Jak pokrokově vyměšovat aneb Máme málo sraček

KadibudkaKdyž tu takhle sedím a na pole hledím, tak mi přišlo na mysl, jak asi sral Přemysl…


„Když tu takhle sedím a na pole hledím,
tak mi přišlo na mysl, jak asi sral Přemysl…
Přemysl sral asi jako ty, vole,
jenomže se díval na svoje pole…“

Kadibudka

Nápis na latríně z doby, kdy na zespolečenštěná pole chodili ještě pracovat lidi a měli čas rozjímat při životně důležitých procesech. Byla to doba svatojánských proudů, bludiček a ovocných stromů podél cest. Doba, kdy děti školou povinné chodily sbírat nejenom zelené zlato, brambory a chrousty, ale také americké brouky a jiné škůdce naší mladé republiky. Nebyl čas demonstrovat, byl to čas budování.

Pak si lidé vymysleli zlepšit svůj život pomocí západní technologie za stále platných socialistických norem. A šlo to, aspoň ze začátku. A tak vesnické kadibudky byly postupně nahrazeny splachovacími záchody, pospojovanými do čisticích stanic a do koupelny se nenosila teplá voda z kamnovce, ale pouštěla se z čím dále dokonalejších ohříváčků na elektřinu nebo plyn. Lid vesnický se stěhoval do měst a bohatší měšťáci se stěhovali na vesnice. Také já jsem odvrhl hlavní město a v naší obci jsem se připojil ke kanalizaci, ale když k problémům, o nichž jsem už psal, vloni přišlo sucho a málem uschl zlatý déšť, letos na podzim jsem se zase odpojil.

Kdybych totiž začal pořizovat další nádrž na dešťovku,byl by to balík a takhle můžu přes ČOV zachránit při dalším suchu aspoň kopřiviště, kde mají útulek motýli a žáby. Nehledě na to, že prý voda z čističky při suchu nedělá přírodě dobře. Skoro bych tomu nevěřil, kdyby to nebylo v ekolistu, od Josefa K. Fuksy, jako souhrn z konference policejní akademie o dopadech globálních klimatických změn na bezpečnost země. Ona ta naše místní čistička už i tak jede jen na jeden válec, není prý dost sraček. Nebo se lidi málo myjí. Množství vody účetně nenahoníš, co teče, to teče. Spíš se to trochu předimenzovalo, jak jinak, když cena projektů je pořád vázána na cenu cílového díla. Při cenách vodného se člověk snaží šetřit vodou i bez těch ekologických agitátorů. Protože je to prostě drahé. To, že šetřením vodou neušetřím peníze, je sice jiná, ale člověku to nedá.

Tak jsem se byl podívat dolů podle našeho Slabeckého potoka a tam to bylo OK. Na tůňkách vodoměrky a tak. Asi je ten Rakovník přelidněný a Rakovnický potok je prostě jiná. Všem rakovničákům nemůžeme pořídit kadibudky, ale mohla by se třeba připouštět voda z Tyršova koupaliště. aby se ty tůňky nedělaly. Málokdo tam chodí, za to vstupné pro rodinu se skoro vyplatí letět do Chorvatska. Anebo se můžeme podívat, jak to dělají v přelidněných městech, notabene skoro bez vody. Můžeme si vzít příklad z toho, co vyprodukovali nejlepší vojenští konstruktéři, když jim Gates dal 200 milionů.

Janicki Omniprocessor

Janicky omniprocesor, který dělá pitnou vodu z produktů čističek, se již začíná uplatňovat i v jiných částech světa než v Kalkatě. Výzkum se však nezastavil, jednak proto, že jsme zvídavá stvoření, ale hlavně proto, že jsou jiné požadavky na výsledné produkty.

