Mezi stovkou „nejšpinavějších” míst v EU je 35 v Polsku a 31 v ČR. Velká města v Estonsku, Švédsku či Finsku patří naopak ke stovce nejčistších

Hlavní rozdíl dělá naše zbytečná závislost na uhlí

Tisková zpráva Greenpeace a Hnutí DUHA
úterý 5. března 2019

Mezi stovku měst s nejčistším ovzduším v EU patří i velká města severu Evropy jako Helsinky, Stockholm či estonský Tallinn, největší skotská města Edinburgh a Glasgow a menší města ve Francii, Belgii, Německu či Rakousku. Ukázal to dnes zveřejněný Global Air Quality City Ranking 2018, který je největší světovou analýzou dat o kvalitě ovzduší z hlediska polétavého prachu [1].

Naopak sto míst s nejhorší úrovní zdraví škodlivého jemného polétavého prachu (částice menší než 2,5 mikrometru, PM2,5) v EU obsadilo hlavně Polsko (35 měst a obcí) a Česká republika (31 měst a obcí). Následuje Itálie s 18 místy a Slovensko s 11.

Ukazuje se tedy, že velké město nemusí mít zákonitě špatné ovzduší, když chytře vyřeší dopravu a dá přednost veřejné dopravě, pěším a cyklistům. A naopak malá vesnice může mít velké problémy, když se spojí spalování uhlí v lokálních topeništích a vliv znečištění z uhelné energetiky a průmyslu. Nejvíce znečištěné místo v ČR jsou totiž Veřňovice, část obce Dolní Lutyně u Bohumína (třetí nejvíce znečištěné místo v EU). Největší česká města také patří k nejvíce jemným prachem znečištěným místům v EU: Ostrava (8. místo) a Brno (77. místo). Praha (125. místo) má v ročním průměru 2,5krát horší vzduch, než zmíněná hlavní města Tallinn, Helsinky či Stockholm.

Z hlediska našich regionů je nejhorší ovzduší v Moravskoslezském kraji, kde se spojuje vliv průmyslu a spalování uhlí v domácnostech. Další v pořadí jsou kraje Středočeský, kde je problémem rozšířené topení uhlím, a Ústecký, kde se uhlí těží a spaluje ve velkých elektrárnách a je rozšířené i v domácnostech. Například město Most má srovnatelné ovzduší jako milionové město Che-kang v severní Číně. Obě města mají společné to, že se v blízkosti těží uhlí a provozují uhelné elektrárny. Podobně špatnou kvalitu ovzduší mají i severočeské Mariánské Radčice, které leží v bezprostřední blízkosti velkolomu Bílina.

Hlavním zdrojem jemného prachu v ČR jsou ze 40 procent staré domácí kotle a kamna (zejména na uhlí) a ze 20 procent uhelné elektrárny a teplárny (zejména kvůli tomu, že jsou hlavními zdroji oxidů dusíku a oxidu siřičitého, z nichž prach za určitých podmínek vzniká v ovzduší). Celkový příspěvek dopravy není velký, ale je hlavním zdrojem znečištění prachem v oblastech s největší koncentrací lidí. Jde tedy o stejně závažný problém jako předchozí dva zdroje [2].

Greenpeace a Hnutí DUHA považují nižší kvalitu života lidí v %CR kvůli znečištěnému ovzduší za zásadní problém a apelují na vládu, aby přijala bezodkladná řešení:

  • Zvýšení energetické daně z uhlí a poplatků z jeho vytěžení, investování takto získaných finančních prostředků do podpory čistého vytápění, a to i pro chudé domácnosti;
  • zrušení výjimek z limitů pro znečišťění ovzduší u velkých uhelných elektráren;
  • vydání negativního stanoviska v procesu EIA, který řeší případné rozšíření hnědouhelného velkolomu Bílina;
  • zvýšení podpory a motivace měst, aby zaváděly nízkoemisní zóny a přijímaly smogové regulační plány, a podporovaly rozvoj moderní rychlé a pohodlné veřejné dopravy, cyklistické dopravy a vytvářely prostor pro pěší.

Globálním pohledem ze stovky nejznečištěnějších sídel je 99 v Asii (Indie, Čína, Blízký Východ) a 1 v Evropě (Bosna a Hercegovina). Nejznečištěnější místa v EU (Polsko, ČR) jsou ve třetí stovce a dále.

