Mýtus demokracie 3

V předešlých dvou článcích jsem se pokoušel objasnit podstatu takzvané demokracie. Dnes přistoupím k věci poněkud „technokratičtěji“.

Etablovaná parlamentní pravice i levice odvolávající se na svou legitimitu danou výsledky parlamentních  voleb vede občanskou společnost prakticky k témuž – k diktátu (neo) liberalismu, to je k prohlubování krize,  ze které systémové strany neznají žádného východiska. Žádná doposud použitá kosmetika ani matematická, politická  a finanční ekvilibristika nepomohla a dokonce  i systémoví ekonomičtí  Nobelisté zůstali vůči prohlubující se krizi zcela bezmocni. Oba hlavní systémové politické proudy dneška vedou společnost  ke zvětšování bídy plynoucí z dalšího nárůstu nesouměřitelnosti příjmů, úbytku práce, k růstu zadluženosti   a k válkám. Dnes, jak je vidět na případu Ukrajiny a vývoje v ropném středovýchodním regionu, obě hlavní strany parlamentního politického spektra Západu zaštiťující se lidskými právy, svobodou a humanitou dokonce shodně podporují mezinárodní terorismus a plíživý nástup fašismu.

Z hlediska prováděné praktické politiky se zdají jako jednovaječná dvojčata, z nichž jedno je hyperaktivnější a přímočařejší a druhé sice ze stejného vrhu, ale umírněnější a diplomatičtější. Jak stárnou, podstatných rozdílů jako kdyby nimi stále víc ubývalo. Byť systém celkově směřuje k havárii, žádnou podstatnou systémovou změnu provádět nechtějí.

Co obě strany spojuje, jsou rostoucí obavy z dalšího vývoje „demokracie“ to je obavy o svůj vlastní osud, obavy o ohrožení své moci „populisty z ulice“, kteří by snad chtěli měnit zažitý systém. Pravice před hrozbou politických populistů navrhuje zavést volební cenzus, který by politickou moc natrvalo převedl do rukou „nejzasloužilejších“, tzv. elitních reprezentantů „občanské“ společnosti, kteří společnost dovedli tam, kde je dnes,  Kritéria v tomto ohledu je možno tvořivě přizpůsobovat měnícím se podmínkám. Kupř.: vyloučit, omezit anebo umenšit volební sílu a mandát těch, co neodvádějí daně (podnikatelů, „socek“ odkázaných na pobírání sociálních dávek z důvodu ztráty práce, nemoci, stáří…), případně odvádějí nízké daně… Část levice, jak jsem si vyslechl z úst bývalého vůdce přední české levicové strany (dnes  hradního nadstraníka)  koketuje v kuloárech naopak s nápadem zavést povinnou volební účast, t.j. chce povinně nahnat „ulici“ k volbám, protože postupným pádem volební účasti k nule se obnažuje „demokratická“ podstata systému. Takže se nakonec opět možná dožijeme (nedobrovolné) volební účasti 99,99 %.

Přejít do diskuze k článku 11 komentářů