Tisková zpráva Hnutí DUHA
pátek 10. srpna 2018
Kolem dvaceti dobrovolníků a dobrovolnic z celé republiky bude od zítřka pomáhat po celý týden výsevem březových semen s obnovou holin přímo v centru severomoravské smrkové kalamity, ve Městě Albrechtice. Bříza je pionýrský strom a tato metoda obnovy lesa je také pionýrská, netradiční. Donedávna považovali lesníci břízu téměř za “plevel” a z pasek ji často vyřezávali, aby uvolnili prostor smrkům. Nyní v době největší krize v lesích je bříza jako přípravný strom velmi užitečná pro své malé nároky a odolnost i budoucí kvalitní les. Bříza může na holinách rychle zajistit půdu proti jejímu rozpadu a erozi.
Rychle rostoucí bříza, která se uchytí díky rozprašování semen zajišťuje podporu pro další stromy, které vyrůstají v jejím zástinu. [1] V parnu a na rozsáhlých holinách je totiž jinak naděje na přežití pro cílové dřeviny, jako je buk či jedle, výrazně snížená. V Jeseníkách už buky čerstvě vysazené na kalamitní holiny usychají.
Lesy Města Albrechtice o celkové rozloze 297 hektarů patří mezi porosty výrazně zasažené smrkovou kalamitou. [2] Rozprašování semen břízy je neběžně užívaná, přírodě blízká metoda, která usnadňuje rychlejší zalesnění a bude tvořit hlavní pracovní náplň týdne. Po práci se dobrovolníci každodenně zúčastní přednášek a diskusí s lesními správci, lesnickými praktiky, zástupci Hnutí DUHA a akademiky, kteří se šířením břízy zabývají.
Organizací letošních šesti letních Týdnů pro divočinu po celé ČR od Bílých Karpat až po Šumavu přispívá Hnutí DUHA ke zdraví našich kriticky postižených lesů. Nyní, kdy se už v polovině krajů šíří smrková kalamita v odumírajících monokulturách, je péče o výsadbu a ochranu listnatých lesů, o zachování přírodní rozmanitosti a udržení vody v krajině zvlášť významná. Týdny jsou proto součástí kampaně Zachraňme lesy [3], jejímž prostřednictvím prosazuje Hnutí DUHA mimo jiné přeměnu monokultur smrků a borovic na mnohem zdravější a odolnější, druhově i věkově pestré lesy. Měly by zahrnovat i místa pro divokou přírodu a hospodaření v nich by mělo být šetrné.
Celého týdne se zúčastní zkušení dlouholetí dobrovolníci proběhlých lesních týdnů i někteří pracovníci Hnutí DUHA a mohou poskytovat novinářům informace a fotografie přímo z místa. Budou také připraveni na návštěvy novinářů na místě.
Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy, říká: „Vážíme si spolupráce s Městem Albrechtice, jehož zástupci projevili zájem vyzkoušet, jakým způsobem může pomoci rozprašování semen břízy při zalesňování kalamitních holin. Dobrovolníce a dobrovolníci Hnutí DUHA zde mají práce doslova plné ruce. Byť dobrovolníci Hnutí DUHA pracují v lese, jsou to v podstatě průkopníci. Průkopníci využívání břízy a péče o les, která více respektuje přírodní zákonitosti. Stejné věci se snažíme dosáhnout nejen v lese, ale i v Poslanecké sněmovně. Podporu ozdravění lesů vyjádřilo dosud přes 15 tisíc lidí na internetu pod výzvou Zachraňme lesy, ale i stovky lidí na Týdnech pro les a divočinu, kteří již odpracovali desetitisíce hodin práce pro naše lesy.”
Tuto a další tiskové zprávy najdete na www.hnutiduha.cz/aktualne
Poznámky:
[1] Buriánek, V., Novotný, P., Frýdl, J. 2014. Metodická příručka k určování domácích druhů bříz. Certifikovaná metodika. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Dostupné na: http://www.vulhm.cz/sites/
Lesnictví fakt nerozumím, ale vždycky se vyděsím, když aktivisté zkouší „novou metodu“. V této zemi funguje lesní hospodářství již pár století, že ti pitomí lesáci neuměli vysázet les po vykácení?
Jestli mají jejich „experti“ kvalifikaci těch „jaderných“ či „energetických“, kde jsem schopen to posoudit, tak pánbůh s našimi lesy.
