Dnešní jaderná (ne)bezpečnost – nevyřešený problém

Společná tisková zpráva Hnutí DUHA a sdružení Calla a Jihočeské matky k zahájení Nuclear Energy Conference

úterý, 5. dubna 2016

Třicet let po katastrofě jaderné elektrárny v Černobylu a pět let po zničení reaktorů v japonské Fukušimě není bezpečnost jaderných zařízení zdaleka uzavřenou otázkou. Země využívající jadernou energetiku mají na stole problémy s udržením úrovně bezpečnosti stárnoucích reaktorů a jejich náhrada novými je díky vysoké ceně prakticky nemožná.

Největší provozovatel jaderných reaktorů, francouzská společnost EDF, bude muset do prodloužení jejich bezpečného provozu investovat jednu až čtyři miliardy eur na jeden blok [1].  O to víc zaráží licence k dalšímu provozu na dobu neurčitou pro první blok JE Dukovany, kterou vydal Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Stalo se tak po uplynutí projektované třicetileté životnosti provozu, kdy se navíc ukázalo, že elektrárna nezvládá udržení potřebné úrovně jaderné bezpečnosti a musela být na několik měsíců odstavena z důvodů zfalšovaných kontrol svárů, z nichž následně desítky musely být opraveny.

Na programu mezinárodní konference „Jaderná energetika – drahý hazard“, kterou dnes v Praze pořádají ekologické organizace Jihočeské matky, Calla a Hnutí DUHA za účasti špičkových zahraničních i českých expertů, jsou aktuální bezpečnostní otázky především z evropského pohledu. Vedle dopadů černobylské katastrofy na evropské státy budou klíčovými tématy konference konkrétní bezpečnostní problémy u provozovaných i aktuálně stavěných reaktorů.

Dopady znečištění na zdraví obyvatel, které způsobila černobylská katastrofa, přetrvají hluboko do tohoto století. Podle studie, kterou na konferenci představí osobně autor – britský radiobiolog Ian Fairlie, dosáhne počet smrtelných případů nádorových onemocnění způsobených havárií elektrárny celkově čtyřiceti tisíc. Podle stejné studie výrazně vzrostl počet onemocnění způsobených genetickou poruchou u lidí narozených po katastrofě [2].

Po havárii jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011 iniciovala Evropská komise zátěžové testy k vyhodnocení bezpečnosti evropských jaderných elektráren. Expertka na jadernou bezpečnost Oda Becker zpracovala a na konferenci představí kritické posouzení národních akčních plánů, které v návaznosti na zátěžové testy zpracovaly jednotlivé jaderné státy. Testy ovšem nebyly navrženy tak, aby splnily úlohu komplexního posouzení rizika. Přijatá opatření podle Ody Becker v řadě případů neodpovídají hodnoceným rizikům. Například u Jaderné elektrárny Temelín bylo hodnoceno jen omezené spektrum rizik, vynechán byl například scénář pádu velkého letadla na elektrárnu [3].

Také u nových typů reaktorů se splnění nároků na bezpečnost potýká s potížemi. Sporný projekt nového reaktoru typu EPR ve francouzském Flamanville, který dospěl k šestiletému skluzu v harmonogramu výstavby a ztrojnásobení rozpočtu, čelí i bezpečnostnímu problému. Francouzský jaderný dozor zjistil vady materiálu v tlakové nádobě reaktoru a letos má potvrdit, jsou-li přijatelné z hlediska dlouhodobého provozu. Nelze vyloučit, že investor bude muset tlakovou nádobu vyměnit [4]. Ředitel WISE-Paris Yves Marignac na konferenci shrne aktuální vývoj případu.

Aktuální požadavky na nové jaderné reaktory znamenají velmi přísné požadavky na technologie, které by neměly ani při nadprojektových haváriích zamořit okolí elektrárny. Takový nárok dnes běžící generace reaktorů nemohou už ze své podstaty naplnit. Avšak i pouhé posilování jejich bezpečnosti znamená citelné náklady pro provozovatele.  Opatření, kterými ČEZ v Dukovanech a v Temelíně plnil požadavky zátěžových textů po havárii ve Fukušimě, znamenaly investici několika miliard korun každým rokem.

Podle právě zveřejněného materiálu Evropské komise bude stát udržování bezpečnosti u stávajících reaktorů v EU celkem cca 1,3 bilionu korun do roku 2050 [5]. Ze slepic snášejících zlatá vejce, jak byly označovány starší, již zaplacené reaktory, se tak stávají bezedné díry na investice.

