Ministr Brabec (ANO): Ano, chci chránit divočinu. Ministryně Šlechtová (ANO): Ne, nechci

úterý 8. března 2016

Zítra vláda projedná dokument „Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky pro období 2016 – 2025“. Tato strategie má zajistit ochranu rozmanitosti naší přírody. Opatření, která obsahuje, neodpovídají však vývoji vědeckých poznatků v ochraně přírody a už vůbec ne vývoji přírody samotné. Strategie se tak míjí s očekáváním téměř tří čtvrtin obyvatel ČR, kteří chtějí chránit naši divočinu [1].

Ministerstvo životního prostředí navrhuje mezi priority péče o udržení a rozvíjení biologické rozmanitosti ČR ochranu vzácných druhů zvířat a rostlin včetně ochrany míst, kde se tyto vzácné druhy vyskytují. Zároveň požaduje i ochranu přírodních procesů, které dávají přírodě šanci vyrovnat se se změnami.

Ministerstvo pro místní rozvoj ovšem smetlo ochranu přírodních procesů a divočiny ze stolu. V rámci mezirezortního připomínkování tento důležitý pilíř ochrany biodiverzity požadovalo vyškrtnout. Vláda tak nejspíš přijme dokument obsahující jen bezzubou analýzu této problematiky bez jasných cílů [2].

Vláda by tak dala kvalitnější ochraně naší divočiny červenou. Přitom ochrana přírodních procesů je v rámci celoevropsky přijaté koncepce ochrany biodiverzity považována za velmi významnou součást ochrany přírody. Např. německá (2007) i rakouská (2014) Strategie na ochranu biodiverzity obsahují konkrétní cíle v ochraně přírodních procesů. Obě země chtějí do roku 2020 na 2 % území ponechat přírodě volnou ruku, aby zde mohly probíhat nerušené přírodní procesy [3].

Divočina dnes zaujímá v České republice pouze 0,3 % celkové plochy státu. Hnutí DUHA navrhuje, aby se tato plocha výhledově zdesetinásobila. Z nedávného výzkumu Masarykovy univerzity navíc vyplynulo, že 71 % obyvatel ČR chce chránit divokou přírodu [1]. V průzkumu se také největší skupina lidí vyslovila pro to, aby divoké přírodě byl ponechán větší prostor. Za největší hrozby pro zachování divoké přírody považují lidé nešetrnou těžbu dřeva a zástavbu.

Právě území s divokou přírodou jsou klíčovou podmínkou pro život mnoha vzácných rostlin a živočichů, jako jsou vracející se rysi či vlci. Divočina je ovšem také zdrojem hlubokých zážitků pro návštěvníky i příležitost pro trvale udržitelný ekonomický rozvoj místních obcí a jejich obyvatele [4]. Prožít u nás divočinu mohou lidí například v pralesích, v okolí rašelinišť či v divokých skalních městech. V každém z našich národních parků nebo v národních přírodních rezervacích jsou místa vyčleněná výhradně divoké přírodě.

Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina Hnutí DUHA, řekla:
„Zítra vláda projedná strategii ochrany biologické rozmanitosti. Bohužel ministryně Šlechtová smetla ze stolu důležitou část návrhu svého stranického kolegy Brabce, který dokument předkládá. Ačkoli v Evropě je ochrana přírodních procesů a divočiny samozřejmostí, paní ministryně požadovala v mezirezortních připomínkách tuto důležitou část ochrany biodiverzity vyškrtnout.“

„Bohužel ubývá území, kde může divočina existovat vedle člověka, kde mohou nerušeně žít vzácné rostliny a živočichové. Divoká místa, která jsou ponechaná jen sama sobě a obdivu ohleduplných návštěvníků, máme i u nás. Tisíciletá rašeliniště, pralesy v národních parcích či volně tekoucí řeky, které si mohou vybírat svoji cestu. To jsou přesně ta místa, která by měla strategie ochrany biologické rozmanitosti brát v potaz, ale nebere.”

“Podle průzkumů si Češi a Češky cení divočiny a chtějí jí více. Nyní jsou však přírodnímu vývoji ponechány pouhé tři desetiny procenta naší krajiny. Toto území by se mohlo několikanásobně rozšířit ku prospěchu přírody i lidí. Díky podpoře Norských fondů teď s odborníky hledáme vhodná přírodní území, kde v budoucnu dostane přednost divočina. Zároveň se otevře k poznání ohleduplným návštěvníkům. Budeme tak mít několikaletý náskok před ministerstvem životního prostředí, které s hledáním divočiny ještě ani nezačalo.“

Poznámky:

[1] http://hnutiduha.cz/aktualne/71-cechu-chce-chranit-divocinu

[2] Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky pro období 2016 – 2025, znění cílů se vztahem k ochraně přírodních procesů v části “Cíl 2.4: Přírodní stanoviště”
Dílčí cíl    Opatření    Indikátor    Termín    Zdroje ověření    Gesce
2.4.4 Zajistit ochranu přírodních procesů    Analýza problematiky zahrnující definování vizi možného budoucího rozvoje vymezení oblastí samovolného vývoje přírodních procesů    Analýza obsažená v aktualizaci SPOPK    2017    Zpracovaná analýza    MŽP ve spolupráci s MZe
Prověření reálných možností uplatnění konceptu rozvoje plošně významných území ponechaných přírodním procesům v podmínkách ČR odbornou meziresortní diskusí    Analytický dokument s doporučením dalšího postupu    2022    Analytický dokument přístupný veřejnosti    MŽP ve spolupráci s MD, MMR, MPO, MO a MZe

[3] Německá Strategie ochrany biologické rozmanitosti: http://www.biologischevielfalt.de/fileadmin/NBS/documents/Veroeffentlichungen/BMU_Natio_Strategie_en_bf.pdf
Rakouská Strategie ochrany biologické rozmanitosti: http://www.oeaw.ac.at/kioes/allgemein_docs/biodiv2020_en.pdf

[4] Divoká příroda má nejen ekologickou hodnotu, je také je silným zážitkem pro návštěvníky a má blahodárné účinky na psychickou pohodu a duševní zdraví. Podstatný je i její ekonomický význam. Je magnetem pro turisty a přináší tak peníze místním lidem. Proto především v západní Evropě sílí hlasy po větším území pro divokou přírodu. Například v Německu to požadují podle průzkumů dvě třetiny obyvatel. Její rozšiřování podpořil i Evropský parlament a řada evropských nevládních organizací.