Ale to nejsou ty smrky, ke kterým se přivazovali! Ty se přeci podařilo zachránit…
Vytvoření stromového a keřového krytu na holinách vzniklých po vytěžení rozpadlých nepůvodních smrkových monokultur je nezbytné. Jinak i v horských polohách nehrozí jen vodní ale i větrná eroze a další pokles hladiny spodních vod. Trávy jako třtina či chundelka jinak spolu s ostružinou hustým zápojem zhorší ujímání stromů. Pak lesníci mnohde používali herbicidy k rozrušení „buřeně“- aby se mohly i ty pionýrské a přípravné dřeviny uchytit. Na stovkách hektarů holin vzniklých po rozpadu smrkových monokultur (často i věkově stejných) bez krytu pionýrských dřevin hrozí vytvoření stepního mikroklima, zrychlená mineralizace živin – i z z toho zbytečku dřevní hmoty která na… Číst vice »
Martine , nebude problém s tím že rozprášená semena spláchne voda nebo odfoukne vítr ? Aby pokus nedopadl že budou za rok vysazovat sazenice .
Tom1622 napsal Martine , nebude problém s tím že rozprášená semena spláchne voda nebo odfoukne vítr ? Aby pokus nedopadl že budou za rok vysazovat sazenice . Ne, a pokud, tak na ta správná místa pro jejich vyklíčení. Odrůstání semenáčků je na nově obnažených plochách rozhodně co se ujímavosti a odolnosti dřevin vhodnější nežli výsadba sazenic. Sazeince i z „bio“ školek jsou odrostlé v určitých stabilizovaných, pro stromky výhodných podmínkách, většinou „s dostatkem všeho“. Proto potom pokud přijdou do nového prostředí, často nevydrží první či kombinovaný stres nějakých nedostatků a uhynou. Zároveň jsou po výsadbě sazenice vždy atraktivnější pro „škůdce“… Číst vice »
Jeřáb ptačí je důležitý strom protože do porostů láká ptáky a další zvířata, kteří jeho plody zobou a dále po „patřičné stratifikaci v trávicím traktu“ šíří. Bříza je v mládí velmi odolný strom přátelský k dalším dřevinám, zejm. keřům. Ty přitom v našich lesích hodně chybí na řadě míst a v nitru i na okrajích porostů. Přitom pro správné oživení porostů jsou velmi důležité, lákají do něj a vytváří opadem listí a větviček i plodů vhodné prostředí vlastního lesa důležité pro mnoho půdních organismů, hlodavců, hmyzu, kroužkovce mj. opadem snadno rozložitelných listů, etc. Lesní humus vzniká za spolupůsobení malých živočichů,… Číst vice »
Cnemo, musím se těch z Hnutí duha zastat. Také nejsem odbornice v lesnictví, ale trochu se o to zajímám a tak jsem se dozvěděla například, že se snaží, aby se v našich lesích zachovaly velké šelmy, především rysi a vlci. Myslíte, že je to špatné? Já to naopak vidím jako moc dobré, přinejmenším pro zachování biologické rovnováhy. Stejně tak mi připadlo správné, když jsem se doslechla (snad v rozhlase), že se vysévají snadno klíčící semena břízy, které není třeba sázet a tam se potom lépe uchytí další hospodářsky důležité stromy, protože lesní zem tak snadno nevysychá. Bříza se stejně na… Číst vice »
Martine, díky za osvětu. Řadu věcí jsem opravdu netušil. Ovšem jen si povzdechnu … ten plot z buku si asi nebude moci dovolit skoro nikdo… Smrkové řezivo se opravdu velice těžko bude nahrazovat. Třeba i ve stavebnictví. Mimochodem, proč ty smrky prosperovaly už od doby Marie Terezie?