Sračky

Jak říká Hayley Bennett v mém oblíbeném Chemistry World, čističky mohou dokázat, jak překvapivé hodnoty ztrácíme poměrně primitivním způsobem současného procesu čištění. On totiž není jen uhlíkový cyklus, který je narušen. Závěr článku v Ekolistech se mi z tohoto pohledu nezdá nejšťastnějším. Asi by byla potřeba otevřená diskuze.


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

Související články:

Převzato z e-republika.cz

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
5 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
1. 11. 2019 9:13

Vypouštění odpadních vod skrytými trativody „zadarmo“ (za cenu zdraví těch pod těmi vypouštějícími) může být také jedním z důvodů nefunkčnosti špatně nadimenzovaných čističek… Ono neodtékají jen s prominutím „S.ra.čky“, ale také hormonální antikoncepce, zbytky antibiotik a léčiv, poslední výkřiky enzymatického vybavení čističů, patologicky působící i rakovinotvorné bakterie, zbytky barviv a šminek všeho druhu a „překvapujícího složení a obsahu“… Když se snažíte hospodařit bez umělých hnojiv a skutečně „eko“ (mj. kvůli „zbytkovým aditivům“ v podobě těžkých kovů na ty umělohnojivové živiny navázaným a myslíte si pak jak dokonalé a zdravé máte ty vlasntoručně vydřeně vypěstované mrkve a brambory… Na málokteré venkovské… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
1. 11. 2019 9:19

A někteří by mohli zareagovat i takto: proč když na mne někdo vypouští nějaké svinstva- proč já bych nemohl konat stejně?? A další by mohli říci: když já už musím žít s kdejakým postižením, proč vůbec kdodkoliv by měl být vůbec zdravý?? Jakým bezprávným právem?? A taky „něco“ „provedou“… Hádejte v jak „eko“ světě potom všichni budeme „žít“?? PS: pro příslušné vybavení mozkově dostatečně vybaveným stačí JEDINKRÁTE navštívit drogerii či pár prodejen typu „bavy- laky“ A pak by se mnozí divili… Jakou „chemickobakteriologickou válku“ by proti sobě lidé po jediné návštěvě takového zahradní velkoprodejny například mohli vést…. No když někteří… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
1. 11. 2019 10:42

Do sběrného mikropovodí tzv. historických studen zejména na horách mohou všechny takové „zdravě ekologicky vypouštěné“ látky snadno proniknout, a do vlastních studen jejichž obrubu (obvod) tvoří jen stěna z vyzděného kamene také. Pro mnohé z nás kteří nemáme 100 a více tisíc na hluboké vrty někam pro skalní vodu (která se díky mineralizaci také nemusí dát pít a odmineralizování z ní může zase udělat destilku) a následné desetitisíce na filtry a „domácí úpravny vod“ to znamená že minimálně pít a zalévat musíme pak ostatními trávenou vodou. Resp. vodou z ostatními trávených mikropovodí. Jako velká „zajímavost“ pak poslouží také PROSTÝ FAKT,… Číst vice »

Tom1622
Tom1622
1. 11. 2019 13:43

Když trativod tak používat jenom mejdlo s jelenem a žádnou chemii a na nádobí písek . A kadibudky se dřív běžně vyvážely na pole a zahrady . Pokud by se vyváželo na vlastní pozemky tak sníte zase jenom to co stejně užíváte .
Pro někoho možné řešení , masově nereálné .

racek
racek
1. 11. 2019 16:38

No, za mého mládí děda s babičkou vyváželi záchod vždy na tzv. hnůj, což byl vlastně takový kompost, smíchaný s hnojem od prasete, koz a slepic a zbytky slámy a zaházené hlínou. Na hjedné straně se odebíral a na druhé straně vzniksal. Za pár let se stal hnůj neškodný. Hnojit exkrementy přímo je totiž krajně nebezpečné a navíc to půdu to spíš spálí než pohnojí.. Snadno to poznáte v jižních krajich, když si koupíte ovoce někde u silnice a chutě se zakousnete …