Koho vlastně reprezentují naši europoslanci v Bruselu? (2. díl)

Mnozí z nás shlédli v posledních dnech videa z dění v Evropském parlamentu, která potvrdila to, co je pro skutečné cíle EU zcela signifikantní a co je naší veřejnosti vesměs známo. Již dávno, ač zdaleka ne všichni si to náležitě uvědomovali, ač ne všichni to chtěli slyšet či tomu uvěřit. A asi nejsem sám, kdo si přitom klade otázky obsažené v obou dílech tohoto článku…

3. Usilují naši europoslanci vůbec o to, aby zastupovali ČR v EP a hájili tam naše národní zájmy?

Budeme-li hovořit konkrétně o našich europoslancích, pak podle způsobu, jak se projevují, je lze rozdělit zhruba do 3 následujících skupin:

První skupina našich europoslanců, kteří chápou své „bruselské angažmá“ jako svoji soukromou záležitost, nadstandardní osobní hmotné zajištění a příležitost k vytvoření nových osobních kontaktů v zahraničí i doma. Hlasují obvykle ve shodě se svojí frakcí, a to často proti českým národním zájmům (viz např. jejich potlesk při uplatňování zákazu státních vlaječek ze stolů europoslanců v Bruselu, české vlaječky nevyjímaje).

Druhá skupina našich europoslanců, kteří chápou své „bruselské angažmá“ jako odrazový můstek k dalším funkcím v orgánech EU či doma (tito jsou snaživější – viz žalování na český stát a intriky proti němu a jeho legální vládě, příp. podpora návrhů na odstranění státních vlajek i z prostranství před areálem EU v Bruselu).

Třetí skupina našich europoslanců (bohužel ta nejméně početná), která i přes uvedené překážky se snaží v rámci možností (i přes některá škobrtnutí) hájit české národní zájmy.

Jak již naznačeno, do té druhé skupiny pak patří naši europoslanci, kteří zneužívají své funkce, aby na náš stát žalovali a stěžovali si „u vrchnosti“ s cílem nedemokratickými prostředky zvrátit výsledky demokratických voleb, v nichž dostatečně neobstáli.

Udavače jsme u nás měli i za 2. světové války, nyní se k této praxi někteří lidé u nás vracejí, zřejmě v očekávání brzkého příchodu 4. říše. Je to nejen nechutné, je to trestuhodné. Takoví lidé nemohou přece nikoho zastupovat, nanejvýš zase jen udavače. A nelze přitom rozumně předpokládat, že takového člověka u nás za europoslance volili jen samí další udavači. Jejich voliči by si v tom proto měli sami zjednat pořádek a žádat o jejich odvolání z funkce europoslance a už je nikdy nevolit. Jsou to totiž jejich zástupci, což vrhá nepříznivé světlo i na ně. O tom, jak vypadáme na mezinárodní scéně, lépe pomlčet.

Dlužno rovněž říci, že celkově velmi neutěšený stav v řadách našich europoslanců je zejména vizitka nás, voličů, a to k naší vlastní škodě.

4. Jaké možnosti k výkonu své funkce v EP europoslanci (obecně) mají?

Stručně řečeno menší než poslanci v naší sněmovně, neboť nemají zákonodárnou iniciativu. Sami tedy nemohou podávat návrhy nových zákonů ani připomínky či návrhy na doplňky k projednávaným zákonům. Mohou pouze o předložených zákonech hlasovat a zákon buď schválit, nebo hlasovat proti němu. (otázku záměrného přesouvání některých otázek – např. o migraci – do okruhu záležitostí s nižším potřebným kvórem hlasů (do oblasti celní problematiky), aby tyto otázky byly vždy prohlasovány potřebným počtem europoslanců ze západních zemí, teď nechci rozebírat). Tato praxe ale dokresluje celkovou situaci v Evropském parlamentu.

Možnosti europoslanců a jejich role v Bruselu je tedy značně omezená. Jejich účast je potřebná zejména proto, aby bylo možno takto předstírat demokratický průběh procesů ve vedení a orgánech EU, ač do něj mají ve skutečnosti na hony daleko. Zcela jasně se o tom, a to zdaleka nejen ve své rozlučkové řeči, vyjádřil lídr britských probrexitových europoslanců Nigel Farage. A důkazy jsme viděli i ve zmíněných videích z Bruselu.

5. Má přítomnost našich europoslanců v EP vůbec nějaký smysl?

Ačkoliv naši europoslanci kvůli malému počtu nemohou přehlasovat europoslance ze západních zemí (byť rozložených v několika frakcích) a ačkoliv jejich možnosti činnosti jsou oproti poslancům naší sněmovny omezené, přítomnost našich europoslanců v EP svůj význam má či mít může. To ukázali na konkrétním příkladu právě britští europoslanci. Závisí to na jejich jednotném postupu a snaze hájit národní zájmy země svého původu.

