Nečistotný let Apolla 11?

Letní témata by mohla být i odlehčená. Toto léto se sešly dvě informace. První je ta, že jaksi zaniklo povinné plesání nad přistáním astronautů na Měsíci v roce 1969, a tou druhou pak to, že z vězení propustili O. J. Simpsona, který pro mne představoval hrdinu z mise Capricorn One, neboli Kozoroh-1. Faktem je, že film o této domnělé misi se mi líbil více, než ono černobílé a trhané přistání Eagle, Orla, neboli amerického lunochodu na našem kosmickém souputníku.

Pamatuji, jak jsme v roce 1969 užívali pronajaté učebny v Domě pionýrů a mládeže ve městě X. a že na zdech visely čerstvé a nadšené výtvory pionýrů k přistání na Luně. Každý obrázek, ať pastelový, či vodovkami tvořený, představoval měsíční modul řemeslně festovnější, než ve skutečnosti být mohl. S květem šeříků jara 1970 byly kresby nahrazeny jinými, reálnějšími, ukazujícími tank číslo 23 smykem vjíždějící do uličky, s lapidární směrovkou: CMNXOB, respektive Smíchov. Do smíchu nám, ani mrtvým hrdinům roku pětačtyřicátého nebylo.

Tyto řádky by nevznikly, nebýt onoho O. J. Simpsona a také této stati. Probírá se v ní plynatost ve střevech astronautů. Některé starší zprávy kromě toho uváděly, že Američané v Apollu 11 neměli odvod biologického odpadu a že celou misi absolvovali v plenách, dnes obecně nazývaných lidem „pampersky“. Pokud někdo ve stavu beztíže vydrží v plenách jeden den, je podle mne hrdina, ať už na ten Měsíc cestuje, nebo nikoli. Devět dní putování krát tři lidé znamená dosti odpadu… A to si ještě pamatuji, že vlastně celou cestu Neil Armstrong žertoval, jako druhdy v televizních silvestrovských zábavách Ander z Košíc, snažící se trumfnout „hútorenie“, povídání Felixe Holzmanna.

Ano. Je možné, že americkými astronauty se stávali lidé, protože „byli nejlepší z nejlepších, a proto tam byli“, jak při výběru odpověděl kadet v prvním dílu Men In Black… Patriotismus.

To sovětští pionýři věděli, že být kosmonautem znamená také dostat vůz Volha s doživotním zásobováním pohonnými hmotami. Sovětským pionýrům stačila jen vůle mihnout se po orbitě, zatímco americké boy scouts vedla touha po věcech správných a vzdálených. V co reálně rezultovala, je věc jiná. A tak tajnosti letu zůstávají. I ty nepěkné. Třeba proč se na Měsíc letělo, přestože týden před startem se vrátila z vesmíru opička, která po přistání u Havaje exitovala. Po osmi dnech letu, po spáleninách, s rozvráceným metabolismem. Obíhat přitom kolem Země měla dní třicet. A je zázrak, že se jí z oběžné dráhy podařilo „přivolat“.

Mystifikace zůstávají, ať už se oslavují, nebo nikoli. Let Apolla 11 by býval byl významným spojenectvím člověčenstva, kdyby právě v ten čas tytéž technologie neničily život jinde na světě, konkrétně ve Vietnamu.