Ve svém posledním článku jsem se o „velkém restartu“ či „great resetu“ ani nezmiňoval, protože z kontextu bylo jasné, že se jedná o další pohádku pro servisní jelita.
Na první pohled je jasné, že se o žádný nový začátek nebo nové nastavení nejedná, že pokud máme vůbec v tomto výrazu hledat nějaký smysl, můžeme jej považovat za binomický neolinéistický výraz novořeči pro konečnou. Pro kterou ale už dnes máme i mnohem poetičtější výraz „světlo na konci tunelu“. I když může mnohým připadat jako pragocentrický, protože při příjezdu vlakem do Prahy se z obou směrů projíždí tunelem, a světlo na jeho konci znamená, že vjíždíte na hlavní nádraží, kde většina vlaků končí.
Podstatou všech procesů, které dnes v naší civilizaci probíhají a mají vést k „velkému restartu“, je nárůst entropie, neuspořádanosti. A tento nárůst entropie probíhá v tak obrovské míře, že už se rychle blíží bodu, kdy dochází k naprostému rozpadu a zániku systému, který už nelze zastavit. …Možná vám nastartuje auto, když do něj kopnete, ale těžko vám nastartuje, když ho sešrotujete. Ale dneska už lidé věří i daleko větším blbostem. A podobnou úroveň představivosti mají i ti, kteří „velký restart“ hlásají.
Nejcitelněji se nárůst entropie projevuje v zániku vědomí. Vědomí lidí je systematicky potlačováno, přednostně „vymírají“ právě ty druhy zvířat, která mají větší míru vědomí. A vyšší míra uspořádanosti je možná jen díky vědomí. Lidé jsou tlakem všech nástrojů propagandy a „výchovy“ přetvářeni na nemyslící automaty opakující nesmysly, v dalším kroku pak je lidská demence nahrazována umělou demencí, nadneseně nazývanou „áí“ – i když by správněji mělo být spíše „íá“.
K potlačování vědomí slouží potlačování sebevědomí – když si lidé nejsou vědomi ani sami sebe, nejsou si vědomi ničeho. K tomu slouží například omezování přístupu k základním životním potřebám, prosazování monopolu na ně jen pro určité vrstvy. Omezování přístupu k informacím, neustálé tvrzení, že bílá je černá a černá je bílá, udržování lidí ve zmatku tím, že jim jeden den tvrdí jedno a druhý den pravý opak (ovšem samozřejmě ne tak pravidelně, ale nahodile, entropicky).
Za informace stále více vydávají víceméně náhodně (podle primitivních algoritmů) vybraná a řazená slova, a už i teror za pochybnosti o nich často přestává být adresný, ale je terorizována celá společnost za to, že údajně někteří jedinci o těchto náhodně vybraných „pravdách“ zapochybovali. Aby se takoví jedinci ani nemohli ve svých pochybnostech podporovat, je stále více omezován kontakt mezi lidmi i lidí s přírodou, a je nahrazován kontaktem přes počítač, který ani neumí počítat, a na jehož druhé straně je robot.
Složitý systém může být držen pohromadě pouze vědomím. Zánikem vědomí proto zaniká i takový systém. Procesy, které v této civilizaci nyní převážně probíhají, proto nemohou vést k evolučnímu vzniku čehokoli. A pokud jde o oblíbené tvrzení, že na troskách starého vždy vzniká něco nového, tak ono také nemusí, a už vůbec ne to, o čem ti, kteří se na zániku civilizace podílejí, mluví. Neříkám „představují si“ protože představivost a vědomí u nich fungují v ještě menší míře, než u obětí těchto jejich procesů.
Jedinou záchranou dnes může být zvýšení vědomí. Žít vědomě, vědět, že odpovědnost má každý v první řadě sám k sobě, pak teprve k druhým. Probudit pud sebezáchovy, a ne se jej mechanicky vzdávat ze strachu, z důvodu konformnosti, pochybných výhod, z falešných představ obětování se za druhé a falešných ohledů. Je otázkou, jestli je obnova vědomí u těch, kteří už o něj přišli, ve větší míře možná. Je otázkou, jestli může pomoci relativní zvýšení počtu vědomých, po odchodu nevědomých do panteonu držitelů Darwinovy ceny.
…I současná fyzika dospívá k poznání, že realita bez pozorovatele neexistuje. Zánikem všech vědomých jedinců, pozorovatelů, proto nevznikne ani bezvědomý systém, ani chaos.
9. května 2021 ▓
20 komentáře