U většiny našich europoslanců bych si takové tvrzení nedovolil. Stačí připomenout nedávnou minulost, kdy si někteří z nich vodili do Evropského parlamentu dokonce ukrajinské fašisty, nebo poukázat na současné udavače, kteří se též rekrutují z řad českých europoslanců. Je škoda, že se tímto problémem nezabývá např. ČT, které přitom tolik leží na srdci naše případná mezinárodní blamáž a to, „co tomu řeknou lidé v (tom správném) zahraničí“.

Shrnutí

Postupně jsme došli k těmto poznatkům:

  • Naše vláda ani sněmovna dosud nezformulovaly české národní zájmy a zdá se, že o to ani neusilují. Za této situace nikdo ani neúkoluje naše europoslance k hájení českých národních zájmů v Evropském parlamentu resp. ve vedení EU obecně. Našimi občany zvolení europoslanci pak odjíždějí k výkonu své poslanecké funkce do EP s tím, že po nich v podstatě nikdo nebude chtít skládat účty z jejich činnosti, a navíc s různými představami o dalším osudu našeho státu a národa, přičemž některým z nich nic z toho očividně na srdci neleží.
  • Možnosti europoslanců jsou obecně omezené a rozsah jejich možností v EP nižší než v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.
  • Europoslanci by sice měli zastupovat český stát a jeho národ, tento záměr je v EP ale záměrně komplikován rozdělením europoslanců nikoliv podle států (či jejich seskupení – např. V4), nýbrž podle frakcí složených z různých stran jednotlivých zemí (tj. fakticky na stranickém, nikoliv národnostním principu).
  • Za těchto okolností část našich europoslanců považuje svoji europoslaneckou činnost za nadstandardně honorované angažmá v Bruselu, a to bez jakékoliv zodpovědnosti směrem ke své vlasti (pokud zemi svého původu ještě za vlast vůbec považují a nepřevtělili se již do rolí oněch bájných Evropanů), další část našich europoslanců pak navíc za příležitost k dalšímu kariérnímu růstu ve strukturách EU či v naší domácí politice a pouze několik málo našich europoslanců se snaží o hájení nikým u nás oficiálně neformulovaných českých národních zájmů podle svých představ a svědomí, ač někdy i se zaškobrtnutím.
  • Rozhodovací proces v EP (a EU obecně) je krajně nedemokratický, účast europoslanců je potřebná především k tomu, aby EU působila demokratickým dojmem. Jaká je přitom skutečnost, nám názorně ukázaly poslední události s formulací a odhlasováním rezoluce k zahájení 2. sv. války s překrouceným obsahem či aféra s odstraňováním vlaječek členských států na stole příslušných europoslanců. Absolutním vrcholem byla pak reakce vedoucí zasedání EP na rozlučkovou řeč britského poslance N. Farage a jeho přerušení, Podobně nedemokratický a arogantní postup jsme též viděli při dalším jednání EP řízeném českou místopředsedkyní EP Ditou Charanzovou (za ANO).

Když k tomu přidáme i stále se rozrůstající problémy EU, recese ve více členských zemích, rostoucí rozpory mezi členskými zeměmi, úsměvnou snahu EU o provádění velmocenské politiky na mezinárodní scéně, kde se nesetkává s příliš velkým pochopením, nabírání dalších členů z důvodů geopolitických bez ohledu na jejich ekonomickou úroveň a z toho pramenící ekonomické dopady na celou EU a obyvatele jejích členských zemí, cíleně a navíc chybně prováděnou migrační politiku realizovanou s cílem islamizovat Evropu, je zřejmé, jaké lze očekávat ve finále výsledky této eurounijní činnosti.

To, nad čím by se ale občané členských zemí měli zamyslet, jsou důvody, proč ještě v takové organizaci setrvávají, zvláště pak za situace, kdy EU usiluje o islamizaci členských států EU, o likvidaci jejich národních států a o promíchání jejich národů s dovezenými migranty za účelem vytvoření nové světle hnědé rasy v souladu s projektem Coudenhove-Kalergiho.

Odchod z EU není krokem do neznáma, nýbrž návratem do normálních ekonomických podmínek, které jsme u nás s určitými obměnami znali od vzniku naší 1. republiky v roce 1918 až do doby našeho vstupu do EU (2004), a v neposlední řadě i poslední šancí postavit se opět ekonomicky a zčásti i politicky na své vlastní nohy při zohlednění současných politických podmínek ve světě a současně se stát součástí zbytku původní Evropy na křesťanských základech.

V letech 1918 až 2004 jsme byli v mezinárodních statistikách vedeni jako středně rozvinutý průmyslový stát. Pár let po vstupu do EU nás renomovaná investiční banka J. P. Morgan přeřadila mezi rozvojové země (2017). A je jen na nás, zda v této pozici za tomu odpovídajících podmínek chceme zůstat či nikoliv. Pamatujme však na to, že „záchrana tonoucího je především v rukou samotného tonoucího“.

