Postkapitalistická společnost je podle mne společnost agrikulturní.
Když Goldman Sachs po krizi v roce 2008 vstoupil jako silný hráč na čínské hřiště, vybral si drůbežářské farmy. Čína tak posílila svojí pozici hlavního vývozce drůbeže na světě. Ve světě korporátního fašismu jsou hranice jen tehdy, když se to korporacím hodí. Samozřejmě pohyb peněz, který bychom měli sledovat, hranice nezná. Zatímco špiníme Čínu, křičíme přes jejich roušky, pod nimiž si strkáme do pusy čínsko-americká korporátní kuřata.
Ne každý vidí přímou souvislost mezi továrním zemědělstvím a novými a nebezpečnými formami chřipky. Michael Worobey, evoluční biolog na arizonské univerzitě, je přesvědčen o přímém vlivu továrního modelu chovu drůbeže na zvyšování virulence virů oproti původním přírodním chovům. Jeho skupina shromažďuje sekvence chřipkových virů od řady zvířecích hostitelů, včetně lidí, a zaznamenává je do rodokmenu. Snaží se tak pochopit, jak se chřipka v průběhu času vyvinula.
Chřipka neustále mutuje – to je důvod, proč se sezónní vakcína proti chřipce musí každý rok aktualizovat – ale mutuje různou rychlostí u různých hostitelů, což znamená, že jeho rodokmen chřipky poskytuje informace jak o předchůdcích, tak o mezihostitelích každého kmene i o přibližné době minulých přenosů. Před několika lety Worobey přišel s teorií, že ptáci nemusí být vždy hlavním zprostředkovatelem virů lidské chřipky. Podle jeho mínění ptáci převzali jako hlavní zprostředkující hostitelé chřipky pro člověka po koních, když koně nahradil automobil. Uvádí také, že se chřipka stala chorobou lidí poté, co byly před 4000 lety v Číně domestikovány kachny.
Dalším přechodným hostitelem může být prase, další zvířecí druh, se kterým lidé žijí po tisíciletí. K. Rossow věří, že ve stádech prasat dochází také ke zvýšení virulence. Reprodukční a respirační syndrom prasat (PRRS), onemocnění prasat, které bylo poprvé popsáno v USA koncem 80. let, se od té doby rozšířilo do stád po celém světě a kmeny zjištěné v poslední době v Číně jsou virulentnější než rané americké. Studie ‚A 2015 study‚, kterou provedla Martha Nelsonová a její kolegové z amerického Národního institutu zdraví, mapovala genetické sekvence virů prasečí chřipky a zjistila, že Evropa a Spojené státy, tedy největší světoví vývozci prasat, jsou také největšími vývozci prasečí chřipky. Přitom z map rozšíření je zřejmé, že prasečí chřipka je na celém světě kromě USA. Není vyloučeno, že jde o utajované, nebo jenom nepublikované zprávy.
Profesor neurologie Richard Knight, vedoucí skupiny pro kontrolu Creutzfeld-Jacobovy nemoci v Edinburgu v připravovaném dokumentu: „Velký britský hovězí skandál“ přiznává obavy z nové epidemie nemoci šílených krav. V 80. letech byly utraceny a spáleny tisíce krav zasažených touto nemocí. Choroba šílených krav se rozšířila v britských stádech v polovině 80. let poté, co stáda byla krmena špatně zpracovanými zvířecími zbytky ovcí, infikovaných klusavkou. (více ZDE) V té době britský ministr zemědělství demonstrativně jedl se svojí dcerou hamburgry z britského hovězího, aby přesvědčil občany o jeho zdravotní bezpečnosti. Nicméně R. Knight dodává: „…a jedna z nejistých věcí je, kolik lidí ve Velké Británii je nakaženo. Musím říci, že si prostě nejsme jisti, ale předpověď naznačuje, že budou další případy.“
Komentáře veganů na sociálních sítích, že kdybychom jedli méně masa, nebyl by Covid-19, byly blokovány jako „částečně nepravdivá tvrzení“. Nehledě na nepřípustnost jakékoliv cenzury je třeba vidět, že tato tvrzení jsou částečně pravdivá. Tato tvrzení mohou být zjednodušující, ale důkazy pro vliv konzumace masa na rozšíření Covid-19 jsou čím dále závažnější. Jak tvrdí Fearnley a Lynteris:“ „K tomu, abychom zabránili nebo alespoň zpomalili vznik nových zoonóz, musíme regulovat trhy, které produkují naši potravu celosvětově.
