O amerických vojenských biolaboratořích na Ukrajině

Svjatoslav Kňjazev

30. ledna 2022

Známá bulharská novinářka Diljana Gajtandžijeva podala novou informaci o činnosti amerických biolaboratoří na Ukrajině, v Gruzii a v dalších zemích.

Materiály svědčí o tom, že na svých základnách s laboratořemi provedl Pentagon pokusy na 4400 ukrajinských a 1000 gruzínských vojácích. Projekt pod kódem UP-8 s názvem „Šíření viru krymžsko-konžské hemoragické horečky (CCHF) a hantavirů na Ukrajině a potenciální potřeba diferenciální diagnostiky u pacientů s podezřením na leptospirózu“ byl nastartován v roce 2017 a pokračoval do roku 2020. Znamenal odběry vzorků krve 4400 ukrajinských vojáků ve Lvově, Charkově, v Oděse a v Kyjevě. Vyšetřovalo se 4000 vzorků na protilátky proti hantavirům a 400 vzorků na protilátky viru krymsko-konžské hemoragické horečky.

V dokumentu je speciálně zdůrazněno, že výsledky výzkumu nebudou účastníkům sdělovány. Nejsou uvedeny konkrétní informace o experimentech, ale je tam poznámka: „Důležité incidenty, a to i se smrtelným koncem, mají být hlášeny do 24 hodin. Všechna úmrtí účastníků výzkumu, která se pojí k výzkumným postupům, mají být hlášeny bioetickým výborům v USA a na Ukrajině.“ Kdyby se jednalo o obyčejné zkoumání krevních vzorků, toto by nebylo potřeba.

Projekt byl placen Americkou agenturou pro snižování obranných hrozeb (DTRA). Jedním z jejích dodavatelů je společnost CH2M Hill, která dostala zadání na rekonstrukci tří laboratoří, a to Státního výzkumného ústavu laboratorní diagnostiky a veterinární a hygienické expertízy v Kyjevě, Státní služby bezpečnosti potravin Ukrajiny a Oblastní diagnostické laboratoře pro ochranu práv spotřebitele v Oděse.

Údaje novinářky nejsou ucelené, avšak porovnáním s informacemi o událostech na Ukrajině z dřívějška se objevují děsivé závěry.

Před půldruhým rokem problém amerických biolaboratoří na Ukrajině vznesli poslanci „Opoziční platformy – Za život“ Medvedčuk a Kuzmin. V roce 2020 se obrátili na prezidenta Zelenského a nejvyšší zástupce vlády, SBU a ministerstvo zdravotnictví s dotazy na potenciální nebezpečí, které pro Ukrajince z provádění pokusů americkými vojenskými biology na území Ukrajiny plyne. V žádosti uvedli, že předmětné laboratoře na Ukrajině byly údajně spuštěny v roce 2005 a nacházely se v Oděse, Vinnici, Užhorodu, Lvově, Kyjevě, Chersonu, Ternopilu, nedaleko Krymu a Luganska.

Medvedčuk a Kuzmin napsali: „Fakticky se práce v laboratořích řídí podle programů biologických experimentů. Rozpočet představuje 2,1 miliardy USD a platí jej americká DTRA a podílí se i vědecko-technické centrum na Ukrajině, což je mezinárodní organizace placená americkou vládou. Pracovníci mají diplomatickou imunitu. Organizace platí projekty pro výrobu zbraní hromadného ničení.“

Na Ukrajině si všimli po objevení se biolaboratoří vzplanutí exotických nemocí. Konkrétně v roce 2009 v Ternopilské oblasti vzniklo ohnisko záhadného viru hemoragické pneumonie. Bylo 450 obětí. V roce 2011 až 2014 se na Ukrajině vyskytla cholera. V roce 2016 virus připomínající chřipku zabil v Charkově 20 vojáků a několik set jich muselo být hospitalizováno. V roce 2014 se v Nikolajevu, v Záporoží, v Oděse a v Charkově vyskytly podivné epidemie žloutenky A.

Když se Janukovič ujal funkce prezidenta, zahájil Kyjev prověrky, které objevily v práci laboratoří hrubé závady. Byly uzavřeny, ale po převratu v roce 2014 byly opět otevřeny.

Medvedčuk s Kuzminem předpokládají, že jednou z příčin svržení Janukoviče je to, že odmítl na Ukrajině provádět zkoušky Pentagonu. Napsali: „Není vyloučeno, že tajná a neprůhledná činnost nebezpečných cizích objektů na území Ukrajiny má za úkol testovat vliv virů a bakterií na organismy Ukrajinců.“

V Mečnikovově institutu v Oděse zavázala americká armáda ukrajinské úřady uchovávat nejnebezpečnější patogeny. Pracovníci institutu zkoumající koronavirus se jím masově nakazili. Oficiálně o tom informoval náměstek hlavního hygienika oblasti. Tak, nyní „služebníci národa“ začněte vyřvávat o tom, že to spolu nesouvisí a že u nás americké biolaboratoře nejsou!

