Hillary Clintonová: Střelba na běžící terče

Dobrým slovem a pistolí lze získat více než pouze dobrým slovem. (Al Capone)

Politická kultura anglosaského světa nikdy neodmítala užitečnost a účelnost zabíjení příslušníků svého druhu, šlo-li o první místo v potravním řetězci. Je to národní zvyk, který se táhne celou americkou historií (čtyři zabití prezidenti a řada níže postavených politiků). Stav intelektu americké elity nejlépe charakterizuje zanícené kvílení Clintonové, když v televizi sledovala krvavou odplatu, vykonanou na Muammaru Kaddáfím.

Poezie kulí a vražd je natolik přirozenou součástí amerického života, že se nikdo ani nediví Obamovi, když pozoroval, jak speciální jednotka vraždí bin Ládina. I když je tento člověk považován za vyvrhele lidského rodu, přesto by scéna jeho zabíjení neměla přinášet potěšení. Obvyklé představy o Americe se už dávno nemění. Pokud v amerických věznicích zřizují speciální vitríny, v nichž může veřejnost sledovat výkon trestu smrti, je to už za hranicí dobra a zla. Ameriku není možno posuzovat v obecných kategoriích. Důkazem toho je pět mrtvol, provázejících jen za poslední měsíc cestu Clintonové k prezidentskému křeslu.

Všichni tito Američané měli jediný nedostatek. Kompromitovali ženu s úsměvem blázna a skelným výrazem v očích kokainistky.

První zemřel Victor Thorn, autor kritických knih o rodině Clintonových. Vytvořil celý seriál o tomto páru, trilogii „Kniha o sexu“, „Kniha o narkotikách“ a „Kniha o vraždách“. Jeho poslední dílo bylo „Korunovace Clintonové. Proč nemůže být Hillary v Bílém domě“.

Thorn psal, že Clintonovi změnili Arkansas, kde začali svoji cestu, na centrum pro obchod s kokainem. Napočítal přes 130 lidí, kteří podle něho byli zabiti bandami napojenými na rodinu Clintonových. Thorn byl před dvěma týdny nalezen zastřelený vedle svého domku v horách.

„Sebevražda,“ uzavřela případ policie.

Neuplynul ani jeden den a zahynul advokát Sean Lucase, který se zabýval machinacemi ve vedení Demokratické strany USA. Snášeli jej do té doby, než doručil mluvčí Demokratické strany Wasserman-Schultzové obsílku ohledně obvinění z podvodu v primárkách. Číše trpělivosti příznivců Clintonových přetekla. Příští den Lucas skončil svůj život ve své koupelně.

Policie konstatovala: „Příčina smrti neznámá.“

Do seznamu zavražděných patří také autor, který odhalil machinace Demokratické strany okolo mandátu Clintonové pro kandidaturu na prezidenta. Mezi posledními dvěma vraždami došlo ještě k dalším. Pořadí, v jakém jsou uváděny, vychází z logiky věci.

Zaměstnanec aparátu Demokratické strany Seth Conrad Rich odhalil skutečnou podstatu machinací a své informace spojil s informacemi WikiLeaks. Publikace byla bombou. Pokud by nebyla média kontrolována a nezačalo zuřivé vřískání o intrikách ruských hackerů, neměla by Clintonová žádnou naději na zvolení. Jenže politická kultura USA znamená nejen zbavování života nepřijatelných aktivistů, ale též dokonalé obelhávání veřejnosti. Publikum je vedeno do stavu zombie, které drzé manipulace nevidí. Život Setha Conrada Richa ukončily dva výstřely do zad.

Policie usoudila: „Pokus o loupežné přepadení.“ Nijak ji nezarazilo, že cennosti, které měl mrtvý u sebe, byly netknuté.

V den zveřejnění materiálu Riche zemřel 47letý  Joe Montana, který měl významné postavení ve vedení Demokratické strany USA. Byl to přítel Clintonových, ale nedokázal udržet partajní tajemství.

Policie oznámila: „Srdce nevydrželo.“

Odstraňování nežádoucích osob pokračovalo i z dalších příčin.  John Ash byl poslán na onen svět, když souhlasil s poskytnutím svědectví o korupčních vazbách Clintonových s čínským podnikatelem Sengem. Ten je dlouholetým sponzorem Clintonových a tentokrát byl zadržen na hranicích, když pro ně vezl dar – 4 miliony dolarů v hotovosti. Sengův restaurační podnik byl v Arkansasu, samozřejmě, že nikterak nespojený se šířením drog. Jednoduše řečeno, jeho podnik natolik vzkvétal, že se mohl trvale dělit o své zisky s Clintonovými.

Před svým příjezdem do Kosova navštívil tento týden Biden nepochopitelně Srbsko. Žádná důležitá jednání neproběhla a hned nato zamířil do Prištiny. Tento politik je blízkým přítelem rodiny Clintonových a spolu s nimi byl u počátku vzniku podivné republiky Kosovo. O jeho debatách s Hashimem Thacim se v americkém a kosovském tisku příliš nepsalo. Biden přesvědčoval Thaciho o nutnosti sbližování s Bělehradem. Nejde o nic nového, tak nač nyní to osobní přesvědčování?

Ti, kteří něco vědí o boji s obchodem s drogami, by mohli mluvit, ale mlčí. Kdysi se proslýchalo, že intriky kolem Kosova byly vymyšleny Clintonovými, aby bylo vytvořeno centrum pro distribuci drog do Evropy a Ameriky. Možná, že zde Biden potřeboval udělat inspekci, ověřit si, že má Thaci vše pod kontrolou a že kdokoliv by se chtěl „prokecnout“ v tak vypjatý moment, bude rozebrán na náhradní díly a prodán „černým transplantátorům“. Protože je to složitá věc, vyžaduje velkou pozornost.

Ano, člověk nikdy neví.

Prezidentské volby v USA, zvláště ve své závěrečné etapě, už dlouho naznačují, že americká demokracie a psychiatrie jdou ruku v ruce. A také se sbližují. Čím více se spojují do jednoho celku, tím více mrtvol je kolem cesty. Není to právě směšné, když satirici tvrdí, že současná kampaň stále více připomíná povstání v blázinci, vedené pacientkou z pokoje nezvladatelných šílenců.

Opravdu velmi zvláštní je tento maják svobody a demokracie.

Převzato z Fondsk.ru, redakčně kráceno

Překlad: zajoch