Mistr Jan byl nebezpečný kverulant, který neměl pochopení pro stabilitu vlády, nejen ve své do době. Jeho myšlenky jsou nepříjemně aktuální i dnes (nenechte se zmást Bohem, toho lze docela dobře izolovat a na brizanci Husova myšlení to nic neubere) a spousta lidí je určitě velmi ráda, že je již 600 let bezpečně po smrti a nemůže otravovat naši postkomunistickou selanku svým kacířstvím. Třeba tím, co si myslel o úrocích:a
Málo komentovaným Husovým postojem je jeho odmítání úroků. (…) Úrok je zisk, který stoupá v čase. Avšak Bůh je pánem času – a tak si lichvář ten čas nemůže přivlastnit, aby mu vydělával peníze.
(podle Jana Schneidera, k nalezení na Psu)
Převzato z blogu Tribun
5 comments on “Hus a úroky”
Martin Luher za sto let po Husovi to vyjádřil docela drsně na plnou hubu:
Dovídám se, že nyní se bere o každém lipském trhu po 10 zlatých, to je ročně 30 ze sta; někteří k tomu přirážejí ještě 10 o neuenburském trhu, takže je toho 40 ze sta; je-li tomu tak, opravdu nevím. Fuj, hanba, kam to k ďasu povede? Kdo teď má v Lipsku 100 florinů, bere ročně 40, to znamená, jako by za rok pozřel sedláka nebo měšťana. Jestliže má 1.000 florinů, bere ročně 400; to znamená, jako by za rok pozřel rytíře nebo bohatého šlechtice. Má-li 10.000, bere ročně 4.000; to znamená, jako by za rok pozřel bohatého hraběte. Jestliže má 100.000, což má každý velký obchodník, bere ročně 40.000, to znamená, že pozře za rok bohatého velkoknížete. Má-li 1.000.000, bere ročně 400.000, to znamená, že pozře za rok velikého krále. A za to mu nehrozí žádné nebezpečí na hrdle ani na zboží, nic nedělá, sedí za pecí a peče jablka; a tenhle loupežník si může sedět doma a za deset let pozřít celý svět.
Před 15 roky jsem psal proti lichvě, protože již tehdy se zakořenila tak, že jsem ztratil všechnu naději na nápravu. Od té doby se rozmohla tak, že se už vůbec neuznává za nepravost, hřích či hanbu, nýbrž se dává velebit jako sama ctnost a čest, jako kdyby prokazovala lidem velikou milost a křesťanskou službu. Co tu počít, když hanba se stala ctí a nepravost ctností? (To je z An die Pfarrherrn wisder den Wucher zu predigen, rok 1540)
Článek má jednu vadu: Když si odmyslíme Boha, stane se z Husova výroku bonmot, dobrý leda k tomu, aby se o něm plácalo na internetových diskusích. Bez autority, která je nad každým člověkem, tedy i nade mnou nemůže společnost fungovat. A nakonec málo záleží na tom, jak té autoritě říkáme. Názorný příklad: Dokud komunisti respektovali „poznané přírodní zákony“ jako autoritu, společnost fungovala. Když je začali vytvářet podle zásad liberalizmu, začal rozklad.
Nad člověkem žádnou autorita není. Nad člověk už není nikdo, kdo by ho zbavil odpovědnosti za jeho činy. Odpovědnosti, kterou bůh jedině rozmělňuje.
Re Tribun: Postavil jste to na hlavu. Právě proto, že je nad člověkem autorita, je odpovědný za své činy.
http://www.imghosting.cz/images/6111825161_1020448447814.jpg – šlechta je hold šlechta. ..)