Na otázky poslanců neodpověděly ukrajinské úřady, ale velvyslanectví USA. Sdělilo, že biolaboratoře opravdu řídí Pentagon, ale jejich cílem je prý „zajistit bezpečné uložení choroboplodných zárodků a nebezpečných toxinů ve státních zařízeních“ pro mírové výzkumy. Přitom Američané uvedli, že pomáhají Ukrajině odvracet vzplanutí nebezpečných infekčních onemocnění. O obsahu „výzkumů“ americké velvyslanectví nic neuvedlo.

Na internetových stránkách amerických úřadů objevili novináři dohodu mezi Ukrajinou a USA „ohledně předcházení šíření technologií, patogenů a zkušeností, které by bylo možno využít při výrobě biologických zbraní“.

Konkrétního je v nich málo, ale jedno mimořádně důležité tam je. Ukrajina garantuje úplné utajení údajů, které jsou Američany považovány za tajné. Ještě něco. Podle dohody jsou pracovníci Mezinárodního vědeckého centra dohlížejícího na biolaboratoře obdařeni diplomatickou imunitou. To je zcela nehorázné.

Novinář Jurij Tkačev to okomentoval: „Výzkumy mají dvojí účel. Jednak jsou skutečně důležité ohledně hodnocení rizika šíření té které choroby a přípravy doporučení boje s nimi. Za druhé mohou být využity k přípravě bakteriologických zbraní.“

Diljana Gajtandžieva ťala Washington a kyjevský režim do živého. Proti novinářce ihned začala diskreditační kampaň. Zřejmě píchla do vosího hnízda.

Převzato z Fondsk.ru

***

„Absurdní situace“ – proč ukrajinská rozvědka odváží z Kyjeva tajné dokumenty

Maxim Vručnyj

1. února 2022

Ukrajinské úřady mají snahu přesvědčit veřejnost o tom, že na zemi nepřijde žádný útok. Neshoda je patrná i mezi prezidenty USA a Ukrajiny, kdy v rozhovoru mezi sebou tvrdil každý něco jiného. Promluvil o tom odborník nadace „Národní diplomacie“ Sergej Prostakov.

Vypátráno Ukrajinou

List The Washington Post informoval, že výzvědná služba Ukrajiny odvezla z Kyjeva ze svého štábu tajné dokumenty. Anonymní zdroj uvedl: „Ukrajinská rozvědka odvezla tajné dokumenty a vybavení ze svého štábu v hlavním městě na bezpečné místo na západě země.“ Proč to?

Autoři materiálu to spojili s přípravou Ukrajiny na eskalaci situace kolem země. Ostatně list také připomenul, že ukrajinský prezident v poslední době veřejně prohlašuje, že dřívější eskalaci na hranici s Ruskem nevidí, což jako kdyby znepokojovalo americké úředníky.

„Absurdní situace“

Sergej Prostakov uvedl, že pokud zemi hrozí vojenský vpád, potom je záchrana důležitých archivů jedním z logických kroků. Když přichází nebezpečí z východu, přemístí se na západ. Na jednání SBU není nic divného, kdyby nebylo všechno to kolem informační kampaně o údajně připraveném útoku Ruska.

„Vznikla absurdní situace, v níž hlavní roli na jitření konfliktu hrají zahraniční politici a media. A ukrajinská vláda v čele se Zelenským se snaží přesvědčit lidi o tom, že žádné napadení nebude. Tento rozpor je dokonce i mezi prezidenty USA a Ukrajiny, kteří v osobním rozhovoru mluví zcela odlišně,“ říká Prostakov

Poznamenal, že za těchto okolností postupuje SBU podle zahraničních prohlášení a varování a nikoliv v duchu vedení Ukrajiny. Je přesvědčen, že buď úřady země svým občanům lžou a útočit chtějí samy, anebo se jim vedení Ukrajiny nepodřizuje a koná na příkaz Západu. Vypadá to, že druhá možnost je ta správná.

Svoji úvahu Prostakov shrnul: „Kromě vytvoření dalších záminek v rámci globálních protiruských informačních útoků mohou zpravodajské služby takto řešit své místní záležitosti. Například „ztratit“ v průběhu přepravy některá důležitá svědectví a dokumenty nepříjemné pro samotnou SBU, pro úřady, nebo pro jejich západní kurátory. V každém případě pokud se tak stane, podtrhuje rozhodnutí SBU závislost Ukrajiny na Západu. Není to poprvé a kyjevskému režimu to umožňuje pokračovat.“

Ruská strana opakovaně odmítá všechna obvinění zemí Západu a Ukrajiny o údajné přípravě vpádu na území sousedního státu. Peskov připomíná, že Moskva nikdy na nikoho nezaútočila jako první.

