|
Abraziva ze zubních past a kosmetických přípravků tráví ryby. Vlády a firmy jednají o jejich zákazu. |
V březnu 2013 jsme v článku Plastový odpad zabíjí uprostřed oceánu
psali o planetární černé skládce amerického odpadu vyplaveného od břehů USA, která pokrývá severní část Tichého oceánu. Jedná se o oblast o velikosti několika milionů kilometrů čtverečních, která je tvořena vrstvou ze směsi plastů a chemického i dalšího odpadu. Tato vrstva je v některých oblastech až sedmkrát silnější než vrstva planktonu.
V dalším článku Lze vyčistit oceány od plastů? z května 2013 jsme vás informovali o tom, že takových skládek je v oceánech nejméně pět. Seznámili jsme vás také s unikátní metodou, která by nás mohla tohoto „sedmého kontinentu plastových odpadů“ zbavit.
Existuje však jiná, podle všeho mnohem zákeřnější hrozba pro vodní ekosystémy, kterou náhodně objevila členka vědeckého týmu Anthony Ricciardiho z montrealské McGill University, studentka Ancica Avlijasová. Při výzkumu invazivní asijské škeble se jí při zkoumání sedimentu odebraného ze dna řeky Sv. Vavřince pod mikroskopem objevily stovky různobarevných plastových mikrokuliček. V některých vzorcích jich bylo až tisíc na litr sedimentu. „Byl jsem překvapen, protože jsou duté a malé, takže se o nich vždy tvrdilo, že ve vodě plavou,“ řekl k tomu profesor Anthony Ricciardi.
Kde se v kanadské řece vzaly plastové mikrokuličky? Jedná se o tzv. „Ugelstadovy koule“, pojmenované po norském vědci, který je vynalezl v roce 1976. Používají se při výzkumu rakoviny, léčení HIV a výrobě plochých televizních obrazovek. V posledním desetiletí je však objevil i kosmetický průmysl a začal je přidávat jako abrazivum do zubních past, sprchových gelů a pleťových krémů. Jenom v New Yorku se jich každoročně do odpadních vod dostane 19 tun. Jsou příliš malé, takže procházejí filtry čističek odpadních vod a tím se snadno dostávají do řek, jezer a následně do moře. Ve vodě se buď rozloží, přičemž se uvolňují toxické látky, nebo se na ně navážou jiné jedovaté látky, jako např. PCB. Mikrokuličky jsou známy jako součást námi výše popsaného „kontinentu plastových odpadů“, ve sladké vodě byly však objeveny poprvé.
Ricciardův tým zjistil, že část z těchto mikrokuliček zůstává na dně řek a jezer, kde je požírají některé druhy ryb, u nichž pak mohou způsobit onemocnění. Některé z nich, jako např. okoun říční, pak končí na našich talířích. Zatím se neví, co to způsobuje lidem, kteří tyto ryby konzumují.
Kanadský ministr práce dne 30. července 2015 vyhlásil, že mikrokuličky budou zařazeny mezi toxické látky. Vláda plánuje zakázat výrobu, dovoz a prodej drogerie a kosmetických přípravků s jejich obsahem. Už osm amerických států je zakázalo, první byl Illinois v roce 2014. Čtyři evropské země vedené Nizozemskem vyvíjejí tlak na EU, aby zakázalo jejich používání v kosmetice.
Veřejný tlak přinutil některé výrobce, aby sami začali jednat. Mikrokuličky již přestal používat Unilever. Společnosti Procter & Gamble, Colgate-Palmolive a Johnson & Johnson vyhlásily, že tak učiní v roce 2017. Loblaws, největší obchodní řetězec v Kanadě, je vyřadí z prodeje o rok později.
Mikrokuličky bohužel nejsou jediným průmyslovým materiálem, který způsobuje potíže vodním ekosystémům. V trávicích traktech ryb byla objevena mikrovlákna ze syntetických textilii, která se uvolňují při praní a jsou také příliš malá na to, aby je zachytily čističky odpadních vod. Zdá se, že čištění zubů není příliš dobré pro životní prostředí, mnohem horší vliv na ně však má praní.
Zdroje:
http://www.economist.com/news/americas/21660287-abrasives-toothpaste-and-face-scrubs-are-poisoning-fish-firms-and-governments-are-starting-ban?fsrc=scn/tw/te/bl/ed/EvilOrbs
http://www.cbc.ca/news/canada/montreal/plastic-microbeads-polluting-st-lawrence-river-mcgill-researchers-find-1.2779096?cmp=rss&utm_source=twitterfeed&utm_medium=twitter
http://www.washingtonpost.com/news/speaking-of-science/wp/2014/09/29/plastic-microbeads-from-face-wash-are-polluting-river-sediment/
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!
