EU jako spojenec selhala a premiér Babiš couvá

Z internetu:
Sobě pánem se Štěpánem“ píše:

Vzpomínáte na tohoto chlápka ze Zelené míle? John Coffey, jako kafe, ale psáno jinak.

Velmi silný film a jeho pointa na konci byla, že on byl boží bytost, která měla dar uzdravovat ale když šel na elektrické křeslo, tak plakal a říkal, že už je z toho tady fakt unavenej. Z toho, jak jsou na sebe lidé zlí.

No a tenhle super sympaťák John byl odsouzený za to, že ho našli s dvěma mrtvýma holčičkama v rukách. Ale on jim chtěl pomoci. Chtěl je přivést zpět k životu, což byl jeho dar, ale bylo už moc pozdě.

No a co se jim stalo? Byly znásilněny a potom zabity tím dalším vězněm, který už ani nevím, jak se jmenoval, ale John věděl, že on je zabil skrze jejich vlastní lásku. Vyhrožoval jim, že ublíží té druhé a ta z lásky ke své sestřičce dělala, co musela. Využil proti nim jejich vlastní lásku a když to ve filmu zaznělo, tak málokdo dokázal nemít husí kůži a slzet. Zákeřnost využívání lásky k něčemu takto odpornému. Spolehání na to, že sobě necháme ublížit, abychom zachránili někoho, koho milujeme.

A vy už víte kam tím mířím, že jo? Já vím, že jo.
V tom, co se nám poslední skoro již rok děje, hraje obrovskou roli podobná nechutnost, kdy je zneužívaná naše vzájemná láska k tomu, abychom byli poslušní a abychom si to nechali líbit. A ač je příklad z filmu drsný, tak se nám přátelé děje totéž. Jsme vydíráni láskou k ostatním, protože ublížit sobě dokážeme, ale ublížit ostatním ne, natož těm nejbližším.

A to jsou přesně techniky, které jsou využívány pro zavření naší klapačky.
Ohleduplnost – chceš aby lidé umírali? Pamatujete na Flégra? Když strašil mrazáky s mrtvolami na ulicích? A potom když k tomu nedošlo, tak řekl, že to bylo proto, že nás postrašil, my se báli a díky tomu neumřelo tolik lidí, kolik mělo. Kravina.

Spolu to zvládneme – semkněme se se zavřenými a zakrytými klapačkami a ono to přejde. To ustojíme. Je to jen rouška. Moje chrání tebe a tvoje chrání mě.

Senioři – nejohroženější skupina. Musíme je chránit. Ač ani nechtějí. Spachejme na nich dobro ať umřou o něco déle ale psychicky zmrzačení.
no a konečně Zdravotníci – jak jim to můžeme všem dělat, že nejsme poslušní. Vždyť oni padají na hubu a mají nekonečné směny a za to můžete vy, co nenosíte roušky a nechcete jehličku. Se vší úctou k úžasným lidem ve zdravotnictví, je to zase totéž jako s těmi holčičkami. Vydírání láskou k vám všem. Navrhuju, abyste byli za svou dřinu oceněni nebývalým způsobem, zlatem a tituly, bude-li třeba. Ač to možná nevypadá, tak si neskonale vážím vaší práce.

Ale to, co prožíváme je o něčem jiném. Jste jen figurky, které jsou použity proti nám ostatním v této špinavé hře.

A i proto toto mé zamyšlení. Vydírání vzájemnou láskou je dle mého tou nejzákeřnější formou, jak něčeho dokázat. Obzvláště z úst lidí, kteří mají u zadku každého jednoho z nás.