Hnutí Duha: Absolutní selhání ministerstva zemědělství, ignoruje plošné hynutí našich lesů

Návrh nové vyhlášky umožňuje vysazovat znovu až 75 % smrku i tam, kde smrky nyní hynou

Tisková zpráva Hnutí DUHA

čtvrtek 17. května 2018

Ministerstvo zemědělství (MZe) mění důležitou vyhlášku, která mimo jiné určuje druhovou skladbu lesů. Převažující výsadbu smrku přitom nemění vůbec. Hnutí DUHA to označilo za skandální. MZe chce dál ponechat smrk jako hlavní dřevinu i v oblastech středních nadmořských výšek, kde podle vědeckých modelů bude hynout, a dokonce i tam, kde se již nyní smrkové porosty plošně rozpadají. Vyhlášku poslalo Mze do meziresortního připomínkového řízení [1].

Vyhláška nereaguje na změny klimatu nahrazením smrku v některých souborech lesů středních poloh dubem nebo bukem a dalšími stromy, které tam přirozeně patří. Ve výrazné části lesních souborů středních poloh umožňuje dál vysazovat hlavně smrky nebo borovice, u některých pouze varuje, že pěstování smrku je zde „velmi rizikové”. Například v Nízkém Jeseníku, kde smrkové porosty hynou na velkých plochách, umožňuje návrh vyhlášky znovu zasadit 75 % smrků. Ty se tam již také na čerstvých holinách hromadně sázejí (foto v příloze, lokalita Větrná poblíž Zlatých Hor, foto Hnutí DUHA, 16.5.2018).

Ačkoliv v Jeseníkách nyní státní podnik Lesy ČR již zalesňuje smrkem méně než dřív, jinde v zemi se v podobných podmínkách smrky dál vysazují jako hlavní dřevina. Vědecké modely přitom upozorňují na velké riziko rozpadu 80 % smrkových porostů na většině území České republiky [2]. Přesto je smrk stále nejpoužívanější dřevinou při nových výsadbách.

Hnutí DUHA bude navrhovat přepracování špatné vyhlášky Mze tak, aby omezila nové výsadby smrku v oblastech, kde jsou ohroženy hynutím. Hnutí DUHA požaduje, aby vyhláška vytvořila podmínky pro pěstování pestrých lesů přírodě blízkými způsoby, i pro takzvané lesy nízké a střední. Ekologická organizace přitom upozorňuje, že tyto změny jsou pouze potřebným dílčím a dočasným vylepšením. Nezbytné je změnit lesní zákon, a vyhlášku pak vydat úplně novou.

Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, řekl: „Když smrkové lesy mnoha místech velkoplošně hynou, je skutečně nehorázné, jak ministerstvo zemědělství dál zarytě trvá na dalším pěstování smrkových porostů. Ministr Jiří Milek by měl vyvodit důsledky k podřízeným, kteří mu takový návrh dali k podpisu, a sabotují politické zadání urychleně přizpůsobit naše lesy změně klimatu. Je přece zcela nemyslitelné znovu sázet smrk v zastoupení až 75 % například na Bruntálsku, kde nyní smrkové lesy plošně usychají. Právě to ale nová vyhláška ministerstva zemědělství umožňuje. Namísto většího podílu našich přirozených druhů stromů ministerstvo doplňuje rizikové smrky a borovice stejně rizikovými exotickými dřevinami.“

Podrobnější komentář k novele vyhlášky:

Ministerstvo zemědělství deklaruje, že v reakci na katastrofální hynutí smrkových a borových lesů mění potřebné vyhlášky. Změnu vyhlášky „o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů” oznámil ministr Jiří Milek na předvčerejším jednání s premiérem Andrejem Babišem [3]. Její hlavní účel je napravit nedostatky stávající vyhlášky [4] a stanovit možné zastoupení jednotlivých druhů dřevin v lesích s různými geografickými a klimatickými podmínkami. Dosavadní vyhláška umožňovala pěstovat lesy s převahou smrku ve středních polohách, ačkoliv ekologové a vědci dlouhodobě upozorňují, že zde smrky chřadnou a kvůli změnám klimatu budou hynout. Návrhy vědců, ekologických organizací ale i dalších vládních resortů ministerstvo zemědělství dlouhodobě ignoruje.

Návrh vyhlášky chce umožnit významné rozšíření exotických druhů stromů tím, že je zařazuje mezi takzvané meliorační a zpevňující dřeviny (např. douglasku, jedli obrovskou) nebo v lužních lesích dokonce dřeviny hlavní (ořešák černý). To přináší obrovská rizika pro biodiverzitu lesů, protože naše ostatní druhy nejsou přizpůsobené na soužití s těmito stromy, které se navíc mohou začít chovat invazivně. Jejich výsadba by neměla být dotovaná, což by se ale zařazením mezi meliorační a zpevňující dřeviny stalo.