25 comments on “Miniaturní hrozba ze zubních past”
..a to se to tady ještě nerozjelo s nanomateriály…
Už mě otravuje komentovat dezinformace, bohužel v článcích o ekologii je jich skoro jako v politice. Uvedení na pravou míru: Ano, mikrokuličky jsou v bahně a odpadních vodách, jejich škodlivost ale nikdo neprokázal. Původní vědecký článek: http://redpath-staff.mcgill.ca/ricciardi/Castaneda_etal_2014.pdf
Materiál kuliček je netoxický polyethylen, mohly by škodit mechanicky organizmům, které se živí filtrací vody, údaje ovšem žádné. Zmíněné zákazy jsou na vše se hodící předběžná opatrnost.
Přečtěte si, prosím, ještě jednou pozorně článek, mechanismus, jakým mikrokuličky škodí některým druhům ryb (a mohly by i lidem, kteří ty ryby konzumují), je tam přesně popsán. Navíc je tam popsáno, že už je jasně prokázáno, že jsou součástí celkového znečištění řek a oceánů plasty.
Jako většina kosmetických mastiček tak i zubní pasta je zbytná. Daleko důležitější je vyčištění mechanickou cestou vhodným měkkým kardáčkem a taktéž, což je nejduležitější, mezizubních prostorů, na což jsou opět speciální kartáčky. Pokud už mermomocí chce někdo nějaké činidlo, doporučuji koupit v lékárně koncentrát heřmánku. Aplikoval bych to asi tak 2 – 3 x týdně, to by mělo stačit. Bohužel, větší část populace žije v přesvědčení, že čím větší pěnu si v ústech pastou vytvoří, tím jsou zuby čistější. Co je mokré, namydlené nebo napěněné, to je čisté, jako na vojně. Je neuvěřitelné, kolik mladých lidí, i vzdělaných, trpí „dračím dechem“, protože si neumějí správně vyčistit zuby.
Když jsme u kosmetiky, neodpustím se nezmínit o antiperspirantech. Většina z nich obsahuje hliník, což je neurotoxin, takže jejich náruživí uživatelé se mohou těšit na brzkou demenci, gratuluji. Docela dilema, smrdět v mládí nebo být ve stáří dementní dřív a víc? A možná se prostě stačí opláchnout vícekrát denně a pohledat nějaké jiné řešení?
svojho casu sa mlieko expedovalo vyhradne v hlinikovych konvach. neviem presne odkedy, ale hlinikove konvy sa pouzivali prinajmensom v roku 1945. v skolskych jedalnach boli pouzivane vyhradne hlinikove lyzice az do roku myslim 1980. badat nejaky zvyseny vyskyt demencie u tychto populacnych rocnikov?
kluci, kluci… Hliník – neurotoxin? Božíčku, umírám! nebo že bych to v rámci „hliníkové demence“ nějak popletl? Ona sama „hliníková demence“ sice existuje, ale přijít k ní je dost problém. Musíte do sebe dostat dostatečné množství aluminiových iontů ve vstřebatelné, navíc tělem akceptovatelné formě, v relativně krátké době. Kovový hliník je sice za jistých okolností poměrně reaktivní, nicméně lidské tělo zrovna neoplývá těmi „jistými okolnostmi“. Al2O3 ve svých různých podobách potkáváte den co den a obsahují ho jak farmaceutické výrobky, tak kosmetické výrobky, jako balastní látku. Je totiž nevstřebatelný. Ani kamence (jako ve vodě rozpustné soli hliníku) to nemají nijak jednoduché. Jsou sice vstřebatelné, ale tělo je příliš neakceptuje. Taky asi i Vy byste omítli krmi nebo nápoj s obsahem kamence, nejen Vaše tělo. (měli byste potíže, ale ne s demencí!) Takže zbývají organické soli s obsahem aluminia. K těm můžete přijít díky některým farmaceutickým preparátům, a díky nim také byla „hliníková demence“ vůbec popsána. Ústup od hliníkového nádobí ve prospěch nerezi není způsoben obavou z této demence, ale pachutí jídla z hliníkového nádobí, která vzniká díky katalytickému působení povrchu hliníku u nedokonale mytého nádobí, nebo také u příliš dokonale mytého. Hliníkové příbory pro změnu umí vytvářet galvanický článek s materiálem plomb zubů. Není to nijak nebezpečné, zato pro citlivé osoby hodně nepříjemné. Je popsáno více podobných demencí, pro mne je sympatická „zlatá demence“. Objevena a popsána opět díky preparátům s obsahem iontů Au, ale nošení Au-úúúú šperků hysterii nevyvolává. Zatím. Asi ještě nejsou nositelé dost dementní. /pojem „potravinářský hliník“ nikdo nezrušil!/
Ad hliník:
