Norimberský tribunál: Herman Göring o válečné ekonomice

Hermann Goering Nuremberg2

Jestliže usiluji o revoluci, pak je to pro tehdy existující stát ilegální akce. Pokud se mi to podaří, pak se to stává skutečností, a tím i legální a zákonnou. Až do roku 1923 a událostí 9. listopadu jsem já i my všichni zastávali názor, že svého cíle dosáhneme, byť třeba revolučním způsobem.


Sborník Norimberského procesu, svazek 9, proces z 81. dne, zasedání ze čtvrtka 14. března 1946, anglický text dokumentů ZDE. Rozdíl od současné válečné ekonomiky imperiálního jednoho promile najdete až na konci, a není zanedbatelný.


DR. STAHMER (dále D.S.): Podílel jste se na sestavování programu strany NSDAP?

Göring: Program strany byl sestaven a vyhlášen v době, kdy jsem se o hnutí dozvěděl poprvé a kdy jsem oznámil svůj úmysl vstoupit do něj.

D. S.: Jaký je váš postoj k těmto bodům programu strany?

Göring: Vcelku kladný. Je samozřejmé, že sotva existuje politicky smýšlející člověk, který by uznával a souhlasil se všemi body programu politické strany.

D. S.: Kromě těchto obecně známých bodů programu strany existovaly ještě další cíle, které byly utajovány?

Göring: Ne.

D. S.: Mělo být těchto cílů dosaženo všemi prostředky, dokonce i nezákonnými?

Göring: Samozřejmě, že jich mělo být dosaženo všemi prostředky. Pojem „ilegální“ by měl být možná upřesněn. Jestliže usiluji o revoluci, pak je to pro tehdy existující stát ilegální akce. Pokud se mi to podaří, pak se to stává skutečností, a tím i legální a zákonnou. Až do roku 1923 a událostí 9. listopadu (PS: nepovedená „barevná revoluce“ nacistů zvaná Pivní puč) jsem já i my všichni zastávali názor, že svého cíle dosáhneme, byť třeba revolučním způsobem. Poté, co se to ukázalo jako neúspěch, rozhodl Vůdce po svém návratu z vězení, že napříště budeme postupovat legálně cestou politického boje, jak to dělaly ostatní strany. Vůdce zakázal jakékoliv ilegální akce, aby nedošlo ke zpomalení činnosti strany.

D. S.: Kdy a s jakými cíli byla SS vytvořena?

Göring: Myslím, že to bylo v roce 1926 nebo 1927. Jejím cílem, pokud si vzpomínám, bylo především vytvořit v rámci Hnutí speciálně vybraný orgán jako ochranu osoby Vůdce. Původně byl nesmírně malý.

D. S.: Patřil jste někdy k SS?

Göring: Nikdy jsem k SS nijak nepatřil, ani aktivně, ani pasivně.

D. S.: Tvrzení, že jste byl generálem SS, je tedy nesprávné?

Göring: Ano, naprosto nesprávné.

D. S.: Co jste rozuměl pod pojmem „nadřazená rasa“?

Göring: Já sám jsem pod ním nic specifického nechápal. V žádném mém projevu, v žádném mém spise tento termín nenajdete. Jsem toho názoru, že pokud jste mistrem, nemáte potřebu to zdůrazňovat.

D. S.: Co rozumíte pod pojmem „životní prostor“?

Göring: Tento pojem je velmi kontroverzní. Plně chápu, že mocnosti, které společně – mám na mysli pouze čtyři signatářské mocnosti – nazývají více než tři čtvrtiny světa svými, si tento pojem vysvětlují různě. Ale pro nás, kde na 1 km2 žije 144 lidí, znamenala slova „životní prostor“ správný poměr mezi obyvatelstvem a jeho výživou, růstem a životní úrovní.

D. S.: Výraz, který se stále opakuje, je výraz „převzetí moci“.

Göring: Rád bych „uchopení moci“ nazval terminus technicus. Stejně dobře jsme mohli použít jiný termín, ale tento přesně vyjadřuje to, k čemu ve skutečnosti došlo, tedy to, že jsme se chopili moci.

D. S.: Jaký je váš postoj k principu vůdcovství?

Göring: Tuto zásadu jsem zastával a stále ji zastávám pozitivně a vědomě. Člověk nesmí dělat chybu a zapomínat, že politické uspořádání v různých zemích má různý původ a různý vývoj. Něco, co v jedné zemi mimořádně vyhovuje, by v jiné zemi možná zcela selhalo. Německo mělo po dlouhá staletí monarchie vždy vůdcovský princip. Demokracie se v Německu objevila v době, kdy na tom Německo bylo velmi špatně a dostalo se na samé dno. Včera jsem vysvětloval naprostý nedostatek jednoty, který v Německu existoval – množství stran, neustálé nepokoje způsobené volbami. Došlo k naprostému pokřivení pojmů autorita a odpovědnost, a to v opačném směru. Autorita ležela na masách a odpovědnost na vůdci, místo aby tomu bylo naopak. Domnívám se, že pro Německo, zvláště v tomto okamžiku jeho největšího úpadku, bylo nutné pozitivně spojit všechny síly. Pak byl princip vůdcovství – tedy autorita shora dolů a odpovědnost zdola nahoru – jedinou možností. Samozřejmě si uvědomuji skutečnost, že i zde se jedná o princip, který je sice sám o sobě naprosto zdravý, ale může vést k extrémům. Rád bych se zmínil o některých paralelách. Postavení katolické církve se dnes, stejně jako dříve, opírá o jasný princip vedení skrze její hierarchii. A jistě mohu také říci, že ani Rusko by bez vůdcovského principu nemohlo přežít velkou zátěž, kterou na něj tato válka uvalila.

