, kteří jsou vyčerpáni bojem s pandemií, však mají jiné problémy. Jordi Cuixart a osm dalších uvězněných za pobuřování jsou nyní považováni za mučedníky, kteří byli uvězněni jen za vyjadřování svých názorů a politickou činnost.

Pro španělskou vládu i pro Evropu jako celek se stali koulí na noze a zdrojem obvinění z pokrytectví proti regionu, který prosazuje nejen své „demokratické svobody a evropské hodnoty“ po celém světě. Ruská federace poukázala na katalánské vězně v odpovědi na výzvy z Evropy, aby proputila ruského opozičníka Alexandra Navalného. Spojené státy uvádějí katalánské vězně ve své zprávě o lidských právech ze Španělska a označují jejich uvěznění za formu politického zastrašování. Dokonce i v Evropské unii poukázali zákonodárci na dvojí metr v posuzování Maďarska a Polska v pohledu na nepodmíněné tresty pro politické vězně ve Španělsku.

Věznění vychází z dlouhodobého, neřešeného a dosud samozřejmě nevyřešeného konfliktu ohledně identity, jazyka a toho, kdo má právo vládnout v Katalánsku, regionu se 7,5 miliony obyvatel na hranici s Francií. V roce 2017 vznikla v Katalánsku chaotická situace poté, co se jeho představitelé pokusili uspořádat referendum o regionální nezávislosti navzdory španělským soudům. Národní vláda v Madridu vyslala pořádkovou policii, která zabavila volební urny a dokonce zbila některé z voličů. I když více než polovina voličů nehlasovala, průzkumy veřejného mínění ukázaly, že Katalánsko bylo jasně pro nezávislost.

Katalánský parlament vyhlásil nezávislost tak jako tak, ale byl rozpuštěn španělskou vládou. V té době už byl Cuixart zatčen a další separatističtí vůdci uprchli do Belgie. V roce 2019 španělské soudy odsoudily pana Cuixarta a osm dalších k devíti až třinácti letům vězení za pobuřování. „Je ve vězení jen proto, že využil své svobody slova,“ řekl o Cuixartovi Esteban Beltrán, který vede španělskou kancelář Amnesty International.

Španělská ministryně zahraničí Arancha González Laya na druhou stranu uvedla, že tento případ přinesl v zemi bolestivé vzpomínky na další hnutí za nezávislost, včetně vražd teroristické skupiny ETA, která po celá desetiletí bojovala za nezávislost severního Baskicka. „Nejsou to političtí vězni. Jedná se o politiky, kteří porušili zákon“ uvedla v rozhovoru paní González Laya. „Otázka zní, máte ve Španělsku možnost vyjádřit jiný názor? Odpověď: Ano. Máte právo jednostranně rozhodnout o rozdělení země? Ne“, dodala.

Cuixartův případ byl z právního hlediska daleko větším problémem. Byl šéfem kulturního spolku, přesto byl jeho proces pobuřování veden v právním rámci vyhrazeném pro politiky, uvedl David Bondia, profesor mezinarodniho prava v Barceloně ve své reakci.

Přes odstranění mnoha pozůstatků francistického režimu stále přetrvává kulturní nesnášenlivost, která se projevuje například u křestních jmen. Cuixart, s křestním jménem Jordi (ekvivalent Jiřího), je oficiálně veden pod španělským jménem Jorge, což je běžná praxe v zemi, která zakázala oficiální používání katalánských křestních jmen.

Zlomovým dnem bylo 20. září 2017, kdy španělská policie ve snaze zastavit konání referenda o nezávislosti zaútočila na katalánské regionální ministerstvo podezřelé z toho, že se v něm plánuje hlasování. Místo však obklopil obrovský dav. Cuixart a předseda katalánského Národního shromáždění Jordi Sánchez se pokusili zprostředkovat jednání mezi protestujícími a policií. Připravili cestu davem, aby mohli důstojníci vstoupit do budovy, a oznámili, že každý, kdo uvažuje o násilí, je „zrádce“.

Přesto byli obviněni z pobuřování, jednoho z největších zločinů ve Španělsku. Takové drakonické tresty za protestní aktivity překvapily i právní odborníky, kteří uvedli, že zákony o pobuřování, jež se týkají méně závažných zločinů než je otevřená vzpoura, byly v zemi používány jen zřídka. „Musel jsem se podívat, co to vlastně ‚pobuřování‘ je,“ řekl Cuixart.

Cuixart byl uveden do světa katalánských dopisů strýcem, který vlastnil knihkupectví, jež bylo brzy známé svými literárními salony naplněnými básníky a politickými osobnostmi. Tamní atmosféra byla „přívalem kreativity“, který ho inspiroval po celá desetiletí, řekl Cuxart, který se jako mladý muž vrhl do světa podnikání. Nejprve pracoval v barcelonských továrnách, poté se rozhodl založit vlastní. Poté, co jeho se etabloval jako podnikatel, vstoupil v roce 1996 do společnosti Ómnium. Spolek se od svých skromných začátků v ilegalitě postupně stal klíčovou silou katalánské kultury. Obnovil barcelonský literární festival Noc sv. Lucie, který Franco zakázal, a uděluje cenu svatého Jiřího (st. Jordi) za nejlepší román napsaný v katalánštině.

Carles Puigdemont i Casamajó je bývalý katalánský premiér, který požadoval referendum. V roce 2017, po referendu a poté, co na něj španělská justice vydala zatykač, uprchl ze Španělská do Belgie, kde působil jako poslanec Evropského parlamentu. V březnu 2021 však byla zrušena jeho parlamentní imunita.

Cuixart nyní tráví dny ve věznici Lledoners, věznici s kapacitou asi 1000 vězňů, převážně drogových dealerů a vrahů. Řekl, že odpoledne trávil meditací a psaním dopisů. Jordi Cañas, španělský poslanec Evropského parlamentu, který je proti nezávislosti Katalánska, uvedl, že Cuixarta v jeho situaci nelituje, protože si ji separatisté způsobili sami.

Zdroje:

• Criminal or Martyr? Prisoner Poses a Political Dilemma for Spain
• Crisis in Catalonia: The Independence Vote and Its Fallout
• The rebirth of Catalan: how a once-banned language is thriving
• El Supremo subraya que los ‚Jordis‘ tuvieron una contribución „decisiva“ en el ‚procés‘

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!