Hnutí Duha: Začíná platit nová zonace národního parku Šumava

…na řadě cenných míst se však stále smí kácet

Tiskový komentář Hnutí DUHA

pondělí 2. března

Od 1. března vstupuje v platnost nová zonace největšího českého národního parku Šumava, stěžejní dokument pro ochranu přírody v tomto přírodně cenném území. Ta určí, kde bude v národním parku chráněna divoká příroda bez lesnických zásahů, nebo kde bude vymezen prostor pro udržitelný rozvoj obcí.

Podoba zonace je dohodou a výsledkem jednání mezi Správou parku, místními obcemi, vědci i ochránci přírody. Hnutí DUHA tuto dohodu podporuje, avšak upozorňuje, že zonace v příštích letech nezajistí ochranu řady cenných míst před kácením.

Bez potřebné ochrany a vystaveny hrozbě kácení zůstávají lokality, které nebyly zařazeny do nejpřísněji chráněné zóny přírodní, nýbrž jen do zóny přírodě blízké či zóny soustředěné péče o přírodu, kde jsou zásahy umožněny. Mezi tato ohrožená místa patří například cenné rašelinné smrčiny v oblasti Zhůřských, Horskokvildských a Kvildských slatí, které jsou v majetku města Kašperské Hory. Zde Správa parku v průběhu jednání o zonaci ochranu na žádost města dokonce snížila, takže v této oblasti může i nadále pokračovat komerční těžba dřeva v režii vlastníka.

Bez potřebné ochrany zůstávají také mnohá další cenná místa: např. smrkové a bukové lesy na svazích Smrčiny, některé části divokého kaňonu řeky Křemelné, smíšené porosty v okolí Velkého Boru či Slučího Tahu, část jádrového území tetřeva ve svazích Jezerního hřbetu a Oblíku, východní svah Čertova vrchu nebo srázy nad Otavou.

Hnutí DUHA a vědci před rokem při veřejném projednávání zonace předložili vlastní návrh vymezení zón podložený odbornými argumenty. Ten navrhoval, aby přírodní zóna s divokou přírodou zabírala 53 % území národního parku [1]. Takto vymezená přírodní zóna by výše zmíněné lokality i řadu dalších cenných míst uchránila před možným kácením. Tento návrh však Správa parku neakceptovala.

Čerstvě platná zonace vymezuje přírodní zónu, kde bude chráněna divoká příroda bez lesnických zásahů, na 27,7 % území národního parku. Na dalších 24,6 % vymezuje zónu přírodě blízkou, která má být v příštích 15 letech, po které se zonace podle zákona nebude moci měnit, připravována na možný převod do zóny přírodní. Na 46,6 % se rozkládá zóna soustředěné péče o přírodu. Zóna kulturní krajiny určená mj. k trvale udržitelnému rozvoji obcí zabírá 1,2 %.

Příprava a přijetí zonace přímo navázaly na schválení novely zákona o národních parcích v roce 2017. Novela kompletně změnila pravidla péče o české národní parky a přiblížila je moderním světovým standardům. Zejména nově platí, že dlouhodobým cílem je dle zákona ochrana samovolného vývoje přírody na nadpoloviční většině území každého z národních parků.

Martin Voráč, expert na ochranu přírody Hnutí DUHA, řekl: „Přijetí nové zonace národního parku Šumava je bez přehánění přelomovým úspěchem, a to minimálně ve dvojím smyslu. Šumava má závazný dokument, který stanovuje stabilní pravidla a posiluje ochranu její divoké a nespoutané přírody. Ještě hodnotnější však je, že zonace po dlouhých jednáních vzešla ze společné většinové dohody Správy parku, místních starostů, vědců i ekologů. Právě odborné i politické konflikty mezi nimi a vzájemná nedůvěra po mnoho let znemožňovaly nalezení rozumné dohody v péči o národní park. Povedlo se to až nyní a za to je třeba všem zúčastněným upřímně poděkovat. Věřím, že atmosféra konstruktivní diskuze a důvěry a zlepšující se vzájemné vztahy na Šumavě vydrží i nadále. V žádném případě však nelze opomenout, že nově platná zonace je kompromisem, v rámci něhož přišla zkrátka přísná ochrana řady cenných přírodních míst. Všude tam v příštích letech hrozí kácení a lesnické zásahy. Apelujeme na Správu parku i MŽP, aby ochránily i tato místa, která nová zonace chrání nedostatečně.“