Převzato z Riafan.ru

***

Proč se Brazílie stala důležitým hráčem v ukrajinských událostech

Ljubov Stěpušova

2. února 2022

Nehledě na překážky kladené z USA jede v Brazílii na plné obrátky příprava návštěvy prezidenta Jaira Bolsonara v Rusku.

USA a Ukrajina usoudily, že Brazílie se přiklonila na stranu Ruska.

O víkendu žádal poradce ukrajinského velvyslanectví v Brazílii Tkač na Twitteru, aby Brazílie objasnila svůj postoj ve spojitosti s „geopolitickou krizí“ a aby prezident Bolsonaro nejel do Moskvy „učinit gesto podpory Vladimiru Putinovi“.

Podle zjištění listů Folha de S. Paulo a Poder 360 žádala vláda USA po vládě Brazílie návštěvu zrušit, jelikož to může být přijímáno tak, že se Brazílie staví v krizi mezi Ukrajinou a Ruskem na stranu Ruska.

Brazilský prezident jede na návštěvu do Moskvy a Ukrajina není v programu.

V interview pro TV Record dne 31. ledna Bolsonaro sdělil, že návštěva má obchodní charakter. Poznamenal: „Chceme se stále víc a víc integrovat se světem v komerčních vztazích a mít možnost spolupracovat ve všem, co je možné pro mír v celém světě.“ Podle něho přišlo pozvání k návštěvě od Vladimira Putina. Cílem má být upevnění svazků a zlepšení obchodních vztahů mezi nimi. Na otázku, zda je Putin konzervativní, řekl, že ano.

K cestě má dojít koncem února a při jednání s prezidentem Putinem neplánuje posuzovat krizi mezi Ruskem a Ukrajinou. Řekl ale, že pokud se tato otázka objeví, bude to vůle prezidenta Putina.

Brazílie se nemůže Ruska zřeknout

Viceprezident Hamilton Mourao připomenul, že Rusko i Brazílie jsou členy BRICS. Řekl: „Brazílie je členem skupiny s Ruskem a máme partnerské vztahy. Je to důležité pro byznys a nemůžeme se toho vzdát.“

Brazílie změnila trasu cesty na návštěvu. Nepoletí přes Polsko, které je členem NATO a spojencem Ukrajiny, což by mohlo vyvolat nelibost Ruska.

Bolsonaro oznámil, že plán na návštěvu Ukrajiny platí, ale cesta do Kyjeva může být zrušena, pokud se „zvýší teplota“ ve vztazích Moskva a Kyjev, říkají zdroje z ministerstva zahraničí Brazílie.

Brazílie se stala prostředkem nátlaku na Rusko

Intriky kolem Brazílie nevznikly náhle, ale již po jejím nastoupení na rotační místo v RB OSN v trvání dva roky. Země se stala důležitým hráčem v hledání podpory pro sankční opatření, která přijímají USA proti RF.

Dne 10. ledna státní sekretář Blinken požádal Bolsonara, aby jeho vláda „rozhodně a jednotně“ odpověděla na „novou agresi“ RF a hlasovala pro zasedání RB OSN ohledně situace na Ukrajině v polovině února. Brazílie vyhověla.

Velvyslanec Brazílie v OSN se snažil o neutrální postoj a vyzval k dialogu mezi stranami zapojenými do krize. Pro návrh USA hlasovalo 10 z 15 zemí v RB OSN. Zasedání bylo schváleno.

Jaké obchodní zájmy má Brazílie v Rusku

Bez ohledu na geopolitický aspekt je cesta komerčně důležitá. Brazílie si dělá naději, že se jí opět podaří otevřít ruský trh s masem. Rusko zavádí bezcelní kvótu na 300 tisíc tun masa na šest měsíců, a to je takový trh, který mohou Brazilci využít. Pozitivní signál z Ruska by kompenzoval čínské embargo na brazilské maso a také by byl trumfem pro Bolsonara v prezidentských volbách koncem roku. Brazílie také čeká, že Moskva zaručí prodej hnojiv, což je pětina veškerého exportu a zároveň pro ni strategický bod.

Zájmy Moskvy jsou v rovině vylaďování vazeb v BRICS a v Jižní Americe.

K dnešnímu dni je spektrum projektů, o kterých se uvažuje v rámci Rady podnikatelů Rusko-Brazílie celkem široké: Letecký průmysl a obrana, těžké a energetické strojírenství, farmaceutický průmysl, metalurgie, komplex průmyslu zaměřeného na zemědělství a samozřejmě průmysl hnojiv.

Převzato z Pravda.ru