racek napsal ten plot z buku si asi nebude moci dovolit skoro nikdo Byl jsem se podívat v Brodu nad lesy (Furth in Wald). První město hned za státní hranicí. Tamější truhlář vystavoval své poličky a skříňky – vesměs z bukového dřeva. I když původem asi z domažlické strany hranic… A jeden paradox ke zmíněné mykorhize. Opodál roste impozantní strom – jedlý kaštan. Za pár týdnů budou padat první plody. Opakovaně jsem sázel vybrané exempláře na zahradě – neklíčily, shnily.. Až jsem se dočet, že bez ,,svého“ podhoubí neporostou. Na prahu léta, v úplném suchu jsem tedy opatrně vytáhl za… Číst vice »
racek napsal Martine, díky za osvětu. Řadu věcí jsem opravdu netušil. Ovšem jen si povzdechnu … ten plot z buku si asi nebude moci dovolit skoro nikdo… Smrkové řezivo se opravdu velice těžko bude nahrazovat. Třeba i ve stavebnictví. Mimochodem, proč ty smrky prosperovaly už od doby Marie Terezie? Prosperovaly, neprosperovaly… Schauberger kdysi v poraženém mocnářství zpřístupňoval pomocí plávek strmé svahy pod Alpami aby mohl při měsíčku tahat dolů buky- které jinak neplavou… Šlo o poptávku- na jednak rychlou obnovu lesa který byl vnímán jako jedna z (obnovitelných- no již tehdy- no fuj!!) zdrojů mocnářství. Byla dobrá zkušenost a v… Číst vice »
Na Ukrajině se právě teď celé lesy korupčně, nebo byrokraticky – což v tamním pomajdanu znamená vlastně jedno a totéž, statisticky přesouvají celé lesní oblasti do kategorie uschlých lesů, aby pak tyto naopak v podstatě zdravé stromy byly zcela tragicky vykáceny a vyvezeny z „nezaležnoj“ a hlavně „svidomitě“ do EU.
Článek, který pro změnu jistě potěší. Není kupodivu ze světa vyspělého a to je také změna.
https://magazin.aktualne.cz/ind-sazi-skoro-40-let-stromy-na-osamelem-ricnim-ostrove-post/r~dd5c7bc69aea11e8a4d90cc47ab5f122/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu&redirected=1533815842
Mnohým se jistě vybaví i kanadský animovaný film, dokonale namluvený Petrem Štěpánkem.
https://www.youtube.com/watch?v=W2oOaA2aqZQ
Re QQ – „Muž který sázel stromy“ – velmi hluboké. Mě osobně příběh oslovuje i proto že sám jsem zasadil nejen desítky ovocných stromů, ale i zepár neovocných stromů a mezi nimi i několik dubů z žaludu (rostou dodnes) – a to ještě před setkáním s touto knížečkou a později s tímto animovaným snímkem. Při dalším uvažováním o ději knihy ovšem musí člověka napadnout: “ … co bylo před tím … a co bude potom…“ Před pustinou tam byla přeci vesnice, ale její obyvatelé dopustili zničení vlastního ekosystému … a… Co udělá těch nových 10.000 lidí s těmi duby okolo… Číst vice »
Kraváci -velkovlastníci nyní ničí meze a remízky, prameništní louky v mnoha místech PP Sovinecko, bohužel i na Dobřečovské hoře. Nezmenšili stáda nebo nezkrátili pastvu ani když vidí toto suchu. Nejspíše čekají na „dotace na klimatickou nepřízeň“… kilometry mezí jsou tak po pár měsících zničenější nežli za celá léta… Stačil „výpadek místního rebela“ na pár měsíců… Nejnovější „hit“ jsou železniční pražce používané nedaleko pramenišť na dobytčí ohrady… Bez ohledu na např. toto: https://www.svepomoci.cz/zahrada/2964-zeleznicni-prazce-v-zahradach.html Také nám zde schou desítky javorů klenů podél silnic- staré i mladé stromy vlivem nově zavedené „chemické údržby komunikací“ -rozuměj někdo chtěl to dřevo, a již v té… Číst vice »
racek: Myslím, že nedostatek řeziva v krátkodobých a střednědobých horizontech není na pořadu dne našeho průmyslu. Nejsem dřevař, nicméně vše nasvědčuje zatím opaku. A starosti o to, jak budou vypadat továrny za stopadesát let, co budou potřebovat za vstupní surovinu a lpět na neosvědčené problematické dřevině jen proto, že pár generací dělalo stejnou chybu až do dnešních nesporných výsledků a zásluh, to je spíš humorné než že by to bylo ku prospěchu. Jedno je však tristní. Stejné argumentační úrovně se člověk dostává i od velké části odborné veřejnosti. To je smutné a je to z části i příčina současných problémů… Číst vice »