Současná epidemie nám dává příležitost zpochybnit naše minulá rozhodnutí týkající se životního stylu. Kuřata nejsou levná, pokud stojí miliony životů. Musíme hlasovat pro politiky, kteří chtějí zemědělství postavit na vyšší úroveň ekologické, sociální a epidemiologické udržitelnosti.““
Jako agronom bych si skutečně přál, aby tato aféra s Covid-19 změnila naše představy o zemědělské produkci, využívání půdy a ochraně přírody. Postkapitalistická společnost je totiž podle mne společnost agrikulturní.
Zdroj: The Guardian
Související:
Komu dlužíme 63 bilionů?
Globální vesnice? Proč ne. Globální megacity? V žádném případě
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!
4 comments on “Jsou velkochovy spoluzodpovědné za pandemie?”
Hodnotný a důležitý článek.
Přesvědčení o NEZBYTNOSTI zásadní potřeby ZMĚNY V CHARAKTERU ZEMĚDĚLSTVÍ ve vztahu ke způsobům chovů a pěstování jako dlouholetý „ochranář již 20 let z podhorských či horských vsí“ sdílím. Otázkou je jak znovunavrátit život- skutečný život na vesnice, když „berlička“ v podobě cestovního ruchu je virovou epidemií závažně „spoluohrožena“… snad jsme ještě úplně jako lidstvo „neprohospodařili“ „čas na změnu“… jak prý to říkal jeden prezident za jednou „malou louží“…
Jeden odkaz na odborníka – jeden názor se souvislostmi „nikoliv nepodstatnými“:
Oldřich Vacek 1. díl: Krajina se u nás mění v suchou step, protože jsou zde příliš velké lány a pěstují se stále stejné plodiny
https://www.kupredudominulosti.cz/vacek-oldrich-1d-krajina-se-u-nas-meni-v-suchou-step-protoze-jsou-zde-prilis-velke-lany-a-pestuji-se-stale-stejne-plodiny/
Oldřich Vacek 2. díl: Máme jenom dvě cesty: Změnu lánů na menší pole a zachytávání vody v krajině. Nebo zničení půdy, sucho a odstěhování se jinam.
https://www.kupredudominulosti.cz/vacek-oldrich-2d-mame-jenom-dve-cesty-zmenu-lanu-na-mensi-pole-a-zachytavani-vody-v-krajine-nebo-zniceni-pudy-sucho-a-odstehovani-se-jinam/
Tak jsem si pana Vacka přečetla a nemohu s ním ve všem souhlasit. Velké lány a monokultury jako příčina sucha to jistě ano.
Snad se Martine za něj neurazíte, ale bylo tam také dost akademického žvanění a snahy aby nenarazil. Lánům řepky se pro jistotu vyhnul, reset mozků a zničení vztahů k půdě po združstevnění byla vysloveně politická úlitba. Na jiném místě říká, že odchod
lidí z venkova do měst za snažším životem je celosvětový jev. Pochvaluje si Klause, že zrušil zemědělské dotace, protože
konkurence přece musí být. Že se toho mnohé západní státy nedrží… Družstva měla osevní plány a plodiny měnila, přestože
také jistě docházelo k chybám. Návrh na shora nařízená dvouhektarová pole je populistické gesto, protože dobře ví, že nemůže
za současné politické situace projít. A ať si říká co chce, mě stačila naše jablka, nemusela jsem mít ta „čerstvá“ jablka z Argentiny
bez chuti a vůně. Rok měl svá pravidla, byl čas jahod, čas rajčat a čas melounů , čas nových velmi chutných brambor a tak dále.