Nejsem chemik ani potravinář, ale uvedu nějaké zdroje, třeba zase někdo uvede zdroje dokazující, že to není pravda, nebráním se tomu.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlin%C3%ADk
http://avocados.cz/nebezpecne-chemikalie-v-deodorantech-antiperspirantech
http://www.mojemedunka.cz/clanek.aspx/zdravi/clanek/jak-nam-skodi-hlinik
Stane, v původním vědeckém článku není nic o onemocnění způsobeném rybám. Po několikahodinové rešerži pro jistotu: Polyetylen se samovolně nerozkládá, takže se jeho zplodinami nemůže nic otrávit. Je velmi zvolna biodegradabilní, na povrchu dochází k zvýšení obsahu COOH skupin a dvojných vazeb. Další biochemické informace nejsou. Můj závěr: COOH skupiny a dvojné vazby společně se strukturou PE ukazují na zapojení Lynenova cyklu k odbourání mastných kyselin, výsledkem je CO2 a energie, nic toxického. Zavěr je, že rozkladem kuliček k otravě dojít nemůže. Sorbce škodlivých látek: V bahně naleznete tisíce různých druhů detritu, naprostá většina může sorbovat škodliviny. Vámi citované mechanizmy jsou vycucané z palce a žádný důkaz ani podezření na škodlivost neexistují.
Posouzení článku: Media chtějí senzace, takže z komára udělají velblouda. Jde přece o prachy. A politici potřebují alibi. Tudíž zákazy. Z hlediska ekologie je nutné zdůraznit význam sběru a organizované likvidace plastů, jejich pomalá biodegradace může trvat stovky i tisíce let.
Víte Sio, zkusím to podat ve stravitelnější formě.
Hliník se sice u člověka vyskytuje v organismu, ale nikoli jako stavební látka. Aby mohl působit na nervový systém a způsobit stav zvaný „hliníková demence“ musíte ho dostat do organismu nepoměrně více, než se tam běžně vyskytuje. tento stav je velmi podobný Alzheimerově chorobě, jenže je reverzibilní, pokud netrvá příliš dlouho. U nemocných Azheimerovou chorobou se v postižených oblastech hliník ve zvýšené míře vyskytuje, leč poškození je dosud nevratné a v podstatě nezastavitelné. Jenže se vůbec neví to podstatné. Totiž jestli zvýšený výskyt hliníku pouze doprovází chorobu a stává se její součástí, nebo jestli je její příčinou. kromě chorobných stavů (Alzheimer) se neumí hliník v těle hromadit, a tak jak přišel, se zase vylučuje. muselo by ho být opravdu hodně, protože organismus má k dispzici dost účinné mechanismy pro blokování a vylučování. Pokud je tedy příčinou, není vůbec jasné co dalšího je třeba k plnohodnotnému propuknutí choroby. Protože se vyskytlo podezření na souvislost, varuje i WHO. pouze podezření. pokud by byla pouze zvýšená hladina hliníku v organismu příčinou choroby, měli bychom kolem sebe hodně velkou epidemii. což naopak neznamená, že žádná souvislost není. Na místě je určitá opatrnost, ale pavlačová tvořivost podezření změnila na jistotu a určitou opatrnost na hysterii. Když to takhle půjde dál, nakonec se ještě dozvíme, že dědeček onemocněl, protože lakomí komunisti nacpali do zdi hliníkové dráty…
Viky, a není to prostě tak, že se hliník musí dostat do určité formy, ve které je schopen do organismu proniknout? Mám ten dojem, že jsem někde četl, že s hliníkovým nádobím je vše OK, dokud v něm nebudete vařit něco kyselého. Pak vznikají látky, které mohou škodit. A že podobné látky jsou přidávány do vakcín. Ten hliník se nějak do mozku nemocných s Alzheimerem musel dostat. A že výskyt Alzheimera v posledních letech dramaticky vzrostl, to je fakt. Možná by se dal vysvětlit jen delší dobou dožití, možná je hliník podružná záležitost, ale možná je příčina jinde – do potravního řetězce se dostala látka, která s hliníkem reaguje a způsobuje jeho hromadění, nebo zestárly první generace očkované vakcínami s hliníkem, nebo je příčina úplně někde jinde. Ale určitě by se tím vědci měli více zabývat, i přes odpor výrobců vakcín a průmyslu, někteří se tím i intenzivně zabývají: http://www.novinky.cz/veda-skoly/350579-alzheimer-je-vlastne-otrava-hlinikem-ktery-je-vsude-tvrdi-britsky-expert.html
Viky
Sio chce vědět, gdyž že teda nemá hliníkovou demencí, tak jakou? Zlatou, stříbrnou, bramborovou? Něco mu poraďte. Muheeeeee
Neblbněte Sasine.
