Hnutí Duha: Nový Atlas plastů ukazuje cestu ze záplavy odpadu a volá výrobce k odpovědnosti

Společná tisková zpráva Hnutí DUHA a Heinrich Böll Stiftung Praha

čtvrtek 22. září 2020

Hnutí DUHA a pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung dnes vydávají český překlad Atlasu plastů. Publikace vytvořená ve spolupráci iniciativy Break Free From Plastic a Heinrich-Böll-Stiftung v 19 kapitolách doprovázených 49 podrobnými infografikami popisuje proces výroby, spotřeby a odpadního řetězce plastů. Na základě tvrdých faktů, dat a čísel ukazuje, že příběh plastů, který nám vyprávějí jejich výrobci, je mýtus.

Plastů se dotýkáme častěji než svých blízkých. Najdeme je ve vzduchu, ve vodě, v půdě, ale i už i v nápojích a potravinách. Plasty jsou motorem globalizace a systému, jenž v zájmu zisku přenáší náklady na lidi a životní prostředí. Teprve nyní začínáme plně chápat rozměry globální závislosti na tomto materiálu.

Využití i produkce plastů stoupá závratnou rychlostí: Více než polovina všech plastů byla vyrobena po roce 2005. Trh ovládá několik klíčových nadnárodních korporací, které dohromady investují více než 200 miliard amerických dolarů do rozšiřování kapacit na další petrochemickou výrobu.

Proto nutně potřebujeme rychle a drasticky snížit produkci a spotřebu plastů, regulovat je na místní, národní i celosvětové úrovni a zkrotit znečištění plasty přímo u zdroje. Atlas plastů navazuje na dřívější úspěšné publikace Atlas masaAtlas uhlí a Atlas energie a přináší řadu informací o globálních i místních souvislostech výroby plastů. Mimo jiné se v něm dočtete, že:

  1. Výroba jednoho polyesterového trička může způsobit emise 3,8–7,1 kg CO2, tedy stejně jako emise CO2 vzniklé při ujetí 40-70 km automobilem.
  2. Pokud budou pokračovat současné trendy, plasty budou mít do roku 2050 na svědomí emise přibližně 56 Gt CO2. Jinými slovy, výroba plastů by nás mohla stát 10–13 % zbývajícího uhlíkového rozpočtu, který by udržel globální oteplení pod 1,5 °C.
  3. V roce 2018 bylo jen v EU a jen na jídlo a nápoje použito přes 1,13 bilionů kusů obalů, většinou plastových. Obaly nejsou jediný problém: například v zemědělství se celosvětově použije 6,5 milionu tun plastů ročně.
  4. Plastový odpad a mikroplasty, které plavou ve světových oceánech, jsou častým tématem diskusí. Málokdo si ale uvědomuje, že znečištění půdy plasty může být 4x až 23x vyšší než znečištění moří.
  5. Největší evropský producent plastů firma Ineos v současnosti dováží z USA suroviny za miliardy dolarů, které v Evropě zpracovává na plasty.
  6. Výrobci plastů platí celé armády lobbistů, kteří jim pomáhají získat dotace, předcházet zavádění regulací a přesouvat odpovědnost na spotřebitele a chudé asijské země.
  7. Do globálního hnutí Break Free from Plastic se už zapojilo více než 1800 organizací a tisíce jednotlivců volajících výrobce k odpovědnosti za produkovaný odpad a podporujících zero waste obce a bezodpadový životní styl.
Pokud byste rádi obdrželi tištěnou verzi Atlasu plastů, napište si o něj na barbora.dockalova@cz.boell.org. Elektronickou verzi publikace si můžete stáhnout ZDE
0 0 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
9 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
PPK
PPK
26. 9. 2020 16:23

Kdo prodává výrobky, ten by měl nést i náklady na odpadovou recyklaci obalů. Nikoliv spotřebitel, který už v ceně zboží a v poplatcích obcím za odvoz odpadů svůj podíl na tom všem už jednou zaplatil.

karel rudolf
karel rudolf
Reply to  PPK
26. 9. 2020 19:13

Náklady na recyklaci by měl platit výrobce obalových materiálů jako daň z výroby těchto materiálů např.nějakým % z prodejní ceny a potom kdo prodává výrobky v plastových obalech platit samostatnou daň z přidaných obalových materiálů a stát by měl z těchto všech peněz dotovat sběr, třídění, recyklaci i likvidaci obalů .

