Pamětníci 15. března 1939 si jistě museli protírat oči jestli sní nebo bdí, když ve stejný den, ale o 82 let později sledovali, jak naší veřejnosti tuto událost prezentovali pracovníci zpravodajské redakce České televize.
„Je třeba, aby připomenutí té události bylo krátké a odvysílané jako vzpomínka na cosi ne příliš podstatného a významného, a jako takové to, prosím, zařaďte až na samý konec našeho pořadu Události,“ řekl šéf uvedené redakce v přípravě na pojednávaný pořad svým podřízeným, jestli ovšem směrnice v tomto duchu nevzešla z ještě vyšších míst, třeba z českého Senátu, EU nebo něčeho stejně znamenitého.
„A musíte to zobrazit jako cosi decentního a jemného, jako by šlo o krátkou vojenskou zdvořilostní návštěvu. A nejraději tu návštěvu ani nezobrazujte. To znamená, že tam nechci žádné scény vojenských kolon, jak se valí do vesnic a měst, nesmí tam být příchod Hitlera na Pražský hrad, nic takového, prosím, nic drastického, coby na Německo či Němce mohlo vrhat špatné světlo. Toho se, prosím, střezte v prvé řadě, a dejte tam naopak něco, co by Němce, jako naše současné nejbližší spojence mohlo v očích současných českých lidí, hlavně mladých, pozvednout, co by v nich, když zrovna ne lásku, tak aspoň vlnu sympatií dokázalo vyburcovat. Hleďte, třeba sám příjezd prezidenta Háchy na Anhaltské nádraží v Berlíně, vždyť to byla velká sláva, vyhrazená jen význačným státníkům. Vojenská hudba hrála hymny, Hácha s kloboukem v ruce, jak se to patří, vykonal přehlídku čestné roty SS, zkrátka atmosféra skoro jako na říšském stranickém sjezdu v Norimberku. Tak tohle, pánové a dámy, tam nacpěte v míře nejvrchovatější, a jako bonbónek k tomu přidejte, jak mají dnes lidé v Československu Háchu rádi, jak pěkně o něm mluví lidé z Trhových Svin, kde se Hácha narodil, i jak pěknou bustu mu tam na jeho rodný domek pověsili.“
Pořad, o kterém je řeč, jsem dnes 15. března zhruba ve tři čtvrtě na osm večer zhlédl a musím konstatovat, že vše v něm bylo dle pomyslných příkazů šéfa zpravodajské redakce ČT do puntíku vykonáno.
Stanův komentář: On začíná možná být problém i v tom, že se přestává dostávat pamětníků. A ti, co ještě zbyli, už na tom s pamětí taky nebudou úplně nejlépe. Prostor pro definitivní přepsání a přepólování dějin se i tím neustále zvětšuje.
8 komentáře
https://kob-forum.eu/2021/03/16/jak-je-niceno-vlastenectvi/
https://www.novinky.cz/krimi/clanek/tvrdy-trest-za-schvalovani-terorismu-na-internetu-muz-dostal-sest-let-vezeni-40354135
https://www.novinky.cz/krimi/diskuze/tvrdy-trest-za-schvalovani-terorismu-na-internetu-muz-dostal-sest-let-vezeni-40354135
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Poradce-poslance-Foldyny-odsoudili-za-clanky-o-migraci-Budete-zirat-jak-takovy-proces-muze-v-CR-probihat-657288
STAV
současné justice a represivního aparátu popsala z vlastní zkušenosti paní A. Vitásková ve své knize „Krvavé slunce pod gilotinou.“ Nakladatelství Olympia 2019.
Několik vět
z výpisků, které jsem si tehdy udělal:
„Začnete – li systému vadit, systém vás popraví jinými nástroji. (než gilotinou)
Současný režim funguje jako ten minulý.
Najdete tři jednoznačné shody a jen jednu odlišnost.
Odlišnost je pouze v čase a kulisách.
Jedinou jistotou v tomto státě se tak stala právní nejistota, která prosákla celou společností.
A věta, z které mrazí :
Nikdo si nemůže být jist, že si na něho policisté něco nevymyslí, státní zástupci to nekriticky nepřevezmou a nezažalují a soudci jej za to neodsoudí.
Padělání důkazů
je běžná věc nikoliv ze strany obžalovaných, ale policistů a státních zástupců.
Dosaďte do tohoto stavu poradce poslance Foldyny a jeho soudní proces, nic překvapujícího.
Protivit se generálnímu štábu NATO, CIA a jejich papouškům a poskokům je nejtěžší zločin, většinou trestán sadisty, kteří na příkaz z vrchu do toho vždy zakomponují i prvky satanismu. Na pravdu si nikdo z establishmentu dávno již nikdo nehraje.
Budu citovat jisté ministerské úředníky na manažerských pozicích u nás. „My si do posudků můžeme napsat cokoliv!“
Arogance moci došla tak daleko, že Hamáček prohlásil, že stojí za tvrdými zásahy kvůli nenošení Davidovy hvězdy pro Slovany, pardon, roušky či respirátoru. Což po incidentu v Uherském Hradišti, kde významnou roli hrálo 3 leté dítě, je známkou toho, že Hamáček není jen bezskrupulózní hlava mlátiček s heslem buzerovat a mlátit, ale moc se asi neliší od Mengeleho, Himmlera a podobných.
Proč chybí v ČT pořad Desetiminutovky nenávisti, aby bylo vše v duchu Orwelových vizí? ČT vysílá protičeskou a protiruskou nenávist 24 hodin denně a 168 hodin týdně.
Hácha byl proti současným prozápadním KOLABORANTŮM břídil! Současní kolaboranti kolaborují zcela dobrovolně, beze strachu o život.
Chceme-li předejít přepsání dějin, bude muset dojít znovu k osvobození od fašismu, včetně všech atributů jako jsou změna zahraniční a bezpečnostní politiky, změna ekonomických vazeb. Výmar po česku totiž již proběhl za pomoci tzv. PLÍŽIVÝCH JEVŮ. (Termín použit poprvé v díle Emilie Strejčkové: Děti pro pětihory.) Změna v tomto zdola nemá šanci, protože pokud někdo shora rozhodne o přepsání učebnic, učiva a rozhodne o pokřivení výsledků vědeckého bádání, jakákoliv iniciativa zdola s tím nic nenadělá.
František Koukolík napsal knihy Vzpoura deprivantů a Mocenská posedlost. Případy pokřivených osobností popsané v těchto dvou knihách se posledních 30 let stále četněji a agresivněji prosazují a tahle covidová situace jim přihrála úžasnou možnost ukázat, jak na tom jsou. Připadá mi, že Hamáček, Blatný a dokonce i Havlíček si to velmi užívají.
Dnešní protest občanů zmůže víc, než pozdější vzpoura otroků.
(Petr Piťha)
V roce 1947 se US-historik A.J.P. Taylor zeptal tehdejšího českého prezidenta Edwarda Beneše, proč český stát nekladl vážnější odpor Hitlerovi, který v roce 1939 okupoval Československo. Američan očekával, že Benes odpoví, že Češi, kteří věřili německým slibům, byli překvapeni. Nebo že jejich armáda byla příliš malá a slabá na vážný odpor. Místo toho však k Taylorově překvapení otevřel okno své hradčanské kanceláře, odkud byl pohled na jedinečnou krásu Prahy, a prohlásil:
„Proto jsme se vzdali bez boje!“