P. C. Roberts: Rusko na Západě žádné partnery nemá!

Ruská vláda dělá jednu a tutéž věc stále dokola. Stále dojednává s Wahingtonem dohody a Washington tyto dohody stále porušuje.

Posledním příkladem je dohoda o zastavení palby v Sýrii. Washington ji pojal tak, že poslal americké bombardéry zbombardovat pozice syrské armády, při čemž bylo zabito 62 a zraněno 100 syrských vojáků. A tak síly Islamského státu (IS) mohly obnovit své útoky.

Rusko zasáhlo Washington nepřipravený v září 2015, když ruské letectvo zaútočilo na pozice IS v Sýrii, čímž syrské armádě umožnilo chopit se iniciativy. Tehdy mělo Rusko v boji s IS vítězství na dosah ruky, ale neočekávaně se z boje stáhlo ještě dřív, než práci dokončilo. Což USA či jejm agentům umožnilo IS znovuzásobit a síly IS tak mohly své útočné akce obnovit.

Rusku za této situace nezbylo, než se do Sýrie vrátit. Mezitím se ovšem do zdejšího dění zapojil Washington, následkem čehož se ruské letectvo setkává nyní s mnohem většími obtížemi, než dříve. Rusko totiž o svých plánovaných akcích Washington informuje – a ten o nich pohotově informuje jak IS, tak možná i Turecko, které jedno ruské letadlo – takto předem nahlášené – sestřelilo.

I tak však syrská armáda stále více získávala půdu pod nohama. Ale vždy a po každé bylo téměř už završené vítězství zmařeno „zastavením palby“, během něhož se Amerikou podporované síly stačily výhodně přeskupit. A tak válka, kterou mohly Rusko a Sýrie už dávno vyhrát, pokračuje – a to už i s uvedením shora popsaného nového prvku – Washington už syrskou armádu otevřeně bombarduje.

Pochopitelně, Američané prohlásili, že měli za to, že bombardují síly IS.

Ale na minutku o tomhle zauvažujte: USA o sobě tvrdí, že jsou vojenskou supervelmocí. Špehují celou zeměkouli, včetně mailů a telefonních hovorů svých evropských vazalů. Přesto však „jaksi“ tentokrát jejich špionážní výjimečnost selhala natolik, že nedokázala odlišit známé pozice syrské armády od pozic IS. Jestliže tomuhle uvěříme, nemůžeme než uznat, že americké vojenské síly patří do starého železa.

Rusové válku v Sýrii několikrát už téměř vyhráli, ale vždy před vrcholem obrátili svůj pohled k „mírovým rozhovorům“ či k „zastavení palby“, kterých USA pokaždé využily k tomu, aby se do konfliktu ještě více zapojily.

Je záhadou, proč ruská vláda stále věří tomu, že má s Washingtonem v Sýrii společný zájem. Vždyť jediným zájmem USA je zbavit Asada moci a uvrhnout Sýrii do stejného chaosu, v jakém se nalézá Libye a Irák. Zájmem ruské vlády je Sýrii stabilizovat jako hráz proti šíření džihádismu, a je neuvěřitelné, že je natolik dezinformovaná, že se stále upíná k představě, že má v boji proti terorismu s Washingtonem nějaký společný zájem. Vždyť právě tento terorismus – a nic jiného – je onou zbraní, která  Washingtonu umožňuje Střední východ destabilizovat.

Bush ml. vycouval ze smlouvy o omezení systémů antibalistických raket (ABM), a Obamův režim rozmísťuje jaderné rakety podél ruských hranic.

Neokonzervativci zakopali na šest sáhů pod zem ideu o nepoužití jaderné zbraně jako první a opačnou ideu o jejím  použití jako první vtělili do své nové vojenské doktríny.

Obamův režim svrhl ukrajinskou vládu a v dříve nedílné části Ruska ustavil loutkovou vládu, která rozpoutala válku proti ruské populaci na Ukrajině, čímž zde vyprovokovala separatistické hnutí,  Washingtonem překvalifikované na „ruskou invazi a anexi“.

A přesto všechno má ruská vláda stále za to, že Washington je „partner“, se kterým má společné zájmy.

Vybral a přeložil Lubomír Man

Zdroj: Paul Craig Roberts