Rajčata, která ve Španělsku pěstují v těch obřích plastových sklenících Španělé sami nejedí, protože nejsou k žrádlu. Nějaké
zpestření jídelníčku dovozem exotiky proč ne, ale my to dopracovali tak daleko, že jsme se zbavili samostatnosti a naše zásoby
potravin jsou nejspíš k smíchu.
K článku: že se velkochovy mohou stát i zdrojem nákaz je možné, ale k jejich rozšíření spíš přispívá politika volného trhu a dovozu
na velké vzdálenosti. A pochybuji, že by na tom vegetariáni byli lépe, protože intenzívní pěstování chce své a myslím, že spíš než
na zdravé zelenině si pochutnávají na chemických bombách.
Bety já tu ty odkazy dal protože se domnívám, že s tématem souvisí, ne proto, že bych s tam řečeným ve všem souhlasil. Ten web má trochu problém, že alternativu společensko-politickému systému moc zatím nepředstavuje. Co se týče těch dovozů a dopřevratové potravinové soběstačnosti, to zmiňuje také, s tím „živením okupační armády“ atp. to už je ta úlitba kterou zmiňujete. „Ekonomiku jak ji známe“ nejspíše „pořeší i přenastaví“ epidemie a reakce na ni.
Mi šlo spíš o to sucho- a ty velkolány bez zástinu a s obrovským ohřevem a výparem nás „usuší“ – pokud se to rychle nezmění. Pokud nějaké vlhko přejde skrz pohraniční pohoří, velmi rychle nad přehřátým vnitrozemím (na tom se podílí i velké silnice a města, zpevněné plochy obecně) nastoupá výš a mnohdy se vyprší jinde. Celá ČR začíná připomínat velký „tepelný ostrov“ a od něj je krůček a jsme „v troubě“- doslova a do písmene… Tady na horách už skoro měsíc nepršelo, i prameniště vysýchají protože stav smrkových lesů- no asi víte sama…
Taky mi bylo sympatické, že kromě nesympatických „úliteb“ (které v podstatě symbolizují- přiznávají SELHÁNÍ VĚTŠINY AKADEMIKŮ při předcházení, řešení problémů,ne- prosazení změn včas) zmiňoval rozklad společnosti ve vztahu k venkovu v posledních 30-ti letech.
Pro obnovu života na venkově bude muset přijít mnoho trvalých sociálních pobídek, vím to z vlastního „života“ – když jsem se od společnosti a státu v podstatě vůbec žádné pomoci nedočkal, naopak…Jen od laskavých lidí, vesměs jednotlivců a tam to bylo oněch „pár kapek na rozpálenou plotnu“ – ale oni nejsou na rozdíl od státu odpovědni ani povinni. Ale Stát by měl vytvářet PODMÍNKY K DŮSTOJNÉMU ŽIVOTU pro obyvatele- ne jen pro hrstku oligarchů a zbohatlíků. Bohužel to vypadá, že venkov ve svém konci bude lufťákovem a oligarchátem pro vyvolené.
Dokud nepřijde úplný civilizační kolaps. Ten je totiž- pokud nepřijdou ZÁSADNÍ ZMĚNY PRO LIDI I PŘÍRODU po mém soudu a obavách jinak zřejmý. A Epidemie i reakce na ni ukazují jasně limity současné společnosti… Ano- mohl by to být i díky technice (šlo-li by o její optimální rozvoj ne diktovaný drancováním a ziskem za každou cenu) na venkově i pěkný život- zatím pro pár prodotovaných eurooligarchů a zbohatlíků co dovedli počítat se svou i systémovou bezohledností…
Ale ano – politicky ten pan doktor Vacek také zrovna není „můj šálek kávy“.
Samotná tzv. ,,pandemie“ nebude mít tak katastrofické následky jako recese, chcete-li ekonomická krize. To se ale bude týkat celé Evropy. To znamená – pan premiér může chtít sebevíc nastartovat naší českou ekonomiku, ale když ta evropská, potažmo i světová, nebude fungovat, tak je nám to platné jako mrtvému zimník.
Kam budeme prodávat naše výrobky, když je nikdo nebude kupovat? Co budeme dovážet, když nikdo nebude vyrábět? Za co lidi budou nakupovat, když nebudou mít peníze?