Říjen 30, 2011
Útok Wall Streetu a londýnské City na euro a současný pád eura vůči americkému dolaru donutily EU, aby poprosila Čínu o záchranný balíček. Čínská odpověď je: “My nerozdáváme peníze jen tak pro nic za nic”.
Možná je čínská vláda rozladěna současným útokem na Rusko a Čínu v podobě převratu v Pobřeží Slonoviny, války v Libyi (1) a skryté války v Sýrii. Jedna věc je jistá, a to, že Čína má důvod být odmítavá, když EU chce na jedné straně vést proti Ćíně válku (2), a na druhé ji žádá, aby to zaplatila.
Minulý týden EU požádala Čínu o značnou půjčku na záchranu bank. Odpovědí čínských představitelů bylo, že se jim nelíbí, když se na ně pohlíží jenom jako na zdroj peněz. Trvali na tom, že než nabídnou Evropské unii nějakou pomoc, musí EU přestat kritizovat čínskou ekonomickou politiku.
Výkonný ředitel záchranného fondu eurozóny (European Financial Stability Facility – EFSF), Klaus Regling, navštívil Peking za účelem rozhovorů s čínskými představiteli hned druhý den poté, co se představitelé EU na poslední chvíli dohodli ohledně dluhové krize, která otřásá evropskou ekonomikou.
Francouzský president a současný president EU Nicolas Sarkozy řekl, že mluvil po telefonu s čínským presidentem Chu Ťin-tchaem. Chu Ťin-tchao vyjádřil svou úlevu nad tím, že EU došla k dohodě, o které se předpokládá, že se vypořádá s pokračující krizí eura, která by mohla způsobit kolaps světové ekonomiky. V interview pro čínskou televizi Chu Ťin-tchao řekl: “Čína musí hrát významnou roli. Čína musí použít více svých zdrojů, aby stimulovala světovou ekonomiku. Pokud se země rozhodnou investovat do eura, spíše než do dolaru, proč to odmítat?” Televizní prohlášení čínského presidenta může být chápáno jako signál jak USA, tak EU, aby ukončily své vojenské agrese vůči národům, které obchodují nebo se snaží obchodovat v jiných měnách než měnách diktovaných USA či EU. Příkladem těchto agresí jsou Pobřeží Slonoviny a sesazení Laurenta Gbagba tohoto roku na jaře, poté co Gbagbo prohlásil, že Pobřeží Slonoviny uvažuje o tom, že opustí Francií kontrolovanou oblast CFA franku. Dalším příkladem je válka proti Iráku poté, co dal přednost euru před dolarem, a třetím pak útok na Libyi, když Libye lobovala za panafrický zlatý dinár.
Čínské odmítnutí poskytnout EU a euru důležitý záchranný balíček můžeme spatřovat také v jiných souvislostech. Jednou z nich je, že jak ruská, tak čínská tajná služba se obávají, že NATO chce nechat světovou ekonomiku zhroutit a vyvolat globální konflikt (3). Velká čínská půjčka EU, jejíž ekonomika nemůže být zachráněna, pokud s tím nebude nikdo na Wall Streetu ani v londýnské City souhlasit, by vážně ohrozila čínskou ekonomiku, zatímco nevyhnutelnost krachu EU je zjevná. Při posledním řeckém pokusu o prodej státních dluhopisů se jich prodala jen polovina, a to při roční úrokové sazbě 100 %. Takové břemeno neunese žádná ekonomika na světě. A nepomůže ani odepsání poloviny řeckého dluhu.
Regling možná říkal, že záchrana Řecka je výjimečný případ, a že nevěří, že by se něco podobného mohlo opakovat v případě jiných zemí, ale žádný fond není dostatečně velký, aby se vypořádal s velmi pravděpodobným kolapsem italské a španělské ekonomiky. Italské náklady na splácení půjček se staly v EU jedněmi z nejvyšších, a ani úsporná opatření je nesnižují.
Mohli bychom se ptát, koho se to vlastně snažil Reglig na pekingské tiskové konferenci ve čtvrtek přesvědčit, když poukazoval na čínské rezervy v zahraniční měně ve výši 3,2 biliónu dolarů a říkal, že “všichni víme, že Čína má obzvláštní zájem na tom, aby investovala své přebytky”.
Regling má pravdu, Čína potřebuje investovat své přebytky. Ale Čína neinvestuje jen tak pro nic za nic. Čínští ekonomové velmi dobře chápou, že investovat do společných podniků v Africe je mnohem lepší nápad než investovat do směšných dluhopisů USA a EU. Čína ví o lepších věcech, než je investování do ekonomik, které vedou války v Libyi, Pobřeží Slonoviny, na africkém kontinentě a v Asii. Tento evropský ekonom i politici, včetně válečného monstra Sarkozyho, by měli vědět, že pes, který kouše ruku, která ho krmí, pojde hlady. Pozdními nočními telefonáty čínskému presidentovi na tom nic nezmění.
Převzato z NSNBC
Překlad: Jan Kristek
Foto: Organizační schéma EU (zaslal Věžák)
