Nyní vůdci provincií a protektorátů Čtvrté říše oslavují hrdlořezy, kteří s pomocí žoldáků z NATO – zcela v rozporu s údajnými západními ideály humanity a demokracie – zlynčovali, znásilnili a brutálně zavraždili domnělého Muammara Kaddáfího [1], a dříve či později s nimi "Západ" může být pro změnu ve válečném konfliktu. Z momentálních spojenců se tak naráz stanou nepřátel, jako tomu bylo i v případě Afghánistánu, resp. al-Kájdy, která byla původně organizací spolupracující s USA v boji proti Sovětům. Letos se pro změnu NATO, CIA, SIS atd. spojily s frakcí al-Kajdy zvanou LIFG (Libyan Islamic Fighting Group) v boji proti Džamáhíríji.
Jak před několika lety řekl "Buldozer", "Zuřící býk" a "Kissinger Balkánu" Richard Holbrooke: „Amerika si nevybírá své cíle podle svých spojenců, ale vybírá si své spojence podle svých cílů.“ Takže jednou to může být terorista z libovolné části světa, podruhé šejk z arabského poloostrova a potřetí třeba tunelující ministr obrany z našeho česko-moravského říšského protektorátu. Tato válka jasně potvrdila, kdo stojí na které straně a jakým způsobem bude nakonec "implementován" Nový světový řád. Nejde-li to po dobrém, musí to jít po zlém – tedy přes mrtvoly, třebaže jich mohou být tisíce. Obama necelý týden po údajném Muammarově brutálním zavraždění řekl, že "smrt Kaddáfího je varováním pro všechny diktátory". Diktátorem je míněn každý neloajální politický lídr, potažmo režim. Bezvýhradné přijetí nového pořádku, anebo zlynčování k smrti. Tečka, žádné další možnosti.
Hlavní viníci pravděpodobně zůstanou nepotrestáni, ač kvůli vedení útočné války a zločinům proti lidskosti by měli být souzeni Mezinárodním trestním soudem [2], podobně jako jejich předchůdci byli souzeni v tzv. norimberských procesech. To platí zejména pro Sarkozyho, Camerona, Obamu, Clintonovou, Rasmussena, Stavridise, Boucharda, Jodicea, Peache, Guillauda a další velitele NATO. Dle platných zákonů by však měli být souzeni i všichni snaživí propagandisté – masmediální propagátoři válečných zločinů v jednotlivých kolaborantských loutkových režimech. Kupříkladu české trestní právo hovoří jednoznačně: "Kdo veřejně podněcuje k útočné válce, na které se má podílet Česká republika, takovou válku propaguje nebo válečnou propagandu jinak podporuje, bude potrestán odnětím svobody až na pět let… Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li takový čin tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem." (§ 407)
Ropychtiví sociopaté a válečnou propagandou zmanipulovaní hlupáci ze Západu nyní oslavují přechod donedávna suverénní Libye (se systémem přímé demokracie, jaký bychom mohli Džamáhíríji jen závidět) k říšskému protektorátu a islámofašistickému režimu. Dříve či později se však nebudou stačit divit, komu to 20. října 2011 tak nadšeně tleskali… Lidská blbost je nekonečná, a proto se dějiny opakují stále znova, ač v "aktualizovaných verzích".
Skutečná demokracie byla v Libyi rozmetána bombami NATO, zběsilou střelbou islámistických teroristů "od boku" a nastolením diktatury práva šaría vlastizrádcem Džalílem, který byl na post říšského protektora dosazen podobně jako konzervativně-neoliberální diktátor Augusto Pinochet po 11. září 1973 v Chile.
Foto: Vlajka al-Kájdy nad budovou povstaleckého libyjského soudu v Benghází
[1] Podle serveru Mathaba šlo ve skutečnosti o Alího Madžída al-Andalusiho, jednoho z Kaddáfího dvojníků
[2] ICC se během psaní tohoto článku již začal zabývat Kaddáfího příbuznými podanou žalobou na válečné zločiny NATO