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, říká:
“Výsledky celosvětového měření kvality vzduchu se dají shrnout do jediné věty: Dokud budeme spalovat uhlí a další fosilní paliva, nebudeme mít čisté ovzduší. Černého Petra pak drží v ruce lidé z Mariánských Radčic, kteří dýchají prach z těžby v nedalekém Dolu Bílina. Pokud by Ministerstvo životního prostředí povolilo rozšíření dolu a jeho přiblížení na 500 metrů od obce, odnesli by to místní ještě mnohem více a stát by opět selhal ve snaze řešit znečištění ovzduší.”

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
“Jasně se ukazuje, že i velká města mohou mít zdravé ovzduší, pokud dají přednost veřejné a cyklistické dopravě a vracejí veřejný prostor lidem. Česká města a obce nejsou mezi nejčistšími sídly v EU, ale naopak spolu s Polskem “kralují” mezi sto nejvíce znečištěnými. Přitom čistý vzduch můžeme mít i my – když ukončíme spalování uhlí v elektrárenských i domácích kotlích a omezíme přebujelou automobilovou dopravu ve městech.”

Poznámky:

[1] Global Air Quality City Ranking 2018, výsledky celosvětově:
https://www.airvisual.com/world-most-polluted-cities?continent=&country=&state=&page=1&perPage=300&cities=

Výsledky v Evropě:
https://www.airvisual.com/world-most-polluted-cities?continent=59af92ac3e70001c1bd78e52&country=&state=&page=1&perPage=300&cities=

Global Air Quality City Ranking 2018 vychází z dat naměřených státními institucemi tam, kde jsou dostupná (jako je tomu v ČR), a z dat naměřených lidmi ověřenými přístroji. Druhá metoda je důležitá v zemích, kde dochází k oficiálnímu měření kvality ovzduší na omezeném množství míst nebo jsou data nepřístupná.

[2] https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/narodni_program_snizovani_emisi/$FILE/OOO-NPSE_aktualizace2018_analyticka_cast-20190117.pdf (str. 20, obrázek 8)

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
3 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Bety
Bety
8. 3. 2019 17:07

Promiňte mně neznalé, ale nemá vliv na čistotu ovzduší také zeměpisná poloha?
Všimla jsem si, že všechna ta vyjmenovaná čistá města (Helsinky, Stockholm,
Tallin, Edinburgh, Glasgow) jsou bez výjímky v bezprostřední blízkosti moře,
tudíž proudění vzduchu tam musí být značně odlišné od měst ve vnitrozemí.
Netvrdím, že topení uhlím je bez viny, ale na druhou stranu jsem se dočetla,
že největší podíl na vzniku polétavého prachu má kupodivu zemědělská činnost.
Navíc jakékoli řešení pomocí zvýšených daní s v podmínkách kapitalismu nezlobte se, nepříliš důvěryhodným následným přerozdělováním…

zajoch
8. 3. 2019 18:53

Ten nejhroznější Moravskoslezský kraj! Bylo by potřeba jej odstěhovat od sousedství Katovic. Pomohlo by. Podle toho co jsem četla se Katovice na ostravském smogu podílejí až z poloviny. Za totáče to prý bylo i NDR, ale tam to snad skončilo. Samozřejmě, Polsko nemá na čištění exhalací v průmyslových Katovicích peníze. Musí platit americkou válečnou základnu na svém území a musí kupovat drahý americký zkapalněný plyn, aby podpořilo své zaoceánské přátele.

orinoko
orinoko
8. 3. 2019 19:21

Co dodat? Kromě smogu Lešek zasobi Česko i nekonečnou kafilérii, toxickým bordelem, namyslenosti typu tureckého erdragona a ukázkou bezprecedentního lízání emerickeho čokoládového serazovaciho nádraží.
Duševní stav toho obyvatelstva je mi naprostou záhadou. Mým známým polska korová bez teljonka sdělila při návštěvě koncentračního tábora, že vstupní lístky jsou vyprodaný. Jejich syn za chvíli s drzosti sobě vlastní anglicky žádal o vstupné. Samozřejmě že lupeny byly.
Bolek a Lolek … tam funguje i mentální kafilérie. Ta vlastně především.