Je to nebiogenní prvek v čistém stavu.
Fytotoxický.
Zkuste si vzít hliníkovou nádobu a dejte si do ní čaj či vodu s silným přídavkem citronu. Budete se po několika hodinách divit…
Příroda věděla moc dobře, proč jej nenacházíme v čistém stavu, a proč na výrobu čistého hliníku z bauxitové rudy potřebujeme tolik energie…
http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2001/05/03.pdf
https://www.google.cz/search?q=toxicita+hlin%C3%ADku&rlz=1C1GGGE_enCZ435CZ435&oq=toxicita+hlin%C3%ADku&aqs=chrome..69i57.6159j0j1&sourceid=chrome&es_sm=93&ie=UTF-8
Závěr Martinem odkazované studie:
Vysoký obsah fluoridů provázený ionty hliníku nebo berylia ve vodě, v nápojích i potravinách představuje proto vážná rizika pro zdraví celé populace v budoucnosti. Epidemiologické studie mohou mít mnohé limitace a proměnné a nemusíme jim jednoznačně věřit. Početné publikované studie o působení komplexů fluoru, hliníku a berylia by však neměly být zanedbávány a přehlíženy. Přinášejí nám přinejmenším varování a upozornění na dosud skryté časované bomby pro naši civilizaci.
A jsme zase u těch zubních past :
Stane,
proti takovémuto příjmu hliníku do organismu je člověk vybaven obranými mechanismy. Takže k poškození nervové soustavy nedochází. Protože není schopen se v organismu kumulovat, běžně nelze k čemusi jako „otrava“ dojít. Otravu dávám do uvozovek proto, že jed má svou definici a do ní se hliník vleze jen s hodně velkými výhradami. Jenže souvislost zde je, jen nikdo pořádně neví jaká. Je klidně možné, že zvýšená hladina hliníku v krevním séru zlikviduje během let u disponovaných jedinců přirozené obranné mechanismy a v důsledku toho se zvyšuje četnost onemocnění Alzheimerovou chorobou. Nebo také hliník pouze možnosti, dané úplně jinými mechanismy choroby, „využívá“.
Takže určitá opatrnost je na místě. Dobře doložit dlouhodobé působení, když ve hře je obrovské množství negativních změn životního prostředí a životního stylu je velký kumšt. výzkum na tom samozřejmě pracuje. A marketing samozřejmě taky. „naše výrobky jsou zaručeně neškodné…“ Opravdu?
No právě, je to často asi tak jako tisková zpráva Unipetrolu uváděná jako hlavní zpráva ve veřejnoprávních médiích, že se při požáru chemičky nedostaly do ovzduší žádné škodlivé látky. Komu to chtějí namluvit?
viki, vdaka za objasnenie…
Martine, nebiogenní, fytotoxický… Ono je to asi krapet složitější. mnohé rostliny jej výužívají ve stopovém množství v rozpustné formě k syntéze barviv. takže kapičku kamence hlinito-draselného k muškátům, nebo hortenziím a uvidíte jak se Vám bude líbit, co uvidíte. Pokud ovšem porušíte pravidlo kapičky, bude po hortenziích. Fytojed? v jakém množství?
