Foto: JE Dukovany od jihu shora (zleva chladicí věže, ventilátorové náhradní chlazení, za výrazným komínem plochá střecha nad dvěma reaktory a nad nimi střechy dvou strojoven a vyvedení výkonu)
Při ohlédnutí za informacemi, které se týkají letošních extrémních vlivů počasí a českých jaderných elektráren se dá dohledat i několik, které svědčí o jejich poškození větrem. Informace zároveň obsahují větší množství dat o tom, co bylo v minulých letech pro větší bezpečnost jaderných zařízení uděláno a že se není třeba vnějších vlivů na jadernou bezpečnost obávat. V těchto zprávách figuruje též zemětřesení a povodeň. Kdyby se zprávy skutečně zaměřily pouze na silný vítr a na skutečně všechny škody, které letos zatím způsobil, došlo by se k překvapivým následkům.
Začnu u tornáda F4, které postihlo ve čtvrtek 24. června 2021 okolí Hodonína. SÚJB (Státní úřad pro jadernou bezpečnost) konstatuje pro případ, že by podobné tornádo prošlo přes atomovou elektrárnu v Dukovanech: „I když některé stavební konstrukce by byly asi i poměrně vážně poškozeny, ale se zachováním všech bezpečnostních funkcí odolají tornádu F4.“ Stovky „pofukušimských“ opatření již bylo v Dukovanech realizováno a měly by, jak uvádí provozovatel, odolat extrémním vlivům, přicházejícím možná za deset tisíc let. Selhání lidské technologie ve Fukušimě vyvolalo zemětřesení a tsunami. Extrémní vítr je ovšem trochu jiná kategorie a větry takové síly, se kterou od letoška nutno počítat, jsme u nás tisíciletí neměli.
V národní zprávě „Zátěžové zkoušky JE Dukovany a JE Temelín“ se v kapitole nazvané „Extrémní povětrnostní podmínky“ uvádí u Dukovan nejvyšší uvažovaná hodnota nárazového větru 60,6 m/s. Tornádo síly F4 začíná od rychlosti větru 75 m/s. Chladicí věže, které by podle zprávy neměly vydržet ani tornádo F3, mají už postavenou modernější náhradu. Překrýt celý objekt dukovanské elektrárny, kterému by se tím značně zodolnila rovná střecha i pro případ postižení extrémním větrem, by se asi vzhledem k jejímu stáří nevyplatilo.
Ve stejné zprávě k JE Temelín se pro extrémní výpočtové zatížení uvažuje rychlost větru 68 m/s. Jaderný okruh je zde oproti Dukovanům zakryt železobetonem a chladicí věže by měly být odolnější, protože zde nové náhradní chladicí věže nebylo nutno přistavět.
Budova temelínské strojovny letos neustála extrémní vítr, který zde prošel již den předtím, než se extrémní vlivy počasí projevily na Moravě. Ve středu 23. června v noci porážel vítr v okolí jaderného zařízení staleté stromy a rozlámal tři stožáry VVN, vyvádějící elektřinu ze strojovny 2. bloku Temelína. Poškozením vyvedení výkonu pak provozovatel předčasné rychlé vypnutí 2. bloku poté odůvodnil. Zapomněl ale uvést, že to nebyl důvod jediný. Podle interního sdělení ČEZu byla též silným větrem „vpáčena jedna z vrat strojovny dovnitř“ a „srolována střecha strojovny“. Při nedávném dnu otevřených dveří mi bylo taktéž potvrzeno, že došlo k nadzdvižení střechy strojovny 2. bloku. Nepřehlédnutelný tam byl v těchto dnech obrovitý jeřáb, jehož činnost zřejmě též souvisela s opravami střechy poškozené strojovny. Ani ministerský předseda si při projížďce elektrárnou asi o hodinu dříve nemohl oprav nepovšimnout.
Jeřáb u strojovny s pracovníky na střeše
Podobně jako na nedostatečnou odolnost poškozené střechy strojovny nebylo v zájmu provozovatel upozornit ještě na jedno naštěstí nepoškozené vedení elektřiny, které o kousek dál křižuje vedení se skácenými stožáry a přivádí naopak elektřinu ze sítě do odpojené elektrárny. V případě, že by toto přívodní vedení selhalo, by musel spustit nouzové zdroje napájení. Podle výše uvedené zprávy je „odolnost linek 400 kV a 110 kV na nárazový vítr okolo 38 m/s“. V Temelíně proto zřejmě vítr foukal rychlostí srovnatelnou s tornádem F1.
Zdá se, že větrem ošlehaný Temelín by měl vyvolat přinejmenším odbornou diskuzi k tématům extrémní povětrnosti. Mělo by se nově ověřit, zda jsou bezpečnostní úpravy, které po fukušimské nehodě byly provedeny v Temelíně, ale zejména v Dukovanech, dostatečnou zárukou jejich bezpečnosti v měnícím se světě.
K tématu:
Národní zpráva „Zátěžové zkoušky“