Pozitivní změnu přináší vyhláška novou možností použít při zalesnění tzv. přípravné dřeviny (pionýrské dřeviny s kratší životností). Ty by zlepšily odolnost budoucích lesů, které vyrostou na nynějších kalamitních holinách se zničenou lesní půdou. Byla by to jediná významná pozitivní změna vyhlášky, kdyby MZe zároveň nepožadovalo přípravné dřeviny zase pokácet krátce po vysazení. Ve výčtu přípravných dřevin navíc někde některé důležité chybí [5]. Stejně jako mezi melioračními a zpevňujícími dřevinami chybí některé dřeviny přirozené druhové skladby, což omezuje snahu o pestrost lesů.

Ministerstvo zemědělství neprodloužilo potřebným způsobem takzvanou obnovní dobu lesů, aby lesníci mohli rozložit těžbu do mnohem delšího období a budoucí porosty nebyly znovu stejnověké.

V návrhu novely vyhlášky ministerstvo nechce napravit ani další nedostatky té stávající, která vůbec nepočítá s pěstováním druhově a věkově bohatých lesů, ačkoliv právě takové lesy by měly být cílem hospodaření, protože jsou odolné a nepodléhají kalamitám. Stejně tak vyhláška nadále nepočítá s pěstováním takzvaných středních a nízkých lesů, které jsou v některých místech rovněž dobrým řešením krize stejnověkých monokultur.

Ministerstvo zemědělství ve vyhlášce neřeší ani zlepšení péče o lesy, které jsou zvlášť významné pro vodní režim, ačkoliv je to ve vládou schváleném Národním akčním plánu adaptace na změny klimatu.

Hnutí DUHA v reakci na zcela šokující tolerované zastoupení smrku v návrhu ministerstva zemědělství upozorňuje na výzkum zveřejněný v prestižním časopise Nature Climate Change, který názorně ukazuje, jak rychle se budou podmínky pro smrk v České republice zhoršovat. Podle týmu autorů studie vedené profesorem Hanewinkelem zde bude naopak prosperovat dub, buk a další listnaté dřeviny. Související mapy v českém překladu jsou přiložené k tiskové zprávě. [6]

Na potřebu se urychleně zaměřit na kořeny současné krize českých lesů a systematicky změnit českou lesnickou legislativu, certifikaci, dotační pravidla i zadání Lesům ČR, aby vedly k trvale udržitelné péči o les, upozorňuje i výzva Zachraňme lesy, kterou dosud na webu www.zachranmelesy.cz podepsalo přes jedenáct tisíc lidí.

Poznámky:

[1] Podklady návrhu vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů pro právě zahájené meziresortní připomínkové řízení, které potrvá do 5. června, jsou zde: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNAYFBPSCB

[2] Podle mezinárodní inventarizace ICP Forest je zdravotní stav českých jehličnanů zdaleka nejhorší v Evropě. Více v tiskové zprávě Hnutí DUHA z 26. 4. http://hnutiduha.cz/aktualne/stav-jehlicnatych-lesu-v-cr-je-dlouhodobe-nejhorsi-v-cele-evrope-trojnasobne-nad-evropskym

Čermák, P., Mikita, T. a J. Kadavý. 2017. Budoucnost hospodaření se smrkem v období předpokládaných klimatických změn. Lesnická práce. 2017/3. je dostupná v online archivu zde. Mapa je k dispozici zde. Podstata sdělení studie v tiskové zprávě Hnutí DUHA z 21. 3 2018 zde: http://hnutiduha.cz/aktualne/misto-oslav-mezinarodniho-dne-lesu-varovani-v-roce-2060-bude-az-80-smrkovych-lesu

Mapa: Výskyt smrkových porostů v podmínkách klasifikovaných jako vhodné na základě srovnání s normálovým obdobím 1961-1990. K predikci byl použit globální cirkulační model (GCM) IPSL (IPSL-CM5A-MR)

[3] Po jednání dne 15. května vydalo Hnutí DUHA tiskový komentář:
http://hnutiduha.cz/aktualne/premier-s-ministry-se-dohodli-ze-se-dohodnou

[4] Podle důvodové zprávy je důvodem vydání vyhlášky “odstranění zjištěných nedostatků při praktické aplikaci současně platné vyhlášky č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů a doplnění nové právní úpravy požadavků vzešlých z lesnické praxe.“

[5] Mezi přípravnými dřevinami nadále chybí jeřáb ptačí, olše lepkavá či olše šedá.

[6] Hnutí DUHA přeložilo grafy vlivné, dvěstěkrát citované, studie vědeckého týmu profesora Hanewinkela, které ve třech scénářích vývoje klimatu ukazují na posun vhodných podmínek pro pěstování dřevin. Zdroj: Hanewinkel, M. et al. 2013. Climate change may cause severe loss in the economic value of European forest land. Nature Climate Change 3, strany 203–207.