Ian Fairlie, radiobiolog, nezávislý konzultant britské vlády, řekl:

„Dopady černobylské havárie na zdraví populace i po třiceti letech ukazují, že šlo o jednu z nejvážnější průmyslových katastrof historie. Miliony lidí stále žijí na území, kde vlivem havárie došlo ke zvýšení radiační zátěže. Výroba elektřiny z jádra je v tomto směru nemilosrdnou technologií.“


Yves Marignac, ředitel nezávislé agentury WISE-Paris, doplnil:

„Historii projektu výstavby reaktoru EPR ve Flamanville nelze redukovat pouze na přehled zdražování a termínových skluzů. Celý projekt by měl být v centru pozornosti především z pohledu prevence vážné havárie. Víka tlakové nádoby jsou nepochybně klíčovou součástí pro bezpečný provoz. Vidí-li jaderný dozor vážný problém v jejich materiálových vadách, tak potřebujeme záruku, že dojde k nápravě.“


Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, dodal:

„Výročí havárií v Černobylu a Fukušimě je dobrou příležitostí, abychom si připomněli, že v případě jaderné energetiky je vždy třeba počítat s rizikem. Chyba obsluhy, extrémní přírodní podmínky či vada materiálu se mohou vyskytnout i jinde než na Ukrajině nebo v Japonsku. Jedinou cestou k úplné eliminaci rizika je jaderné elektrárny nestavět.“

Poznámky:

[1] M. Schneider, A. Froggatt: The World Nuclear Industry Status Report 2015, Paris, London July 2015, p. 39

[2] Studie je k dispozici ke stažení na adrese:
https://www.global2000.at/sites/global/files/TORCH%20-%20The%20other%20Report%20of%20Chernobyl.pdf

[3] Oda Becker, Patricia Lorenz: Critical Review of the National Action Plans of the EU Stress Tests on Nuclear Power Plants,
http://www.greenpeace.org/eu-unit/Global/eu-unit/reports-briefings/2015/20150629%20FINAL%20-%20Critical%20Review%20NAPs.pdf

[4] Regulator says Areva nuclear reactor problems could be costly, Reuters, 17.4. 2015, http://uk.reuters.com/article/areva-nuclear-idUKL5N0XE11320150417

[5] Nuclear Illustrative Programme, Evropská komise, 4. 4. 2016, http://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/1/2016/EN/1-2016-177-EN-F1-1.PDF

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
15 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
niky
niky
5. 4. 2016 13:42

Na každém kousku půdy vystavět fofrníky nebo soláry eventuelně zasít řepku na olej do lamp…..

Jan Kristek
Jan Kristek
5. 4. 2016 14:31

niky napsal

Na každém kousku půdy vystavět fofrníky nebo soláry eventuelně zasít řepku na olej do lamp…..

Proč? Kapacit je dost a elektřina se pod cenou vyváží. Kamarád dává při přednáškách otázku: kolik elektřiny navíc by bylo třeba, kdyby veškerá doprava přešla na elektromobily? Správná odpověď je: polovina toho, co se vyváží.

Sio
Sio
5. 4. 2016 17:05

Vzhledem i k napjaté politické situaci, kdy může na JE i někdo úmyslně zautočit, jsem také pro zrušení Jaderných elektráren. Riziko se zvýšilo na neúnosnou míru. Že si někdo dovolil falšovat kontrolu svárů … přece pod tím musí být spousta podpisů, už byl někdo obviněn?

cnemo
5. 4. 2016 17:06

Psát takto demagogické a hloupé bláboly by mělo být trestné:) Nemá cenu to komentovat.

Sio
Sio
5. 4. 2016 17:18

cnemo napsal

Psát takto demagogické a hloupé bláboly by mělo být trestné:) Nemá cenu to komentovat.

Nepřiznáte ani fakt, že se zvyšuje i nebezpečí teroristického útoku?

cnemo
5. 4. 2016 17:41

Sio napsal Nepřiznáte ani fakt, že se zvyšuje i nebezpečí teroristického útoku? Ujišťují Vás, že útok na některé chemičky by měl horší následky, než na JE, stačí si připomenout Bhópálskou katastrofu. Proti ní je Černobyl s Fukušimou (lidsky) zanedbatelná nehoda. Naštěstí na to teroristé ještě nepřišli, bezpečnostní opatření v chemickém průmyslu jsou jen zlomkem toho, co u JE, bylo by to dramaticky jednodušší. Věděl jste, že třeba Slovnaft má potenciál vymazat Bratislavu? Kdysi jsem o tom napsal: https://nautilus2.wordpress.com/2011/06/10/895468-civilizace-zivot-na-sudu-s-prachem/ Zveličovat jedno riziko a přehlížet jiná k bezpečnosti nevede. Zlikvidujme evropský islám a budeme opět v relativně bezpečných časech, jako ve 20.… Číst vice »