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
9 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Bety
Bety
15. 2. 2020 10:25

Jeden z komentářů pod článkem na Nové republice k politice EU jsem si před nedávnem zapsala, protože byl výstižný:
„Častým argumentem bruselských Jandů je, že klady převyšují zápory.
Bezděky mne napadlo přirovnání s pohádkou O perníkové chaloupce.
Když byli Jeníček s Mařenkou zavřeni v chlívku a krmeni na porážku,
měli stoprocentně stejný dojem. Klady převyšovaly nad zápory.
Ale ta perspektiva…. „

Patrik
Patrik
15. 2. 2020 17:31

Budu citovat z jiného článku: „Kaleidoskop a mozaika – jak s nimi popsat nynější události v ČR? Co vás v první řadě napadne? Zabývám se koncepcí. V první řadě vidím, že Praha, tak jak neměla pořádnou koncepci před sto lety, nemá ji ani dnes. Když se staví dopravní stavby, vždy se zjistí, že tam, kde měla vést magistrála, či metro, či železniční trať atd., tak už mezitím někdo stačil postavit sídliště nebo business centrum. Praha, jako mně nejbližší příklad, by si zasloužila nějakou pořádnou koncepci. Ze strany politiků pak větší pozornost k plánování.“ https://cz.sputniknews.com/nazory/2020021411501605-expert-realita-muze-byt-jina-vazne-vsemu-rozumite-asi-jste-se-stali-ovcanem-i-vy/ Kdyby autor odpovědi skutečně sledoval mozaiku… Číst vice »

Patrik
Patrik
15. 2. 2020 17:40

Doplnění – v podobném nepochopeném duchu se nese tento článek:
http://www.zvedavec.org/vezkratce/16790/
Po přečtení doporučené diskuse musím konstatovat, že čtenáři mainstreamu jsou mnohem více alternativní, než nejedna alternativa – ta diskuse se totiž obzvláště sluníčkářům v čele s proti izraelským vídeňským knížetem nemůže líbit
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/izrael-cr-mezinarodni-trestni-soud-valecne-zlociny.A200214_095345_zahranicni_aug/diskuse

Patrik
Patrik
15. 2. 2020 18:01

K Izraeli připomínám video Putina s jeho prohlášením „Izrael je rusky hovořící zemí“
https://www.youtube.com/watch?v=KjLdEYDCp4w
A nějak mi přijde, že od doby, co je Stropnický velvyslancem v Izraeli, tak prozřel nejen on, ale i jeho syn
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Pitome-U-ambasady-USA-to-pojmenujeme-Guantanamska-Matej-Stropnicky-drti-primatora-Hriba-613387

A ještě jedna důležitá informace těchto dnů, která je z probíhající mnichovské konference o bezpečnosti
„USA podpoří nezávislost východní Evropy na ruském plynu
https://eurozpravy.cz/zahranicni/eu/usa-podpori-nezavislost-vychodni-evropy-na-ruskem-plynu.82667243/
To už ale není Pompeův hlas ve prospěch neokonů (ač on sám o tom nemusí vědět), ale hlas globalistického Trumpa

Patrik
Patrik
15. 2. 2020 18:40

K „USA podpoří nezávislost východní Evropy na ruském plynu“ trocha retra do roku 2009 (a všímejme si především Maďarska a Rakouska): „Zástupci Turecka, Bulharska, Rumunska, Maďarska a Rakouska dnes potvrdili podepsáním dohody svůj úmysl vybudovat plynovod Nabucco, který má snížit závislost Evropy na ruském zemním plynu. Již odepisovaný projekt přivést do Evropy plyn ze středního východu jižní cestou nezávislou na Ruské federaci je projednáván už sedm let. Největší překážkou bylo přání Turecka mít možnost až patnáct procent transportovaného plynu odčerpávat. V rámci jednání v Praze se Turecko tohoto požadavku prozatím zřeklo a dnešní podpisy z Ankary, o kterých se vyjádřil… Číst vice »

Gatta
Gatta
15. 2. 2020 19:48

K tématu – J. Nohavica:
https://www.youtube.com/watch?v=OU6BsUe1vw4

Patrik
Patrik
15. 2. 2020 21:12

„Izrael vs. Babylon“, oprava odkazu
https://cs.wikipedia.org/wiki/Nebukadnesar_II.

Patrik
Patrik
15. 2. 2020 21:20

„Izrael vs. Babylon“, odkaz je beze změny a k textu je nutné se proklikat, tak stručně něco ještě zde
https://refresher.cz/36031-Nebukadnesar-II-Nicitel-narodu-budovatel-Babylonu-a-tyransky-silenec-ktereho-postihl-bozi-trest