Grafy jsou na stranách 15-17 a popis legendy je uvedený na straně 8  volně přístupné přílohy studie https://media.nature.com/original/nature-assets/nclimate/journal/v3/n3/extref/nclimate1687-s1.pdf Přeložené grafy v plném rozlišení jsou volně dostupné na https://goo.gl/yB4PQL

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
15 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
racek
racek
20. 5. 2018 16:03

No, kdyby vyrazili teď rychle lesům pomoci … to by fakt byli frajeři. Lesům chybí 2000 pracovníků …

peter.
20. 5. 2018 17:54

Zase raz víťazí zisk nad zdravým rozumom.Českí lesníci pravdepodobne vychádzajú z nasledovných predpokladov:
1 – smrek je vhodný na ťažbu vo veku 50 – 85 rokov.
2 – lykožrút(kůrovec) napadá smreky staré viac ako 60 rokov.
Takže keď znovu vysadia smrekové plantáže a vyťažia ich vo veku do 60 rokov,tak oklamú lykožrúta a dobre na smrekovom dreve zarobia.
Je to len moja laická domnienka.Ale iné vysvetlenie pre obnovu smrečín v ČR nemám.

leoš
leoš
20. 5. 2018 19:35

Možná je to tak,že si v Brusslích uprdli a řekli: potřebujeme smrkové dřevo.No a v malé české kolonii je vymalováno.Rozkaz je rozkaz.

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
20. 5. 2018 19:52

Vysazovat smrk je sice možné, ale má to několik omezení, a především NIKOLIV jako HLAVNÍ HOSPODÁŘSKOU DŘEVINU. 1. Na většině hynutím ohrožených ploch (v podstatě cca 60 – 75 % plochy ČR) je možné jej využít jako doplňkovou dřevinu do směsí a jako součást vegetačního krytu- především na rychle obnažených kalamitních holinách. Ovšem s tím, že bude de facto plnit funkci DŘEVINY PŘÍPRAVNÉ a podporující. Zjednodušeně řečeno je třeba počítat s tím, že na ohrožených plochách nemá šanci přežít 30, výjimečně cca 50 let. 2. smrk by měl být vždy vysazován V HLOUČCÍCH A SKUPINKÁCH s významným zastoupením předpokládaného počtu… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
20. 5. 2018 20:07

V suchem postižených lokalitách Jeseníků a podhůří Hrubého Jeseníku hyne smrk v důsledku ataku kůrovců (jako poslední instance, nikoliv hl. příčina) již ve věku kolem 35 let. Jelikož extrémy v podnebných „zvyklostech“ budou přibývat, je třeba se skutečně rozloučit s plantážnictvím. Mohou se objevit další „škodliví činitelé“. Je nutné opravdu obnovovat lesy s vizí že půjde o lesy pestré a bohatě strukturované, hospodářská funkce musí být bohužel na cca 50 let min. VÝRAZNĚ UPOZADĚNA ve prospěch záchrany lesních půd a vytvoření základu odolnějších lesních porostů, resp. skutečných lesů které by měly nahradit nyní odumírající převážně smrkové porosty. Otázkou je, zda… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
20. 5. 2018 20:25

Jen se tiše sám pro sebe ptám, k čemu nám nyní budou ony za miliardy „modernizované“ rozšířené lesní cesty a stovky kilometrů příkopů podél nich… Zatím to vypadá, že zatímco úspěšně pomáhají rozbít lesní klima, vysušují porosty a činí je tak náchylným k dalším „škodlivým činitelům“, závažně narušují prospěšnou mykorhizu a připravují les o mikroklima – a celou krajinu o vodu, napomáhají razantnímu okyselování půd drenáží a vyplavováním bází z půd (čímž je nadlouho ne-li natrvalo degradují), tak po vytěžení kalamitních porostů pak možná na celá desetiletí nebude dřevo které by se po nich vyváželo… Naopak se otevřené zářezy a… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
20. 5. 2018 20:27

oprava 12 řádku předchozího komentáře: v polohách nad 1000 m.n.m.

racek
racek
20. 5. 2018 22:16

Zajímavé a inspirativní. Zůstává ovšem otázka, čím to kvalitní smrkové řezivo nahradit …