Viky: jde bezpochyby o komplexní působení více jevů a látek. V dnešním „koktejlu“ něco přesně určit…
Již přes 20 let je na základě mj. studií z Německa známa toxicita a blokační schopnosti hliníku, pravděpodobně i za předpokladu působení dalších látek, např. kyselých dešťů na prostředí, mj. půdu. Hliník tam blokuje jemné kořínky – tzv. kořenové vlášení – resp. pokud si trochu vzpomínám tak jejich růst. Na rozdíl od železa se na buňky kořenů váže TRVALE. Alespoň trvale z hlediska délky jejich života. Vede to mj. k odumírání smrků na horách. Kromě toho kyselé deště vyluhují řadu dalších kovů, takže opravdu určit „jednoznačného původce“ je obtížné, je to většinou vždy komplex vlivů. Opakuji za nebezpečný bych měl mnohem spíše volný hliník, resp. uvolňovaný hliník. K medicinským záležitostem se vyjadřovat moc nechci, i zde to bude komplex vlivů a prostředí.
Ty studie jsem měl v tištěné podobě, na netu snad něco bude. Lesníci běžně hovoří o „žloutnutí smrků“ jako o komplexním působení vyvolávajícím chřadnutí a hynutí celých porostů.
Rozhodující je samozřejmě i pufrovací schopnost půdy – ta ale u monokulturních přeměněných lesů není díky velkému množství nerozloženého kyselého nadložního humusu z jehličí velká. Tedy nedokáže už vyrovnávat, i její oživení a produkty metabolismu půdních organismů jsou v kyselých půdách a prostředích jiné… Vždy jde o vazbu několika vlivů, vzáj. antagonismů, aj. Jistě znáte korelaci N-K a N-P například…
Zda u člověka jde také o záměnu Fe za Al, a třeba horší okysličení mozkových buněk či nervových buněk a tedy nepřímé působení – to opravdu nevím. Ale jak jsem napsal, byl bych opatrný vůči možnému uvolňování hliníku v reaktivní formě, vč. fluoridů, tam je jak asi víte i jiný problém…
Omlouvám se, pauza, jdu psát výsledky rysích hlídek…
O tématu nic nevím, takže nekomentuji. Jen jeden detail, čistírny odpadních vod žádné filtry (neplést s biofiltrem, to je zcela jiné zařízení, které není určeno ke skutečné filtraci) nemají. Princip čištění je ten, že bakterie převedou rozpuštěné znečištění do hmoty svých těl a část vydýchají a pak pěkně v dosazovací nádrži sedimentují.
Pouze si udělejte představu, jaké povědomí má autor o vodářině:)
Nicméně obecně mikro- a nanočástice mohou být závažným průšvihem. Zajímavé jsou opalovací krémy (nepoužívám už léta) či některé kompozity.
Viki, dík za příspěvek k věci. Ano, skutečně to není prokázaná jistota a jako takové je to potřeba brát, souhlasím.
Zase abych to poněkud uvedl na pravou míru, vím o prokázané alergii brusičů na hliník. A tito lidé měli odpovídající hodnoty, teď nevím jestli hliníku, sloučenin anebo odpovídajících alergenů v krvi. Ale to je samozřejmě o mnohem masivnější expozici.
k té fytotoxicitě nejen pro Vikyho:
http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/ucinky-kyseleho-deste-na-lesni-a-vodni-ekosystemy.pdf
Hloubaví lidé kteří mají rádi les by si toto bohužel hodně smutné čtení měli přečíst všichni…
Není to samozřejmě jen o hliníku, natož zubních pastách. Je hlavně o vyčerpávání půd, ztrátě jejich pufrovací schopnosti a dlouhodobém okyselování našeho světa…
Sám mám bolestný příběh vlastní zahrady kde po léta tekla koupelnová chemie a praní…odumírání jabloní, švestek, nově dokonce i odolného jeřábu…
Jinak ještě je zajímavé i toto:
9.pdf
záleží nepochybně na formě v jaké je Al přítomen v půdním roztoku a sorpčním komplexu a spoustě dalšího…
oprava druhého odkazu:
http://www.vulhm.cz/sites/File/ZLV/fulltext/9.pdf
Nejkrajšie sromy jsou na Horehroní, například v okolí Žiaru nad Hronom…
Cítím se jako v 86. roce. Vše je v nejlepším pořádku. Nic na tom nemění, že jablka z Jaslovských Bohunic dodnes večer světélkují. §§§
Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.
Vysokou toxicitu mají nehořlavé materiály např používané v elektroinstalaci. Pro ryby je toxická i ženská antikoncepce. Nechci vidět ty následky současného nadužívání agrochemie.
Viky: Ionty některých kovů mohou působit a působí problémy v lesních ekosytémech, studie z roků 2008, 2009 i mladší upozorňují především na oblast Jablunkovska a Beskyd. To že nevíme jistě, jestli hliník něco způsobuje v lidském těle, ještě neznamená, že nezpůsobuje nic.