Sio
Sio
5. 4. 2016 17:43

Zato lidé v západní Evropě jsou nezdolní optimisté
53 % dotázaných Němců se domnívá, že je stále možné přijmout další uprchlíky.
http://m.zahranicni.eurozpravy.cz/eu/150865-uprchlici-vitejte-to-uz-neplati-nemci-radikalne-obratili-ctete-novy-pruzkum/
A uprchlíci mají recht. Do Polska se jim také nechce.
http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/399598-odesli-bez-jedineho-slova-prijati-krestansti-uprchlici-ze-syrie-utikaji-z-polska.html

cnemo
5. 4. 2016 17:54

Sio napsal

Zato lidé v západní Evropě jsou nezdolní optimisté
53 % dotázaných Němců se domnívá, že je stále možné přijmout další uprchlíky.
http://m.zahranicni.eurozpravy.cz/eu/150865-uprchlici-vitejte-to-uz-neplati-nemci-radikalne-obratili-ctete-novy-pruzkum/
A uprchlíci mají recht. Do Polska se jim také nechce.
http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/399598-odesli-bez-jedineho-slova-prijati-krestansti-uprchlici-ze-syrie-utikaji-z-polska.html

Sio, mluvil jste v posledním půlroce s nějakým živým Němcem mimo dosah nahrávacích zařízení či jiné kontroly? :)

Němci, hlavně ti západní, jsou zlomený a zastrašený národ. Na veřejnosti prostě neřeknou, co si myslí. Zkuste se s nimi spřátelit a uvidíte. Je to jako u nás za bolševika, o to razantnější bude probuzení.

Sio
Sio
5. 4. 2016 18:04

cnemo napsal Ujišťují Vás, že útok na některé chemičky by měl horší následky, než na JE, stačí si připomenout Bhópálskou katastrofu. Proti ní je Černobyl s Fukušimou (lidsky) zanedbatelná nehoda. Naštěstí na to teroristé ještě nepřišli, bezpečnostní opatření v chemickém průmyslu jsou jen zlomkem toho, co u JE, bylo by to dramaticky jednodušší. Věděl jste, že třeba Slovnaft má potenciál vymazat Bratislavu? Kdysi jsem o tom napsal: https://nautilus2.wordpress.com/2011/06/10/895468-civilizace-zivot-na-sudu-s-prachem/ Zveličovat jedno riziko a přehlížet jiná k bezpečnosti nevede. Zlikvidujme evropský islám a budeme opět v relativně bezpečných časech, jako ve 20. století. Odstraněním sexy cílů se terorismu nezbavíme, najdou is jiné,… Číst vice »

Sio
Sio
5. 4. 2016 18:09

cnemo napsal
Sio, mluvil jste v posledním půlroce s nějakým živým Němcem mimo dosah nahrávacích zařízení či jiné kontroly?

Němci, hlavně ti západní, jsou zlomený a zastrašený národ. Na veřejnosti prostě neřeknou, co si myslí. Zkuste se s nimi spřátelit a uvidíte. Je to jako u nás za bolševika, o to razantnější bude probuzení.

Popravdě 53% pro mi také příjde poněkud přitažené za vlasy. Patrně když žijí lidé ve spotřebním ráji jako Němci, udělají vše proto, aby z něj nebyli vyloučeni. Ale zřejmě jsou si už z velké části vědomi, že s imigrací toto příjde. Je to jen otázka času.

cnemo
5. 4. 2016 19:25

Sio napsal Jistě, je zapotřebí bát v úvahu i rizika jiných provozů. To, že je na JE takto soustředěná pozornost určitě donutilo provozovatele k zvýšení bezpečnostních pojistek. Pokud si ovšem experti Hnutí Duha nejsou vědomi nebezpečí plynoucích z chemických provozů, vyvolává vážné pochybnosti o jejich kompetenci. Za zrujění chemičky jsem ještě o žádné demonstraci neslyšel, to je fakt. Naprosto nechápu, kde se ti „experti“ berou. Z nám jen jeden příběh „jaderného“ experta Beránka, který dostudoval až 4 VŠ a ještě nějakou podivnou, někde v Holandsku. Ale dnes je moderní být „kreativní“ a bez „předsudků“ (rozuměj zkušeností a znalostí), která omezuje… Číst vice »

nikdo
nikdo
5. 4. 2016 20:32

Zbavit se rizika nestavěním elektráren je dobrá rada. Ale vím ještě o lepší. Úplně všech rizik se hravě zbavíte sebevraždou. A my ostatní se zbavíme rizika duhových expertů.

idiotronic
idiotronic
5. 4. 2016 22:41

Jestli jsem to dobře pochopil, pražskou konferenci čeká nelehký úkol zabránit firmě Westinghouse ve stavbě tří reaktorů, které má v úmyslu postavit ( nejsou potřeba- je k dispozici levný břidličný plyn) a pak přimět Indii,aby upustila od dalšího výzkumu jaderné energetiky,založené na thoriu. Dále článek sice nezmiňuje, ale nepochybně má na mysli sledování ekologie dožívajících jaderných ponorek a likvidace následků jaderných pokusných výbuchů z 50. a 60. let , včetně odškodnění obyvatel nezúčastněných států , kde rozsah zamoření převyšuje účinky Černobylu. Přejme konferenci úspěch.

Leo K
Leo K
6. 4. 2016 18:59

Článek má stejnou hodnotu jako tvrzení, že expozici lidí a zvířat chemickými látkami nejlépe zabráníme úplným zrušením chemického průmyslu.