D. S.: Pokud jde o opatření k posílení vaší moci, která jste včera popsal, proběhla v plné shodě s říšským prezidentem von Hindenburgem?

Göring: Dokud byl říšský prezident naživu, a tedy činný, probíhala samozřejmě v dohodě s ním. A pokud byl jeho souhlas podle paragrafu 48 ústavně nutný, byl také dán.

D. S.: Byla národně socialistická vláda uznána zahraničními mocnostmi?

Göring: Ano. Naše vláda byla uznána od prvního dne své existence a zůstala uznána až do konce, tedy s výjimkou případů, kdy nepřátelské akce přerušily diplomatické styky s několika státy.

D. S.: Navštěvovali diplomatičtí zástupci cizích zemí mítinky vaší strany v Norimberku?

Göring: Diplomatičtí zástupci byli zváni na stranické sjezdy, které byly největší událostí a největší demonstrací hnutí; a všichni se jich účastnili, i když ne každý rok v plném počtu. Ale na jeden si vzpomínám velmi dobře.

D. S.: Do kterého roku?

Göring: Až do posledního stranického sjezdu v roce 1938.

D. S.: Do jaké míry byl po převzetí moci zabavován majetek politických odpůrců?

Göring: Byly vydány zákony, které nařizovaly konfiskaci majetku lidí nepřátelských vůči státu, to znamená majetku stran, které jsme prohlásili za nepřátelské vůči státu. Částečně byl konfiskován stranický majetek komunistické strany a jejích přidružených jednotek a majetek sociálně demokratické strany – nikoli však, a to chci zdůraznit, soukromý majetek členů nebo dokonce vůdců těchto stran. Naopak, řadě vedoucích sociálních demokratů, kteří byli ministry nebo státními úředníky, byla i nadále vyplácena plná penze. Ve skutečnosti byla později ještě zvýšena.

D. S.: Jak si vysvětlujete akce proti odborům? Jak si vysvětlujete akce proti svobodným dělnickým sdružením?

Göring: Odborové svazy v Německu byly z velké části, nebo ty nejdůležitější z nich, velmi úzce spojeny se sociálnědemokratickou stranou a také se sociálními demokraty a také stále ve větší míře, díky vlivu a činnosti komunistů, s komunistickou stranou. Ve skutečnosti byly, ne-li formálně, orgány, ba velmi aktivními orgány těchto stran, a zde nemluvím o masách členů odborů, ale o vedoucích odborových organizací. Kromě toho existoval také menší křesťanský odborový svaz, orgán strany Centrum.

Tyto odborové svazy se díky svým vůdcům a úzkému spojení těchto vůdců s těmi stranami, které jsme považovali za naše protivníky, shodovaly s našimi protivníky do té míry, že se do našeho nového státu nijak nehodily. V důsledku toho byla organizace odborů rozpuštěna a pro dělníky byla vytvořena organizace Německá pracovní fronta. To podle mého názoru nevedlo ke zničení svobody německého dělníka; naopak jsem přesvědčen, že právě my jsme německému dělníkovi dali skutečnou svobodu, neboť ta spočívala především v tom, že jsme mu zajistili právo na práci a kladli zvláštní důraz na jeho postavení ve státě.

Zbavili jsme se ovšem dvou věcí, které je asi třeba považovat za dva znaky svobody, které nerozumím: stávky na jedné straně a výluky na straně druhé. To nebylo možné uvést do souladu s právem na práci ani s povinnostmi, které má každý občan vůči významu svého národa. Tyto dva znepokojivé prvky, které rovněž přispěly k velkému počtu nezaměstnaných, jsme odstranili a nahradili obrovským pracovním programem.

Vytváření pracovních příležitostí bylo dalším podstatným bodem našeho sociálního programu a převzali ho i jiní, i když pod jiným názvem. Nehodlám se tímto sociálním programem podrobněji zabývat. Bylo to však poprvé, kdy měl dělník právo na dovolenou, placenou dovolenou, to dodávám jen na okraj. Pro dělníky byla vytvořena velká rekreační střediska. Obrovské částky byly investovány do nových bytových projektů pro dělníky. Celkově se zvýšila životní úroveň dělníků. Do té doby byl dělník využíván a vykořisťován. Neměl téměř žádný vlastní majetek, protože během let nezaměstnanosti musel vše prodat nebo zastavit. Aniž bych tedy zabíhal do podrobností, chtěl bych na závěr říci, že jsme svobodné dělníky nezotročili, ale naopak jsme dělníka osvobodili od bídy nezaměstnanosti.


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

4.5 4 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
2 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
leviathan
leviathan
19. 6. 2022 11:02

Ono to není o válečné ekonomice, je to o „převzetí moci“ a o „programech“ takto vytvořeného státu. Čeští národní sociálové vznikli na konci 19. století v reakci na živelný kapitalismus, kde dělníci neměli prakticky žádná práva. Proto byl Karel Klofáč populární svým „k lidu níže, s lidem výše“. Němečtí nacisté převzali pouze národně sociální obálku a do ní společně s původně slovanskou svastikou, v nacistickém podání hakekreisem, nacpali „sociální programy“ zglajchšaltované práce nikoli pro národ, ale pro nejvyšší pohlaváry tehdejšího německého průmyslu, kteří v drtivé většině podpořili nacismus. O tom kokainista Göring v tomto rozhovoru raději mlčí. Tento vysoce inteligentní… Číst vice »

idiotronic
idiotronic
Reply to  leviathan
19. 6. 2022 13:35

Možná jsem nepochopil nadsázku v detailu, ale byl to morfinista, nikoli kokainista. Mák jsem vysel, koka mi neroste…