Gatta
Gatta
Reply to  PPK
28. 9. 2020 10:39

Nejen každý obal, ale i každý výrobek uvedený na trh je budoucím odpadem. Tedy v ceně by měla být započtena i jeho likvidace.To lze pochopitelně jen jediným státním fondem (lákavým na rozkradení) . Tuto daň by pochopitelně výrobci započetli do ceny a zaplatili by ji zase jen konciví zákazníci, ale to už by byla jejich volba. Stejně jako jestli chtějí v samoobsluze 100x předražený igelitový pytlík na nákup. Něco se povedlo v oblasti sběrných dvorů, elektroodpadu, tříděného sběru (byť třeba končí ve spalovně), výrobci na vycpávky více používají lisovaný recyklovaný papír (typu proložka na vejce), nebo poštářky ze vzduchem naplněných… Číst vice »

Gatta
Gatta
Reply to  Gatta
28. 9. 2020 18:36

PS – dříve se říkalo „obal prodává“. Dnes prodává většinou cena a u movitějších kvalita. U snobů značka.
Zvířátka na obalu jsou rozhodovacím faktorem jen malým dětem.
Tedy jedna špatná zpráva pro obaly.
Bohužel ale plastové obaly jsou schopny uspokojit jak cenou, tak hygieničností, zajištěním trvanlivosti i možností libovolného provedení.

Ještě jsem si vzpomněl na nesouvisející slova klasiků: „Všicni lidi jsou z plastiku – když se zahřejí, tak změknou a smrdí“.

Dana
Dana
26. 9. 2020 21:19

Plasty jiste nici zivotni prostredi a to globalne. . Miliardy lidi jsou ale odkazany na pouzivani plastu. Doposud nikdo nevynasel alternativu, reptani proti polyesterovym trickum je jen jakysi vykrik do eteru. Neni totiz jina metoda zdroju, pokud nebudeme chtit chodit nazi, coz by asi vzrusilo, positivne ci negativne , cast globalni populace. Zrovna jmenovana nadnarodni spolecnost INEOS ma hlavni sidlo v Britanii a jede na dnesni ekologicke nalade. Jsou to pry ochranci klimatu. Nu dobre. Jeji ekonomicka diversifikace ma za cil testovani materialu ziskanych z prirody, jak jinak…. Ineos tovarny na jihu USA se zameruji take na vyrobu etanolu z… Číst vice »

Honza999
Honza999
Reply to  Dana
27. 9. 2020 16:47

Ale prdlajs huso, jak to chodili nazí? Kdybys nemusela mít desítky šatů, džín, halenek, svetříčků a párů bot, každé dva roky novou TV a auto a podobně, bylo by dost pro všechny i při třetinové výrobě těch věcí

idiotronic
27. 9. 2020 0:29

Přelidnění a spotřeba nad poměry si změnu vynutí. Například Benátská republika spotřebovávala dřevo na stavbu lodí tak dlouho, až skončila úplně. Dodnes na těch místech (Balkán) nerostou stromy. Jeden z prvních plastů – celuloid byl vyzkoušen jako vlákno pro textilní průmysl (límečky košil), ale několika uhořelými to skončilo. Měl jsem košili z polypropylénu – půl hodiny po vyprání (zastudena) byla suchá. Dnes máme polyoxymetylén , ještě lepší hmotu, ale z její životnosti mají výrobci textilu panickou hrůzu. Všechny zmíněné materiály jdou spálit bez problémů. Kombinace směsných materiálů žijí dlouho, ale hokynáři z Asie potřebují odbyt, proto u nich najdete především… Číst vice »

Lena
Lena
27. 9. 2020 10:00

Je dobré vědět, na co zhebneme. Ostatně o ni jiného nám nejde, naše podvědomí je tak naprogramováno, pouze nás rozčiluje, že nemáme více peněz, abychom měli větší svobodu a demokracii. Čeho? Větší svobodu a demokracii své plasticity. Jsme totiž plastičtí lidé, plastičtí občané. My jsme tou největší plastickou hmotou, která nejvíce zamořila planetu, a vyhubila, co šlo. A nemáme dost. Žijeme v umělém (plastickém) „životním“ prostředí, kterým jsme umořili přirozené životní prostředí, do kterého vůbec nepatříme, které není příslušné našemu zdegenerovanému plastickému genotyp, a do kterého jsme byli uměle vysazeni. Libujeme si jako vypelíchaní a plesniví králíci plní nemocí v… Číst vice »

malymax
malymax
27. 9. 2020 13:56

ALARM ve mně vyvolávají nejen články Hnutí Duha, ale ten dnešní i prezentace zelené politické nadace Heinrich Böll Stiftung. Informovaní občané, zajímající se blíže o činnost této německé NGO, berou její obavy o budoucnost lidstva, zavaleném plastem, s jistou rezervou. Když se podíváte na stránky její kanceláře v Moskvě, ( dosud plody perestrojky Gorbačova + přítomnost nespočet dalších zahraničních NGO), tak zjistíte, že obavy o zelenou budoucnost nejen Ruské federace, nejsou její prioritou ani náhodou. Činnost nadace v Rusku: Volný překlad – Práce moskevské kanceláře cílí, resp. je zaměřena, na více demokratické politické kultury v zemi. Přitom se pokouší posilovat… Číst vice »