P. C. Roberts: Svět potřebuje rusko-čínský Pax Romana

Jak jsem už napsal: Fakt, že Washington nepodepsal a veřejně nevyslovil souhlas s ruským návrhem o zajištění vzájemné bezpečnosti, nic neznamená. Problém byl vyřešen. Putin vyhrál. 

Došli jsme k tomuto závěru z mnoha důvodů. Zde jsou některé z nich:

Victoria Nulandová, válečnická superjestřábí náměstkyně amerického ministra zahraničí, vyslala signál o washingtonské kapitulaci, když vyzvala Čínu, aby využila svůj vliv na Rusko a  zabránila ruské invazi na Ukrajinu. Tím Nulandová celému světu ohlásila americkou impotenci.

Hysterický Biden řekl ukrajinskému prezidentovi Zelenskému, že Rusko se chystá na Ukrajinu zaútočit a že Kyjev bude okupován. Což Zelenskij popřel těmito slovy: „Já jsem prezident Ukrajiny, na její půdě stojím a mám za to, že jsem zde na místě obeznámen s detaily líp.“ Bidenovo tvrzení, že Kyjev (hlavní město Ukrajiny), bude okupováno, je důkazem, že Washington a NATO nevěří tomu, že zkombinované síly Ukrajiny, Washingtonu a NATO jsou schopny případnému ruskému útoku zabránit odstrašením, či jej, kdyby se stal skutečností, odrazit. A sama vojenská impotence Ukrajiny dokazuje, že žádného ruského útoku zde není ani zapotřebí. Kreml už dostatečně jasně vyjádřil, že nechce Ukrajinu, ale nedovolí, aby se tato stala zemí NATO, prostoupenou americkými vojenskými základnami.

Rusko by si mohlo vzít Ukrajinu, kdykoli by chtělo, a nic na světě a žádné kombinace „západních sil“, tím méně pak sankce, by s tím mohly co udělat. Potvrzují to tato fakta: Všimněme si např. vojenských sil USA a NATO, kterými Biden pohrozil Rusku s tím, že 8500 amerických vojáků, 5000 francouzských vojáků a několik stovek vojáků z Británie bude rozmístěno v Polsku a baltských zemích, 1000 vojáků poputuje do Rumunska a stejný kontingent do Bulharska. Takovýto titěrný počet vojáků by pochopitelně nezadržel ruský postup ani na pět minut. Washington a NATO by zřejmě nebyly schopny odradit Rusko od útoku kdekoli v Evropě, ať už na západě, či východě. Což se ještě víc než dřív ozřejmilo vyhlášením Pentagonu, že na Ukrajinu nebudou vyslány žádné americké vojenské jednotky, dále pak prohlášením dvou členů NATO, že neučiní totéž, dále popřením vlády Německa, že by kdy povolilo přelet britských letadel s nákladem zbraní pro Ukrajinu nad svým územím, a též odmítnutím Bulharska, aby na jeho území bylo rozmístěno nabídnutých 1000 amerických vojáků.

Každá vláda na světě ví, že Ukrajina do NATO připojena nebude. Byl by to akt sebevraždy pro Ukrajinu i pro NATO. A kdyby se tupé hlavy ve Washingtonu obrátily k jaderným zbraním, byl by to konec USA.

Nikdo v Evropě, kdo odmítá chránit své vlastní hranice před nájezdy imigrantských vetřelců, není ochoten zemřít pro ochranu hranic ukrajinských. Zelenskij to ví a bez ohledu na Washington přijme teď vůči Rusku méně agresivní přístup. Přijme tím samozřejmě i riziko, že se ho Washington pokusí hodit přes palubu a nahradit jej jednou ze svých šílených neonacistických loutek, ale i tato loutka dojde jednou k  poznání, že ani jeho osobní enormní rusofobie s vojenskou impotencí jeho země nic nesvede.

Vše, co teď Kreml musí udělat, je zachovat si svůj bezpodmínečný postoj a jestliže Washington sáhne k jakémukoli význačnějšímu posilování své vojenské síly ohrožující hranice Ruska, požadovat její okamžité stažení zpět, a to pod hrozbou její likvidace

Washington jasně prokázal, že mír jeho agendě nesvědčí. A proto nemůže existovat mír na tomto světě a pro tuto dobu, dokud Rusko a Čína nedají zcela jasně najevo, že jsou odhodlány prosadit mír silnou pěstí. Je to váhání a nerozhodnost Ruska a Číny, které vedou k válce. A váhání a nerozhodnost povedou i k dalším washingtonským provokacím, dokud napětí nevybuchne.

Zdroj: PCR

Vybral a přeložil Lubomír Man