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
21. 5. 2018 5:58

Pro možnost vypěstovat kvalitní smrkové řezivo je třeba znovu vytvořit podmínky. Ale ty byly právě v minulých staletích úpornou snahou „zefektivnit“ výnos z 1 m čtverečného lesní půdy mnohde zničeny… Původní porosty např. okolí Branné v Jeseníkách měly jen cca 27 % čistě smrkových a cca 35-45% smíšených porostů, zbytek byl LISTNATÝ… Přesto se tam těžily „rezonančky“!!! Současnost je sm 90 %… a nyní i tam začíná „končit“ … Nízký les je vhodný do pahorkatin, nížin, kde je rozhodně lepší nežli jednodruhové „energetické“ plantáže exotů, např. am. topolů… Střední les je vhodný do nízkých i středních poloh (shoda názvů nejen… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
21. 5. 2018 6:14

Základem stability lesů V NAŠICH ZEMĚPISNÝCH ŠÍŘKÁCH byla postupně vzniklá PESTRÁ MOZAIKA různě velkých ploch (vč. pralesního charakteru) vhodně kopírujících, odpovídajících PESTROST RELIÉFU A EXPOZIC našeho území. Je třeba zohledňovat např. odlišné přirozené energetické podmínky J, JZ a S V svahů- což „smrkové“ „hospodaření“ (plantážničení) naprosto nereflektovalo. Pro možnou záchranu smrku ve vyšších polohách, vhodných expozicích a lokalitách je nutno jej extrémně omezit na nevhodných stanovištích a v nižších polohách. Původní „Zeměpanský prales Střelná“ zaujímající prostory části hor, skoro celé podhůří Hrubého Jeseníku (tedy zejm. dnes „kalamitou“ vzniklou v důsledku desetiletí, staletí působení „odborníků“ postižené Bruntálsko, Nízký Jeseník, okolí Šternberku,… Číst vice »

racek
racek
21. 5. 2018 22:22

No, rozhodně nevím, co byl původní les. To už musí být velmi dávno. Když lesy činily nějakých 70 až 80 % rozlohy. Asi tak za prních Přemyslovců. No, v století osmnáctém došlo už téměř k odlesnění a lesy činily cca 20 % rozlohy. Tehdy naše lesy zachránil Habsburský lesní program, kdy se po více jak 50 letech vysazování podařilo obnovit les na cca současné úrovni. Jeden s známých lesníků byl jistý Josef Ressel. Však také ve slovinsku se po něm jmenuje nejedna ulice. No, připadá mi celkem přirozené, že při obnově lesa se uplatnil i ekonomický aspekt věci. Začalo se… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
22. 5. 2018 5:48

Kůrovci reagují především na jinými faktory oslabené stromy. Nemůžete proti vyvedení smrku z klimatického a růstového optima žádným postřikem nic dokázat. Pokrok a poznání by mělo jít kupředu, bezohledné kořistnické odlesňování či následný Habsburský lesní program z dnešního hlediska poznání obé znamenaly degradaci lesních půd. Jen v různém časovém provedení. Ani deset milionů obyvatel by se nemělo chovat jako ti kdys v Mezopotámii. Jinak dopadne naše civilizace stejně. Např. hromada obalů a reklamních materiálů spotřebovávající dřevo je zcela zbytečnou. Rozhodně v krajině polopouští již pak bude. Ostatně jako většina těch „obyvatel“… Buď určitá kázeň a pochopení, nebo bezohlednost – a… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
22. 5. 2018 5:53
racek
racek
22. 5. 2018 12:26

Mezi námi je jeden zásadní rozdíl. Mé řešení ( no, řešení je příliš vznešené, spíš přístup) je kompromis. Ten bývá obvykle řešením nejlepším, i když má řadu nevýhod. Nicméně nabízí řešení v horizontu několika desetiletí a nevyžaduje velké vedlejší náklady na změny navazujících technologií. Vaše spíš staletí a obrovský nákladný převrat v technologiích. Zase jen u zemi, které na to budou mít… Můžou mít. Celosvětový dopad, asi jako ničení pralesů a pěstování palem aby se ekoteroristicke ukojili, jak jsou zelení. Ekologické škody jsou pak strašlivé a možná nevratné. Nicméně souhlas se současným plýtváním v obalech, je to už prostě hrůzné.… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
22. 5. 2018 13:08

Taky děkuji, ano určitý kompromis bude. Ale právě proto je ho třeba, protože dosavadní „smrko-plantážnický“ DIKTÁT (spolu s „potřebou informovaných“ vysát dotace na stavbu a „modernizaci“ oněch lesních cest -šlo o stamiliony, miliardy) byl idiocií a ne rozumem řízený postup. Ti co byli (a jsou) „u lizu“ prostě už jen chtěli dále narvat svoje konta… Netvrdil jsem že v minulosti lesníci neuvažovali racionálně, smysluplně- s ohledem na TEHDEJŠÍ znalosti. Ale lesníci v posledních cca 60-70 letech již moc dobře věděli že jdou do extrémního rizika – a PROTI (!) ZNÁMÝM POZNATKŮM. To musí skončit aby les přežil i sílil. Ani… Číst vice »