O státní formě

Sio napsal
Sio • 20. srpna 2016

@PPK: „Jaké jsou zákony, jen takový je stát!“ ??? Nevím, jak to myslíte. Zákony jsou přece takové, jaké si vládnoucí moc ve státě (kolonii) přeje. Konkrétně v našem případě zákony rozhodně nesmí překážet nadnárodním korporacím. Třeba v tom, že příliš striktně definují, co je jogurt a co ne.

Sio, chápu Vaše rozčilení a prosím, neberte ve zlém, co teď napíši: Je totiž třeba si ujasnit, co má být v naší zemi primární: Systém státu a vládnoucí (též i) nadnárodní moc, která určí, jaké budou zákony? Anebo to bude tak, jak píši já, že primární budou NAŠE zákony, které určí podobu, funkci a chování Systému? Chování třeba i k těm nadnárodním korporacím? (Registrujete tu systémovou podobnost české povinné tolerance k nadnárodním korporacím a povinné tolerance k Sorošově multikulti vlivové politice?) Takže zbývá maličkost: Ve volbách si navolit takové politiky, kteří např. odstraní z Ústavy formuli o nadřazenosti mezinárodních SMLUV (též i o tzv. „zahraničních agentech“) nad zákony republiky a bude na tomto právním základu vymalováno. Dvěma slovy řečeno: Obnovit suverenitu! Alespoň takovou, jaká byla za komunistů! Všechno jde, když se chce. Samo se to ale neudělá.

P.S. Pokud však závazná zákonná státní norma určí V ZÁJMU MÉHO ZDRAVÍ a mé peněženky, aby jogurt byl jogurt a nikoliv jen pixla škrobu a chemických „konzervačních“ sajrajtů, pak mi vůbec ta starost státu o mne občana vadit nebude. Právě tak, pokud stát zakáže a ztrestá finanční lichvářské podvodníky a přestane se ústy prodejných soukromých advokátů těch zlodějů vymlouvat na mou údajnou malou „finanční gramotnost“ = schopnost detektivně odhalovat beztak NEPOTRESTATELNÉ podvodníky, pak budu rovněž spojený velice. Mým přáním je zodpovědný stát, který umí plnit své politické povinnosti.

Je užitečné si v mysli stále připomínat, že všechny politické pojmy vždy byly a i dnes jsou soustavně významově zkreslovány propagandami všech společenských režimů. Prakticky cokoliv, co jeden politický režim označí za prvek demokracie, jiný jemu nepřátelský režim totéž klidně označí za typický element totality a fašismu, bolševismu či dokonce nacismu a komunismu zároveň a současně začne hlasitě křičet to hlavní slovo svého nesouhlasu – slovo NENÁVIST, kterou prý jeho protivníci údajně hlásají.
Ale jak se potom pozná, kde vlastně je právo a pravda? Možná tak, že budeme sledovat, co prostým lidem činí život přijatelnější, do budoucna nadějné a dobrovolně svobodné a co naopak do životů lidí jen mocensky nanucuje cenzuru, tresty za pouhá slova a gesta názorů a sociální šikanu, životní nespravedlnosti a mocensko-správní násilí úředníků – jen šafářů státu.

A jestli nějakým faktům pak v televizi nějaký „osvědčený teoretický expert“ nalepí svou vlastní +/- názorovou nálepku, nebo nějaký soud někoho za cosi trestně odsoudí proto, že ti občansky nevolení soudci „nabyli přesvědčení“, pak je něco v tom státě špatné, přičemž je úplně irelevantní, jak takovým jevům kdokoliv dá jaké definiční jméno. Proč? Protože to, co se stalo, objektivně a viditelně někomu změnilo život směrem k životu nespravedlivějšímu a možná už i bezprávnému, než jak tomu bylo předtím.

V čem je tudíž problém? Je v jediném: V tom, že žádná vládnoucí moc nechválí své kritiky a prakticky vždy v nich vidí především své TŘÍDNÍ nepřátele.

Nediskutujme proto o -ismech FORMY státu, ale o naučme se hodnotit PRÁVNÍ SYSTÉM státu z třídního pohledu sociální spravedlnosti, ústavních svobod a svéprávnosti občanů. A hned budeme mít i v pojmech a v jejich definicích mnohem jasněji. Jaké jsou zákony, jen takový je stát!